Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8478
8478
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Snažím se rozpomenout, co mě přimělo sáhnout po téhle knize. Co mi běželo hlavou po přečtení anotace. Vybavuji si, že se mi celkem zamlouval neobvyklý typ vypravěče. Že bych se nechal takhle snadno nachytat…? Ať už to bylo, jak chtělo, každopádně jsem se do čtení pustil na základě vlastní vůle, nikdo mě k tomu nenutil, takže určité rozčarování nemůžu nikomu vyčítat. Teď vám ale chci říct něco jiného. Něco, co jsem si uvědomil po přečtení pár stran, a týká se to rozhodnutí spisovatele, který ji napsal.
*** Rozhodnutí, které učinil Markus Zusak, než začal psát Zlodějku knih. ***
** Napíši bestseller! **
Když už rozhodnutí padlo, podřídil mu veškeré své konání.
Já vím, působí to jako pěst na oko, ale přesně takhle na mě působily všechny ty tučně vytištěné mezititulky včetně těch grafických kudrlinek. Všechno to na mě působilo silně rušivě, vytrhávalo mě to ze soustředění a znesnadňovalo dostat se do příběhu. Vnímám to jako přehnanou manipulaci se čtenářem. Autor mi vnucuje způsob, jak mám knihu číst, jak mám text vnímat, co mám pokládat za důležité. Zvažoval jsem, že všechny ty zvýrazněné věty začerním fixem – čtivosti by to významně prospělo. Bohužel jsem si to nemohl dovolit, knihu jsem měl půjčenou, (nabízelo se řešení - knihu ukrást). Toto je tedy hlavní důvod, proč knize uděluji jen tři hvězdy. Nad ostatním jsem ochoten přivřít oči. Třeba nad snahou propašovat do knihy určitý typ humoru (nelze opomenout, že kniha pojednává o nejtragičtějších a nejstrašnějších událostech v lidských dějinách).
Prozrazování děje předem, které části čtenářů vadilo, jsem nevnímal nijak negativně. Myslím, že se tím podařilo autorovi jednak vybalancovat hranici, po jejíž překročení by se příběh zřítil do příliš patetických tónů a jednak odůvodnit přítomnost Smrti coby vypravěče, kterou jsem místy, hlavně v první půlce, nevnímal nijak intenzívně.
Zpočátku mi připadal příběh příliš banální, to jsem ale v průběhu čtení přehodnotil a nakonec to považuji spolu s osobitým stylem vyjadřování za jeden z největších kladů knihy. Ukazuje to, že dějiny se skládají většinou z banálních příběhů jednotlivých lidských osudů.
Nakonec celkový dojem z knihy není až tak špatný, ale očekával jsem přece jen trošku víc. Román je sice dobře řemeslně zpracovaný, ale bohužel je příliš mezi řádky cítit komerční záměr. Myslím, že až čas ukáže, zda Zlodějka knih vyryla do dějin literatury dostatečně hlubokou rýhu anebo její stopu zavane první silnější vítr.
Pokud bych měl knihu doporučit, tak snad těm, co si rádi pobrečí. Pokud hledáte něco, co ve vás bude určitou dobu rezonovat, sáhněte raději po něčem jiném.
Naprosto kouzelně, chytlavě a dojemně odvyprávěný příběh z druhé světové války. Líbí se mi už neobvyklý výběr vypravěčky ;) - která měla za války spoustu práce, ale přesto si stíhala všímat osudů některých lidí, včetně osudu malé Liesel, zlodějky knih. Díky jejímu příběhu, který je popsán s úžasnou citlivostí, se nám postupně odkrývají i osudy ostatních lidí, jejichž životy se s tím Lieseliným nějakým způsobem propojily, a o to silněji si pak uvědomujeme zvrácenost války, která zničila a zahubila tolik krásného, tolik živoucího, tolik láskyplného. Plus MOC se mi líbil vypravěčský styl, použitá slovní spojení, a ta zvláštní něha, která sálala snad z každé věty... Těšila jsem se vyloženě na každý další odstavec, a to i přesto, že jsem tušila, k jakému konci to celé spěje.
Nevím, ale nějak mě kniha neoslovila a odložil jsem ji po několika desítkách stran...
Krásný příběh. Kniha je pro mě netradiční ze dvou důvodů. Prvním z nich je, že ji vypráví smrt. A druhým důvodem je fakt, že kniha pojednává o životech Němců a jejich útrapách během války. Ve většině knih s touto tématikou, co jsem měla možnost přečíst, jsem se setkala s osudy Židů a občanů zemí, které byli ve válce s Německem, a vlastně jsem si ani neuvědomovala, že ani někteří Němci to neměli za války jednoduché.
