Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Po pravdě, v životě jsem nebrečela tak, jako o u zlodějky knih. Avšak, u filmu jsem nebyla 2 hodiny schopna přestat brečet. Kniha je to úžasná, ale udělala jsem tu chybu, že jsem se prvně podívala na film.
Velice působivě napsaná kniha,která pohltí 95 procent čtenářů a jemnější polovina si i popláče.
Trvalo mi dlouho se začíst, i přesto, že se mi velmi líbil styl jakým je kniha psaná. Nějak jsem se nemohla vnitřně popasovat s pomalým vývojem příběhu. Po čase jsem přivykla a užívala si každou stránku, každý okamžik ze života Liesel. Moc oceňuji i originální vypravěčku - Smrt, jejíž pohled na válku a život lidí mi bral dech. Na závěr musím přiznat, že přes všechna úskalí ve mě zůstala Zlodějka knih hluboce zakořeněná a v myšlenkách se k ní stále vracím. Je to božská kniha!
Čtivá kniha, příběh z válečného období, konec trochu šokující, ale něco mi v knize chybělo...proto 4 hvězdy
Byla jsem na knihu velmi zvědavá na základě pochvalných ohlasů, jinak jsem o samotném příběhu nevěděla nic. Rozhodně se mi líbil originální námět (vypravěčkou smrt, která přichází ke slovu ale především v samotném úvodu a závěru, po dlouhé úseky mezi tím jen sporadicky) i samotný příběh, zabydlený svéráznými lidmi a vztahy (i když mi nikdo zvlášť k srdci nepřirostl, každý měl v sobě něco překvapivého, co v nestřežené chvíli vyplulo na povrch). Samotný konec dětství Liesel byl ale velice traumatizující (i pro mě jako čtenáře). Válka (v tomto případě v zázemí) je stejně hrozná všude, takže mi vlastně bylo úplně lhostejné, že se příběh odehrává v Německu, jen občas to vykouklo, ale nijak rušivě ani poučně.
A velice se mi líbil autorův styl - hodně metafor, neotřelých slovních spojení a střídání vypravěčského stylu. Forma textu byla rovněž originální - vsuvky v textu příjemně zpestřovaly, vysvětlovaly, navozovaly astmosféru a odlehčovaly nebo dramatizovaly, podle potřeby.
Celkově mi ale po dočtení zůstal jen takový unavený pocit poněkud umělého výtvoru - přesně vlastně stále nevím, co chtěl autor tím vším dohromady sdělit (u mě se mu to tedy zřejmě nepovedlo). 75%
Kniha mě naprosto uchvátila,je to dojemný přiběh.Myslim,že by bylo doré kdyby byla zařazená jako povinná četba.
Tak tato kniha je veliký literární skvost! Podává obraz druhé světové války zase z trochu jiného pohledu. Je psána neuvěřitelně krásným jazykem, příběh je lidský, krásný. Souhlasím ale s tím, že těch spoilerů od smrti by mohlo být méně.
ĎAKUJEM pán Markus Zusak za knihu Zlodejka kníh, ktorá vo mne vzbudila hlboký čitateľský dojem !!! Pri čítaní knihy som mala pocit, akoby bola napísaná z inej dimenzie..... Osobne som vnímala, že smrť sa cez príbeh malej zlodejky kníh z obdobia druhej svetovej vojny, prihovára nám čitateľom.... Dojímavým príbehom nám cez jasne vykreslené charaktery jednotlivých postav ukazuje všetky svoje podoby.... Ukazuje nám, že je presne taká, ako ju vidíme v zrkadle svojho svedomia - biela alebo čierná a vždy je spravodlivá.... Je to naša jediná istota !!!
Nadčasová kniha ako samotná smrť, ktorú odporúčam prečítať.
Kniha je to hezká, jen jsem si díky občasnému "spoilerování" Smrti říkal, že to opravdu není ta nejlepší vypravěčka... Zvláštní styl, jakým je kniha psaná si mě i přesto získal a čtení jsem si užil. Přesto si chvílemi už nemohu pomoci, téma té doby se mi zdá mírně vyždímané. To ovšem je jen můj subjektivní pocit.
Ze začátku jsem měla problém se dostat do děje, ale vydržela jsem. Kniha je moc krásná, až na konci člověk zhodnotí, jak je to krásný a emotivní příběh...
Skvělá kniha, určitě jedna z nejlepších, co jsem četla. Velice silný příběh a moc smutný. Často jsem si při četní vzpomínala na vyprávění mé babičky o válce, o tom, jak se vždycky spustily sirény a oni utíkali do krytů…
Vypravěčka je smrt a válka je popsaná očima dítěte. No nezamilovali byste si tuhle knihu? Knížek na téma války, jsem už pár přečetla, ale tento koncept mi byl svým způsobem nejmilejší. Je to o naprosto obyčejné dívce, která neumí ani číst ani psát a o její pěstounské rodině. O tom, jak jeden malinký dobrý skutek, všední banalita může vykvést v obrovsky záslužný počin a ovlivnit někomu život, či ho dokonce zachránit. Hezky zpracovaná myšlenka toho, co je vlastně správné. Pro každého je to (bohužel/bohudík) něco jiného. A to se ukáže i v této knížce.
Kniha, u které jsem ani nečekala, že se do ní až tak moc zamiluji. Mám ráda příběhy z období druhé světové války, které jsou samozřejmě mnohdy drsné a smutné. Ani u této knihy tomu nebylo jinak, ale navíc byla doplněna srdceryvným příběhem malé holčičky, která vlastně nakonec vůbec malou holčičkou nebyla, po tom všem co prožila. Navíc má kniha opravdu zvláštního vypravěče, což se na začátku může zdát divné, ale ve skutečnosti je to geniální.
Určitě 5 z 5. Miluji příběhy z války a tahle kniha mě nadchla. Ve filmovém zpracování taky krása. :)
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Zlodějka knih...tyhle postavy, tenhle děj, styl a celkové uchopení tématu. Nepřekonatelné. Pro mě asi největší literární zážitek, za celý život. Filmové zpracování je taky hodně povedené, ale jsem ráda, že první jsem četla knihu. Po dočtení knihy mi stačí pár dnů, abych se nastartovala na další titul. Po zlodějce je euforie tak velká, že nejsem schopna začít číst něco jiného. Člověk si přeje, aby nikdy neskončila, aby žila věčně a byly další pokračování. Ve mně asi věčně žít bude.