Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Neotřelá orwellovská dystopie, která jde ve zkoumání temných hlubin lidské duše až na dřeň. Samec, samice. Bytost. Stvoření. Šlechtěný druh. Speciální maso. Ale ne člověk. Nikdy ne člověk. Svět změnil virus, který znemožnil konzumaci zvířat, lidskou populaci ale nenapadl. Ve společnosti se tak postupně stal přípustným a později dokonce systémově podporovaným kanibalismus. Hlavní hrdina Marcos je tiše rozežírán vlastní ztrátou a ve svém smutku proplouvá prostředím jatek, kde mezi procesy bourání, půlení a usmrcování řeznickou pistolí umírá mnohem víc než jen němí jednotlivci pěstovaní ke konzumaci. Ztráta lidskosti, víry a morálky čpí z každého koutu ulice. Může se v soukolí obludného systému krutosti vůbec ještě něco změnit? A dokáže také Marcos potlačit své nejhorší instinkty? Výstižná literární alegorie hierarchické struktury kapitalismu získala prestižní argentinské literární ocenění Premio Clarin de Novela. „Hledáte-li něco neotřelého a máte-li silný žaludek, pak si troufám tvrdit, že Znamenitá mrtvola uspokojí váš apetit. Dobrou chuť!“ – Recenzárium.cz. „Neúprosně temný a znepokojivý pohled na způsob, jakým se společnosti přizpůsobují páchání zvěrstev.“ – KirkusReviews.com.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , OneHotBookOriginální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Tak jsem si též přečetl toto dílko a musím říci , že mě teda moc nenadchlo. Kniha nemá špatný námět, ale celkově to na mě udělalo dojem ,že to autorka rychle hodila na papír s úmyslem šokovat a zbytek naprosto odflákla. Nechápu proč takové knihy vůbec vychází. Hodnotím jednou hvězdou a to ještě s hodně přivřeným okem.
Jakou knihu jste chtěli zkusit i přes to, že jste věděli, že to nebude nic pro vás? Pro mě to je kniha Znamenitá mrtvola.
Děs. Hrůza. Beznaděj. Nechutnost. Tohle je dost stručné shrnutí toho, co pro mě kniha v průběhu čtení znamenala. Mohla jsem to přečíst jen tak, že jsem nevnímala to, že jde o živou bytost. Citově se odpoutat od téhle knihy je hodně důležité, pokud nechcete mít trauma. Zas na druhou stranu by se dalo říct, že všechno tohle hrozné se děje hospodářským zvířatům a většinová společnost to ani nevnímá. Jaká je tedy ta hranice? Vzdali by se lidi masa, kdyby se jednalo o lidi nebo by se jako v tomto případě rozdělila lidská rasa na tu privilegovanou a na tu ke konzumu. Román je to celkem na zamýšlenou.
Jakmile se začalo páchat násilí na štěňatech, tak jsem myslela, že knížku odložím. Nicméně to, že jsem ji četla v rámci štafety a že to není kdo ví jak dlouhá kniha, mě nakonec dostalo až na konec, který byl pro mě dost šokující a pokrytecký. Pokud měl hlavní hrdina nějaké vaše sympatie v průběhu čtení, tak na konci si myslím o ně přijde.
No takže na závěr.. bylo to zajímavé čtení. Nedoporučuju slabším povahám ohledně násilí. Sexuální scény v této knize mi přišly divné. Je tu spousta pokrytectví a ztráty lidskosti. Napsané je to zvláštně, kostrbatě, v krátkých a jednoduchých větách, což mi nesedlo a četlo se mi to blbě. Takže asi takový je můj názor na TOHLE.
Díky hodně rozdílným názorům a obrovské marketingové propagaci jsem se nechtěla do knihy pouštět. Ale nakonec, když mi kamarádka nabídla, že mi ji půjčí, protože to musí s někým prodiskutovat, tak jsem souhlasila.
