Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
To je tak krásná knížka a neskutečně dojemná. Vše podstatné bylo napsáno od jiných čtenářů. Považuji se za celkem otrlou a zkušenou čtenářku, nelibuji si v dojímání se a v knihách hrajících na city, ale tato kniha mě dohnala k slzám a přitom zanechala milý dojem. Zajímalo by mě, jaký je autor člověk. I to je výjimečné, obvykle po osobnosti autora vůbec nepátrám (tuto vlastnost považuji za svůj nedostatek).
Nádherná kniha, která zanechá ve čtenáři stopu. Je odlišná od všech ostatních, které jsem dosud četla, což je zásluha toho, kdo příběh vypráví. Díky tomu působí tak nějak poeticky. Krásný poutavý příběh prostých lidí, který popisuje realně válečné období v Německu. Během čtení jsem prožila snad všechny emoce a několikrát došlo i na slzy. Doporučuji!
Autor je vynikající vypravěč a hrůzu války, v níž žádný lidský život nemá šanci na "výmluvy", vylíčil velmi přesvědčivě.
Kniha, která mě rozesmála, rozplakala, ponaučila a naučila mnoho věcem. Jsem neskutečně ráda, že jsem na ní narazila!
Čtení Zlodějky knih jsem si moc užila. Knížka je psaná velmi čtivě a nápad s vypravěčkou Smrtí je super. Jen jsem v tom asi nenašla to něco navíc, co ostatní. Knížka se mi celkově líbila, je v ní dost zajímavých myšlenek, ale nedojala mě.
Skutečnost, že vypravěčkou příběhu je Smrt, byla nezvyklá, zajímavá a pro mě nová. Avšak přesto mám pocit, že k plnému hodnocení příběhu něco chybělo...
Hodně silná kniha. Hodně hodně silná. Nemyslím těch 526 stránek, ale to, co ve mně kniha zanechala po dočtení poslední stránky. Musím říct, že slzičky byly. Kniha je to neuvěřitelná. Jedinečná. Příběh psaný smrtkou. Určitě si ještě někdy přečtu. Tato kniha nesmí chybět v mé knihovničce a doporučuji skutečně všem si tuto knihu přečíst.
Válka, učili jsme se o ní ve škole, v televizi často dávají rozmanité dokumenty z první i druhé světové války, vnímáme, jak hrozná doba to byla. Tato kniha mě uchvátila, zatřásla mými emocemi, prostě mě dostala. Hltala jsem každé slovo, svíral se mi žaludek, osudy Liesel, Rudyho, Hanse, Rosy a dalších jsou tak dokonale popsány, že jsem prožívala každý jejich krok. A to také díky vypravěčce. Kniha, která chytne za srdce a nepustí.
Pozor, konec této knihy je zveřejněn hned na prvních stránkách! A vůbec se dozvíte mnoho věcí dopředu. Přesto chcete číst dál a prožívat osobní příběhy Liesel, Hanse, Rosy, Maxe, Rudyho a dalších, kteří se sešli na Nebeské ulici. Každý z nich si prožívá svá osobní dramata, která vás berou za srdce. Krásné a bolestné vyprávění.
Jsou knihy, na které se nezapomíná. Jsou knihy, které v čtenáři ulpí na hodně dlouhou dobu. Jednou z nich je Zlodějka knih.
Začala jsem ji číst před deseti měsíci. Přečetla jsem asi osmdesát stránek, pak mě ale zaujal popis jiné knížky, kterou jsem si chtěla přečíst, a Zlodějka zůstala nedočtená. Ne že by mě vyloženě nebavila, ale asi mě odradil pomalejší rozjezd. Přečetla jsem spoustu jiných knih, pak jsem se k ní ale vrátila.
Tentokrát jsem se začetla a už se neodtrhla.
Asi nikdy jsem nečetla knížku napsanou zajímavějším stylem. Líbilo se mi, jak si autor hraje se slovy, jaké používá obraty, symboliku, spoustu metafor, personifikace a dalších básnických prostředků. Vypravěčka v podobě Smrti dělá knihu zajímavou a neotřelou.
Určitě nejsem jediná, komu konec zlomil srdce. Věděla jsem, jak to skončí, protože jsem viděla jako první film, přesto jsem se neubránila slzám.
Ani se mi nechce rozečítat další knihu, přestože jsem se na ni těšila, protože se na ni stejně nebudu moct soustředit. Zlodějka ve mně bude doznívat nejméně několik týdnů.
Překvapilo mě že knihu vypráví smrt,na začátku mě to moc nenadchlo,ale dala jsem knize šanci a dobře udělala.Moc krásný ale smutný příběh.
Nikdy jsem nečetla tak zvláštně napsanou knihu. Silný příběh, který mi bude dlouho ležet v mylsli. Nikdy jsem u žádné knihy neplakala. U této jsem brečela jak želva.
Knihu jsem začínala na dvakrát. Poprvé jen asi první kapitola, odloženo na později. Po několika jiných knihách jsem se k ní vrátila. Začátek byl trochu těžkopádný, ale nápad s vypravěčkou Smrtí byl originální … příběh o Lisel pěkný, dojemný, ukazuje, že ne všichni Němci byli špatní... Bylo milé sledovat vztah s Rudym, i zvláštní přátelství s Maxem a s Ilsou...
Na konci proteklo slzavé údolí... A musím říct, že se mi kniha fakt líbila.
Do knihy jsem se ze zacatku nemohla vubec zacist. Ale nevzdala jsem to. Nakonec musim rict,ze je to pekna hniha, u ktere i slzu uronite. Mohu doporucit. Pro ty,kteri by meli s 1.polovinou knihy stejny problem,doporucuji vydrzet
Docela dlouho jsem se ke knize odhodlávala, ale nakonec přišla ta správná nálada a já se do Zlodějky pustila. Poslední dobou se mi u knih stála častěji stává, že nesdílím kolektivní nadšení, ale tentokrát jsem měla vážně dobrý dojem.
Jako vypravěče zvolit smrť bylo vážně odvážné a nakonec to nebylo úplně zlé. Tátu Hanse jsem si zamilovala hned, s mámou to bylo o něco těžší. Asi mi společně s Maxem přirostli k srdci víc, než samotná Liesel.
A malý SPOILER: Kniha mi zlomila srdce. Po dlouhých letech jsem si u knihy docela pobrečela.
V prvních kapitolách jsem si nebyla jistá vypravěčem. Proč proboha Smrt? Nakonec se to ale ukázalo být geniálně frustrující. Smrt se předbíhá v ději, vyzrazuje konce, protože je přece zná, tak proč je neříct rovnou. Tím láme srdce zas a znova. Člověk pořád doufá, že to špatně pochopil, že všechno dopadne jinak... že Saumensch a Saukerl budou žít šťastné životy, jaké si zaslouží, válce a Smrti navzdory.
"Říká se, že válka je nejlepší přítel smrti, ale musím vám povědět, že já to vidím jinak. Pro mě je válka jako nový šéf, který od vás očekává nemožné. Stojí vám za zády a opakuje dokola jedinou věc: "Dělej, dělej."
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Tato kniha je nejspíš mojí nejoblíbenější, jako vypravěč smrt? opravdu originální, hezky napsané a na konci už stékaly i slzy.