Zničení člověka
C. S. Lewis (p)
Kniha C. S. Lewise Zničení člověka není pouze pojednáním o veřejném vzdělávání, ale tématicky zasahuje do oblasti politické, náboženské, etické a filozofické. Jedná se o téměř prorocký a nesmírně podnětný text. Vychází ze zdánlivě prostého postřehu – že moderní a postmoderní filozofie má sklon snižovat všechny naše hodnotové soudy na pouhá prohlášení o subjektivních pocitech. Lewis poté ilustruje, jak zhoubné a fatální důsledky má tento druh uvažování pro každou civilizovanou kulturu. Zcela přesně předpovídá následný vývoj: ztrátu jakýchkoliv objektivních morálních norem a sílící schopnost politických a vědeckých elit ovlivňovat myšlení nastupujících generací.... celý text
Duchovní literatura Filozofie Vzdělávání, školství
Vydáno: 2017 , Návrat domůOriginální název:
The Abolition of Man, 1943
více info...
Přidat komentář
Knihu doporučuji a nemá cenu se více rozepisovat a klidně si to smažte od F "fšechno," jen jsem chtěla vyzvednout Orwella a všem děkuji dodatečně za palečky, však už víme.
Tato kniha mi přišla mnohem víc filosofická a mnohem méně náboženská. Taky (a nevím, jestli je to tím) o něco náročnější na porozumění než předchozí knihy, které jsem od Lewise četla. Ale možná bych si ho měla šetřit a nehltat jednu jeho knihu za druhou. A víc nad tím přemýšlet.
"Man’s final conquest has proved to be the abolition of Man"
Aneb zkráceně - když opustíme "tradiční morální hodnoty" (Lewisem nazývané v této knize "Tao" = "cesta" a ke konci knihy zmíněné na příkladech z nejrůznějších kultur) a ovládneme lidské svědomí, tak jako vědecky postupně ovládáme stále více přírodních jevů, dojde nakonec ke "zrušení člověka" - odlidštění lidstva.
Nemohu si nevzpomenout na slova sv. Pavla z Tarsu (i když v jiné souvislosti):
"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon."
No..."Zničení člověka" zapadá do série Lewisových knih o křesťanství. Koneckonců, křesťanství se hlásí k existenci objektivních hodnot a pravd. Přesto si tuto knihu může klidně přečíst i zapřisáhlý ateista - výzvu k přijetí víry zde nenajdete. Je to o objektivním vs. subjektivním. A v době, kdy slova ztrácejí svůj význam, rozum je nahrazován "sociální spravedlností" a pravda "politickou korektností", jsou takovéto knihy potřeba více, než kdy jindy.
Vše, co je třeba říci, je asi už řečeno níže, pouze lze dodat, že tím samým tématem, byť z trochu poněkud jiného úhlu pohledu a stylu, se zabývá i Weaver, přičemž domnívám se, že obě knihy lze velmi užitečně číst vedle sebe, ale téma, dále rozvádí i další , např. můj oblíbený R. Legutko.
Lewis věděl, co je zaseto, my tu setbu teď sklízíme...
C .S. Lewis je po jeho příteli Tolkienovi a mém oblíbeném Chestertonovi další z mých originálních "ostrovanů". Jeho myšlenkový svět i pohled na život je mi velice blízký.
Alef už téma knihy celkem vyčerpala.
Tajemství, kouzlo a úžas zdá se dnes často nedostatkovým zbožím.
Vzhledem k roku prvého vydání knihy (1943) je její poselství čím dál aktuálnější.
Víra, že určité postoje jsou skutečně pravdivé a jiné skutečně nepravdivé!? Z dnešního pohledu bohužel ukrutně nekorektní.
Četba této knihy není procházka růžovým sadem, ale ta moudrost a lidskost za trochu námahy stojí . . . .
Když člověk ztratí smysl pro "tajemství" a už neumí žasnout nad "kouzlem", kterým je příroda, když se jeho přístup k ní stane čistě manipulativní, pak dojde ke "zničení člověka". Do téhle jediné věty by se dalo shrnout "poselství" téhle útlé knížky :-).
A teď trochu obšírněji:
Podle Lewise je proces, který vede k tomu, že si člověk snaží podmanit přírodní síly, ve snaze nechat je "pracovat" pro sebe, patologický a povede k vlastnímu sebezničení. To, před čím Lewis varuje je "nový" způsob výchovy a vzdělávání (postavený čistě na vědeckých poznatcích), podle něj povede k tomu, že budoucí generace už nebudou schopné samostatného uvažování, budou "vytvarované" podle určité vědecké představy, budou čím dal "slabší", protože morálka se pro ně stane jen "obyčejným vedlejším subjektivním produktem fyzických a ekonomických situací člověka". Pro Lewise je kritériem "správnosti" výchovy "... víra, že určité postoje jsou skutečně pravdivé a jiné skutečně nepravdivé", a to bez ohledu na to, jestli to tak člověk cítí, nebo ne. Lewis mluví o "objektivní hodnotě" - takové, která si je podobná ve všech svých formách (najdeme ji u Aristotela, Platóna, stoiků, v křesťanské i orientální filozofii) - je to podle něj jediný možný způsob posuzování hodnot: "... pokud vůbec máme mít nějaké hodnoty, musíme přijmout, že platí absolutně ... pokud nic není zřejmé samo o sobě, potom nic není závazné ..."
.
Štítky knihy
etika člověk a příroda filozofie výchovy filozofická antropologie filozofie a náboženství výchova a vzděláváníAutorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Tato kniha se opravdu povedla