Zpověď farářky
Martina Viktorie Kopecká
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532765/bmid_zpoved-fararky-65d8802784942.png
4
221
221
O ŽIVOTĚ FARÁŘKY UŽ JSTE ČETLI. TEĎ SE PŘIPRAVTE NA CESTU DO JEJÍHO NITRA. Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa. Co si myslí o celibátu a založení rodiny? Jak vnímá vážné nemoci a odcházení farníků? Je ze služby někdy unavená? A jaké podoby může mít duchovní praxe v době zaměřené na výkon a hmotné statky? Sbírku nadčasových úvah doplňují rozhovory, v nichž nejznámější česká farářka vůbec poprvé promlouvá i o nečekaných tématech.... celý text
Literatura česká Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno:
2024
,
Voxi
Interpreti: Klára Sedláčková Oltová , Martina Viktorie Kopecká , Tomáš Novotný
více info...
Přidat komentář
Kniha nebyla až tak objevná jako Deník farářky (ta mě bavila mnohem více). Kniha naváděla k tomu přemýšlet na vírou, Bohem a jinými věcmi, nad kterými člověk až tak často neuvažuje. Hodně se kniha odkazovala ke Stardance, kterým si paní farářka prošla.
Knížka mě nenadchla nedočetla jsem jí a asi ani nedočtu. Stačilo mi prvních 40 stran ohledně StarDance, hodně se opakovala a nudila mě. Hodnotit nebudu, protože jsem nedočetla.
Lidsky napsáno, velmi otevřená zpověď s myšlenkami nejen k zamyšlení, ale i pousmání. Vhodné nejen pro praktizující věřící, ale pro všechny co zkrátka v něco věří a chtějí se chvíli zastavit...
Asi jsem čekala nevo jiného. Přesto knížka nutí k zamyšlení nad vírou, Bohem, odcházením..
Jednou za čas potřebuje mainstream nejateističtější země na světě nějakou tu náboženskou "celebritu". Pamatuju sestru Boromejku, která pečovala o Havla, faráře Czendlika… instagramová generace má Martinu Viktorii Kopeckou a Pastoral Brothers. Pro spoustu lidí sympaticky progresivní, pro jiné naprosto nepřekonatelný problém.
Jde o zajímavý náhled do života věřící – včetně pochyb, hledání Boha i místa ve světě, osobních selhání, osobních vítězství – ALE většina otázek se zaměřuje na teologická témata nebo obecné společenské problémy – a na problémy, které trápí jen faráře*řky a běžní věřící o tom netuší nebo si to nepřipouští. Ty opravdu osobnější-osobnější věci se objevují spíše sporadicky. Jako bonus tu však dostanete nálož tance, otevřenosti, tolerance a ženskosti, které např. u katolíků občas tak zoufale chybí. Nicméně já se v určitých pasážích musela do čtení hrozně nutit.
Kniha má líbivý moderní design… který teda podle mě za pár let už vůbec nebude in, ale nevadí. A básničky od Skácela. :3
Zajímavé a o hodně intimnější úvahy o životě, tanci, ženskosti, o všemožných vztazích, víře v Boha i síle Ducha ....
Úvahy farářky M. V. Kopecké jsou proložené rozhovory s Tomášem Novotným, doplněné ilustracemi Moniky Pavlovičové a fotografiemi Lukáše Bíby.
Nejsme chybami, kterých jsme se dopustili, ale změnou, kterou po nich prožijeme
Jak sama autorka poznamenala, na rozdíl od Deníku farářky jde tady více do hloubky a je to pravda. Knihu jsem četla docela dlouho. Ne proto, že by byla málo čtivá, ale protože jsem si ji vychutnávala a kouskovala jsem si i jednotlivé kapitoly. Je zde mnoho námětů k zamyšlení nad vírou, nadějí, nad církvemi, ale i nad každodenním životem každého z nás s běžnými radostmi, starostmi a i vážnými bolestmi. Vnímavý člověk si tu určitě najde něco pro sebe a třeba mu to i pomůže ulehčit život, který rozhodně není pořád, jak já říkám, na růžovém obláčku.
Knížku jsem četla pomaleji a tak jsem mohla lépe ocenit tuto nevšední, laskavou a krásnou ženu s netradičním povoláním. Zajímavé.
