Zrcadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445109/bmid_zrcadlovy-muz-MTz-445109.png
4
2190
2190
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Mladá dívka zmizí cestou ze školy. O pět let později se její tělo objeví na hřišti v centru Stockholmu. Díky bezpečnostním kamerám se Joonovi Linnovi podaří najít očitého svědka, jenže se ukáže, že jde o psychicky nemocného muže. Z toho, co viděl, si vůbec nic nepamatuje. Joona se proto spojí s hypnotizérem. Pomůže mu odhalit pravdu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Tento díl série byl opravdu napínavým a velmi drsným vyústěním. Od začátku mi bylo docela dost smutno a hodně jsem cítila s matkou Alice. Její sílu a ryzost citů k Martinovi jsem obdivovala. A i když došlo k malému selhání, přesto jsem jí to shovívavě odpustila. O to více mě překvapilo zakončení celého příběhu. Tentokráte jsem autora ohavných činů opravdu neodhalila až téměř do konce. Kniha má dokonalý rozjezd a neuvěřitelné tempo, které vás provede celou knihou.
Navrch všemu jsem byla moc ráda, že v příběhu jíž nebyl nějakou náhodou oživen Jurek, protože to by mě zklamalo a asi bych i knihu odložila.
Bylo to super, napínavé, čtivé. A přidávám se k většině ,,nechte Jurka spát,,
Přišlo mi to trošku slabší, ale i tak jsem ti zhltla jako malinu :) už se těším na další díl
(SPOILER)
Pozor, spoileruji!
Pořád se jaksi nemůžu srovnat s tím, že pár knih zpět autoři oživili a přivedli zpět Jurka Waltera, a to za naprosto šílených a až nemožných okolností. Tato pachuť ve mně jaksi přetrvává dál. Nemělo by to ovlivňovat hodnocení této knihy, ale tak trochu ovlivňuje.
Co mě však těší, je fakt, že je tento díl podstatně příběhově kvalitnější, než předchozí Lazar a Lovec králíků. Děj byl opět mrazivý, především oceníte popisy vraha schovaného kdesi pod postelí, který vyleze a ve spánku vám začne uřezávat nohy.
Konec leccos naznačuje, doufám, že pokračování bude hodně dobré. A prosím, nechte Jurka spát.
Po delší době nové setkání se sympatickým Joonou, který patří mezi mé nejoblíbenější knižní postavy, v tomto žánru si nejspíš drží vedoucí postavení. Takže první hvězdička. Druhá je jasná také, samozřejmě za čtivost od prvního do posledního slova. Kniha mě ke konci držela až tak, že jsem v zápalu přečetla s napětím i tiráž:-). Třetí za návrat Erika Marii Barka a čtvrtá za absenci Jurka, neboť toto vrací knihu více do reality. Pátou strhávám za přehnanou a zbytečnou brutalitu. Nevím, jestli stárnu, nebo autoři “přidávají”, ale pro mě byly některé úseky opravdu nesmyslně nechutné. Nejsem si jistá, zda zájem setkat se příště opět s Joonou převáží nechuť číst nebo poslouchat podobně kruté pasáže. Opravdu by kniha ztratila na atraktivitě, kdyby si toto autoři odpustili?
Přemýšlel jsem, zda si do čtenářského deníčku dát knihu, kterou jsem zavřel po pár stránkách. A pak si řekl: proč ne?. Vždyť také nedočtené knihy vypovídají cosi o čtenáři.
Keplerovky jsem míval vcelku rád. Takový ten severský standard. Joona Linna malinko podivín, ale nic, co by mi v příběhu vadilo. Ovšem postupně se příběhy stávaly podivnější a podivnější a zejména brutálnější. Snad si to určitá část čtenářstva žádá. Snad je dnes nutné psát čím dál tím brutálnější příběhy, protože realita sama je kolem nás neustále strašidelnější. Samá deprese, tma a zima… Děkuji, nemám zájem. U mě to funguje naopak. Já už nemám touhu nořit se do rozbujelého násilí, nemám chuť číst příběhy plné bolesti, strachu a vyděšených dětí. A tahle kniha začíná naprosto zběsilým únosem dítěte. A když jsem se dočetl do místa (pozor drobný spoiler) kde nějaká stará paní uřízne za trest mladé dívce nohy nad kotníkem, tak jsem rezignoval a knihu odložil.
