Zpěvy staré a nové Číny
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63788/zpevy-stare-a-nove-ciny-63788.jpg
4
29
29
Ve svazku je výbor ze tří u nás dosud jednotlivě vydávaných knih parafrází čínské staré i nové poesie, který podává v ukázkách vývoj její tematiky od počátků až po 13. století a zachycuje i její dnešní stav. Přírodní, milostná, meditativní a sociální lyrika starších období se vyznačuje dokonalým vystižením přírodních krás a myšlenkových proudů i vědomým úsilím čínských básníků o lidovost a srozumitelnost, a je tak jedním z dokladů prvních vítězství realismu ve světovém umění. Hluboká lidskost, jasnost a čistota pohledu na svět, prostupující starou čínskou poesii, umožnila současným čínským básníkům (ve výboru zastoupeni: Kuo Mo-žo, Mao Ce-tung, Emi Siao, Wang Si-ť’ien a neznámí básníci lidoví) převzít formu tradičního klasického verše a naplnit ji novým obsahem - oslavou boje za socialistický řád, nové radostné práce a budování. (S použitím doslovu J. Průška.)... celý text
Přidat komentář
... Cípečkem nebe divoké husy
táhnou:
tak přetáhly děje
života.
Dívám se na ně
bez hnutí, něm.
Husy, kam letíte?
Kdopak vás zastaví,
divoké husy?
(Wang Jü-čcheng: z básně "Tu mrak dojí déšť...")
...
... Sama tak noc jak noc sedám
u toho okénka,
hlavou mi občas kmitá
taková myšlenka,
hlavou mi občas kmitne
jak záblesk lucerny:
nejsi mi občas též věrný,
miláčku nevěrný?
(Wu Čuang: z básně "Rozverná žluva...")
A ještě smutnější je báseň "Vychrtlý kůň" a plno jiných, třeba "Chmýří bodláku". Přesto ta sbírka není smutná. Je krásná.
Na lukách u řeky
Obláčků stádo teplý vítr shání,
sám toulám se u řeky lučinami.
Dí lidé: Ten se má, ten starý pán!
A nevědí: jdu k štěstí - smířen, sám.
(lidová píseň)
1 000 let stará poezie při jejímž čtení máte pocit, že ji psal současný autor.
Další z knih,které jsem si kdysi opsala,protože jsem je nemohla sehnat. A nelituju. Opisování ty verše přibližuje snad ještě víc,než čtení.
Moji oblíbenci? Čang Ťiou-ling,Li Po,ale hlavně Wang Wej..Nevím už kdo to řekl,že když se dívá na jeho obrazy,jako by četl báseň a když čte jeho básně,jako by viděl obrazy..
Je to také má oblíbená báseň a jejím autorem je opravdu čínský básník Li-Po. Bohužel mnoho dalších básní v knize je dovedným podvrhem francouzské básnířky Judity Gautierové. Od čínského učitele Tchin Tung-linga se naučila překládat některé znaky čínského písma a ve svých osmnácti letech se nadšeně pustila do překladů čínské poezie a velmi brzy vyšla její Kniha z nefritu - bohužel většina básní byla z větší částí jejím výmyslem, vždyť většinou nepřeložila z celého rukopisu více než sedm či osm znaků. V prvním vydání bylo ještě u všech čínských autorů uvedeno skromné slůvko "podle", v dalším vydání už zmizelo i to. Takto vznikly některé u nás velmi oblíbené básně, které později do své sbírky převzal i B. Mathesius (překladem z francouzštiny). Jde bohužel o velmi oblíbené básně; Pavilón z porculánu, Věčná písmena, Perly a růže, Vítěz se psem a černou korouhví či Na hrob válečníkům. Podobně se k poezii choval i Alfred Hensche, takže mezi "zveršované plagiáty" patři i Krčma na jaře, Válka v poušti Gobi či Rak.
Více v knize Písně a verše staré Číny od Ferdianda Stočesa.
Jinak jsou ale Zpěvy staré a nové Číny nádhernou knihou, která si zaslouží bez jakýchkoli debat rovných pět hvězdiček :)
Má oblíbená od Li Poa:
Tři kumpáni
Jasmínu loubí. Sedím u vína,
zve dobré druhy dobrá hodina —
a já jsem sám. Vtom náhle nad strání
kulatý měsíc se mi uklání, já jemu.
Se mnou v modrý nebes klín můj kývá stín.
Společnost poklonami nešetří —
tak byl jsem sám, a teď jsme tři.
Chce měsíc pít. Jak mám ti podat číš?!
Stín zdvíhá pohár. Copak nevidíš,
že dneska za vás za oba
pít musí moje hříšná nádoba?
Co je to ale, chlapci rozmilí?
Já piju — vy jste z toho opilí!
Měsíc se motá, žvatlá ke stínu,
ten se snítkou zas tančí jasmínu,
jen já tu sedím klidně při víně,
jim připíjím a dobré hodině.
Tož loutnu sem — a píseň se mnou noťte,
pak na kutě mě, chlapci, doprovoďte,
vždyť do jedné se vejdou postele
kumpáni světlé noci veselé.
A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou,
u vína v loubí, chlapci, na shledanou!
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Tuto knihu mi četla babička. Verše mně nikdy moc nebraly. Ale ona mi je dovedla vysvětlit. Takže u spousty básní jsme se hodně společně nasmály. Hlavně: Lenochova píseň...V domě už není ani hrst rýže - ať jiné to hryže, já jsem moc líný...