Asi nedokážu hodnotit knihu bez ohodnocení postojů zpovídané farářky. Chtěla jsem zjistit, co je ta paní vlastně zač, a dozvěděla jsem se toho dost. M. V. Kopecká jde skutečně na dřeň a její příběh je v mnoha ohledech inspirativní, byť životní styl workoholičky (aspoň tak tomu rozumím) jistě nelze doporučit. Přiznávám, že jako praktikující katolička zkrátka nejsem na ženy-farářky zvyklá, byť rozumím tomu, že to může fungovat a mnohdy to funguje velmi dobře. Martina Viktorie Kopecká dělá církvi skvělou reklamu a nechybí jí potřebná sebereflexe.
Zajímavá kniha, autorka je určitě osobnost, i když s ni ve všem nesouzním, kniha stojí za přečtení.
Rozjímavá, dojímavá a zábavná sbírka dialogů tří lidí, kteří na sebe slyší - farářky, terapeutky a ženy s velkým Ž Marie Viktorie Kopecké, zkušeného a empatického tazatele Ondřeje Novotného a čtenáře, mne. Na místě je zastavování se a ujasňování si, jak to mám (i když to není vždy příjemné, ba dokonce únosné) a kam se mohu posunout. Sympatická je autenticita a přiznaná křehkost.
Zpověď Martiny Viktorie Kopecké se mi nečetla tak lehce jako její Deník, a to asi hlavně proto, že jde daleko víc do hloubky a víc než životem farářky navenek se zabývá tím uvnitř. Proto mi taky nestačilo jen přijímat, ale často jsem se musela zastavit a uvědomit si svoje postoje, pocity a vnímání a taky mi došlo, že, pokud si z knížky chci něco vzít, jedno přečtení mi určitě nestačí. Kapitoly vztahující se jen k víře a náboženství pro mě byly většinou nové a poučné, někdy ale trochu dlouhé a myšlenky mi při čtení odbihaly jinam. Každopádně celkově jde o hodně zajímavou, otevřenou a inspirativní zpověď a přesně tak vnímám i samotnou autorku, jako velmi zajímavou, otevřenou a inspirativní osobnost, která má co sdělit a dělá to opravdu výborně. Navíc mi udělalo radost, když jsem se v knížce po letech setkala s mou už od nácti oblíbenou básní Jana Skácela "Píseň o nejbližší víně":
"Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudivláčka
a kdosi strašně ublížil..."
Deník farářky, čtený Terezou Kostkovou, mě moc nepřesvědčil, chybělo mi tam charisma M. V. Kopecké. V tomto smyslu jsem tentokrát byla s audioverzí spokojená. Přece jen když to čte sama, je to trochu uvěřitelnější.
Ale ani tak mě to nepřesvědčilo. Připadá mi to moc "připravené". Chybí mi ten její spontánní projev. Jako osoba v televizi na mě Martina V. Kopecká působila velmi mile a příjemně, což se v delším textu knihy úplně vytratilo.
Bylo to sice pro mě lepší než Deník, ale pořád někde u lepšího středu.
Za mě kniha nemá chybu. Krásná formou, krásná obsahem, dodává chvílemi útěchu, jindy odvahu. Obojího není nikdy dost, takže doporučuji všem. Pámbíček má v téhle paní výbornou mluvčí. ;-)
(A omlouvám se, jestli slovo mluvčí tu vyzní negativně.)
Martina Viktorie přináší zajímavý pohled na věci církevní a přitom nikomu nic nenutí jen nabízí možnosti a je na nás jakou cestu si vybereme.
Zajímavé myšlenky na novodobá tabu a dogmata dnešní doby. Myslím, že má zdravý názor na věci. Je odvážná při boreni limitu a hranic. Je dobré si na knihu udělat vlastní názor. Ale mluví rozumně a nejde o bulvární výkřik nějakého plátku ani hitovky doby. Řídí se srdcem a zdravím rozumem a to je dobře. A přitom nikomu nic nenutí.
Zajímavé rozhovory, kresby i fotografie. Líbily se mi i oblé rohy stránek a křídový papír. Taková vymazlená záležitost.
Štítky knihy
faráři životopisné, biografické romány ekumenismus názory a postoje křesťanská víra Církev československá husitskáAutorovy další knížky
| 2021 |  Deník farářky |
| 2021 |  Vánoční Tradinář: Od Dušiček po Hromnice |
| 2023 | Zpověď farářky |
| 2022 | Píseň písní |
| 2022 | TraDiář 2023 |
Díky knize člověk měl možnost nahlédnout pod pokličku světa věřících. Paní farářka má velké charisma. Kniha se tématy dotýkala každého z nás bez ohledu na to, zda věřící jsme či nikoli. A pro někoho může kniha působit jako balzám na duši.