Zrodená z ohňa
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468924/bmid_zrodena-z-ohna-iXB-468924.jpeg
5
3405
3405
Trón zo skla série
< 3. díl >
Tretí diel najúspešnejšej fantasy série súčasnosti Trón zo skla v hlavnej úlohe s najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien! Celaena sa už vysporiadala s nebezpečnými protivníkmi i so srdcom rozlámaným na márne kúsky. Teraz myslí len na pomstu, no ako kráľova šampiónka musí slúžiť podlému tyranovi, ktorý má všetko na svedomí. Kapitán kráľovskej gardy ju však vyšle do Wendlynu netušiac, že Celaenina minulosť aj budúcnosť sa skrýva práve v ďalekom kráľovstve férov. Pomoc férskej kráľovnej má však privysokú cenu... Kým Celaena vo Wendlyne bojuje s démonmi minulosti, v Erilei sa na útok pripravujú nebezpečné sily. Chaol a Dorian sa púšťajú do boja s temnotou, akú nečakali ani v najhorších nočných morách. Obávané bosorky sa totiž spolčili s tyranským kráľom a krvilačná Manon sa nezastaví, kým pred ňou nebude celá Erilea kľačať na kolenách. Ak dokáže Celaena prekonať samú seba, stane sa najväčšou hrozbou pre kráľa a jeho zem – ale aj pre seba. Nenechajte si ujsť najpopulárnejšiu fantasy sériu súčasnosti: Trón zo skla, Koruna z temnoty, Zrodená z ohňa... a nezabudnite na štyri exkluzívne novely k sérii Trón zo skla!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2016
,
Slovart (SK)
Originální název:
Heir of Fire, 2014
více info...
Přidat komentář
Skvělé. Tento díl považuji za jeden z těch lepších z této série. Konečně se na scéně objevuje Jeřáb. Bohužel nechápu, jak ho mohli takhle blbě přeložit!!
Já tuhle sérii prostě miluju. To jak Sarah umí skvělé popisovat, aniž by čtenář ztrácel pozornost! Řadím mezi nejoblíbenější série. Po dlouhé době série, u které letím do knihkupectví hned po dočtení pro další díl.
Nebudu vám lhát, byla jsem ze začátku poměrně skeptická, jak se mi tento díl bude líbit. Přišlo mi, že prvních zhruba sto stran slouží čistě jen jako jeden rozsáhlý úvod do celého děje. Navíc, Půlnoční koruna nasadila opravdu vysokou laťku, a proto jsem se bála, zda autorka dokáže tento díl posunout ještě o level výš.
Kniha je vyprávěna z pohledů Aelin, Chaola a prince Doriana. Dále se tu objevují i kapitoly čarodějnice Mannon, které mě nejdříve neskutečně nudily a chtěla jsem je dokonce i přeskočit. Nakonec jsem si je ale zamilovala a do celého příběhu mi krásně zapadaly.
Po pár ne moc záživných kapitolách se konečně odehrála určitá akce a já jsem si Dědičku ohně začala nesmírně užívat. Styl psaní je opět úžasný, a tak se nakonec nestačíte divit, kolik jste toho za jeden den přečetli. Závěr byl jako vždy skvělý, ale ne tak moc překvapivý jako u předchozího dílu. Přesto se mi Dědička ohně moc líbila a už se nemůžu dočkat, až se pustím do Královny stínů.
Určitě doporučuji.
Pokračování předchozích dvou dílů se opět povedlo. Sarah J. Maas se kazdou napsanou stránkou zlepšuje a vždy mě dokáže něčím překvapit. A taky píše i skvělé smutné scény, u kterých mám slzy na krajíčku. Prostě paráda.
Když jsem knihu začala číst, bylo mi hned jasné, že tentokrát z knihy budu nadšená. Už od začátku se totiž příběh někam posouval, nějak se vyvíjel a nebylo to jak v prvním a druhém díle, kde jsme půlku příběhu strávili přešlapováním na stejném místě.
U Dědičky ohně jsem se opět přesvědčila, že Sarah J. Maas prostě umí psát tak, aby čtenář jen nerad odkládal knihu. Konečně jsem se dočkala jejího strhujícího vyprávění, které jsem tak zoufale postrádala u předchozích dvou dílů.
