Zlatí úhoři

Zlatí úhoři
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11785/bmid_zlati-uhori-D9d-11785.jpg 5 620 620

Výbor z autobiograficky laděných povídek obsahuje prózy především ze sbírek Smrt krásných srnců a Jak jsem chytal ryby. Povídky jsou řazeny chronologicky podle údobí, v nichž se odehrávají, což znamená na předválečné, z doby 2. světové války a poválečného období. Autor v nich čerpá především ze svérázných osudů svého otce, velkého snílka a malého dobrodruha, který sice nezdolně usiluje o životní úspěch, ale pravou radost a štěstí nachází v rodině a v přírodě, s níž je jako vášnivý rybář úzce spjatý. Povídky, v nichž se střídá originální humor s trpkou vážností, jsou jímavé svou prostotou, emocionalitou a autentičností.... celý text

Přidat komentář

IchLiebeLesen
10.06.2017 5 z 5

Velice čtivá sbírka povídek. Všechny povídky se mi líbily, ať měly šťastný nebo smutný konec. Původně jsem měl číst jen tři jako povinnou četbu, ale tolik mě to chytlo, že jsem tu knihu nemohl nechat nedočtenou. Každá povídka je hned přečtená. Všem moc doporučuji.

KatChiss
08.05.2017 4 z 5

Mé první setkání s Otou Pavlem a velice překvapivé. Nevím proč, ale vždycky jsem k němu měla nějaký blok. Jsem ráda, že jsem si tuto sbírku povídek přečetla, protože se mi velice líbila. Bylo velice příjemné, dozvědět se o jeho životě něco víc, i když třeba ne vše byla pravda.
Povídky byly krátké, čtivé, veselé nebo smutné. Při čtení se mi chtělo plakat, chtělo se mi smát. Určitě doporučuji :)


olle
22.01.2017 5 z 5

Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke kterým ses ráda vracím. Krásný jazyk, krásné příběhy.

freestyla
04.01.2017 3 z 5

"Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťasten tři dny, tak se ožeň. Chceš-li být šťasten celý život, staň se rybářem."
Čínské přísloví

V knize je několik slabších míst a proto musím dát 3*. Některé povídky mohli být klidně vynechány, zbytečně tím knize ubrali na síle. Jinak velmi pěkná kniha.

Elis.n
24.12.2016 4 z 5

Nejvíc se mi líbila část první,před válkou. Úplně vidím Karla Heřmánka jak skáče po vysavači. Otta Pavel dokáže jednoduchou větou vyslovit tragičnost tohoto období, píše jednoduše, ale trefně. Čtenář se pobaví i zamyslí. Já bych si možní užila více přímé řeči než vyprávění, ale i tak řadím toto dílo mezi mé nejoblíbenější od českých autorů.

toni-az
30.10.2016 5 z 5

Ta kniha má takřka vše - smutné i veselé pasáže, dobrodružství a hlavně poetiku. Je to asi ta nejpoetičtější próza, kterou jsem četl.

Po mnoha letech jsem si přečetl znovu v rámci čtenářské výzvy a nutno říci, že ani trochu nelituju.

kacimilek
21.09.2016 5 z 5

Pohádka. S humorným i tragickým nádechem, ale pořád to pro mě bude pohádka. Miluji Pavlovy knížky.

MirijamFrankl
16.04.2016 5 z 5

Zajímavá a velmi dojemná četba.

Junjun
12.02.2016 5 z 5

Nádherně psaná knížka, dlouho se mi žádná tak nelíbila. Psaná s lehkostí, krásné vyjadřování, zadna sebelitost a zloba nad tezkym zivotem za valky. Poprve me zamrzelo, ze nechodim na ryby, ze jsem asi nebyla schopna pochopit naplno popisovanou krasu:-)

ber-tram
14.12.2015 2 z 5

Popperovy školácké slohy mě dojímají leda tím, že se odehrávají v krajích poberounském a kladenském, kde to znám, a také tím, jak některé příhody do filmů vytěžil a hodnotově povýšil Kachyňa. Jinak skoro ničím - Pavel je kdovíproč vyzdvihovaným autorem. K poznání, jak udělat z nouze ctnost, si přečtěte desetistránkový (!) Svozilův doslov. 43/15

Stolda
24.06.2015 5 z 5

Zažil jsem pár nocí i dní u vody u a kdo to nezažil, netuší o jaké kráse v přírodě u vody tady Ota Pavel píše. Nicméně je to nádherné čtení- jak jinak u Oty Pavla

-Nikola-
28.12.2014 5 z 5

Paráda, Člověk si hned uvědomí, že je opravdu potřeba si vážit víc přírody. Takového dětství, jaké zažil Ota Pavel, je třeba si vážit. Tak jak si ho váží on, tak jak si váží svého otce. Možná nás i trochu mravně vzdělává, ale na druhou stranu, kdo by si nepřál mít tak báječné vztahy s rodinou? Otův tatínek byl teda pěkně vykutálenej a i když měl svoje chybičky, tak šlo vidět, že ho synové milují a odpustí mu to. Nádhera.

Anette Abeja
01.10.2014 4 z 5

Kniha byla hezká to jo, ale očekávala jsem od ní asi trochu víc. Některé povídky jsem si pamatovala už z knihy Smrt krásných srnců - ty se mi i líbily :) ale některé jsem ani nedokázala pořádně vnímat, myslím že tak 2 nebo 3 :)

Bomer
07.06.2014 5 z 5

Knihu jsem též četla jako povinnou četbu, ale již delší dobu mi byla doporučována otcem. Je to asi moje nejoblíbenější kniha z povinné četby. Četla se krásně a rychle.

anisek989
19.05.2014 4 z 5

Nic moc nového než ve Smrti krásných srnců a Jak jsem potkal ryby jsem se nedověděla..

gimli35
01.05.2014 4 z 5

Výborná a velmi dojímavá kniha.

fan_tomas
08.12.2013 4 z 5

Pěkná, čtivá kniha.

Rup
01.10.2013 5 z 5

Nádherně poetická a lidská knížka autobiografických povídek Oty Pavla. Zpověď a vyznání z lásky k přírodě, rodnému kraji, rodině, lidem a životu vůbec. Když si člověk navíc uvědomí, že to byl především sporťák (sportovní redaktor), nezbývá než smeknout.
Vřele doporučuji.

DomYell
09.09.2013 5 z 5

Píše o obyčejném životě, v tom je neobyčejný.

fialka voňavá
22.06.2013 5 z 5

Tato pro mě krásná kniha Oty Pavla je výborem próz, nechybí mezi nimi ani Smrt krásných srnců,Velký vodní tulák,Zlatí úhoři. Jsou zde příběhy předválečné, z dob války a poválečné.Autor čerpá z osudů svého tatínka, který pravou radost a štěstí nachází v přírodě.Smrt krásných srnců pojednává o tom, jak jeho tatínek se v době války vyda na srnce pro své syny, kteří byli povoláni do koncentr.tábora. Sám autor neměl dlouhý život, protože zemřel ve 43. letech. \pro mě vynikající autor.\