Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Několik odstavců prvních stránek mne přesvědčuje o skvělém příběhu, který mne láká otočit další a pak zase další list. Avšak nedokážu se smířit se stylem psaní a knihu odkládám na "třeba někdy později", protože ji číst nemusím .... je půjčená jako spousta jiných klasicky psaných románů a poutavých priběhů, ze kterých mám možnost si vybírat, a kterým dám nyní přednost. Ale po pravdě je mi trosku líto, že si ten příběh nepřečtu jen pro ten "inovativní styl psaní" ...
Bylo to hodně pěkné. moc válečné knížky nemusím, protože jsem hrozná citlivka a ony jsou vždy smutné, ale tady se mi ten styl psaní tak líbil, že jsem nepřestala. přirovnání a popisy měly tolik fantasie. krásné
Zlodějka knih je krásný, ale smutný příběh německého děvčátka Liesel Memingerové, která nemá rodinu a dostane se do pěstounské péče manželů Hubermannových... a to je ta veselejší část. Děj se odehrává za 2. světové války a my můžeme vidět život obyčejné německé rodiny, která to taky neměla v té době jednoduché a potýkala se s bídou a strachem. Nedostatek práce, peněz a strach s bombových náletů, který trvá každou minutu a nálet, ten nakonec přijde... Strach, že vám odvedou syna nebo muže do války nebo že vás krutě potrestají za pomoc Židům... Liesel je obyčejné děvče, které všechny tyto pocity prožívá, ale zároveň se chová jako dvanáctileté dítě, protože ona dítě je... má nejlepšího kamaráda, první lásku, hraje fotbal a hlavně miluje knížky, ke kterým se ale většinou dostane tak, že je ukradne. Knihami nakonec zpříjemňuje chvilky nejen sobě, ale i ostatním. Příběh o tragické době a snaze vydržet ji! "Dudenův slovník se naprosto a skrznaskrz mýlil. Ticho není klid ani pokoj, a není ani mír."
"Lidi mě děsí."
Tak tato knížka mě dostala natolik, že jsem u žádné jiné ještě tolik nebrečela... Nečekala jsem to... Nemám slov, pane Zusaku...
To si prostě musíte přečíst!
Knížka se mi špatně četla :( avšak nechtěla jsem přijít o děj, tak jsem zhlédla film. Moc pěkný příběh.
Přečtena jedním dechem. Jazyk, Smrt na pozici vypravěče a smutné i krásné emoce, to vše tvoří tato kniha.
Asi jsem od Zlodějky knih čekala až příliš. Pochvaly čtenářů z mého okolí, nadšené recenze tady i jinde, jasné "must read" - i když jsem se snažila pochopit ten humbuk okolo, nějak se mi to nepovedlo. Líbí se mi námět, historické zasazení, jazyk jakým je ta knížka psaná, i to, že vypravěčem je Smrt. Ale tím to taky končí. Napětí veškeré žádné, k téměř žádné postavě (kromě postavy Rosy a částečně k Maxovi) jsem si necítila žádné velké sympatie a tudíž mi ani nijak nepřirostly k srdci. Možná to bylo tím, že knih z období 2. světové války už jsem četla relativně hodně, tak mám tu laťku nastavenou trochu výš. Nevím. Každopádně za mě solidní průměr.
tenhle příběh vzbuzuje tolik emocí,krásných i smutných,ale hlavně je o naději...Kolik už mocipánů ničilo knihy a památky,protože se báli slov a myšlenek jimi sdělených ať už na papíře,nebo v kameni. Není to trochu směšné,když se otočí režim,že zakazuje knihy (nebo vnucuje),že staví pomníky (nebo ničí ty staré) ? Lidem,kteří nemají naději,se snadno vládne.
Každý,kdo se odmítá podřídit,krade Smrti část její moci..ale na druhé straně-čeho se bát,když sama Smrt je vypravěčkou lidských příběhů?
