Znamenitá mrtvola

21.04.2023

(SPOILER) SPOILER
Dost náročné čtení. Celá atmosféra prostupující knihou byla dost zvláštní, těžká, až postapokalyptická. Lidé, těhotné ženy, děti, chované pouze na porážku, experimentování s lidmi, popis jatek (nápadně podobných těm "našim zvířecím"), který donutí člověka zamyslet se nad tím, jak pragmaticky až chladnokrevně my lidé vlastně dokážeme trápit a zabíjet pouze za účelem, abychom si mohli pochutnat na steaku..
Celou dobu mě zajímal hlavně konec, který byl pro mě nakonec ale bohužel celkem zklamáním. Jediný člověk, kterému zůstala kapka lidskosti, nakonec udělá něco takového? Čekala jsem všechno možné, ale toto tedy ne. Na knihu jsem se těšila, bylo mi jasné, že čtení nebude procházka růžovou zahradou, ale zanechalo to ve mně hlubší (a bohužel z větší části negativní) pocity, než jsem při prvním otevření knihy čekala.

21.04.2023

Jedním slovem zvrácenost, ale s tím jsem do této knížky schválně šla. Určitě je to zajímavé téma (i když pro silnější žaludky), velmi dobře se čte, ale ... děj by se dal shrnout do jedné věty :( Takže tato kniha mě nakonec zklamala a hodnotím průměrně.

19.04.2023

Kniha byla jednu dobu hodně vidět na sociálních sítích a ta obálka, přiznejme si, vám prostě uvízne v paměti. Já si ji pořídila přes bazar zde na databázi knih kvůli čtenářské výzvě. (Kniha z bazaru DatbazeKnih.cz)

Jak je mým zvykem, anotaci jsem si dopředu nepřečetla a z nějakého důvodu šla do knihy s přesvědčením, že se jedná o thriller, ve kterém se vrah zbaví těla velmi nechutným způsobem, totiž že části mrtvoly přidá ke zvířecímu, na pultech dostupnému masu. Skutečné téma knihy mě tedy překvapilo, možná spíše šokovalo a nějakou dobu jsem přemýšlela, že ji odložím úplně, protože mi z popisu některých situací nebylo úplně dobře. Nakonec jsem dočetla, ale i když to bylo možná cílem, dystopická myšlenka je za mě úplně šílená.

11.04.2023

(SPOILER) Znamenitá mrtvola Augustina Bazterrica

Královna reklam s parádní obálkou a kontroverzním tématem.

Jdeme na to.

A budou tu spoilery.

Od knihy jsem kvůli recenzním na DK neměla velké očekávání, ale hned ze začátku mě docela mile překvapila. Co se autorce musí nechat, je neuvěřitelná čtivost. Chvíli jsem si musela zvykat na její styl a na označování hlavního hrdiny pouze jako on. Na druhou stranu tím zaručila jistou odtažitost vůči němu za což jsem ráda.

Bez debat je to kniha, která vás zasáhne. Jestli správně nebo špatně, to už je na každém.

Co se týče popisů porcování či chovu lidí na maso, líbilo se mi, jak to bylo odvyprávěno. Mě samotnou zasáhl ovšem jen jeden případ a to, když popisovali, jak gravidním ženám odřezali končetiny a přivázali je, aby nemohly ublížit plodu. Dále se mnou hnulo jen málo co. Řekla bych, že autorčiny popisy bez keců okolo tomu docela prospěly.

Líbil se mi takhle pohovor na práci, kde hrdina s uchazeči vše procházel a vysvětloval.

Co mě mrzí je, že když už se tak často vracel do minulosti, ani necekl o tom, jak lidi rozdělili na lidi a první kusy na maso. Tohle mi zde hodně chybělo.

Pokud jde o příběh, který se odehrává hlavně v druhé části knihy, ten mě dost zklamal. Že se něco odehraje mezi hrdinou a ženou určenou na skrm, bylo jasné, jen co ji dostal. Zvlášť, když nejí maso. Tedy dokud mu neporodí syna pak jí sežere.

