Zrcadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445109/bmid_zrcadlovy-muz-MTz-445109.png
4
2190
2190
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Mladá dívka zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Díky bezpečnostním kamerám se Joonovi Linnovi podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto spojí s hypnotizérem. Pomůže mu odhalit pravdu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Juj, toto bola lahôdka. Rýchlo prečítaná, do morku kostí zažratá, chlad a bezcitnosť vyžarujúca. Chcem 9tku !!
Dobrá detektivka od dobrých autorů. Píši záměrně jen dobrých. Těžko uvěřit, že je něco takového vůbec možné, ale to čtenář nechce. My se chceme bát a být napnutí až do konce. To kniha splňuje.
(SPOILER)
Po dlouhatanske době pro mě další Kepler. Od posledního dílu jsem přečetla další detektivky tohoto typu, takže trochu guláš, už si moc nepamatuji předchozí díly. Vlastně skoro vůbec:-D
Každopádně kniha ctiva, Joona je borec, fandila jsem Pamele a trochu jsem tusila, že to s Alici nebude tak, jak nám bylo v knize nabizeno.
Musím říct, že jsem teda měla jiný tip na vraha :-D
Hodne jsem se I bála, napětí neskutecne, zvlášť, když je člověk sám doma. Nic příjemného.
Ale jinak skvělá další Keplerovka.
Výborná kniha! Super detektivka. Až téměř do konce jsem nemohla uvěřit konci, respektive rozuzlení. Tipovala jsem to naprosto jinak. Palec nahoru.
Jekyll a Hyde a Baba Jaga zasazení do moderní doby. Nejsem příznivcem detailních líčení morbidních sadistických praktik, ale pokud se nad to člověk povznese (asi jako je to nutné ve filmech Quentina Tarantina), tak je to čtivý a napínavý příběh.
Musím říci, že jsem měl trochu obavy a po předchozí knize se úplně netěšil.Nakonec jsem nadšen a beru to jako návrat na výsluní.Bavila mě lehká manipulace k nepravému pachateli, rychle plynoucí děj a celkově těžké téma nutící k zamyšlení nejen na úrovni knihy.
Kamarádka mi půjčovala knihu se slovy, že je to jediná kniha, jejíž obsah si pamatuje. A to zrovna patříme mezi tu skupinu lidí, co si něco přečte, je z toho chvíli na větvi a pak na obsah stejně po čase zapomene. Takže když mi řekla tohle, nemohla jsem se dočkat, až se do Zrcadlového muže začtu.
Lars Kepler mě nezklamal. Je to mistr severských kriminálek a Joona je prostě Joona :) Jeho příběhy mě baví a Zrcadlový muž právem patří mezi nejlepší ze série. Podobný dojem jsem měla z Hypnotizéra a Písečného muže, ale tento díl byl ještě o třídu lepší. Příběh ve mně zanechal takový dojem, že jsem o něm přemýšlela jak v době, kdy jsem měla knihu rozečtenou, tak po samotném dočtení. A když ve vás zanechá příběh takový dojem, je to známka velmi dobře odvedené práce ze strany autora.
Je naprosto fascinující, jak psychika člověka funguje... Mám pocit, že ke knize se v budoucnu ještě vrátím a kdybych mohla dát víc hvězdiček než pět, udělám to.
Audiokniha.
Nečetla jsem celou sérii, proto k tomu přistupuji jako k solitéru a nemyslím si, že by to tomu nějak vadilo. Kniha se mi líbila. Zpočátku jsem se celkem ztrácela v ději a v postavách, ale postupně si to sedlo a vtáhlo mě to do děje. Musím dát za pravdu, těm, co píší, že popsané násilí je mnohdy až moc detailně popsané, ale to k žánru asi prostě patří. Dlouho jsem netušila kdo je viník. Nějaké náznaky sem tam byly, ale buď jsem to nevnímala nebo byly opravdu tak skvěle maskované, že jsem na to nepřišla. No nic, mě to nevadí, byla jsem tak napnutá déle než ostatní. :-D
Pokud nevěříte, že by v moderním světě 21. století mohla někde žít skutečná Baba Jaga, tak si přečtěte tenhle kousek. Oproti pohádkové Babě Jaze se tahleta liší přesně v těchto bodech:
- nelétá na koštěti, ale jezdí v kamionu;
- nesídlí v chaloupce na kuří nožce, ale v odlehlé farmě ve švédských lesích daleko od civilizace;
- neloví malé děti, ale výhradně dospívající holky ze všech koutů Švédska;
- ulovené holky zavírá do chlívku ne kvůli vykrmení, ale jako zásobárnu sexuálních otrokyň;
- namísto plůtku z lidských kostí má okolo svého brlohu igelitky s uťatýma končetinama některých holek, které se pokoušely zdrhnout.
A tady rozdíly končí, jinak je to Baba Jaga se vším všudy. Dokonce má i velkou pec, ale radši nechtějte vědět, čím v ní topí...
(Není divu, že podobnost věznitelky s Babou Jagou si uvědomí jedině holka původem z Rumunska, přeci jen běžné švédské teenagerky východní mytologii neznají, takže Jagu běžně nazývají "Babička"... ).
