Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Valecne desive, dojemne rodinne, Smrtka je sympaticka dama... Ke konci se snad nikdo neubrani slzam.
Skvělé zpracování tragického příběhu. Knihu jsem přečetla skoro na jeden nádech, líbilo se mi originální pojetí, že to celé vypráví Smrt. Smutný, srdcervoucí, ale zároveň úžasný příběh.
Četla jsem v rámci povinné četby k maturitní zkoušce a upřímně mohu říci, že jsme byla mile překvapena. (Většina povinné četby pro mě byla utrpením)
Zlodějka knih mě v některých chvílích pohnula k slzám a jindy rozesmála. Za mě určitě jen to nejlepší hodnocení. Je to jedna z mála knih ke kterým se ráda opakovaně vracím... :D
Tak jsem dočetla Zlodějku knih... a? Nevím co říct, jsem plná dojmů a pocitů. Krásné, smutné, neskutečné...
Nádherná kniha s úchvatným příběhem, který jednoduše pohltí. Přečetla jsem ji doslova jedním dechem a musím říct, že postupně ve mně probouzela množství emocí, jež jsem během četby zpracovávala. Pro mě určitě jedna z knih, které by měl dát šanci každý.
Prvních dvě stě stran mi trvalo, než jsem se do knihy ponořila. Posledních dvě stě stran jsem ji nechtěla odložit, přestože koncentrace smutku a bolesti posledních kapitol mě převálcovala. Nebyla jsem na ni připravená..., nebo možná spíš stavěná.
Vypravěčka Smrt svým "barevným" jazykem a viděním světa vylíčila silný příběh o zachování lidství a opravdových hodnot uprostřed nelidského a znehodnocujícího zla. Připomněla, že když už člověk nemá vůbec nic, má ještě pořád sám sebe - svoje sny, touhy, vzpomínky, city, naděje..., i sebezáchovné strategie, které dovolují sem tam si beztrestně ukrást nejen pár jablek, ale i trochu potravy pro duši.
A co bezprostředně po dočtení doznívá? Hluboký smutek ze ztrát, ale i nezničitelná láska. Skromnost. Vděčnost. Naděje. ...Iluze bohatství dnešní doby, ...ta dosti silně.
Po celou dobu čtení jsem si myslela, že dám knížce za ten "pomalý rozjezd" jen čtyři hvězdy. Na konci jsem zapochybovala, jestli by ta stržená hvězda nepatřila spíš mě:-).
Není to klasický válečný román, ani se nejedná o standardní styl psaní a rozhodně to nemá ani typického vypravěče. O to zajímavější Zlodějka knih ovšem je.
Je to ten typ knihy, který se vám při čtení dostane pod kůži, rozesměje a někoho útlocitnějšího možná i rozpláče. Krásně zachycená dobová atmosféra, strach i odvaha.
U většiny vážných knih, kde je hlavní postavou dítě, na mě dílo působí ještě tíživěji, a ani zde to nebyla výjimka. Smutné, ale velmi dobře odvyprávěné.
Naprosto mě nadchl "jiný styl" psaní. Knih s válečnou tématikou jsem četla již hodně a zajímalo mě, čím bude tato jiná. A jiná je především stylem. Ať už je to vnímání barev, odkrývání toho, co teprve přijde a pak návrat zpět, vypravěč, "vsuvky" v textu. Doporučuji.
Tato knížka není zrovna typ, který bych četla, ale sáhla jsem po ní, jelikož mě její anotace lákala..! :) Byla jsem překvapena její tloušťkou, stylem psaní, ale i tak byla pro mě zajímavým čtením. I když občas člověk věděl, co bude..nevadilo mi to, patřilo to k tomu. Určitě jde o smutný příběh, který je plný emocí, co člověku něco dá a bude si jej pamatovat dlouhou dobu, tedy alespoň já..! :)
Perfektní kniha. Miluju příběhy, které jsou inspirované druhou světovou válkou. Především se mi líbila forma vyprávění.
Moje nejmilejší kniha, kterou do ruk beru až příliš často. Krásné charaktery postav, krásný popis barev a oblohy, a vlastně krásné zachycení všednosti, i nevšednosti..
Zlodějka mě bavila, naprosto si mě dostala svým osobitým vyprávěním, hrou s jazykem. Někdy mi trochu vadilo předvídání, náhledy do budoucího dění a osudů hrdinů, ale vlastně to tam všechno patří, děj tak běží velmi rychle a čtenář čeká, co bude dál. Autor podle mě dokázal vybalancovat těžkost doby humorem a zároveň příběh vylíčit věrohodně. Já mu uvěřila, dojal mě a určitě se k němu znovu vrátím.
Nejdříve jsem viděla film a následně si o hlavních prázdninách přečetla knihu. Čtení mi trvalo 12 dní (a to jsme byli na dovolené a chodili na celý den na túry a výlety), protože se mi líbila dokonce více než samotný film. Úplně krásné a dojemné čtení o náctileté dívce, která žije v Německu a děj se odehrává v období 2. sv. války, kdy příběh vypráví samotná smrt. Doporučuji!
Nemám ráda válečné téma, proto jsem nečekala, že se mi kniha bude tolik líbit.
Dokonce i slza ukápla a ráda bych si ji pořídila do své knihovny.
Podle mě je Zlodějka knih nadhodnocená. Přestože jsem nic neočekávala, začala jsem pociťovat zklamání už při čtení prvních stránek. Působily na mě podbízivě, jakoby to autor záměrně psal za účelem líbivosti. Nelíbíl se mi ani pokus o humor - ve válečném prostředí až příliš vyčnívá a jaksi shazuje tu hrůzu okolo. Obecně nemám ráda humor v knihách s tak silnou tématikou, jakou válka bezesporu je. Smrt v roli vypravěčky je sice originální pojetí, ale její vyprávění děj odosobňovalo, a to se mi nelíbilo. Nechtěla jsem přijmout její hru a být jen nezávislou pozorovatelkou Lieselina života, chtěla jsem se Liesel dostat pod kůži a prožívat její osud spolu s ní. Napřed jsem jen četla, a čekala, kdy už mě to chytne, ale ono pořád nic. Pak jsem začala přeskakovat věty, stránky....až jsem zjistila, že je mi už vlastně úplně jedno, jak to s Liesel dopadne.
Skvělá kniha. Strhávám jednu hvězdičku, jelikož po přečtení recenzí jsem předpokládala, že mě kniha úplně dostane. Děj byl skvělý, čtivý a velmi se mi líbilo, že vypravěčem je Smrt. Přestože jsem u konce brečela, úplně mě ta kniha nedostala, jak jsem očekávala, proto ta jedna hvězda dolů. Ale překvapilo mě, že mi vůbec nevadilo, že autor některé věci prozradil dřív, než měl, a tím jakokdyby "zkazil" pointu. Naopak jsem toužila víc se dozvědět, jak k tomu došlo, nebo proč se to stalo. Knihu bych určitě doporučila, jedná se o silný příběh z nejtěmnější stránky lidské historie.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Bože, nevím co mám ke knize napsat, aby mě slova nerozbrečela. Ano, slova jsou mocná a dokáží velké věci. Knížku jsem si původně ani nechtěla přečíst, ale fakt, že se všem v mém okolí líbila a měli jsme jít se školou do kina na film, mě donutil si ji přečíst. No, rozhodně to stojí za to. Pokud váháte, NEVÁHEJTE. Tahle knížka vás možná zničí, ale je opravdu krásná a ukazuje, že ne všichni Němci byli špatní, jak si my Češi myslíme.