Právě náš hrdina mi z celého toho příběhu vadil asi nejvíc. Člověk si nejdřív říká, že je raněn ztrátou dítěte. Přesně jak řekl své ženě, která se s tím musela srovnat bez jeho přítomnosti: Neztratila jsi ho jen ty., jenže jsem brzy měla pocit, že on je stejné hovado jako jeho sestra. Ta byla jen tak mimochodem popsána skvěle. Proste kravka, kterou byste propleskli nebo v tomhle světě semleli do sekané. To samé její děti.

Co mě zasáhlo více, než skutečnost, jak ke kanibalismu docházelo, bylo to chování k ženám. Nejsem žádná velká feministka, ale tohle je opravdu něco, co mi roluje ponožky ve velkém. Ženám uřezali ruce a nohy, aby neublížily plodu no, v rámci tohoto světa asi pochopitelné. Dále tam jednu znásilní a umlátí. A pak přichází na scénu sám hrdina, který má ženu, ale jede ojet řeznici a pak jde na tu svou krmnou holku.

Naopak mě zaujaly neříkám, že v dobrém, ale zaujaly některé další věci, třeba: ten, kdo se provinil třeba zrovna pářením s kusem na porážku, šel na jatka taky. Domácí chov kusů, ze kterých si odřezávali dle libosti, zatímco oni stále žili.

Takže závěrem: prostředí příběhu se mi líbilo moc. Dokonce mi přijde i v pohodě, že nešlo o nějakou honbu za lékem na vir, který přenášejí zvířata. Porážky atd. za mě autorka vylíčila skvěle, ale příběh se prostě nepovedl.

10.04.2023

(SPOILER) Knihu mi půjčila kamarádka, měla jsem tedy nějaké zhodnocení knihy už od ní a pak jsem nahlédla ještě sem a myslím, že můj nicmoc pocit z knihy byl značně poznamenaný "pouhými" 64%.
Při čtení jsem se opakovaně dostávala k myšlence, že jde o jakýsi lacinější plagiát Orwellova románu 1984 a s hořkostí jsem si pokládala otázku, zdali knihu nepíše nějaký extrémní ochránce zvířat (zvláštním způsobem se autorka o mase vyjadřuje obecně)
Postupně se ale můj předsudek zjemnil a já častěji myslela na dobu covidovou a na vliv médií a politiky. Byť se jedná o radikální dystopii, donutilo mne to k zamyšlení - lidská kultura je přeci jen proměnnou a dnešní globalizovaný svět je poznamenaný dezintegrací společnosti, a (dle stejnojmenní knihy Konráda Lorenze) dochází k postupnému odumírání lidskosti.
Trochu mne mrzí, že kniha je pouze takový nástřel - ostře bych řekla až receptář- mít o 250 stránek více, dal by se hrůzný příběh popsat mnohem reálněji, uvěřitelněji a autorka by ho jistě mnohem lépe vystihla v celospolečenské šíři. Jinak je kniha spíše dílem o manipulaci než kanibalismu.
Říkala jsem si jak je kniha slabá - pokaždé v něčem nedostačující, předvídatelná, protagonista monotónní, pasivní a snažící se moralizovat. Poté jsem se na jejím konci cítila naprosto dopálená (simultánně příjemně překvapena), že jsem vlastně celou dobu sympatizovala se záporákem.