V knize nastalo mnoho zvratů, také jsme se dozvěděli více o Celaeně a její minulosti, což bylo podle mě nutné k tomu, abychom chování hlavní hrdinky chápali (nebo alespoň ho chápali o něco víc).
Celá kniha se mi četla opravdu hodně dobře, až na nějaké tři nebo čtyři kapitoly zhruba ve tři čtvrtě knihy, kdy jsem měla pocit, že se příběh opět zastavil a my se nijak neposouváme a popravdě jsem se dost bála, že tak bude vypadat i zbytek knihy. Ale naštěstí se vše znovu dalo do pohybu a mě příběh naprosto strhl.
Jediné, co bych knize vytkla, tak samotný závěr knihy. Přišlo mi to, jakoby se autorka za každou cenu snažila z konce knihy udělat trhák a nacpat tam co nejvíce zvratů, abychom se neuvěřitelně těšili na další pokračování. To se jí tedy, v mém případě, skutečně povedlo, ale stejně se pořád nemůžu zbavit toho názoru, že konec byl až moc přehlcený akcí a zvratů.
čím více knih, tím více rozumím a chápu hlavní hrdinku, je jako nespoutaný oheň, plná vášně a nadšení, taková jaká by hlavní hrdinka měla být, jistě pár chybek by tu bylo, ale kde ne? Myslím že knihu i sérii by si měl přečíst každý pořádný knihomol, ve věku od 14 do 20 až 25 let. Dříve jsem Saru Janem Mass přehlížela čistě z odporu pro jaké si to DAVOVÉ ŠÍLENSTVÍ, potom jsem si přečetla první, druhou a teď i třetí knihu a hned jsem pochopila co na spisovatelce všichni vidí, abych se vrátila znova do určité knihy, tak se v hlavní hrdince poznáme všichni i kdyby jen šílenstvím do knih a láskou vůči dobrodružství, nebo tím že si ráda sedne do křesla a v klidu si začte, myslím že je smyslné najít si postavu které člověk odpovídá, dalo by se říct psychickým chování a čím více knih čtu tím více vidím zrcadlo které nabízí pro každého kdo knihu čte, jak pro knihomoly, sportovce nebo rváče...
Jednoslovně: Jeřáb, miluji ho!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
V této knize se nám představuje pár nových hráčů ve hře. Jednoho si oblíbíte pravděpodobně hned a druhého možná ani ne, nebo Vám to chvíli potrvá.
Jediná věc, kterou jsem doopravdy nesnesla a nesnesu do teď i když jsem četla již všechny knihy (až na 6 a budoucí 7) je překlad jednoho jména, který mi drásá oči pokaždé co ho vidím.
A to je Jeřáb, v originále Rowan. Ještě bych přežila to, že mu přeložili příjmení, ale i jeho křesní jméno mě psychicky ničilo po celou dobu četby, takže můžu za sebe říci, že jsem si knihu díky tomu ani tolik neužila (četla jsem v angličtině a po několika letech i v češtině).
Každopádně doporučuji k přečtení stejně jako ostatní díly této série.
Kniha byla, jak je už u autorky zvykem, plná akce a napětí. Ze začáku se naše hlavní hrdinka ocitá jako zlomená troska u vílí královny, u níž se snaží hledat odpovědi na své otázky. No a královna není úplně štědrá, proto přiděluje Caleaně (aka. Aelin, aka. Adarlandskému zabijákovi, aka. Králově bojovnici, aka. Ohnivému srdci, dědičce Terrasenu- kolik ona tě přezdívek proboha má?!) chladného cvičitele Jeřába.
Kniha se mi moc líbila, jen části s Manon mi nepřišly nijak zvlášť zajímavé..
A abych nezapomněla, hrozně mě iritoval český překlad Rowana! Bohové, to nemohli nechat jeho klasické jméno- Rowan Whitethorn, museli ho změnit na JEŘÁB BĚLOTRN! (Za to samozřejmě autorka nemůže, ale nejraději bych na ty překladatele poslala krále Adarlanu, spolu s celou jeho armádou z jiného světa!)
