Zpověď farářky

Ze začátku se mi kniha líbila a myslela jsem si, že bude lepší než Deník farářky. Povídání o Star dance, době studií na gymnáziu a pocitech. A pak to sklouzlo k Bohu, modlení a uspávalo mě to, nudilo, nemohla jsem číst dál. Asi nejsem ta správná cílová skupina.

V tomto případě platí víc než kdy jindy, ze hodnocení knihy rozhovorů se vlastně rovná hodnocení zpovídaného člověka. Přečetl jsem, ale hodnotit nebudu.

Těžko bych doháněla pětihvězdičkové předkomentátory, tak jen kraťoučce - bylo mi ctí, potěšením a požehnáním, které se, jak věřím, vrátí.

Trochu moc klouzání po povrchu bohužel. Ale proč ne, některé názory ohledně víry a sem tam trochu vysvětlení, stály za přečtení.

Hodně duchovní, převážně teoretické. Spíš než slovo „Zpověď“ bych v titulu viděla pojem „Úvahy“. První kniha se mi četla líp.

Moje prvni "setkani" s pani fararkou, informace o ni z masovych medii me dosud temer mijely. Knihu jsem tedy cetla bez ocekavani i predsudku. Kniha a informace v ni ale bohuzel i tak jaksi proplouvaly kolem me. Ocenila bych hlubsi myslenky nebo otevreni temat, ktera by me samotnou nutily zamyslet se. To se ale bohuzel nestalo. Nehodnotim zde zivot ani postoje pani fararky, ale pouze knihu a ta je dle me spise podprumerna.

Jak jsem již psal, Martinu jsme poznal po roce 2005 a pocházíme ze stejného místa. Oproti Deníku je tato kniha (formou rozhovoru) mnohem hlubším zamyšlením a sdělením myšlenek. Knihu jsem četl, oproti jiným, delší čas a přesto si myslím, že ne zdaleka vše jsem vstřebal. Myslím, že se k ní budu občas vracet, přečtu si jen větu, odstavec, kapitolu a budu o napsaném přemýšlet. Díky...

"Deníku" jsem dala čtyři hvězdičky, tady nemůžu jinak než ohodnotit pěti, protože "Zpověď" jde do větší hloubky, nejenom co se otázek víry týče, ale i do hloubky života osobního. Myslím, že to není četba pro ateistu, který zná M. V. Kopeckou pouze jako hvězdu Stardance (z této soutěže jsem neviděla jediný díl), anebo možná je, pokud přece jen váhá a chtěl by najít cestu...

Zaujaly mě krásné fotky a drobné ilustrace, kniha je vizuálně moc hezká. Občas mi vadil překlep v textu a jedna číselná nesrovnalost- já si takových věci všímám a prostě mě to ruší. Někde mi přišlo, že paní farářka na otázku úplně neodpověděla, začala o něčem jiném nebo odpověděla otázkou. Jsem ateista- některé věci mi přišly zajímavé, na druhou stranu to už po půlce bylo pro mě úmorné, stále dokola a to, že Bůh je je prostě pravda a všichni by se měli o křesťanství vzdělávat.. víc by mě asi bavilo čist přímo o ní, o jejím životě atd. No jsem ráda, že jsem to přečetla, vracet se ke knížce už nebudu, ač je paní Kopecká rozhodně zajímavá persona.

Druhý díl byl mnohem lepší jak díl první! Povídání o životě farářky. O zpovědích, o pohřbívání, o cestě ke kněžství, o tom, jaké to je neustále být pro své farníky, jak být jako žena farářka sama sebou, jak se kloubí kněžská práce s psychoterapeutskou, oddechové příjemné čtení.

(SPOILER) ...takhle tlustý stránky jsem doteď znal jen z leporela.

Jsem neznaboh a tuto knížku jsem četla spíš pro zařazení do žánru "Biografie a memoary" a přišlo mi to o fous lepší, než autorčina předchozí knížka, ale ani tak mě to neoslovilo. I když je tato víra mnohem tolerantnější, tak mě víc bavilo vyprávění a názory pana Czendlika v knížce Postel, hospoda, kostel.