Začnu u naprosto nejhorší postavy, co jsem za poslední dobu v knížkách viděla. Absolutně ploché vykreslení charakteru, kdy jsem chvilkami i zapomínala, že vůbec nějaká hlavní postava je a není to jenom duch.
Těšila jsem se na pořádně zvrácený příběh z budoucnosti, u kterého mi bude běhat mráz po zádech. Ale nedostala jsem ani zlomek. Popis jatek byl asi to nejzajímavější v celé knize a vlastně to byla nuda. Prostě obyčejná jatka, akorát kromě dobytka se jednalo o lidi. Přitom v celé knize je spousta náznaků, kde jsem už doufala v nějaký zvrat, ale autorka se dál držela naprosto plochého děje.
Konec byl fajn, ale předvídatelný. Upřímně jsem trochu doufala, že sestra hlavní postavy ho zavře do chlaďáku a naporcuje. Nejvíc mě ale mrzelo, že se vyprávění nezaměřilo více na děti jeho sestry. Přitom u nich by se nádherně daly popsat naprosto zvrácené charaktery a myšlení.
A nevím, jestli je to českým vydáním, ale hodně mě rozčilovaly občasné nesmyslné věty, přeskakování z jedné věci na druhou několikrát i v jediném odstavci, opakování naprosto zbytečných slov a to že na jedné stránce svlékne ženě dvakrát kalhoty se opravdu přehlédnout nedá.
Začnu od konce. Ten všechno dovršil do takových rozměr, které mi hlava nebere. Jedna věc je začít číst knihu od které očekáváte brutalitu, krutost a znechucení. Ale věc druhá je, když vás sama kniha na konci přelstí a zabije ve vás i ty poslední špetky naděje. A co si budem... příběh tohoto námětu nemůže skončit pohádkově. Ale i přesto vás závěr vytrhne ze židle. Těžko uvěřit, že je někdo schopný něco takového napsat. Obzvlášť tu kapitolu se štěňaty. Za tu budu autorku navždy nenávidět.
A přesto všechno jsem knihu četla jedním dechem. Je to ten typ příběhu, který se vám zaryje pod kůži. Na nějž myslíte i když ho zrovna nečtete. Je těžké ho číst a poté vstát a jít na nákup do potravin. Míjet tam ty masné výrobky (jak jim s oblibou říkáme). Vše je totiž najednou skutečné. Odhaluje nám to svou opravdovou tvář. Hovězí bůček je kraví bok. Kuřecí stehno je ptačí noha. A speciální maso je člověk.
Surová, děsivá, plná brutality s dost nečekaným koncem.
Nádherná ukázka pokrytectví a ovčí povahy: Protože vláda řekla!!!
Vyzdvihnout musím určitě exkurzi do masokombinátu s podrobným popisem procesu zpracování a všeho kolem, tady se autorka opravdu vyřádila. Jediné co mi trochu chybělo byla informace jak vše začalo a kde se vzaly první kusy na porážku? Kdo vybral ty úplně první, s jejichž potomky se setkáváme?
V civilizovaném světě si takovou brutalitu nedokáži představit. Zápletka s darovanou "samicí" a ten konec mě celkem překvapil, ale je to kniha, která mi stačila jednou, víckrát už se k ní nevratím...
Tak za prvé, tolik kontroverzní a brutální téma mohl napsat jen člověk se zvrácenou myslí. Při čtení jsem si nedokázala představit takovou realitu v současné době.
Za druhé, ačkoliv daleko lépe snáším utrpení lidí ( v knihách, ve filmech) než utrpení zvířat i zde mi běhal mráz po zádech při popisu porážky člověka, který ani nesměl být nazýván člověkem. Byl to prostě samec/samice určený k jídlu.
Za třetí, kapitolu o štěňatech rozdýchávám ještě teď - takže úplně nedoporučuji číst lidem milujících zvířata - ačkoliv to byla jen jedna krátká kapitola, byla brutální.
Autorka používá dost zvláštní styl psaní, krátké kapitoly s ještě kratšími větami.
Zápletka nulová, vlastně jen samý popis aktuálního dění.