09.04.2023

Co si budem, čtení to není vůbec snadné. Autorka se opravdu nebojí ničeho, takže během čtvrtiny knihy navštívíte snad všechny ústavy nutné pro dostání masa na pult obchoďáku. S vcelku velkým množstvím detailů.
S hlavním hrdinou nelze než soucítit a sympatizovat. Má racionální pohled na svět a jeho zprostředkováním zjišťujeme, že se společnost změnila, ale vlastně se nezměnila skoro vůbec.
Ti krutí zůstali krutí, hovada jsou stále hovada. Arogance, sebestřednost, nulová empatie, odtržení od reality, přizpůsobení se. S tím vším nás autorka konfrontuje a to opravdu surovým způsobem, kdy vyhrabala ty největší exkrementy společnosti a hodila je na kupu ve formě postav, co mají v knize nějaké slovo.
Upřímně pro mě nejhorší postava byla sestra hlavního hrdiny. Ta představovala tu masu, co nad ničím nepřemýšlí, jde poslušně v davu osob, ke kterým chce patřit a dělá vše pro to, aby ji přijali. A přijde jí to v pořádku, protože její sociální bublina to tak prostě dělá, tak funguje.
Konec byl víc než šokující, ale vzhledem k všemu, s čím byl hlavní hrdina konfrontován, je pochopitelný. Krásně popsaný zlom, kdy se ve vašem životě objeví střed vašeho vesmíru.
Můžu knihu doporučit? Určitě ano, jen musím opravdu upozornit, že obsah není o nic miň šokující, než samotná obálka a určitě je určený jen pro lidi se silným žaludkem.

Knihu nelze ohodnotit. Spisovatelka dozajista čerpala inspiraci ze zkorumpovane UA a tunelů D.U.M.B.S., kde se všechno toto děje...

04.04.2023

Parádní knížka se skvělým námětem. Dost šokující vize budoucnosti, která je popsána do nejmenších detailů. Virus, který přenášejí zvířata způsobí, že jsou všechna vybita - domácí, divoká i ta v zoologických zahradách. A protože se nedaří najít protilátku na tento virus a lidem chybí maso, přichází na řadu zlegalizování lidských chovů. Příběh vysoce postaveného muže z mrazíren, kde se dennodenně střetává s touto krutou realitou, navíc se musí vyrovnat s osobní tragédií, to vše tvoří linku této vysoce zajímavé knihy.

01.04.2023

Nechci autorku urazit, ale toto je kravina jako kráva.
Chtěl jsem to dočíst ,ale to se nedá. Žádný děj. Tedy pořád tu kuchají lidi , chovají tu lidi jako dobytek...i když HOMO SAPIENS je svým způsobem dobytek, ale tohle.
Doporučil bych knížku jako příručku pro masové vrahy.

31.03.2023

Nutno přiznat, že knížku jsem si vybral zejména kvůli její kontroverzní obálce.

Dílo samotné je velmi povrchní, hlubší děj prakticky neexistuje, snahou autorky je hlavně šokovat.

Vůbec mi nesedl styl psaní /nebo možná překlad?/, kdy se neustále mluví o hlavní postavě jako o něm. On řekl, on se podíval, on to a on ono .... iritující a často v kontextu s ostatními postavami matoucí.

Po celou dobu čtení jsem byl znechucen jako už dlouho ne. Otázkou je, proč mi toto "vyjadřování se" o lidech tolik vadí, ale o zvířatech ne? To je určitě k zamyšlení ...

30.03.2023

"Maska zdánlivého klidu, obyčejného lidského štěstí, drobných záblesků radosti, protože nevím, kdy bude to, co nazývám kůží, rozřezáno, kdy to, čemu říkám ústa, přijde o maso v okolní tkání, kdy se to, co nazývám očima, náhle setká s černým mlčením nože."

Přečtěte si anotaci a položte si otázku: DOKÁŽETE SI PŘEDSTAVIT, ŽE SE TATO FUTURISTICKÁ NOČNÍ MŮRA STANE SKUTEČNOSTÍ? Protože řekněme si to na rovinu, ta myšlenka zase tak nepředstavitelná není a naše společnost k ní možná pomalu, ale jistě spěje. V dnešní době už ani nevíme, co všechno se může stát a realita někdy daleko přesahuje fikci (a někdy i dystopii).

Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, tak jedině bizár. Je to brutální a syrové. Nemilosrdná, znepokojivá a zároveň neskutečně fascinující, uvěřitelná dystopie.

Fráze, kterou kniha začíná je naprosto všeříkající.

Autorka nás neutrálním, hypnotickým způsobem a naprosto bez filtru vtáhne do příběhu, který Vás totálně vcucne, nutí Vás přemýšlet, a to i dost dlouho po tom explicitním, ale silném konci. Cenu Clarina 2017 si kniha rozhodně zaslouží. Upřímně jsem knihu nemohla odložit, dokud jsem se nedostala na poslední stránku.

