Zloděj snů - příběh mladého vraha
Roman Cílek
Zkušený autor literatury faktu a detektivek předkládá čtenářům rychlým spádem děje se vyznačující vyprávění o propletenci lidských osudů, zmarněných snech a útěku nejen před spravedlností, ale i sebou samým. Mladík neukočíruje svou geny mu danou náturu, dopustí se hrdelního zločinu a pak prchá, stává se štvancem a je za dramatických okolností hledán a stíhán nejen kriminalisty, rodinou, ale i ostny svého vlastního svědomí.... celý text
Přidat komentář
Kniha vypráví o mladíkovi, který se dopustil zločinu a uniká před policií. Vidíme postup vyšetřování policistů a také nahlédneme do mladíkovy hlavy. Tyto části se střídají, z menší části je zastoupeno vypravování mladíka.
Bohužel musím říci, že tato kniha byla velmi slabá jak po obsahové stránce, tak také po stylistické stránce. Některé momenty v knize mi připadaly docela nelogické, kniha postrádala napětí, a když se kniha blížila do závěru, tak jsem četl se sebezapřením. Stále jsem očekával, že autor něčím překvapí, že závěr bude napínavý a bude vyvrcholením příběhu, ale bohužel nedočkal jsem se. Závěr mohl být mnohem lépe zpracován, autor mohl jít více do hloubky. Čtenářka Hana4904 v komentáři píše, „jak sloh na střední škole.“ Bohužel čtenářce musím dát za pravdu. Připadalo mi to, jakoby knihu napsal začínající autor, který vydal svou první knihu a nikoliv autor, která má za sebou desítky napsaných knih. Těšil jsem se na zajímavý příběh, který bude napínavý a bude čtivý, ale bohužel jsem se dočkal pravého opaku.
Je těžké nalézt nějaká pozitiva na této knize, ale určitě jsem nějaká našel. V knize se dočteme, co bylo spouštěčem změny mladíkova chování a myslím si, že u některých mladých lidí může dojít k určitému zlomu a následně se chovají jinak než v minulosti. Pokud se čtenáři dočtou k tomuto okamžiku, tak si myslím, že se nad tím na chvíli zamyslí a třeba to bude určitým varováním před rozhodnutím, o kterém uvažují, anebo tomu nebudou přikládat žádnou důležitost. Tato kniha nám ukazuje, jak je důležité, aby se rodiče svým dětem věnovali, trávili s nimi společné chvíle, dotazovaly se na jejich zájmy, ptali se svých dětí, s kým tráví své společné chvíle apod.
Možná, že autor bude číst moje řádky, ale bohužel nemůžu dát vyšší hodnocení než 2*. Je zajímavé, že nakladatelství se rozhodlo vydat tuto knihu. Myslím si, že lidé, kteří knihu schválili k vydání, museli přece vidět nedostatky, které tato kniha má. Knihy od českých autorů, které mají potenciál, aby je nakladatelé vydali a mohli se tak dostat do knihkupectví ke svým čtenářům, tak tyto knihy nakladatelé odmítají vydat nebo požadují úpravy, které jsou pro autora neakceptovatelné a autoři těchto knih si knihy musí vydávat na vlastní náklady a na druhé straně existují knihy, které jsou vydány bez nejmenších problémů, ačkoliv jejich kvalita se pohybuje na hranici průměrnosti, anebo jsou dokonce podprůměrné. Samozřejmě je to můj subjektivní názor, ale z tohoto pohledu mi to připadá nespravedlivé. V knize jsem nalezl pár překlepů.
Kniha má nádherný přebal a ten mne mimo jiné nalákal, abych se do knihy začetl, ale bohužel jsem nezvolil správnou knihu ke čtení. Dlouho jsem nečetl knihu, které bych dal takto nízké hodnocení. Budu zvědavý, jakým způsobem ohodnotí tuto knihu další čtenáři, případně jaký komentář k této knize napíšou. Buď budou stejného nebo podobného názoru jako já, anebo naopak se mnou nebudou souhlasit a kniha se jim bude líbit. To ukáže čas. :)
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Někdy jako by ti učitelé, a dneska vlastně nejvíc učitelky…, jako by neměli pro děti pochopení a žádají na nich tolik a hned ze všeho dělají závěry a dávají špatné známky.
Když si někdo nechává růst plnovous… nebo jenom knír, musí požádat o výměnu občanského průkazu, předložit nové fotografie.
Poslední kapitoly byly psané tak, že mi to přišlo, že akorát autor natahuje, aby splnil určitý počet stránek. Jak sloh na střední škole.
Tuhle knihu psalo malé dítě , protože dej byl nuda, dej neměl žádný smysl.
Spoustu jmen a zbytečných postav a člověk se nic nedozvěděl.
Zbytečná kniha