Zlodějka knih

24.04.2017

Krásný příběh, jen mi nesedl styl psaní knihy.

19.04.2017

Patřím do menšiny, mě se kniha nelíbila, nemohla jsem se začíst, trápila jsem se s ní, a v polovině knihy jsem to vzdala. Recenze a námět mě zlákal k zakoupení knížky a potom už jen zklamání. Je mě to líto.

18.04.2017

Jednoduše perfektní!

18.04.2017

Krásná kniha,čtená jedním dechem.Jsem ráda že jsem nejdřív četla knihu a pak viděla film , ten byl celkem zklamáním.U knihy jsem brečela jak želva.

17.04.2017

Právě jsem dočetla. Nemám slov. Je to úplně jiné než vše, co jsem doposud četla, a přesto tak skvělé. Ohromující, krásný a lidský příběh, který opravdu stojí za to přečíst.

13.04.2017

Jsem zklamaná, hodně nadšených komentářů, ale já se dlouho začítala a dočetla jen proto, abych zjistila, co na ní všichni mají. Nenadchla.

12.04.2017

Vynikající kniha, skvěla a netradičně napsaná.

10.04.2017

Všechny ty momenty hrůzy ... propojené s krátkými okamžiky krásy ... pane Zusaku, tohle se Vám opravdu povedlo, napsal jste zvláštní, osobitý příběh, vyprávěný tou asi jedinou možnou vypravěčkou, nebo si dovedete představit někoho, kdo by takový příběh dokázal vyprávět tak, že Vám z mysli, z duše, vyplouvají emoce a vibrují celým člověkem? Tahle vypravěčka je odhodlaná splnit svůj úděl a přitom nám přiblížit osudy těch, se kterými se potkala, ... je to spíš průvodkyně, nikam nespěchá, je trpělivá, barvitě popisuje a Vy tak máte možnost „prožít si“ celý příběh, a co je nezvláštnější ... je „lidská“, ... ne jinak, je plná „lidskosti“: „Nikdy nezapomenu na první den v Osvětimi ... Některé jsem zachytila na půl cesty ... Držím tě, říkala jsem si, když jsem jejich duše nadlehčovala ve vzduchu, zatímco zbytek jejich bytosti – jejich fyzické schránky – se řítil k zemi.“ ... je zvláštní zjistit, že se snaží lidi pochopit: „Jak vůbec dokázala jít? Jak to, že se dokázala hýbat? Tohle prostě nikdy nepochopím – čeho jsou lidé schopni.“ ... a taky: „Ukázala zas jednou i mně, že z jedné příležitosti se přímo rodí další, stejně jako se z risku rodí větší risk, ze života více života a ze smrti více smrti.“ ...
Samotným příběhem nás pak provází knihy, hrají důležitou roli, každý název kapitoly odkazuje k některé z těch, co Liesel ukradla, kterými byla obdarována, nebo které našla, ... tu první Liesel zvedla ze země, když vypadla mladému hrobařovi, tu druhou, zachránila před upálením nacisty, ... pak tu máme přízračný Mein Kampf, ... mrazí Vás, cítíte až odpor, nebo děs, že právě z jeho stránek, přetřením na bílo, vznikne kniha pro Liesel, kniha, ve které vypráví, ... vytváří svůj příběh, ... a nesmí chybět ani kniha darovaná, která Liesel přináší okamžiky pociťované krásy, z psaného slova, kniha darovaná, vrácená a posléze zpět ukradená, kniha jako symbol: „Všude samé knihy! Jedna každá stěna byla vybavená přeplněnými, a přesto netknutými policemi. Na hřbetech černých, rudých, šedých knih, knih všech barev byly nápisy všemožných stylů i velikostí. Byla to jedna z nejkrásnějších věcí, jaké Liesel Memingerová v životě viděla.“
... a tak dál skrz další knihy vytvořené, darované, ukradené ... se příběh uzavírá ... a pak už zbývá jen „uklidit“ ... s očima plnýma slz vnímáte Smrt: „Když se začalo s úklidem, na její knížku párkrát někdo šlápl, a přestože příkaz zněl odklízet jen kusy betonu, skončil na korbě náklaďáku i tenhle její největší poklad. V tu chvíli jsem musela jednat. Vyšplhala jsem se nahoru a vzala ji do ruky, aniž bych tušila, že během příštích let ji na svých cestách budu číst stokrát po sobě a pak znovu, znovu uvidím místa, kde se naše cesty proťaly, a budu žasnout nad tím, co ta dívka viděla a jak přežila.“

09.04.2017

Knihu jsem četla hlavně uprostřed noci po probuzení, kdy jsem nemohla spát, ale je fakt, že to opravdu není relaxační uspávací kniha. Jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala, doporučuji!

