Zlodějka knih
Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že už na začátku jsem se nechala vtáhnout do příběhu, i když z časových důvodů jsem knihu odložila, něco mě donutilo se k ní vrátit a rozhodně toho nelituji, znova jsem se ponořila do světa plného války, zloby, lásky a s přibývajícím počtem stránek jsem si uvědomila, že si přeji, aby kniha byla o jednou tolik tlustší. Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami.
Prvně sem viděla film.
Kniha je psaná velmi pěkně z netradičního pohledu smrti na život a vůbec to nevadí.
Pro mě osobně je téma II. SV v kombinaci s tématikou konečného řešení vždy velmi silné a osobně mám příběhy v této tématice ráda (Schindlerův seznam a Pianista jsou úžasné filmy). Člověk si z těchto knih musí hlavně vzít ponaučení.
Jedině z ponaučení se snad nedočkáme toho, že se ta situace bude opakovat. SNAD
Téma druhé světové války a jejího vlivu na životy běžných lidí mě asi nikdy neomrzí, dojemné zachycení života holčičky, která vyrůstá v době plné zmatků a drobných hrdinství, se mi líbilo. Možná mohl být příběh trošku kratší (ačkoli text byl celkem "roztahaný", takže to utíkalo rychle), ale co mi vadilo dost, byl ten styl - časté krátké upozorňování na to, co jak dopadne, přeskakování někam jinam, "netradiční vypravěčka" - v takovém příběhu mi to přišlo prostě zbytečné. To, v čem se kniha snažila být originální, u mě způsobilo stržení jedné hvězdičky...
Úžasná knížka, silný příběh o síle knih a slov v těžké době, Zvláštní styl vyprávění mi sedl hned od začátku. A originální vypravěčka příběhu dává člověku se zamyslet nad těžkou dobou a osudy lidí. A já přemýšlím i nad ní a že i snad Smrt má srdce! Už jsem viděla i film a také dost dobrý, ale knížka je prostě lepší, tam jsou ty city a pocity víc do hloubky, to se prostě nedá nafilmovat. A konec jsem si různě představovala, ale dostal mě, brečela jsem a nebyla k zastavení....
Všichni knihu vychvalovali až do nebes,ale mě mrzelo,že to nenaplnilo moje očekávání. Kniha mohla být kratší. Bylo to hezké i konec byl dojemný,ale že by to byla moje oblíbenkyně to ne. Mrzí mě to. Možná až si to přečtu někdy ještě jednou osloví mě to víc.
Moje velká favoritka. I film se povedl kupodivu dobře. Děj vypráví smrt. Skvělý vypravěč.
Malokedy byva pocit z knihy tak silny, ze clovek citi taku velku lutost pri poslednych stranach ( nie kvoli tomu, ze citanie konci, ale ...). Zo zaciatku si treba zvyknut na styl pisania, ale je vyborna.
Řadím se také k těm, komu se tohle dílo moc nelíbilo. Podle mne je to zdlouhavé a nezáživné, zkrácení na polovinu by výrazně pomohlo. Vypravěčka smrt je zvláštní a zajímavá, ale nejvíc se mi líbila postava Maxe. Liesel mi připadala tak trochu zaostalá (s každodenním trénováním čtení není úplně normální, aby trvalo několik let než čtení zvládne) a nevěrohodná (za krátkou chvíli si zvykne na novou mámu a na tu původní skoro ani nevzdechne, což by bylo divné u dítěte, kterému jsou 3, ale je to nepochopitelné u holčičky, které je 10) a další.
Samozřejmě popis válečné doby, fanatismu a bídy přímo v Německu je hodně zajímavý, ale nějak mi ten příběh přišel moc rozdrobený, neučesaný, nedotažený, na efekt. Nevím jestli to bylo stavbou vět, přemírou eufemismů a nebo jsem si jen s autorem nesedla, ale takové téma si zasloužilo víc. Zato film mi přišel krásný a jako by se jednalo o úplně jiný příběh.
