Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8399
8399
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
První zmínka o této knize se ke mně dostala přes videorecenzi na YT. Pokaždé, když objevím novou knihu, ihned navštívím stránku databázi knih =》 Anotace, procentuální hodnocení, komentáře. Poté mé úvahy: Tak co, koupíš/nekoupíš ???
Koupila, přečetla. Hodnotím.
Liesel, Hans, Rosa, Rudy, Max, Ilsa a jiní- hltáte stránku za stránkou. Vžijete se do příběhu a cítíte, že jste s nimi. V noci vám připadá, že slyšíte jemné tóny akordeonu. A vidíte schoulenou siluetu sedět v křesle. Toužíte obejmout Liesel. Máte potřebu házet kolem sebe chleba. Chcete být sirénou, chcete být alarm. Toužíte zakřičet na smrt- JDI PRYČ !!! Zoufale toužíte udělat cokoliv...
Smrt jako vypravěčka, nápad s kostkou se sedmi čísli, čtivý text, nádherný příběh o lásce a bolesti... Knihu budete milovat pro její krásu, nenávidět pro všechno to utrpení.
Zlodějka knih zanechá v srdci hlubokou stopu.
Konec světa (část druhá)- nejdojemnější, nejhorší část. Ach Bože.
Es tut mir leid, Schatzi. Je mi to líto, zlato.
Naprosto úžasná kniha přečtená jedním dechem od začátku do konce. Tohle téma je třeba si připomínat, vědět a znát a osudy lidí jako je Liesel, Hans, Max nebo Rudy prostě stojí za to, aby si ó nich lidi četli a zaplakali.
Mě kniha až tak nenadchla, na to jaký měla ohlas jsem čekala asi víc. Strašně dlouho jsem čekala, až mě čtení chytne, stalo se to pár stránek před koncem, bohužel...
Tématem 2. sv. války je dáno, že kniha, resp. její příběh je pošmourný, ale obdobně jako Lustigovi knihy jej provází láska, o to krásnější, že "dětská", čistá a kniha určitě stojí za přečtení.
Ač je to kniha plná smutku, pohladila mě po duši. Je tak zvláštně poeticky napsaná. Ke konci jsem měla slzy v očích a na rtech úsměv. Byl to krásný příběh. Chystám se na filmovou verzi.
Tak film jsem shlédla, ale kniha je bezkonkurenčně lepší.
Ta kniha je jako tlustý krajíc chleba s máslem po dni plném vysilující práce. Obyčejná, prostá, ale přesto nesmírně vydatná a posilňující. Jsem z ní smutně nadšená. Snad nejrychleji přečtená tlustá kniha v mém životě.
Když sem knihu začala číst, tak sem ji chtěla hned odložit. Přišlo mi to hrozně nezáživné, nemohla sem se začíst. Jenže sem to naštěstí neudělala. Kniha má hrozně krásné úryvky, z kterých až mrazí. Některé sem si i poznačila. Jsou to jakési ironie zaobalené až jakoby morbidností. Já všechno hrozně moc prožívám a v mnoha scénkách jako bych se ocitla a bylo mi z nich opravdu hodně smutno. Když sem viděla trailer na film, tak sem byla poměrně znechucená překrásnými kostýmy, upravenou hlavní hrdinkou a dodnes sem se na film nepodívala. Lidé v té době rozhodně nechodili tak ustrojení, ani tak "čistí". Ale kniha úžasná :-)
Takové rozpolcení srdce jsem ještě nezažila. Válečný román, který ukrývá smích i pláč, lásku i nenávist a to vše sílou slov.