Když jsem si četla recenze a zjistila, že kniha je z prostředí 2. světové války, nějak mě to odradilo, ale jsem ráda, že jsem nakonec dala knížce šanci, protože ve mě zanechala opravdu hluboký dojem. Jen co jsem ji otevřela, už jsem ji neodložila. Neuvěřitelně poutavý a silný příběh. Za mě opravdu jedna z mála knih, které si přečtu znovu a ráda.

08.04.2017

Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem četla. Citlivě napsaná i o tak strašné době, jakou byla druhá světová válka. Velice nevšední styl vyprávění. To velice oceňuji. Chytla za srdce. Ráda bych se o Zloděje knih dozvěděla více... jaký byl její další život? Je to ta z knih, u které je vám neskutečně líto, že obracíme poslední stránku a víte, že už další není napsaná.

05.04.2017

Originálně pojatá kniha o době, o které toho bylo napsáno už mnoho. Čtivý příběh plný humoru, naděje i smutku a krásných metaforu vám nedovolí se od knihy odtrhnout. Přestože již v půlce knihy víte, jak příběh skončí, pár závěrečných kapitol vám vžene slzy do očí.

05.04.2017

Jedna z nejnádhernějších knih, co jsem kdy četla.

05.04.2017

Krásná a smutná knížka o přátelství, smrti, zlu, lásce k bližním a vůli přežít.

04.04.2017

Jedna z nejkrásněji napsaných a zároveň nejzajímavějších knih. Měla vše, co od hlubokých (ve smyslu ne úplně humorných) knih vyžaduju; zaujala, pobavila, chytla za srdíčko.... Na sto procent si své místo mezi nejlepšími knihami zaslouží.

03.04.2017

Kniha, která mě úplně dostala do kolen. Nádherný příběh, skvěle podané a chválím nejen originalitu ohledně výběru vypravěče, ale i tematiku - pohled Němců na válku.
Je tam vše, co si může čtenář přát. Napětí, dojetí, romantika, poetika, humor i drama. Ne nadarmo je to jedna z nejlépe hodnocených knih a já mohu jen vřele doporučit. Nemám absolutně nic, co bych knize vytkla. Osobně si slastně vrním a užívám si každou stránku.
A pak, až dočtete, neváhejte a shlédněte i filmovou verzi, která je dle mého nejlepšího přesvědčení velmi zdařilá.

02.04.2017

Film jsem viděla už před několika lety a vážně se mi moc líbil. Nedávno jsem se dostala i ke knížce a čtení si taky užila na jedničku. Vypravěčka příběhu se mi líbila už při sledování filmu. Prostě paráda. Sympatiční hrdinové, krásný příběh i přes všechnu tu tragédii. Rozhodně doporučuju knihu i film. A když už jsem u toho filmu, tak bych se na něj mohla zas někdy podívat.

01.04.2017

Před přečtením jsem viděla film, což mi vůbec nevadilo. Kniha je psána jedinečným způsobem, Smrt jako hlavní vypravěčka prozrazuje děj daleko dopředu, ale čtenář děj "hltá" se stejným zaujetím, jako kdyby nevěděl, co se stane. Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, která má čestné místo v mé knihovně a ráda se k ní po čase zase vrátím.

29.03.2017

Knihu jsem měla půjčenou z knihovny dvakrát a ani jednou jsem ji nezačala číst. Nevím proč, nelákala mě nejspíš ta stylizace textu (černé komentáře vypravěčky), když jsem knihu otevřela. Nicméně nedalo mi to a knihu jsem si půjčila ještě potřetí s odhodláním ji přečíst a tak se taky stalo.
Prvních 100 stránek mě nějak extra nebralo, opravdu dlouho jsem si zvykala na styl vyprávění příběhu a taky mě tam rozptylovala spousta odboček z vyprávění a předbíhání událostem, a prostě jsem se tak nějak ztrácela. Nicméně pak se stalo to, co mnohým tady - příběh se mi dostal pod kůži. Musela jsem číst každou volnou chvilku co jsem našla. Aspoň kousek, pár dalších stránek, abych věděla, jak to celé pokračuje. Oblíbila jsem si postavy a jejich příběhy opravdu vnitřně prožívala a může za to právě ten zvláštní styl psaní, na který jsem si nemohla prve zvyknout.
Příběh jako takový asi ničím překvapivý pro čtenáře tohoto druhu příběhů, ale i tak vás dokáže chytit za srdce. Je to opravdu krásné čtení, které donutí čtenáře přemýšlet. Mě se to moc líbilo a jsem ráda, že jsem se nakonec odhodlala a knize dala šanci.