Kvůli smrtelnému viru, který postihuje zvířata a konzumace jejich masa je tak pro lidi smrtící, se svět stal šedým, skeptickým a nehostinným místem. Společnost je rozdělena mezi ty, kteří jedí a ty, kteří jsou chování a následně jedeni.

Hlavní protagonista Markus svádí vnitřní boj s novým fungováním světa, svým svědomím a zármutkem, svou prací a snaží se nějak přizpůsobit. Prostřednictvím svých myšlenek nám ukazuje, jak se svět transformoval a legalizoval kanibalismus. Sledujeme různé aspekty jeho osobnosti jeho roli manžela, otce, bratra, syna a zaměstnance. Ve světle všech událostí ho považujete za takový světlý bod, ale jediným svým rozhodnutím Vámi otřese takovým způsobem, jakým opravdu nečekáte.

Myslím, že poselství této knihy je celkem do očí bijící a reflektující naše konzumní návyky.

29.03.2023

Kniha se mi velmi dobře četla a velice snadno jsem se dostal do děje. Díky krátkým větám jsem měl pocit, že se koukám na film.
Příběh knihy mě velmi zaujal a byl jsem z něj nadšený.

28.03.2023

,,A mně se to líbilo..."

Kniha ,,Znamenitá mrtvola" mi v knihovně leží už delší dobu, nakonec jsem se k ní konečně dostala díky Čtenářské výzvě 2023. Po přečtení několika málo recenzí před samotným čtením jsem si řekla ,,no jo, dobře - takže to bude blbost, která se téměř nikomu nelíbí, ale nějak to zvládnu". A světě div se - asi jsem divná, ale mně se to líbilo, negativní recenze mě očividně neovlivnily.

Vůbec mi nevadilo to, jakým stylem je kniha psána, naopak mi to k celému tématu a tomu, co vlastně kniha pojímá, tak nějak sedělo. V době naprostého rozpadu jakékoli ,,normálnosti" i kniha sama popisuje situace vlastně úplně normálně, syrově, jako by se nic nedělo - ,,velká změna" nastala a všechno, co tady řešíme je normální. Až na to, že není... Při čtení jsem hodně myslela na knihu od autora Jasutaka Cucui s názvem Konec stříbrného věku, která je podobně drsná a šokující ve svém popisu absolutního úpadku morálky lidstva.

Kniha mě donutila i přemýšlet. Po celou dobu čtení jsem musela myslet na všechna ta zvířata, pro které je děj knihy vlastně realitou dnes a denně... Knihu jsem přečetla za několik hodin a pro mne byla rozhodně zážitkem, který ale nehodnotím negativně. Přikláním se k názoru, že tuto knihu buď milujete nebo nesnášíte, a v tom vidím velký kus umění autorky, byť třeba i nezáměrným...

27.03.2023

Příběh, ve kterém se nechodí kolem horké kaše. Surový, ale v celku uvěřitelný. Lidi jsou od přirození svině a když jde o jejich blaho, tak ostatní moc neřeší.

Měl jsem problém jen se dvěmi věcmi. Tou první je er-forma vyprávění hlavní postavy. Ve chvílích, kdy bylo na scéně více mužských postav, jsem občas tápal, čí jednání text popisuje.
Druhý problém je s časováním celého světa. Podle popisu mi přijde, že od velké změny neuplynula tak dlouhá doba na to, aby se kolem speciálního masa vytvořil tak technologicky vyspělý průmysl.

Takhle nějak to všechno jednou dopadne ;)

25.03.2023

Kniha se mi moc líbila. Námět skvělý, řekla bych možné okénko do budoucnosti světa. Dosazení lidí místo hospodářských zvířat a následný detailní popis musí zacloumat s každým. Jak je již zmíněno, autorka chtěla mít konec velmi rychle za sebou, tak to prostě ukončila.