Jak s reálnou Babou Jagou souvisí příběh životem těžce zkoušené architektky ze Stockholmu, která před lety přišla o dceru a jejíž manžel se od té doby léčí na psychiatrii? Víc, než si myslíte.... :))
Zpočátku mi dělalo problém si zvyknout na styl popisu děje, který je celý psán v přítomném čase a působí spíše jako reportáž než jako román. Brzy jsem si ale zvykl a nechal se pohltit příběhem, která je opravdu nervydrásající. Podobně jako v jiných žánrech severské krimi, ani zde nechybí náhled do psychologie postav, ale je to v naprosto vyváženém poměru vůči odsýpání děje (je to ve výrazně menším měřítku než třeba v sérii Sebastian Bergman od Rosenfeldta a Hjortha - což kvituji). Rozuzlení jsem opravdu nečekal, celou dobu jsem měl podezření na někoho úplně jiného.
Ježišmária! Čo toto bolo? Lars mi teda tentoktrát dal ozaj zabrať. Toľko brutálnych scén! Mám dve dcéry. Asi ich nikdy nepustím do Švédska :).
(SPOILER) Po předchozích dílech bohužel zklamání. Zápletka dobrá, myšlenka fajn, tempo bylo dobré a četlo se skvěle jako vždy, ALE... Bohužel patřím ke čtenářům, kteří nepotřebují detailní popisy mučení, znásilňování ani sexuálních scén. Téma mi nevadí, ale brutální nechutné scény, které měly podle všeho přitáhnout pozornost čtenářů, kteří se stávají imunní vůči krvi a potřebují víc, mě neskutečně odrazovaly. Knihu jsem dočetla a i konec mě značně zklamal. Chápu, že psychické poruchy jsou lákadla, protože je to tak trochu neprozkoumaná půda, ale tohle už je moc. Keplerovci by si mohli dát na chvíli odraz, nasadili příliš rychlé tempo a už se to ukazuje jako kontraproduktivní.
Ještě že je to zatím poslední díl...tolik násilí, další díl má vyjít v listopadu. Tak do té doby se snad oklepu. Jinak Joona opět jako superhrdina, ale proto to čteme, že? Doporučuji.
Miluju "Keplerovky", ovšem tento díl byl pro mne trošku zklamání. Když tušíte, kdo je vrah od prvních stran, děj se pak jednoduše vleče. A čtete ze setrvačnosti. Celkově na mne příběh nepůsobil tak propracovaně, jak jsem byla zvyklá u předchozích dílů.
Kladu si otázku: Jsem jen otupělá celou tou nepopsatelnou vlnou agresivity a lidského hnusu?
Nebo čím víc toho člověk přečte, tím se mu zvedají nároky na literaturu obecně. Kam až lze text dohnat, aby ohromil, šokoval. Kam se to dá posouvat? :)
U poslední dílu nazvaného “Lazar” jsem psala, ze to byl zatím nejlepší díl. Po přečtení tohoto nového dílu, musím říct, ze je to každou knihou lepší a lepší a dávám tak tohle jako top.
Dej je velmi chytlavi, od poloviny jsem knihu nemohla odložit. Měla jsem opět mnoho špatných tipů na vraha, abych se nakonec nestačila divit.
Mám ráda knihy od Larse Keplera. Některé jeho knihy jsou pro mě bezchybné a jiné díly slabší, ale nikdy mě nezklamaly. Proto se těším na další knihu od tohoto autora.
Tento díl se mi asi líbil nejvíc ze všech, které jsem četla. Sice po přečtení skoro celé série na jeden zátah, tzn. kromě jednoho dílu, mi připadalo, že psychicky narušených osob se sklony k sériovým vraždám je na severu až přespříliš, ale tak to v knihách chodí. Autorům se povedlo tentokrát lépe propojit život Joony Linny a ostatních zúčastněných a tím mně navnadili k tomu, že si další díl neopomenu přečíst.
(SPOILER) Audiokniha. Čte Pavel Rímský. Drsná je tato kniha (každým dílem drsnější jsou knihy od LK), i když s důležitým tématem, ale nemusíme být svědkem a dopodrobna vylíčeným dějem, až téměř filmovým. Chápu, že se to lépe prodává. Čím více mrtvých, čím více kostí, uřezaných částí těla, čím více brutality, tím více peněz na kontě autorů a vydavatelů...
Jo pěkná kniha to byla, ale Joona nějak vyměknul. Když si vzpomenu, a to mě asi nejvíc utkvělo v paměti za všech jejich knih, v Písečném muži to byl jiný borec. Teď, věčně pobodaný, neumí se už skoro prát, ba ani moc střílet. Asi zestárnul, což je vysvětlení, pro mě. Ovšem všechno přežije a rozchodí během pár (slovy dvou) dnů :-) Ten konec v lomu byl tedy šílený, skoro jako King, Brown, Nesbo, Minier, Carter a Deaver dohromady.
Kniha je to čtivá (nebo poslechu líbivá), uvidím jestli si ji budu za rok pamatovat a uvidím jestli se pustím do další... Ty ostatní se mi vykouřily z hlavy a nedal bych ani hrubý rys o čem byly. :-(
Ach ta moje paměť. :-)