Jatka popsaná přesvědčivě, vlastně prostě jatka jaké známe dnes, akorát že "produkty" se změnily.
Hlavní hrdina dost klamal tělem.
Nakonec otázka k zamyšlení.. virus který za to celé může je skutečný nebo jen vymyšlený za účelem snížení populace, chudoby a dalších problematických faktorů dnešního světa?
Pořád nevím co si o tomhle celém myslet.
Tahle knížka mě strašně rozčilovala - autorka se sice snažila nějak odůvodnit, proč se lidi uchýlili ke kanibalismu, ale mně to nestačilo. Abych byla ochotná přijmout myšlenku knihy, potřebovala bych silnější odůvodnění. Takhle se mi hlavou celou dobu honilo jen to, že by prostě a jednoduše stačilo nejíst maso - obzvlášť když žijeme ve světě, kde se pracuje na jeho syntetické výrobě a máme všechny ty Incredible Burgery a Beyond meat. Nechutná sice kniha celkem byla, na druhou stranu se tohle děje na jatkách denně, tak to aspoň třeba někomu dalo trochu vhled do toho, co se děje. :)
Syrové a surové. Kniha je poměrně krátká, autorka využívá jednoduchého jazyka, krátkých vět. Příběh vypovídá o stavu společnosti, ve které žijeme, ukazuje, jací lidé jsou... osobně jsem si uvědomila, jak surově se chováme ke zvířatům, pochopila jsem, proč existují vegani. Určitě je to příběh k zamyšlení.
Podľa mňa to bola brutálne nechutná kniha. Za to sťahujem tú jednu hviezdu. Inak to bola brilante napísaná kniha o ľudskom pokrytectve. Jesť jedných ľudí je v poriadku ale ďalší nie. Kniha o tom ako ľahké je ľuďom vymiť mozog. Kniha o tom, pred čím všetkým sú ľudia schopný zavrieť oči. Drsná a necenzurovaná kniha o ľudskej spoločnosti. Že kniha nemá dej? Ten námet je dej. Je to o tom, čoho všetkého sme ako spoločnosť schopný. Že najhoršie sa čítalo to o tých psíkoch? Naozaj to bolo v tej knihe najhoršie?
Počas celej knihy som mala v hlave len jednu otázku. Naozaj sme tohoto ako ľudia schopný? Myslím že odpoveď na to každý pozná....
Maximálně nudná s minimálním dějem. Námět rozhodně ušel a za něj jedna hvězda, ale způsob podání a skoro nulový děj, tak to bylo špatný. A konec mě víceméně jako varianta taky napadl, takže jsem dolistoval bez emocí a knihu radostně smazal ze čtečky.
Upřímně knihu jsem si původně pořídila jenom kvůli tomu, že mě zaujal obal. K přečtení jsem se následně musela lehce přemlouval, především kvůli hodnocení a komentářům. Samozřejmě souhlasím s kolegy, že kniha je napsaná zajímavým stylem, který nemusí všem vyhovovat, ovšem mě čtení problémy nedělalo a poměrně jednoduše jsem se zabrala do děje.
Mimochodem pokud plánujete knihu číst, zvažte, jak silný máte žaludek, protože některé pasáže nejsou pro slabší povahy. Já osobně jsem poměrně odolná, ale pokud jsem četla bezprostředně před jídlem nebo během jídla, tak mě chuť i hlad velmi rychle opouštěli.
Nizke hodnoceni rozhodne nema nic spolecneho s nametem. Celkove je ale neuveritelna. Hlavni hrdina si pamatuje dost veci, ktere byly pred "velkou zmenou", takze mohlo ubehnou kolik tak tricet let aby bylo v poradku byt kanibalem, mit obrovske zisky chovem masa a byt tak vepredu s technologii na rychlejsi rust? Ne, ne. I se kniha velmi spatne cetla. Vsichni jsou v ni ve treti osobe, chvilemi ani nevite, kdo vlastne hovori. Obalka velmi zajimava, nicmene to je tak nejak vse. Myslenka znamenina.
