Zmluva podľa Paganiniho
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 2. díl >
Niektoré zmluvy nezruší ani smrť... Generálneho riaditeľa Carla Palmcronu nájdu obeseného v prepychovom byte v luxusnej štokholmskej štvrti Östermalm. Izba, v ktorej zomrel, je však nezariadená. Ako sa teda obesil? V ten istý deň nájdu mŕtvu mladú ženu na jachte, čo sa bez posádky plaví medzi ostrovčekmi pri Štokholme. Pľúca má plné brakickej vody, no oblečenie suché. Ako sa teda utopila na palube lode, čo pokojne brázdi pobrežné vody? Obe úmrtia by navždy zostali záhadou, nebyť nástojčivosti a tvrdohlavosti kriminálneho komisára Joonu Linnu. Jeho nečakané odhalenie a dedukcia rozkrútia kolotoč strhujúcich udalostí. Polícia sa v toto leto ocitá pred jednou z najťažších skúšok.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář
Trvalo mi to přečíst dva dny. Obvykle nebývám tak rychlý čtenář. Bylo to napínavé a pořád mě to nutilo číst dál, abych se konečně dozvěděla, jak to dopadne.
Po Hypnotizérovi jsem si říkala, že to není nic moc a že severská krimi není nic pro mě. Potom jsem četla Svědkyni ohně a řekla jsem si, že to vlastně vůbec nebylo špatné. Po Paganiniho smlouvě si říkám, že to bylo super a že se na ten žánr asi zaměřím trochu víc.
(Joona Linna mi trochu připomíná Chucka Norrise... Ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo.)
Výborné! Román má spád a napětí, originální zápletku a sympaticky zarputilého komisaře sledujícího každou, zdánlivě nesmyslnou stopu.
Jen švédská policie mi při tolika vyklouznutí pachatele připadá trochu neschopná... ale zase je to drama až do konce.
Ale pozor, fakt to není detektivka pro slabší povahy!
Po Nesbovi můj druhý autor severských detektivek či thrillerů. Pokud bych měla srovnat, vede jednoznačně Nesbo. Ač jsou hlavní hrdinové Nesboho i Keplera zvláštní a svým způsobem vykořenění, Hole je mi mnohem sympatičtější než Joona Linna. Určitě je to dáno tím, že o Joonovi se čtenář prakticky nic bližšího nedozví, nemůže se s ním proto nijak ztotožnit.
Keplerovi se nedá vyčíst snaha o permanentní napětí, ale některé situace už byly opravdu příliš přitažené za vlasy. Za všechny bych jmenovala sestřelení pilota vrtulníku... Pokud by k tomu nedošlo a Penelope by se podařilo utéct, mohla kniha pokračovat prakticky stejně a příběhu by se dalo jakž takž věřit, ale tohle už bylo opravdu moc...
Nebo Ossian. Vážně?!
Zmluva podľa Paganiniho je v poradí druhou knihou od dua Lars Kepler. Celkovo ju hodnotím lepšie ako prvú knihu Hypnotizér, aj keď podľa mňa nie je ničím prevratným. Pozitívom je, že Joona Linna je prezentovaný konečne ako hlavná postava, aj keď okrem toho, že má fínsky prízvuk, ľadový pohľad sivých očí a že má vždy pravdu, sa nič podstatné nedozvedáme, teda najmä o jeho osobnom živote. Vieme, že si raz za čas vyjde s Disou (o ktorej vieme, že je archeologička) a blízko má aj k Anji. Celkovo je však naša znalosť postáv vystupujúcich v ZpP chabá.
Dej je relatívne dynamický, kapitoly sú krátke, takže kniha sa číta pomerne rýchlo. Niektoré pasáže však vyznievajú trápne smiešne, až tragikomicky, a sú ťažko uveriteľné. Pri niektorých som sa neubránil smiechu a súcitnému krúteniu hlavou. Ťažko povedať, či to bol súcit s postavami, alebo autormi :-) Útek Penelopy sa sem-tam mení na hlúposť, o situácii s Ossianom ani nehovorím, taktiež konanie Jonnu a celkovo polície niekedy vyznieva úplne amatérsky (rovnako ako aj jeho myšlienkové pochody - chvíľami mi pripadal zmýšľaním ako malé dieťa). Napriek tomu je kniha miestami napínavá, no záver nie je príliš prekvapivý. Kniha však prináša aj určité posolstvo a snahu o riešenie závažného celospoločenského problému, ako býva zvykom u severských autorov. Námet ale nie je na zahodenie – Paganini, hudba, huslisti.
