Zmluva podľa Paganiniho
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 2. díl >
Niektoré zmluvy nezruší ani smrť... Generálneho riaditeľa Carla Palmcronu nájdu obeseného v prepychovom byte v luxusnej štokholmskej štvrti Östermalm. Izba, v ktorej zomrel, je však nezariadená. Ako sa teda obesil? V ten istý deň nájdu mŕtvu mladú ženu na jachte, čo sa bez posádky plaví medzi ostrovčekmi pri Štokholme. Pľúca má plné brakickej vody, no oblečenie suché. Ako sa teda utopila na palube lode, čo pokojne brázdi pobrežné vody? Obe úmrtia by navždy zostali záhadou, nebyť nástojčivosti a tvrdohlavosti kriminálneho komisára Joonu Linnu. Jeho nečakané odhalenie a dedukcia rozkrútia kolotoč strhujúcich udalostí. Polícia sa v toto leto ocitá pred jednou z najťažších skúšok.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář
Na úvod: tahle knížka stojí za velký prd a končím jí s pseudo-žánrem nazvaným "Severská detektivka". Nic takovýho neexistuje. Exisuje jen Larsson a Nesbo a to jsou prostě dobří spisovatelé bez ohledu na to, že jsou ze severu. Lars Kepler dobrý spisovatel není a Paganiniho smlouva je mizerná kniha.
Hlavní hrdina se jmenuje Joona Linna. Je to finské jméno. Ve Finsku možná zní jako Franta Novák nebo Pepa Hrubeš, já měl ale minimálně půl knihy problém si na to jméno zvyknout a zafixovat si, že to není ženská, ale chlap. Klasicky to probíhalo tak, kdy kapitola začínala slovy "Jooona Linna něco udělal a tohle a tomto..." a já: "Do prd..le jaká Joona zase? Co je to za ženskou? Jo moment! Tenhle Joona....".
A to není k postavám vše. Ani jednu nebudete mít rádi. Žádnou. Nebudete k žádné cítit sympatie ani nesympatie. Postavy jsou ploché jak třináctiletá holka od sousedů, prakticky se o nich dozvíte jen to, že některá nemůže spát, jiná se jmenuje jak holka a další je něco jako babo-chlap. Tečka. Konec. Všechno, co se za celou knihu dozvíte o hlavním záporákovi je to, že má černé oblečení. Fůůha, teď jsem se ho začal fakt bát.
Samostatnou kapitolou jsou - kapitoly. Kapitoly knihy. Nevím, jestli to Kepler psal cestou autobusem z šichty domů a tak vždy potřeboval stihnout jednu kapitolu, než autobusem ujel deset zastávek z práce domů, ale asi tak dlouhé skutečně jsou. Nejdelší má asi čtyři strany, ta nejkratší asi třetinu strany. V podstatě celou knihou víc listujete, než čtete. A je to děsně otravný - nicméně docela signifikantní pro tohle dílo. Díky délce kapitol nemá čas ani prostor cokoliv pořádně vysvětlit, rozvést, vtáhnou čtenáře do děje, seznámit ho s postavou nebo pořádně popsat záporáka. Namísto toho skáče z místa na místo jak kozel na kolečkových bruslích a čtenář je z toho akorát nasr...nej.
Chvílemi jsem měl pocit, že Kepler zmrkl Bournovu trilogii a rozhodl se, že napíše taky "něco takovýho". Děj má logické díry, hlavní záporák zabíjí policajty a kolemjdoucí rychlostí španělské chřipky ve středověku, sestřeluje helikoptéry, potápí lodě...... co jen vás napadne. Naštěstí ho Kepler nenaučil lítat, jinak jsme tu měli knihu o temné stránce supermana.
Při čtení jsem se několikrát odhodlával knihu nazavřít a neodložit. Díky krátkým kapitolám to naštěstí odsýpá celkem rychle, takže jsem to dočetl. Ale několikrát jsem se přistihl, že do stránek jen tupě zírám, jak bacil do lékárny a v podvědomí se modlím za rychlejší oči, aby byl už konec.
Chcete ušetřit peníze a svůj čas? Tak to nekupujte a nečtěte. Na trhu je díky bohu hromada mnohem lepších knih. Tahle nestojí skoro za nic.
první kniha od této dvojice a musím uznat, že se jim vydařila...styl, jakým píšou je pro mě nový a velice příjemný :) jen tak dál ;)
Hypnotizér jednoznačně lepší, ale stejně se mi to četlo dobře. Na další díl se nechystám tak úplně kvůli novému případu, ale kvůli Joonovi, jehož životní příběh mě začal zajímat už v Hypnotizérovi a konec PS to ještě umocnil.
