Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8477
8477
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Koukám, že jsem opravdu jedna z mála, komu se tohle dílo vůbec nelíbilo? Bylo to nezáživné, doslova jsem se musela nutit, abych četla dál. Dočetla jsem jen a pouze díky té pověsti, kterou kniha má. Ale bohužel, více jak 2 hvězdičky nedám.
Je to strašně dlouhý, někdy se to vleče, nicméně emoce na konci jsou skutečně vynikající. I mě kniha nakonec vehnala slzy do očí, takže musím hodnotit pozitivně.
Proškrtání a zkrácení by tomu ale pomohlo. A ano, souhlasím s tím, že vypravečka v podobě smrti je taková...zvláštní a matoucí, byť i ona přispívá k velkému finále.
První kniha, která mě rozbrečela. Miluju na ni jak je napsaná, jak nevinně se snaží předávat určitou moudrost. Nevím co víc napsat.
Kniha se mi líbila, hlavně neotřelé vyprávění z pohledu průvodce knihou - smrti. Je plná emocí, střídají se v ní okamžiky k pousmání a naopak silné a velmi smutné momenty.
Lepší 3 hvězdičky. Opravdu jsem čekala mnohem víc. Kniha ve mne bohužel nevzbudila moc emocí. Zajímavě napsáno, ale bohužel jsem knihu četla hrozivě dlouho. Nic mě nenutilo číst dál a bylo mi úplně jedno, jak to s postavami dopadne. Konec mi přišel takový odfláknutý, moc urychlený.
Tato kniha o zlodějce knih, je mou nejoblíbenější. Stojí na samém vršku pomyslné pyramidy, tento příběh, je tím posledním, položeným kamenem.
(tady v diskuzi, všimla jsem si, že to tak nevidím sama).
Za mne ano. Čtivá, emotivní kniha, kdy Smrt jako vypravěčka spolu s Liesel je opravdu originální nápad. Prozrazení děje mi nijak nevadilo, naopak jsem si čtení užívala. Zlodějka knih spolu s Osvětimskou knihovnicí, Zvukem slunečních hodin či Slavíkem a Hanou patří určitě pro mne k tomu nejlepšímu, co jsem o tomto období v poslední době četla. Každá z těchto knih je tak jiná a zároveň tak stejná - plná emocí, bolestí...
Do knihy sa mi začítavalo o niečo zložitejšie, pravdepodobne kvôli pre mňa neštandardnej štylizácií. Oceňujem originálny prístup "rozprávača - smrti samotnej". Autor venoval dostatok priestoru každej dôležitej postave, čo mi umožnilo dostatočne sa stotožniť najmä s Rudym, a obľúbiť si Liesel. No čo mne osobne prekážalo, bolo mierne"spoilerovanie" a oboznamovanie nás s tým, čo nastane možno až o pár desiatok strán. Nedá mi neporovnať knihu s iným dielom odohrávajúcim sa v podobnom prostredí a období, a to s knihou Svetlá ktoré nevidíme, ktorá sa mi páčila o niečo viac. Každopádne, záver je prekliato dojemný !
Pro mě jedna s nejemotivnějších knížek, kterou jsem po dlouhé době četla.
Je psaná s pohledu německé rodina a jejich přátel a co si v té době prožili, jak to dobré tak i to smutné. Příběh vypráví smrtka, která nám říká i dopředu jak to dopadne a tím to je asi i horší, když čtěte o někom, a víte že zemře, jen čekáte kdy a co stihne ještě prožít. Zároveň ukazuje smrtku i v jiném světle než jen něco co nemá žádné city , protože to co dělá je vlastně pro ni práce.
,,Lidi mě děsí"
Moc se mi líbily příběhy Maxe co napsal pro Liesel a jejich kreslené zpracování a jak byly do příběhu zakomponovány.
Moc krásná kniha :)
"Víte, říkali vám asi, že nacistické Německo stálo na
antisemitismu, poněkud přehorlivém vůdci a bigotním národu
živeném nenávistí, ale to všechno by přišlo vniveč, kdyby Němci
tolik nemilovali jednu konkrétní činnost: spalování.
Němci hrozně rádi něco pálili. Obchody, synagogy, Říšské sněmy,
domy, osobní majetek, povražděné lidi a pochopitelně také knihy.
Takové pěkné spalování knih, panečku, to si jen neradi nechali ujít –
a díky tomu se lidem, kteří měli pro knihy slabost, dostala do rukou
díla, se kterými by se jinak nesetkali."