23.03.2023

Kniha mě zaujala svým tématem, přeci jen, je to něco, co by se v budoucnosti mohlo stát realitou. První část knihy mě bavila, zajímalo mě co bude dál. Detailní popisy z kterých se člověku dělá zle a zároveň si to dákáže spojit s daždodenní realitou hospodářských zvířat. Myslím, že tohle téma má opravdu potenciál pro dobrý příběh.
Bohužel, od druhé části knihy jsem byla čím dál, tím více zklamaná.
Rádoby romantická linka nebyla dost dobře uvěřitelná a konec mi přišel úplně nahodilý. Přišlo mi, jakoby autorka od určité části chtěla mít jen příbeh co nejdříve dopsaný a udržet zároveň nějaké překvapení, které ale bohužel nedávalo smysl.
Škoda.

23.03.2023

(SPOILER) Navzdory všem níže uvedeným hodnocením se mi kniha vlastně líbila. Ve chvíli, kdy se hlavní postava zamilovala do "kusu", jsem měla rozporuplné pocity. Na pár dní jsem musela přestat knihu číst, měla jsem v sobě znechucení, zároveň jsem vnímala s hlavní postavou ten krutý svět, ve kterém se lidé (jednoduše řečeno dle mého názoru) pomátli a svíral mě pocit strachu, jestli se na to přijde a jestli na tom nebude bitý nakonec i jeho umírající otec. Závěr byl šokem, opravdu jsem si myslela, že s tím kusem chce být, že je pro něj jakýmsi únikem z reality a na svoji ženu chce zapomenout. Celou dobu se zajímal o své dítě, nic jiného ho nezajímalo, nakonec se mi všechno (respektive jen tato dějová linka) pěkně spojilo a poskládalo.
Mrzí mě, že jsem se nedozvěděla, jestli ten virus opravdu existuje nebo ne, ty chvíle, ve kterých to bylo zpochybňováno, se mi líbily.
Nemyslím si, že by kniha byla varováním či předurčením osudu našeho lidstva, spíše jde o jiný námět, který se mi zdá zajímavý. Rozhodně bych jej ale rozšířila a dokončila některé části. Jak to nakonec dopadlo s jatky, byl vyhozen, zůstal, zvládne dál pracovat? Jak je to s již zmíněným virem? Jak to vzala celé Cecilia? Zůstali spolu? (i když se dá předpokládat, že ano, pokud jim dítě zachránilo vztah, budiž, i když to v realitě zřídkakdy funguje). Jeho sestra a živý kus ve spižírně to byl dobrý základ k něčemu zajímavějšímu a většímu.
Ve výsledku mám dojem, že autorka stavěla jen na onom mase a jednoduché lince, která měla šokující závěr, zůstává mi tam však stále nějaké "ale"...

22.03.2023

Knihu jsem dostala zcela náhodou, sama bych si ji nikdy nepořídila. Je to velice čtivé, ale zvrácené, hnusné, bezcitné... Chvílema jsem si řikala, že autorka asi musí být nějak psychicky narušená. Ale taky je možné, že chce zkrátka, aby si lidé uvědomili, že takto to chodí se zvířaty, která pociťují taky strach, bolest. Jinak si to neumím vysvětlit. Ale možná, že chtěla upozornit, že lidé jsou vlastně ovce, které věří všemu co se jim řekne a díky vlastnímu a asi vrozenému sobectví lidí, přistoupí i na kanibalismus. Scéna se štěňátky byla hrozná a zbytečná. Takže určitě si knihu znovu nepřečtu.

Vůbec nevím, co o té knize psát a jak hodnotit... Vím, že lidská rasa je opravdu schopná všeho, tak se autorka snažila její odpornost vylíčit, ale děj mi místy snad ani nedával smysl. Příběh je jen okrajový a hlavní důraz je kladen na popis všech hnusáren a krutostí. I přesto, co bylo popisováno, se mě nic z toho zásadně nedotýkalo, možná proto, že se jsem měla pocit, že to autorka zbytečně šroubuje, aby co nejvíc šokovala a na mě to mělo úplně opačný efekt.
Knihu jsem četla jen kvůli výzvě a jsem ráda, že byla tak krátká a mohla jsem se jí za pár hodin zbavit.