Preklad mi miestami takisto prišiel dosť krkolomný, ale to je vec názoru. Čo znamená, keď mi "stvrdnú črty"? Niečo mi napadá, ale asi autori nemysleli na to čo ja. A napríklad výraz oťarchavieť mi príde dosť archaický.
Som rád, že som toto dielo dočítal, ale k Joonovi som si bližší vzťah zatiaľ nevytvoril, na rozdiel od Nesbovho Harryho Hola. Aj tak dám šancu tretej knihe, Svedkyňa ohňa, ktorá bude dúfam lepším počinom autorov, navyše aj prekladatelia knihy sú iní.
Takže hodnotím dvomi hviezdičkami.
Wow, to byla smršť, po Hypnotizérovi jsem se na dalšího Keplera vážně těšil a musím říct, že nezklamal. Joona Linna se definitivně zařadil po bok Harryho Holea, konečně detektiv, který má nápady a případ skutečně řeší.V závěru se sice objevilo pár těžko uvěřitelných situací, ale neměl jsem nejmenší problém to autorům odpustit. Za mne plný počet, prostě poctivá severská krimi. Doporučuji.
Napínavé, děsivé, čtivé...krátké kapitoly, co gradují, že musíte číst dál a dál....po přečtení Hypnotizéra jsem si řekla, už nikdy více Keplera...ale Paganiniho smlouva mě zase nakopla do dalších dílů...jak ti dva manželé - autoři se mohou vzájemně tak doplňovat a skvěle psát?
Už dlouho mě žádná detektivka tolik nechytla. V závěru knihy jsem sice přečetl několik méně uvěřitelných situací, zaznamenal jsem i několik málo vlivů jiných autorů, ale nějak mi to nevadí. Prostě to byla dávka napínavé a dobře napsané krimi. Po Hypnotizérovi je to velké překvapení. Dvojice "Lars Kepler" se famózně rozepsala, těším na další díly.
Přesně v polovině jsem to ukončila. Přečetla jsem už hypnotizéra a svědkyně ohně a musím říct že to je nejslabší díl. Nebavilo mě to, po sestřelení vrtulníku jsem to vzdala přišlo mě to už moc, jakou pušku by musel mít aby sestřelil pilota vrtulníku?Přišlo mě už to moc navíc když je ta penelope tak důležitý svědek jela by loď pro něho jen s jedním policistou no nevím?. Ještě nějakou celebritu který jim nedá mobil a bude s nima dělat soutěže nebo ten pár na motorce....
Druhá volná část série tedy opravdu nezklamala! Od rychlých kapitol se těžko odtrhávalo a atmosféra houstla... až do toho konce-nekonce, kdy člověk musí uznat, že jsou oblasti reality, na které je krátký, i když se mu ale vůbec nelíbí. Velmi se těším na další pokračování!
Knihu jsem začala číst a začatek mĕ zaujal. Ale s dalšími a dalšími kapitolami jsem začala být unavená a trochu skeptickä. Uvidím, co se mnou udĕlají jeho další knihy.
Joona Linna je mým dalším novým oblíbencem. (I když nejsem na blonďáky :-) )
Příběh mne naprosto okamžitě vtáhl do děje.
Moc se mi líbí, kolik postav je do celistvého děje zataženo, ivedlejší postavy jako patologové a další analytici dělají děj ještě více realistickým a vytvářejí kompletní obraz.
Detaily a fakta o hudbě dělají knihu opravdu zajímavou a aspoň trochu "poučnou", že si aspoň člověk nepřipadá, že by četl nějaký brak.
Já jsem byla spokojená. Mohu doporučit.
První polovinu knížky jsem doslova zhltla, s druhou už to tak horké nebylo. Přišlo mi, jako by byla knížka rozdělená na 2 části, přičemž první se týkala především Penelope a nájemného vraha a druhá se točila skoro už jen kolem Axela a Paganiniho smlouvě. Samotný konec byl však napjatý i zajímavý.
Co mi nešlo do hlavy byla část, kdy Penelope s Björnem potkali pár na motorce - vážně pošlete zraněného a očividně naprosto k srmrti vyděšeného člověka do háje jen kvůli tomu co říkal v televizi? O situaci s Ossianem Wallenbergem ani nemluvím. ( to jsem si říkala snad jen "co to sakra je?" :D)
Hodně se mi zalíbil motiv příběhu v hudbě a houslích, to celý příběh krásně propojovalo.
Paganiniho smlouva je pro mě tak na stejné úrovni jako Hypnotizér; Svědkyně ohně i Písečný muž bylo pro mě určitě lepší čtení.
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severské krimi psychologické thrillery švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Super, ale někdy až moc drsné...