Tohle mi přijde poněkud rasistické. Chápu, kam autor míří, ale házet všechny Němce do jednoho pytle je poněkud nefér. Navíc to vyvolává otázku, kam se poděl onen bigotní národ živený nenávistí, co tak rád spaloval, po roce 1945? Buď tedy nařkneme obyvatele tehdejšího Německa jako spolupachatele druhoválečných zločinů, nebo uděláme dělící čáru mezi nacisty a prostými obyvateli, kteří neměli příliš na vybranou a museli být zticha.
A to je právě problém Zusakova díla. Počítá s tím, že čtenář nepřemýšlí. Že se zalkne syntetickými emocemi a nechá se unášet podivným příběhem o podivné holčičce v podivné době. K tomu se přidají krátké věty, občas tučně vytištěný text se sdělením typu: "BOMBARDOVÁNÍ MNICHOVA, 9. A 10. BŘEZNA Noc natahovaly bomby a čtení. Zlodějce knih vyschlo v ústech, ale pročetla se pětačtyřiceti stránkami." a něco málo německých slovíček k dokreslení atmosféry vyprávění. Takové ku-ku, ťu-ťu pro děti.
Stop! Pro děti? Právě těm kniha určená není. Tak proč se nad ní dojímají dospělí a hodnotí tak vysoko? Nepochopím.
Tak na tuto knihu jsem se opravdu těšila, nechávala jsem to uzrát, neboť jsem filmové zpracování viděla jako první. S velkým sebezapřením musím přiznat, že se mi však líbilo více než literární předloha. Ač je to příběh chytlavý, čtivý mi nepřipadá. Nápad s vypravěčkou je neotřelý, pro mě však dosti rušivý. Do příběhu se mi nedaří ponořit, neumím se vcítit do postav a celý styl vyprávění mi připomíná reportáž. Vím, že se jedná o emocionálně nabitý příběh s historickou hodnotou, ale emoce se mu u mě vyvolat nedaří. Snad jen nudu a ospalost :-)
k této neobyčejné knize není co dodat. Jsem ráda, že jsem si ji koupila a přečetla v originále, je to skvost v mé knihovně. Moc doporučuju všem co mají rádi příběhy o válce.
Podle recenzi na film a knihu to mělo být super, ale není je to nuda a to až do půlky, kdyby neměla knihovna zavřeno, tak bych jí ani nedočetla!!!!
Jsem rozezlená. Nečtěte tuto knihu, pokud také nechcete být rozezleni.
Patetické. Nezáživné. Se spoustou nepovedených metafor.
Ano, přelouskala jsem to celé - i přesto, že už v půlce se ta nuda nedala vydržet - v naději, že přijde obrat. Něco neotřelého. Překvapivého.
Že bude mít kniha až tak hloupé vyústění a neuvěřitelně plytký děj, jenž by byl stravitelný snad ve formě krátké novely, jsem opravdu nečekala.
O to víc mě mrzí vysoké hodnocení knihy.
Vemte do ruky raději Smrt je mým řemeslem, Sophiinu volbu, Krabici živých či Deník Anne Frankové - když už chcete mít ty židy.
Neskutečně dojemné a přitom nepatetické čtení. Málokdy se něco takového povede. Říkala jsem si, že autor musí být blázen - přece nečeká, že mě bude zajímat další vývoj událostí, když už vím kdy kdo jak umře. A já to stejně hltala a ješte doufala, že Smrt kecá, že bomby nebudou, Židi nepůjdou a knížka o válce bude mít happy end.
Kniha mě doopravdy nadchla. Musím říct, že jsem dlouho nečetla nic tak emotivního, smutného, ale svým způsobem i krásného, kdy ve všech těch hrůzách vždy člověk dokáže spatřit i světlo na konci tunelu. Neustále dokola se podivuji nad tím, jak takhle velký příběh dokázal dát dohromady tak mladý člověk, tou dobou osobně neposkvrněný. Popisy té doby, jednotlivých situací, vztahy mezi lidmi, které byly tvořeny samotnou válkou, jsou naprosto jedinečné.
Je to TAK neuvěřitelně krásně napsané, že člověku nakonec připadne vypravěč jako chápající kamarád. V tom příběhu jsem se cítila dobře i přes období, ve kterém se odehrává...inu, to je ta SÍLA SLOV...ona vás tady mile překvapí, zahalí, obejmou, pohltí a za ruku provedou až ke konci...a vy jen okouzleně vydechnete...
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Film rozhodně lepší, i když příběh je silný, nosný, bez zbytečného patosu. Zbytečně dlouhá, rozhodně by pomohlo trochu zkrátit.