Úchvatné. Čekala jsem tematicky něco jiného, ale kniha mne i tak uchvátila. Tématika 2. světové války z pohledu obyčejných lidí, jak ji vnímají v rámci denního běžného života, jak jim normálním lidem do tohoto života zasahuje. Vnímáte určitou lehkost, strach, bolest. Jak si byl život určitých lidí v tomto období podobný. Čech, Němec, žid. Když stojíte na špatné straně zažíváte stejné hrůzy.
Jsem ráda, že jsem ji četla.
Neuvěřitelná kniha! Jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou. Nejsem úplně fandou knih s válečnou tématikou, ale tento příběh, byť je s válkou velmi úzce spjat, má v sobě něco tak jedinečného, hlubokého a silného, že naprosto předčil mé očekávání. Kniha je psaná lehkým, poetickým stylem, což mě příjemně překvapilo hned na prvních stránkách. Bohužel, ani poetičnost nedokázala zmírnit bolest a utrpení, které ze stránek mnohdy přímo sálá...a ke konci dokonce přispělo k několika zmáčeným řádkám od mých slz.
Takže závěrem: velice silný a poutavý příběh, který poukazuje na dobu, ve které převládá Smrt, Bolest a Utrpení, ale také Láska a lidi s velkým srdcem. A také, a to především, dítě, které česalo slova....
....vřele doporučuji!
Nešlo to, zatím odkládám, možná to zkusím někdy příště. Příliš rozvláčné a druhá světová mě fakt NEBERE, nesnáším jakékoliv zmínky o ní. Asi proto, že patřím ke generaci, která chodila na školní filmová představení za nejtemnější NORMALIZACE, kdy to byly téměř výhradně válečné (sovětské) filmy. Ne, ne, ne ...
Začátky byly těžké. Možná byl trochu problém v tom, že jsem to četla jako e-knihu ve čtečce a tam si jen tak neobrátíte pohodlně pár stránek zpět, jako v papírové knížce. Hodně mi vadily ty "nadpisy", pod kterýma jsem čekala nějaké další vysvětlení toho, co bylo nakousnuto, ale často autor z ničeho nic skočil do zcela jiného děje a mě to mátlo, otravovalo a nebavilo. Zhruba v půlce knihy jsem si zvykla a překousla to. Příběh je tolikrát omílané téma (mnou osobně velmi oblíbené), přesto autor dokázal najít něco, co mu dalo jistou originalitu (vypravěč-smrt). A za to zvyšuji ze 3* na 4* ...
Velmi originální způsob vyprávění o tématu 2. sv.v., o kterém už byly napsané tisíce knih. Krásný a dojemný příběh, a jak už bylo zmíněno v jednom příspěvku - místy morbidní, místy poetický. Vše vyprávěné s neosobním nadhledem, ale zároveň s hlubokou účastí. Smrt nebyla zlá, smrt pomáhala. Nicméně mě vysloveně rušilo prokládání němčinou - zejména nadávkami. Ale za to nemůže kniha, to je mým vztahem k němčině jako takové.
Po přečtení mě napadají hlavně slova jako originální a naprosto výjimečná. Příběh, který tu byl už tisíckrát, zpracovaný takovým způsobem, že to vyráží dech.
Ze začátku se mi kniha četla špatně, přizsnám se, že jsem i uvažovala o tom že ji odložím a nedočtu. Asi mi nevyhovoval styl jakým je psaná. Ale něco mě s ní i přes to drželo a já vydržela. Od druhé poloviny mě to fakt chytlo a hltala jsem každé slovo, ke konci i slza ukápla. Jsem ráda, že jsem vydržela. Opravdu krásná a zároveň smutná
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Přes všechnu tu chválu mě kniha trochu zklamala. Je zde sice krásně popsána krutost tamní doby a autorův popis je velmi živý, ale děj nemá gradaci.