Zlodějka knih

15.03.2018

Jedna z nejkrásnějších knih za poslední dobu. Neuvěřitelně citlivě napsaná. Smutná a krásná zároveň.

15.03.2018

Čekala jsem od této knihy hodně. Když jí srovnám s jinými knihami z tohoto velmi smutného období, tak si myslím, že byla opravdu nadhodnocená.

14.03.2018

Byl to snad jediný muž, který tu knihu četl. Zatím jsem se s ním nesetkala, ale už jsem o něm slyšela. Prý mu zpočátku vadily mé vstupy, protože ruší plynulost četby. Tak to se tedy omlouvám, nic podobného jsem neměla v úmyslu. Ale prý se mu to časem začalo líbit. Tak to jsem naopak ráda. Také mu vadilo, že bylo v knize moc Němců a němčiny, ani jedno prý nemá rád. Přiznám se, také jsem měla údobí, kdy jsem Němce neměla moc ráda, tedy alespoň některé, nakonec té práce, kterou mi přidávali bylo obrovské množství. Ovšem všechna ta slova stála v pozoru a v rytmu vojenské přehlídky se velice úspěšně snažila zaujmout jeho pozornost. Probuzený smutek a deprese si kopaly s míčem na hřišti jeho duše a vůbec mu to nevadilo.

Důvody, proč si to užíval
- Neskutečně poutavý jazyk vyprávění
- Silný příběh
- Sympatičtí hrdinové, s nimiž se dalo sžít

14.03.2018

Jedna z nejlepších knih s válečnou tematikou.

13.03.2018

Příběh na mě ze stránek přímo dýchal. Je tak živoucí. Vypravěčka téhle knihy je prosté dokonalá, nikdy jsem si nemyslela, že to o ní řeknu. Už jsem zlodějku četla podruhé a jako poprvé mě konec dojal, ikdyž nas na to vypravěčka připravuje celoi dobu, smutku na konci to neubere nic.

13.03.2018

Těžké téma, ale psané takovou lehkostí, že knihu přečtete jedním dechem. Pro mne zatím nejpoutavější příběh, jehož děj se odehrával v tak nelehké době.

12.03.2018

Super kniha, která mě naprosto vtáhla do děje.

11.03.2018

Nemám ráda knihy s tématem válek, ale Zlodějka mě chytla za srdce. Byla napsaná milým nevtíravým stylem a měla jsem problém knihu vůbec odložit.

08.03.2018

Viděla jsem film dřív, než jsem četla knihu. Asi chyba. Film prostě za mě zvítězil nad knihou.

Nějak jsem se nemohla začíst a po 80 stránkách to vzdala. Nevyhovoval mi styl vyprávění a bylo tam něco, co mi "nesedlo", ani nedokážu popsat, co to bylo. Škoda, zkusím možná filmové zpracování.

05.03.2018

V knize mě zaujal pohled na válku ze strany německé vesnice. Dalším kladem pro mě byla čtivost a nápaditost příběhu.
Kniha mě však bohužel nedokázala úplně vtáhnout a pohltit. Za sebe mohu spíše doporučit film, který je předloze poměrně věrný, nezabere tolik času a je opravdu krásně zpracovaný.
Četby nelituji hlavně díky stylu psaní - krátké věty posunovaly děj, o slovech se psalo jako o hmatatelných věcech (ačkoliv občas už mi to přišlo až příliš), slova Zlodějky knih byla úměrná jejímu věku a životní situaci (nebylo to, jako byste si vymysleli postavu mladé dívky a vložili jí do úst slova vyzrálého čtyřicátníka).
Smrt, coby vypravěčka celé knihy, mi přinesla dva odlišné pocity. Nadchl mě samotný nápad vybrat jako vypravěčku právě smrt (například konec vyprávěný jen Smrtí byl velmi zajímavý). Na druhou stranu mě Smrt dost mátla, z jejích slov téměř vyplývalo, že ji její práce nebaví a touží po odpočinku, to mi přišlo mimořádně znepokojující (přece jen - smrt je jistota pro každého, možná je děsivá a krutá, ale seberte nám ji a zblázníme se). Zajímavý byl pokus vykreslit Smrt se srdcem, Smrt citlivou a otřesenou válkou, nicméně Smrt odsuzující holocaust mi přišla mírně cynická.
A na Smrti mě také neuvěřitelně rozčilovala její tendence pronášet věty, které dopředu prozrazovaly následující vývoj děje i samotný konec. Tvrzení Smrti, že nás chce připravit na smutný konec knihy, mě opravdu neuklidnilo a z mého roztrpčení neubralo ani kousek.
Abych byla spravedlivá, přiznávám knize ještě půl hvězdičky k dobru (dohromady tedy 3,5*) a to díky konci - skutečnost, že už v jedné z prvních kapitol zjišťujeme přibližný konec knihy, neubírá závěru na dojemnosti. V každém případě jsem však byla ráda, že jsem knihu dočetla a už se k ní zřejmě nevrátím.