Smrt. Se stala mou nejlepší přítelkyní a nejnadanější vypravěčkou. Příběh, který se vám zaryje hluboko do srdce a už se od vás nikdy neodtrhne, budete se s ním potkávat na každém kroku. Věřím, že mnozí z vás s posledními slovy a větou této knihy upustí snad i malou kapku slzy pro tento neskutečně skutečně pravdivý příběh plnou radosti, smutku, zahořklé válečné a nemilosrdné doby a pro ztracenou lásku. Přece jen mě tíží pocit, že krása této knihy se nedá pouhými slovy popsat, skrývá se hluboko mezi řádky. Tento příběh je nezapomenutelný a velmi dojemný.
Možná se to jeví jako depresivní čtení, ale je to tak originální, dojemný a ..nepopsatelný. Hltala jsem každý slovo a každou jednotlivou větu. Naučila se i pár německých slovíček a soucítila se smrtí, jako by to byla moje stará známá.
Pro milovníky tématu války v životě obyčejných lidí. Rozhodně bych doporučila náročnějšímu čtenáři, kníha je v určitých místech složitější, ale nutí člověka k zamyšlení. Rozhodně bych po přečtení doporučila i zkouknout film, role jsou umně zahrané a opravdu dojímá na srdci, kdy chvílemi se chce člověku až brečet nad osudy...
Od knihy jsem čekala trochu víc... Byly chvíle, kdy jsem se do čtení nutila, ke konci jsem se do ní celkem začetla. Přesto styl pro mě trochu zvláštní.
Knihu jsem přečetla během 3 dnů. Celou dobu jsem si přitom říkala, že na to, jak jí každý opěvuje, mě moc nechytla. Přitom jsem však nemohla dospat a hned po probuzení jsem se natahovala právě po Zlodějce knih. Možná jsem si ji přeci jenom zamilovala.
Pravda je, že jsem ze začátku měla problém uvědomit si, kdo příběh vypravuje a jakým způsobem je to psané. Ale pak už na takové úvahy nebyl čas, protože život té malé holčičky vám vezme dech. Milující táta, přísná máma, židovský boxer Max, soused od naproti Rudy a zlodějka, která místo jídla krade knihy. Všechny jsem si zamilovala. Konec mě zasáhl, nečekala jsem to - jediná výtka, dozvěděli jsme se to o 20 stran dřív.
Během čtení mi došlo, že i v této době žily bytosti, jež se mohly nazývat lidmi, kteří pomáhali, zachraňovali, riskovali a milovali jeden druhého bez ohledu na to, jaké náboženství uctívali, nebo jakou barvu jejich pleť měla. A to se mi na tom líbilo snad nejvíc: slova nenávisti k Velkému Vůdci od třináctiletých dětí v té době ...
Zlodějka knih. Kniha, která se sama stala zlodějkou. Zlodějkou srdcí mnoha čtenářů. Tahle kniha zůstane v paměti mnoha lidí pro svůj opravdu krásný příběh. Kniha zaujme už netradičním vypravěčem, smrtí, která nás provází a ukazuje nám jednotlivá setkání s malou dívenkou. Zachycuje jednotlivé útrapy i radosti všedního dne malé Liesel Menninger z Nebeské ulice během II. světové války.
Nejdříve jsem viděla film - a jak jsem si ho potřebovala dožít, zjistila jsem, že po skončení projekce jsem zůstala sama v sále, ani nevím, jak dlouho. A říkala jsem si, jak moc se asi liší knížka... Našla jsem v ní ještě mnoho velmi silných momentů. Skoro pořád jsem byla dojatá. Oplakala jsem všechny ty lehoučké duše, které vzala Smrt láskyplně do své náruče. A uvědomila jsem si sílu slov.
Úžasná kniha. Neuvěřitelně jsem si ji zamilovala. Je smutná a chytí za srdce, ale její děj je poutavý a nejde z něj odtrhnout oči.
Ač je tato knížka s tématem velmi smutným, je to jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy četla. Kdo by řekl, že Smrt může působit tak přátelsky. Použití slovních spojení a styl autorova psaní mě fascinoval. Ještě dlouho budu o Zlodějce knih přemýšlet.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Ojedinělá kniha. Není co dodat, musí se přečíst :)