Jak už jsem psala v komentáři u knihy Deník farářky, Zpověď farářky jde v rozebíraných tématech skutečně do hloubky, neřkuli až na dřeň jak paní farářky, tak čtenáře. Paní farářka si zasluhuje obdiv už jen kvůli tomu, že šla v mnohých ohledech s kůží na trh, a to i přesto, že ví, jak lidé dokáží slovem (paradoxně hlavně na internetu) ublížit.

Nemyslím si, že by knihu měli číst pouze věřící, ku prospěchu by mohla posloužit všem bez rozdílu vyznání. Alespoň k pozastavení se, k nahlédnutí, jak o různých vážných věcech v životě přemýšlejí jiní lidé.

Je to asi nejlepší, nejživější, nejautentičtější a nejpřesvědčivější "PR", jaké může Československá církev husitská mít. (Katolická může jen závidět.) Paní Kopecká je ztělesněním svěžího větru, který by církev dnes měla mít, aby byla také atraktivní pro mladé a aby nezhynula na úbytě. A to pozor - to nemyslím to, že to je atraktivní žena, která tančí ve Stardance, maluje se výraznou červenou rtěnkou a má účes filmové sexy hvězdy. To je všechno vnějškovost - po přečtení rozhovoru se mi potvrdilo, že je to bytostně cítící žena, která dokáže i v "manželství" s Bohem být kritická k němu i k sobě, která má svá trápení a radosti, dokáže se o ně podělit a získat tak důvěru věřících, že jim porozumí. Musela si prožít evidentně řadu odmítání z různých stran, v knize popisuje, jak byla skutečně na dně. Přečíst si tedy takový rozhovor je motivační pro každého, kdo nechce nic vzdát a zároveň chce zůstat svůj.

Jsem ráda, že farářka pozitivně prezentuje křesťanský život. Přesto z téhle knihy dýchala sebestřednost. Bylo tam až moc autorčiných portrétů, škoda že fotky nebyly raději dokumentační k obsahu knihy.
Autorka moc hezky popisuje a vysvětluje modlitbu a význam bohoslužby, ale ostatní odpovědi na otázky jsou filozofické nicneříkající bleh. Za mě malá přidaná hodnota, jen clickbait a coming outem.

Kniha mě oslovila a našla jsem v ní spoustu pasáží, které člověka nutí nad nimi přemýšlet. Za mě rozhodně doporučuji k přečtení.

Zpověď farářky mi sedla mnohem více než první kniha. Nejspíš proto, že je celá kniha mnohem intimnější, Martina se otevírá a působí na mě jako na čtenáře upřímněji. Líbí se mi, že rozhovor někdo vede, že se tentokrát pouze "nevypráví". Jen škoda, že jsem knihu četla hned. Věřím, že bude jednou skvělá jako audio verze.

Zpověď farářky je kniha, která mě oslovila. Paní Kopecká je nejen krásná, inteligentní, ale i moudrá, empatická žena s citlivou duší, která otevřeně a upřímně odpovídá na otázky Tomáše Novotného. Její odpovědi vedou čtenáře k hlubokému zamyšlení nad smyslem života, mezilidskými vztahy, vztahy člověka k Bohu, víry a naděje. Nebojí se ani těžkých a intimních témat, svými odpovědmi ukazuje křehkost a zranitelnost člověka. Kniha je doplněna fotografiemi a také ilustracemi Moniky Pavlovičové.
Kniha se mi moc líbila a určitě se k ní budu vracet, protože je inspirativní. Děkuji paní farářko.

Příjemná knížka, kde se hodně rozebírá církev a vztah k Bohu. Žel, čekala jsem něco i mimo tuto sféru, což, kromě popisu účasti v taneční souteži mnoho nebylo. Zároveň bych uvítala alespoň naťuknutí tématu, kterým se církev zrovna moc nechlubí.. Jinak na mě paní Kopecká působí přes řádky velmi sympaticky, krásná osoba uvnitř i navenek. A fotky v knize jsou toho důkazem.