03.03.2018

Bože, nevím co mám ke knize napsat, aby mě slova nerozbrečela. Ano, slova jsou mocná a dokáží velké věci. Knížku jsem si původně ani nechtěla přečíst, ale fakt, že se všem v mém okolí líbila a měli jsme jít se školou do kina na film, mě donutil si ji přečíst. No, rozhodně to stojí za to. Pokud váháte, NEVÁHEJTE. Tahle knížka vás možná zničí, ale je opravdu krásná a ukazuje, že ne všichni Němci byli špatní, jak si my Češi myslíme.

03.03.2018

Valecne desive, dojemne rodinne, Smrtka je sympaticka dama... Ke konci se snad nikdo neubrani slzam.

01.03.2018

Skvělé zpracování tragického příběhu. Knihu jsem přečetla skoro na jeden nádech, líbilo se mi originální pojetí, že to celé vypráví Smrt. Smutný, srdcervoucí, ale zároveň úžasný příběh.

28.02.2018

Četla jsem v rámci povinné četby k maturitní zkoušce a upřímně mohu říci, že jsme byla mile překvapena. (Většina povinné četby pro mě byla utrpením)
Zlodějka knih mě v některých chvílích pohnula k slzám a jindy rozesmála. Za mě určitě jen to nejlepší hodnocení. Je to jedna z mála knih ke kterým se ráda opakovaně vracím... :D

27.02.2018

Tak jsem dočetla Zlodějku knih... a? Nevím co říct, jsem plná dojmů a pocitů. Krásné, smutné, neskutečné...

27.02.2018

Nádherná kniha s úchvatným příběhem, který jednoduše pohltí. Přečetla jsem ji doslova jedním dechem a musím říct, že postupně ve mně probouzela množství emocí, jež jsem během četby zpracovávala. Pro mě určitě jedna z knih, které by měl dát šanci každý.

27.02.2018

Prvních dvě stě stran mi trvalo, než jsem se do knihy ponořila. Posledních dvě stě stran jsem ji nechtěla odložit, přestože koncentrace smutku a bolesti posledních kapitol mě převálcovala. Nebyla jsem na ni připravená..., nebo možná spíš stavěná.

Vypravěčka Smrt svým "barevným" jazykem a viděním světa vylíčila silný příběh o zachování lidství a opravdových hodnot uprostřed nelidského a znehodnocujícího zla. Připomněla, že když už člověk nemá vůbec nic, má ještě pořád sám sebe - svoje sny, touhy, vzpomínky, city, naděje..., i sebezáchovné strategie, které dovolují sem tam si beztrestně ukrást nejen pár jablek, ale i trochu potravy pro duši.
A co bezprostředně po dočtení doznívá? Hluboký smutek ze ztrát, ale i nezničitelná láska. Skromnost. Vděčnost. Naděje. ...Iluze bohatství dnešní doby, ...ta dosti silně.

Po celou dobu čtení jsem si myslela, že dám knížce za ten "pomalý rozjezd" jen čtyři hvězdy. Na konci jsem zapochybovala, jestli by ta stržená hvězda nepatřila spíš mě:-).

23.02.2018

Knihu jsem objevila v Knižní šifře, přečetla jsem jí jedním dechem