Smrt=zármutek + zlo. Tuto rovnici einsteinovsky vyvrátil autor. Smrt v této knize postavil do role vypravěčě se srdcem a schopností mít rád. Mám pocit,že má Liesel ráda,ale nechce si to připustit. Vykládá nám její příběh skoro jako matka,která je hrdá na svoji dceru. Je to úžasně napsaná kniha s jedinečným příběhem. Tato knihu musíte prožít
Kniha se mi dostala do ruky přes kamarádku - sama bych ji asi nevyhledala. Dost mě odrazovalo téma knihy a její tloušťka (tlusté knihy čtu běžně, ale ne na takové téma) ... a mile mě překvapila - každou stanu jsme hltala - jelikož čtu než jedu do práce, tak jsem myšlenkami brzdila hodinovou ručičku, aby mi dala ještě prostor pro další kapitolu. Určitě se k ní vrátím
Mistrovské dílo. Kniha má snad všechno, co by každá kniha měla mít. Příběh je naprosto dech beroucí a snad každý si musí Liesel, manžele Hubermannovi, Rudyho a i Maxe zamilovat. Autor velice pěkně začlenil do příběhu vypravěče, kterým nebyl nikdo jiný než smrt. Smrt není pouze vypravěčem, ale je i součástí samotného příběhu, kde si postupně odvádí postavy, a navíc přidává do příběhu své poznámky, které dávají příběhu pořádnou hloubku. Osobně jsem si příběh přímo zamiloval a určitě se k němu vrátím. Rozhodně s podle mého názoru nejedná o knihu, kterou by kdokoliv zvládl přečíst za pár dní, protože příběh je tak emočně náročný, že jsem si v průběhu musel dávat pauzy abych vstřebal co se stalo. Události dané doby jsou spíše v pozadí a doplňují příběh Zlodějky knih, ale i to málo přinutí člověka se zamyslet nad tím, jak hrozná doby to byla a jak špatné věci se děli dobrým lidem, kteří si je vůbec nezasloužili. I když se za to tak trochu stydím tak během čtení jsem se několikrát rozbrečel, a to jak u veselých, tak i smutných momentů, je to vůbec první knížka která mě dohnala k slzám a to jsem typ člověka, který už pěknou řádku let nebrečel a přečetl už docela dost knih. Doporučuji všem kdo mají chuť si ji přečíst rozhodně zaujme, zabaví, zasáhne, ohromí a na konci zničí.
viděla jsem první film ten se mi líbil,ale kniha asi víc akorát mi přišlo,že v knížce i filmu některé věci byli jinak... Hezky napsaná knížka o nacistickém Německu a o tom,že i Němci to neměli jednoduché a museli se bát o svůj život.
Dojemná nefér kniha, nad kterou se člověk zamyslí (a to hodně).
Zamyslí se nad tím, že i Němci v nacistickém Německu to neměli vůbec jednoduché.
Všichni prostí, ale i trocha těch bohatých. Samozřejmě horší to měli ti kteří nepodporovali Hitlera. Myslím si, že spousta lidí smysl knihy nechápe.
Jednoduše mě bavila smrt, která příběh vyprávěla. Prostě a jednoduše ty hlášky byly nepřekonatelné. Styl jak byla kniha napsaná byl neobvyklý a zajímavý. Začátek úžasný hned mě upoutal a to je dobře. Potom to bylo maličko uloudané, ale hned se to rozjelo a to, už jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Také byli skvěle popsané vztahy mezi jednotlivými postavami. Těším se na film. A JEDNODUŠE *****:)
Hezká knížka, ale opravdu nechápu ten humbuk okolo ní a to, že jsou z ní všichni tak nadšení. Prvních skoro 300 stran se tam více méně neděje opravdu nic. Že by to bylo zdlouhavé proto, že nám autor popisuje nějaké reálie,.. to se taky moc říct nedá, co se týká znalostí doby,... asi tam nebyly chyby, ale rozhodně tam nemusela být žádná hluboká znalost autora (nepotřebovala bych to, kdyby měla kniha o 250 stran méně, ale takhle... ) Prostě pro mě neskutečně utahaná knížka, která se začne rozbíhat v nějakém přijatelném tempu až dost za polovinou. Ano, konec je dojemný a brečela jsem u něho, ale prostě pro mě průměrná knížka a z tohoto období znám mnoho daleko lepších.
Obávám se, že patřím do té úzké skupiny lidí, kteří nechápou, proč touto knihou je UCHVÁCENO tolik lidí. Ano, kniha se mi moc líbila (až na zvláštní vyprávěcí styl Smrti a její neustálé prozrazování děje dopředu, to mě nehorázně rozčilovalo celou knihu). Příběh je krásný, dojemný a na konci jsem bulela, ale to můžu říct o spoustě dalších knih a příběhů a nerozumím čím je tenhle tolik vyjímečný.
Schönes Buch. Nádherná kniha... Originálně podané téma, o kterém je napsáno již mnoho knih. Ale tahle je vážně čtivá. Nemohla jsem se odtrhnout.
Paní Smrt jsem si oblíbila... i Liesel... i Rudyho... vlastně skoro všechny.
Jinak ta němčina tomu dodávala říz :)
Začátek a konec knihy je smutný, (ne že by uprostřed bylo něco veselého). Byla to blbá doba, a já doufám, že už se nikdy nevrátí...
Neskutečně jsem si oblíbila knihu, moc mě to dojalo, skoro ani nemám slov co bych k tomu dodala. Když jsem dočítala knihu měla jsem pocit, že jsem s Liesel byla uchvácená co všechno prožila. Zlodějku knih jsem nemohla jen tak odložit, četla jsem ji jedním dechem. Zasáhlo mě to přímo do srdce, příběh je velmi poutavý hned od začátku knihy, bylo to lidský, tak opravdový, že jsem si pobrečela a vžila do momentů, které byly srdcervoucí. Určitě se budu vracet a ráda ke Zlodějce knih. Knihu rozhodně doporučuji. Abych popravdě řekla, je to kniha veselá i smutná a chytrá zároveň.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Pořád jsem čekala kdy se příběh "rozjede,začne mít spád" ... a nic. Druhou půlkou jsem se prokousávala. Čekala jsem víc. Nenadchla mě. Možná se podívám ze zajímavosti na film.