Nestává se mi často, abych se musela nutit číst dál, ale tady jsem trpěla. Podobné téma zpracovala řada jiných autorů daleko lépe, takže za mne knihu nedoporučuji a není to kniha, kterou si nechám doma v knihovně.
Po přečtení tohoto příběhu jsem se nemohla dlouho k tematice válečných příběhů vrátit. Jakoby se příběh vepsal do mého podvědomí, hluboko vryl a drásal moje smysly. Nádherný umělecký prožitek, ještě nyní mě mrazí při vzpomínce na příběh malé Liesel. A Smrt v roli imaginárního vypravěče považuji za vrcholný um spisovatele. Opravdu silný čtenářský prožitek. Děkuji, že něco takového bylo stvořeno.
Film rozhodně lepší, i když příběh je silný, nosný, bez zbytečného patosu. Zbytečně dlouhá, rozhodně by pomohlo trochu zkrátit.
Koukám, že jsem opravdu jedna z mála, komu se tohle dílo vůbec nelíbilo? Bylo to nezáživné, doslova jsem se musela nutit, abych četla dál. Dočetla jsem jen a pouze díky té pověsti, kterou kniha má. Ale bohužel, více jak 2 hvězdičky nedám.
Je to strašně dlouhý, někdy se to vleče, nicméně emoce na konci jsou skutečně vynikající. I mě kniha nakonec vehnala slzy do očí, takže musím hodnotit pozitivně.
Proškrtání a zkrácení by tomu ale pomohlo. A ano, souhlasím s tím, že vypravečka v podobě smrti je taková...zvláštní a matoucí, byť i ona přispívá k velkému finále.
První kniha, která mě rozbrečela. Miluju na ni jak je napsaná, jak nevinně se snaží předávat určitou moudrost. Nevím co víc napsat.
Kniha se mi líbila, hlavně neotřelé vyprávění z pohledu průvodce knihou - smrti. Je plná emocí, střídají se v ní okamžiky k pousmání a naopak silné a velmi smutné momenty.
Lepší 3 hvězdičky. Opravdu jsem čekala mnohem víc. Kniha ve mne bohužel nevzbudila moc emocí. Zajímavě napsáno, ale bohužel jsem knihu četla hrozivě dlouho. Nic mě nenutilo číst dál a bylo mi úplně jedno, jak to s postavami dopadne. Konec mi přišel takový odfláknutý, moc urychlený.
Tato kniha o zlodějce knih, je mou nejoblíbenější. Stojí na samém vršku pomyslné pyramidy, tento příběh, je tím posledním, položeným kamenem.
(tady v diskuzi, všimla jsem si, že to tak nevidím sama).
Za mne ano. Čtivá, emotivní kniha, kdy Smrt jako vypravěčka spolu s Liesel je opravdu originální nápad. Prozrazení děje mi nijak nevadilo, naopak jsem si čtení užívala. Zlodějka knih spolu s Osvětimskou knihovnicí, Zvukem slunečních hodin či Slavíkem a Hanou patří určitě pro mne k tomu nejlepšímu, co jsem o tomto období v poslední době četla. Každá z těchto knih je tak jiná a zároveň tak stejná - plná emocí, bolestí...
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2009 | Zlodějka knih |
2012 | Posel |
2019 | Clayův most |
2014 | Roky pod psa |
2015 | Smečka rváčů |
Nechat Smrt vyprávět příběh malé dívenky z doby války byl úžasný nápad. Smrt a malé děvčátko to opravdu nepatří k sobě. Jakoby měla tato nesourodá dvojice umocnit nesmyslnost válečného běsnění. Kolik takových a podobných osudů malých dětí se za války odehrávalo? Byl to velmi silný a dojemný příběh. A konec se mi líbíl ze všeho nejvíc. Neobyčejný příběh malé dívky Liesel mě oslovil. Originální dílo, které se právem stalo bestsellerem. Pro mě skvělý čtenářský zážitek. Doporučuji.