Zločin lorda Artura Savila (4 povídky)

14.03.2021

Úsměvné, zábavné, naivní. Lidé se moc nemění. I dnes, po sto letech, je plno těch, kteří propadají módním směrům a bezhlavě a naprosto oddaně se jimi řídí.

15.11.2018

Za mě nejlepší povídka určitě Cantervillské strašidlo, ostatní nijak zvlášť nezaujaly, ani příběhem, ani stylem psaní. Oscar Wilde asi nebude patřit mezi mé nejoblíbenější, přestože mu nelze upřít jeho místo mezi světovými autory.

04.11.2018

Nechtěla bych být Wildeovým protivníkem při konverzaci; jeho humor píchá a bodá. Věta z první povídky podle mě vystihuje, jak se na lidi díval: "V životě neřekl nic duchaplného, ba dokonce ani zlomyslného." Já ale být terčem jeho zlomyslného humoru nemůžu, takže číst mě to baví :-).
"Obdivná glosa" je vtipná - a dobrák v ní dokonce nedopadne jako hlupák. "Studie o povinnosti", tedy titulní povídka, je založená na výborném nápadu - na situaci postavené na hlavu a nadsázce; satirické vyznění je tam jasně patrné. A Strašidlo cantervillské jsem milovala už jako dítě a brala ho jako milou a úsměvnou pohádku - a vůbec nevnímala, že i tady si Wilde z někoho střílí, přinejmenším z Američanů. (Jen si nejsem jistá, zda jsem se tehdy zhlížela víc v něžné Virginii, nebo spíš v nevycválaných dvojčatech; bojím se, že spíš to druhé.)
Od Oscara Wildea jsem ještě nečetla nic slabého.

22.09.2018

... a vysoké kupy zeleniny vypadaly proti ranní obloze jako hromady zeleného nefritu na pozadí růžových plátků jakési divukrásné růže.

Dokonalému Wildeovu vypravěčství nemám co vytknout. Vedle obdivuhodných slovních obratů mne baví jeho okrajové poznámky.
„Angličtí detektivové jsou naši nejlepší přátelé a já se vždy znovu a znovu přesvědčuji, že když se spolehneme na jejich hloupost, můžeme dělat, co je nám libo. Z těch tedy nemohu postrádat ani jediného.“

Artur Savil natolik propadne osudu, který je mu vyložen, že skutečně dělá vše pro to, aby se naplnil- věří pak už vždycky, že udělal správnou věc. Čtenář si sice uvědomuje, že jeho počínání je bizarní, ale přiznejme si- kdo z nás nikdy nejednal podobně?

Cokoli nepříjemné, co se zdá být nevyhnutelným, stojí za snahu být změněno.

17.07.2016

Každá povídka je jiná a každá mě zaujala jinak. Nejlepší je asi Cantervillské strašidlo, u toho jsem se i zasmála. Samotný Zločin je také povedený. I když mě na poprvé moc nebavil. Na tuto knížečku musím mít prostě náladu.

13.12.2015

Poviedka s podnázvom Úvaha o povinnosti jedná o čestnom mladom mužovi, ktorý dostojí svojej domnelej povinnosti stoj čo stoj. Hahaha. Oscar si v tejto satire priam brúsi jazyk a zlomyseľný humor, a pritom je podaná takým vážnym tónom, až je to neuveriteľné. Ale typické pre Oscara.
Najlepšia veta z celej poviedky je: "Lord Arthur mal tú najvzácnejšiu vlastnosť, zdravý rozum." Hahaha. Skvelý, úžasný Wilde.

28.01.2014

je to satira, ale obcas som si povedal, ze toto by neurobil ani uplny idiot :). V dlhsej forme by to bolo otravne, ale tejto je to tak akurat vtipne.

28.06.2013

Né, že by Zločin lorda Artura Savila byl ňákej literární skvost, má to ale vcelku zajímavý nápad a když k tomu připočtu mou slabost pro geniální wildeovské hlášky, tak se nakonec jedná o docela příjemné čtení.

19.06.2013

Wilde mě navnadil Obrazem tak dokonale, že jsem se rozhodla pro další knihu z jeho dílny a...ne, že by mě to přímo zklamalo, ale tak nějak mi přišlo, že ona kraťounká povídka, Miliónový model hned na začátku, byla setsakramentsky zábavnější než samotný příběh.
Jestli jsem to pochopila správně, lord Savil si vlastně za ty bezesné noci mohl sám, protože uvěřil lživým slovům chiromanta. Bral vražd jako povinnost, která je mu vepsána do ruky osudem a ačkoli, jak píše Wilde měl sice zdravý rozum, tady ho zahodil nejspíš do koše, jelikož ho nějak nenapadlo, že to vše může být jedna veliká lež. Ale očividně chiromant byl natolik zběhlý v mimice, že mu to lord snědl i s navijákem. A po splnění povinnosti už bylo jen štěstí....
Že by si to Wilde vlastně vsugeroval?

P.S. Sfinga se mi někde vytratila z knihy...