Slušná haluz.. Ale upřímně, díky tomu hypu okolo téhle knihy, jsem čekal mnohem ale mnohem víc.Celé je to příliš okaté,přímočaré,podané až téměř polopaticky. Je tam pár fajn věcí na zamyšlení (tlak korporací na vlády, otázka přelidnění), ale je to prostě přehnané ad absurdum..Člověk z toho má pocit veg agitky, škoda.
Znamenitá mrtvola je naprosto prvoplánová záležitost bez špetky invence. Co se stane se dá předvídat zhruba 50 stran dopředu - hlavní zápletka je navíc rozluštitelná na místě, zapeklitá asi jako skok snožmo. Nejde dokonce ani o nic brutálního, nebo syrového ve smyslu posouvání hranic únosnosti a vkusu. Prakticky se jedná o celkem slušně popsaný proces výroby masa - tedy fungování jatek s až nepochopitelnym detailnim popisovánim jednotlivých sekcí jako bourárna masa, zpracování kůží atd. Akorát že místo prasat jsou tu lidi. No a co? Klasicky načrtnutý schéma: virus - nákaza - smrt - nový řád, jenže bez invence. Kniha absolutně postrádá příběh. Zápletka hapruje, kroky hlavního hrdiny často nedávají smysl. Celé to moc smysl nedává a jeden tomu těžko uvěří, což si myslím, je pro knihu velký problém - pokud něco čtu, potřebuju věřit tomu, co se děje, potřebuju se vžít do hlavního hrdiny. Dýchat s ním. Trpět s ním. Tady ale není moc proč. Zbytečná ztráta času.
Když jsem viděla tuto knížku tak mě jako první zaujal obal. Poté jsem slyšela samou chválu a já neodolala a musela si knížku taky přečíst. A upřímně jsem trochu zklamaná. Měla jsem velká očekávání a ty se mi bohužel nevyplnily. Musím uznat, že nápad na příběh je dobrý, ale v knize mi něco chybělo. Hezky se to čte, ale chybí mi tam nějaká „akce". Přijde, že se za celou dobu nic moc nedělo.
Je to hodně oddechová čtení a určitě není k zahození, ale rozhodně jsem od toho čekala víc.
Není to jednoduché čtení, jen pro silné povahy. Ukazuje nás lidstvo v plné nahotě. Opravdu jsme schopni tohle vše udělat? Doufám, že tak daleko se nikdy nedostaneme.
Jednohubka, tři hodiny čtení, jednoduché čtení, krátké věty.
Kniha mě nijak nepohoršila, nic co by mě zhnusilo (kromě kapitoly o štěňatech) či, že bych knihu nazvala odpadem, jak je zde zmíněno v komentářích.
Dle mého názoru by kniha klidně mohla být realitou a přesně takhle by to probíhalo. Ano, některé scény z jatek jsou zde podrobně popisovány a chápu, že někomu to může vadit, ale již dle úchvatného přebalu a anotace člověk musí vědět a tušit to, co ho v knize čeká.
Já zde naopak vidím dystopii, která není vůbec nadsazená. Přesně tak by se lidé chovali pokud by taková situace nastala.
Ale tak jak jsou popsána jatka by měly být popsány i postavy a příběh. Víc propracovat. Vysvětlit. Nastínit. Popsat. Ucelit.
Je to škoda, skvělá myšlenka, ale počet stran knihy by měl být dvojnásobný.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2022 | Znamenitá mrtvola |
2024 | Devatenáct pařátů a jeden temný pták |
Tak jsem si také musela přečíst knihu, která způsobila takový poprask. Ač to není úplně můj šálek kávy, námět je super, ale tady to končí. Jde o popis poprav/porážky lidí/kusů určených ke konzumaci po tom, co vláda uzákoní kanibalismus na základě údajného smrticiho viru, přenášeného zvířaty. Chybí tam ale zápletka, něco co by se pokoušelo situaci řešit, nějaké východisko.. Tedy.. vůbec o nic bych nepřišla, kdybych se do knihy nepustila.