Není to první kniha, kterou jsem odložil z tohoto důvodu, a jistě není poslední. Nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy se některým detektivkám říkalo „drsná americká škola“. To jsou dnes pohádky pro desetileté. Pár facek, něco nadávek, téměř cudný sex. Cigáro a trocha chlastu… Žádní magoři, kterým v dětství někdo rozbil sněhuláka, a oni za to v dospělosti zmasakrují půlku Dánska. „Zabili jste mi psa? Pozabíjím celou vaši rodinu… a k tomu polovinu Stockholmu, abych to zamaskoval.“
Můj šálek kávy to prostě není a těžko říci, zda ještě někdy bude...
(SPOILER)
Tý jo, tak to teda byla jízda .... Temné a kruté a nešlo od toho odejít. Ještě že u nás nosí dárky Ježíšek a cukroví peče babička :):):)
Spoiler ;
Ten konec jestli jsem dobře pochopila a v dalším díle bude "ten onen" tak to číst asi nebudu, protože už v Lazarovi mi to přišlo hodně přehnané
Zbytečně nechutné, těžko uvěřitelné (Joonova nesmrtelnost)... Jsou všichni tam na severu tak děsně narušení???
Čtivé, napínavé tak jak jsme u Keplera zvyklí, ale.. posledních 80 stran mě prostě zklamalo. Pachatele a celý jeho život nebudu komentovat.. trochu zbytečně překombinované a Joonovi bych malinko ubrala ty počty zranění a nedělala z něj nesmrtelného.
Pěkná detektivka. Autoři mají skvělý styl psaní. Anagram na konci této knihy, je příslibem pokračování.
Super svižné, napínavé čtení, ale
Spoiler :
Za mě rozhodně zklamání z postavy vraha, že to bylo 2v1. Měla jsem podezření na Dennise.
Dale už jsem zapomněla, co bylo se Sagou a knihu jsem četla na čtečce, tak poslední 2 stránky mi přišly divné.
(SPOILER) Moc moc se mi kniha líbila, čtivá a napínavá a stále člověk může hádat kdo to teda je ??? Ikdyž , když se nad tím člověk zamyslí hned na začátku tak je to přeci jasné :)
Poprvé za celou sérii Joony Liny dávám knize "pouze" 4*. Zrcadlový muž je čtivý, má spád, nenudila jsem se, ale všechno mi to přišlo lehce přitažené za vlasy. Joona by z fleku přepral i Jamese Bonda. Každopádně o čem bude další kniha je jasné a přiznávám, že se těším :-)
85% tak nějak jsem čekal, že to tak bude. Nebylo to moc překvapivé, ale skvěle napsané
Trochu jsem musel po dočtení nad hodnocením přemýšlet a budu si muset pomoct tím, co jsem říkal už u Lazara. V rovině řemeslné je i Zrcadlový muž neskutečně dobře napsaná knížka, vše funguje jak má, autoři ví, jak nás udržet v napětí, jak dávkovat informace a jak končit každou krátkou kapitolu tak, abyste prostě museli číst dál. Potud dobré.
Ale problém přichází s dějem. To, že to bylo docela krvavé a brutální, to se dá přejít, prostě to tak někdy u severské krimi je. To by nevadilo. Ale co mi začíná vadit je uvěřitelnost děje a všeho okolo. Přijde mi, že z Joony se stává díl od dílu větší superman, který vše zachrání a spasí, může si dělat co chce a vždycky se ukáže, že je ten nejlepší a největší borec... A přijde mi, že Joona z Hypnotizéra je někdo úplně jiný než Joona dnes a nemyslím tím vývoj postavy jako člověka, ale to, že supermanovatí. A to mě mrzí, postavu Joony Linny mám rád a celkově tuto sérii.
Závěrem, možná bacha malý spoiler, musím říct, že jestli tu zprávu skutečně odeslal ten, na koho ukazuje anagram, tak u mě autoři končí, protože jedno zmrtvýchvstání už stačilo. Možná i proto nakonec hodnotím jen průměrně, protože pokud se série nechce posunout dál k novým záporákům, tak už to bude jen vaření kávy z dvakrát použitého lógru... A to je velká škoda.
Knížka je čtivá, jako všichni ti Olsenové, Nesbové, Keplerové... Ale nevím, zdá se mi to už moc.. Nějak všichni zbrutálněli nebo já začínám měknout, ale některé pasáže se mi nečetly dobře. Autoři úmyslně matou a vedou čtenáře k jinému podezřelému, aby se jim povedlo konečné rozuzlení. Líbilo by se mi, kdyby ubrali násilí a opakující se scénáře a přidali psychologie.