P.S. Jak tak přemýšlím, kdybych byla nadšenec houslistů a dokonce i třeba jedním byla, asi by to ve mně zanechalo jiný dojem. Protože ta myšlenka, ten propracovaný nápad, ten mě zaujal. A nedovedu si představit, jak bych se cítila, kdybych té smyčcové řeči rozuměla. Škoda, že jsem na takové věci antitalent a nemohla to docenit stoprocentně.
Líbila se mi více než Hypnotizér. Asi proto, že mi přišla trochu méně thrillerová. Detektiv Joona se stal mým oblíbencem :).
Nekolikrat jsem chtela knihu odlozit, jak mi bylo trapne z ruznych nelogicnosti, jalovych dialogu a cernobileho vykreslovani postav. To vse vygradovalo v zaverecne scene na lodi, pri ktere jsem se alespon pekne od plic zasmala. Lars Kepler nikdy vice.
Dvojice autorů pod pseudonymem Larse Keplera opět nezklamala. Kniha byla velice napínavá, rychlý dějový zvrat a vše dobře vysvětlené. Sice nemá takové kvality jako Hypnotizér, ale svým obsahem je zcela jiná a originální. Těším se na další díla a pokračování pátrání detektiva Joony.
Hypnotizér mne asi zaujal víc. V Paganiniho smlouvě bylo trochu moc politiky na můj vkus.
Zbrane, veľa mŕtvych a neohrozený detektív Joona Linna. Zvláštne úmrtia, nepolapiteľný zabijak a postavy, ktoré sú navzájom prepojené.
Poučenie: Nikdy neuzatváraj Paganiniho zmluvu!
Prave jsem docetla!!!!!!! Uzasne, cloveka az zamrazi, kdyz si uvedomi jak to vlastne na tom svete chodi 'doopravdy.' Jakou moc maji penize a jak je snadne hrat si s zivoty druhych........ Vrele doporucuji a tesim se na dalsi knihu uzasne dvojice Lars Kepler!!!!!!!
je těžké začít něco číst po miléniu :-)
ale byla jsem spokojená, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na ten čas - za to ta1 hvězda mínus
Čekala jsem od toho víc /Hypnotizér byl strhující/. Ano, byly tam pasáže, které se četly takřka samy, naproti tomu některé se dosti táhly, jinak - řekněme zlatý střed a posledních několik kapitol tam nemuselo být vůbec. Po dočtení jsem ráda, že jsem odolala koupi Paganiniho smlouvy na Letním knižním veletru v Ostravě za festivalovou cenu. S radostí ji vrátím do knihovny a v domácí knihovně - jen ať si Hypnotizér hoví sám.
Pro mě o něco lepší než Hypnotizér, který se mi také líbil. Jsou tam napínavější místa, sice mrtvých je opravdu hodně, ale kniha má spád. Autorská dvojice píše čtivým stylem, kterému pomáhá i to, že kapitolky jsou krátké, takže čtenář nemusí dlouho čekat na konec kapitoly, jako u jiných knih a to ho nutí číst dál a dál. Viděl bych to tak na 95 %.
Od začátku mě absolutně pohltila, výborý příběh s zajímavým vyústěním...jsem zvědava jestli to bude pokračovat...komisař Joona sympaťák, který má tajemství...nemůžu se dočkat až nám dvojice autorů dá nahlédnout do jeho tajemství :-)
Má slabost pro severské autory mi nedá než hodnotit výborně, takže objektivní shrnutí si ode mě asi nikdo neodnese :) Výborná kniha, stejně dobrá jako Hypnotizér.
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severské krimi psychologické thrillery švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Slyšela jsem opravdu kladné ohlasy, ale nějak se mi nechtělo do knížky, která má tolik stránek. Bohužel poslední dobou jsem četla samé blbosti a tak jsem chtěla svojí četbu trochu obohatit nějakým zajímavějším kouskem. Mamka měla na čtečce tohle a sama to vychvalovala, tak proč ne?
No.. Musím přiznat, že rozhodně nejsem nadšená. Je pravda, že posledních asi sto stránek jsem četla a čekala, jak se to vyvine, ale celá knížka na mě nezapůsobila.
Zápletka zajímavá, postavy zajímavé, prostředí zajímavé, ale styl psaní je takový nerozvětvený (hlavně ze začátku), takový chvílemi nezajímavý. Přijde mi, že některé napínavé scény jsou psány lehce nezúčastněně a je to škoda, protože potenciál v této knize je. Nápad mi přijde senzační, jen zpracování mohlo být lepší.
Určitě jestli má člověk dlouhou chvíli, nic se nestane, když si dílko přečte, ale myslím si, že se najdou i lepší knížky na ukrácení nudné hodinky.