Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mi přijde nedotažená. Spousta zajímavých nápadů, ale provedení mi zas tak skvělé nepřišlo.
Pro mě je více než jen kniha. Je to, jako kdybych s knihou žila. Děj je úplně jiný, nezvyklý, ale poutavý a má své kouzlo. Smrt jako vypravěč je zajímavá, vidíte děj z úplně jiného postavení. Celou knihu jsem doufala, že to skončí jinak, ale ve skrytu duše jsem vlastně věděla, že to musí skončit takto, protože takové knihy tak končí. Přesto jsem konec prožívala snad nejvíce ze všech knih. U Zlodějky vám stačí jedna věta, jedno slovo, a když vám dojde význam, zůstanete jenom sedět s otevřenou pusou. Úžasná kniha!
Okamžitě po pár stránkách, co stránkách, po pár větách, srdcovka! Když smrt vypráví příběh - bude to znít absurdně, ale velmi lidské a laskavé, i smutné. Skvělé.
Zlodejku knih jsem začínala číst cca na dvakrát.nastesti se mi podruhé podařilo zatnout zuby a překonat pro mně zmatený začátek...no a jsem moc ráda, že jsem měla tu čest, přečíst si bezvadnou knihu s úžasným příběhem. knihu, která se často nevyskytuje. Všem mohu jen doporučit
Takhle kniha mě vzala za srdce, hltala jsem každou stránku až do konce.
Nevím co napsat víc, pochopí kdo četl a závidím tomu, kdo se chystá číst.
Zodějka knih je přesně jeden z těch příběhů, kdy autor od začátku až do konce vyvíjí a upevňuje pouto mezi čtenářem a postavmi. Člověk s nosem zabořeným v knize doprovází hlavní hrdiny ve chvílích šťastných i pochmurných a nahlíží do jejich nitra. A přesně v okamžiku, kdy vám přijde, že jste už jako staří známí, protože jste s nimi sdíleli několik roků jejich života vše skončí. Chladně a v této knize i velmi rychle. Určitě doporučuji přečíst každému, kdo se nebojí nahlédnout do krutého nacistického Německa a do srdce jedné malé Zlodějky knih.
Zprvu jsem se nemohla do knihy řádně začíst, poté jsem zjistila, že nejsem jediná, kdo měl tento problém. I přesto jsem ale chtěla přečíst knihu, která byla ode všech tak velmi chválena a udělat si na ni vlastní názor. Ikdyž jsem ze začátku myslela, že tato kniha mne bavit nebude, postupem času mě začala velmi bavit, moc se mi líbil příběh malé Liesel a to jak se učila číst a objevovala nová slova. Postavy knihy mi byly velmi sympatické a přirostly mi k srdci. Z konce knihy jsem měla smíšené pocity, byla jsem smutná i šťastná zároveň. Celkově se mi ale kniha líbila svou originalitou a stylem vyprávění. Určitě se k ní jednou zase vrátím.
Kniha se ke mě dostala na doporučení někoho z mých známých. Už ze začátku mě velmi zarazilo, že vypravěčem je smrt. Přesto jsem se dokázala do prostředí a hlavních postav vžít. Miluji dějepis, proto jsem narážky na něj v knize přímo hltala. Jedno z nejlepších děl na toto téma.
Velmi silná kniha se silným příběhem a neobvyklým vypravěčem předválečném i přímo odehrávaným ve 2. světové válce. Kniha má hlavní hrdinku Liesel, která má těžký osud již od dětství a celý příběh je pro hrdinku zkouškou osudu. Malá Liesel nepozná svého otce, zemře ji i bratr a její matka ji odváží k novým adoptivním rodičům, kteří tlučou bídu v chudinské části města. Hrdinka zažívá hrůzy války i přátelství s mládencem židovského původů, které autor výborně vykreslil.
Děj vás opravdu strhne, je velmi čtivý se zajímavým stylem psaní i přes velký počet stran se nenechte odradit. Je pravda, že z mého hlediska na tento druh četby člověk musí mít i určitou náladu a rozpoložení. Nejde o veselé oddychové čtení, přesto román je velmi krásný.
Když jsem poprvé přečetla zlodějku knih, tak mě vůbec nechytla a už jsem uvažovala, že ji dám do antikvariatu. Knížka však byla drahá a tak jsem se rozhodla ji ještě jednou přečíst. Jsem nesmírně ráda, že jsem to udělala, protože kniha mě absolutně pohltila a dokonce rozbrečela. Pokud Vás tato kniha neoslovila hned tak ji dejte za rok druhou šanci. Já jsem ted ohromě ráda, že jsem to udělala.
Ze začátku, pro mne, trochu zvláštní čtení. Pak si člověk zvykne a slova plynou a utíkají a ani nevíte jak, jste na konci a brečíte, jak želva. Takže asi tak. Nedávno jsem viděla i film a není to ono. Musí se to přečíst.
Trvalo mi hodně stran, než jsem si zvykla na styl psaní knihy, ale nakonec se mi právě tohle líbilo, vyprávění smrti, bylo opravdu dobrou volbou. . Kniha mě nakonec opravdu naplno pohltila.
Jak již hodnotí mnoho lidí předemnou - jedna z nejlepších knih, co se mi kdy dostala do ruky. Mám válečnou tématiku ráda, ale osobně mi velmi často nesedne styl psaní, který mě mnohdy na úkor úžasného příběhu unudí. Zlodějka knih je zářná výjimka téhle knižní ,,syrovosti". Je vysloveně nemožné ji odložit a 600 stran padne za jediný večer. Příklad za všechny - okouzlující vypravěč Smrt vám prozradí závěř knihy už někde v polovině. A přesto má kniha i po vyzrazení zápletky stále co nabízet. Je úžasné, jak barvitě dokázal atmosféru války nastínit člověk, který ji nezažil. Zlodějka mě oslnila, rozplakala a vyčarovala i pár úsměvů. Po dočtení tohohto pokladu má člověk pocit, že Smrt je vlastně celkem bytůstka k pomuchlání. Bylo mi ctí tenhle skvost pomoct procpat na naší škole do kánonu knih k maturitě, Zusak se o post literární špičky, o které se nadále bude vyučovat, rozhodně zaslouží. Kdyby to šlo, dám těch hvězd šest.
Měla jsem problém se začíst - ne, že by to bylo psané špatně - právě naopak. Vyprávění z pohledu smrti pro mě bylo opravdu originálním nápadem a zpočátku mi přebíhal mráz po zádech. Dokonce tak, že jsem musela knihu na malé okamžiky odkládat. Pak jsem přivykla a kniha již odložit nešla. Naprosto úžasný a opravdu dojemný příběh u kterého si popláčete. Opravdu nechápu, jak se spisovateli podařilo tak vkusně a decentně vsunout prvky humoru, když hovořila smrt. Knižní předloha je jako obvykle vydařenější než film...
Dlouho jsem se do knihy nemohla začíst, avšak postupně si mě kniha vtáhla do děje..Krásný a dojemný příběh.. Za mě pět hvězd!!!
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Původně jsem ji po přečtení anotace ani nechtěl číst. Nemám rád knihy o válce, ale teď, po přečtení už vím, že bych přišel o jeden z nejkrásnějších příběhů, jaké jsem kdy četl. Nevím co víc bych k tomu dodal.