Uff. Přečteno skoro jedním dechem.. nebo aspoň co se tak s dvouleťákem doma dá nazvat. Kapitoly se Celaenou mě vyloženě hrozně bavily, kapitoly odehrávající ve Zlomuvalu byly taky docela zajívamé a kapitoly s Manon se daly přežít.. Jsem zvědavá, jaké to bude mít nakonec propojení :-D Na další díl se rozhodně těším, jsem zvědavá, kdy si na čtení zas udělám čas :)
Tato série, se mi líbí čím dál tím víc. Nemůžu se dočkat až se dostanu k dalšímu dílu. Jediná výtka, kterou bych k tomu měla je nadměrné používání slova "bohové". Mám pocit, že na jedné stránce to bylo snad 5x
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst, ale to trvalo jen z počátku, už se mi to u S.J. stalo, takže mě to nijak nepřekvapilo. Třetí díl dále rozvíjí úžasně propracovaný a spletitý svět, který pro nás autorka stvořila. Přibylo množství nových postav a nečekaných a nápaditých zvratů. Teké se nám odhalí Celaininu nebo už bych měla spíše říkat Aelinina minulost. Chaol, kterého jsem si během prvního dílu tolik oblíbila, se sice chová jako čím dál tím větší pitomec, autorka mi to však bohatě vynahradila úžasným "vílím parchantem" Jeřábem, kterého jsem si jednoduše zamilovala! :D No zkrátka číst tuhle knihu je opět úžasný zážitek. A já opět smekám a s nadšením hltám stránky Královny stínů :) .
Tak za mě ten to díl zatím nejvíce napínavý :) konečně se to pořádně rozjíždí a hlavní hrdinka jde konečně do sebe a ne že se furt tomu vyhýbá :) líbí se mi že i když si myslíte že hlavní nebo důležité postavy by měli vydržet na živu tak to tady není :D furt mě to překvapuje :)
Tento díl mi připadal oproti prvním dvou slabší, také už si více všímám podobností s Dvorem... Což nemohu říct, že by mi to vadilo :D. Doufám, že v dalším díle se ten děj pořádně rozjede...
Doufal jsem, že další díl série bude lepší než předchozí. Ano určitý posun zde je, Celaena je podrobena výcviku mezi vílami a učí se zvládat své magické schopnosti. Bohužel pro mě ani v tomto díle neztrácí nic ze své nesympatické povahy rozmazleného děcka. Co je pro mě naprosto nepochopitelné, proč musí spisovatelka dávat do románu homosexualitu.
Tento díl byl lepší, jak předchozí. Hlavně dějová linka Aelin byla skvělá. Konečně jsem si tam kromě Doriana oblíbila i jiné postavy a to hodně. Hlavně Aediona a Sokola. I Chaol už mi tolik nevadí. Jen se musím usmívat, jak jsou některé skutečnosti hodně podobné jako v sérii Dvorů...ty stejné nápady v trošku odlišném provedení.)
(Obsahuje SPOILERY)
Musím říci, že tato kniha a vlastně i obě předešlé byli pro mě docela zklamáním a aniž bych pídil po tom odkud autorka pochází, tipoval jsem že se jedná o autorku americkou. Celý styl jejího psaní je totiž velmi podobný americkým filmům z 80 let - velký neohrožený hrdina ze kterého jde strach a kterého se všichni bojí, se protlouká celým dějem až k závěrečnému souboji a v tomto finálovém souboji, jak už to bývá u těchto brakových amerických filmů, hlavní hrdina dostává strašné kapky a doslova až s posledním dechem, jako bájný Fénix povstane z popela a svého soupeře teprve poté rozdrtí. Teď mám na mysli hlavně první díl z této série a jeho finálový souboj.
Co mi však u této autorky a této série vadí nejvíce není její "brakovost", ale skutečnost, že dost často zapomíná co nám vlastně v minulých kapitolách sdělila a často si protiřečí, jako například v případě čarodějek. Tuším že ve druhém díle se dozvíme, že čarodějky jsou nesmrtelné a nelze je zabít jinak, než že jim setnete hlavu, ale zde ve třetím díle v jedné z kapitol, když se Mannon stane vůdkyní letky a společně se svými spolubojovnicemi oslavuje své vítězství, její zástupkyně jí uzme pohár a ochutná jej se slovy, že by jí mohly soupeřky chtít otrávit!!! WTF? Tak jsou čarodějky nesmrtelné a lze je zabít jen odtětím hlavy a nebo nejsou nesmrtelné? A to upozorňuji že takovýchto rozporů je v sérii více. Osobně si myslím že autorce to prostě v té chvíli přišlo Cool a tak to tam sekla bez ohledu na to co nám již dříve sdělila. Podobný případ je i v prvním díle a to sice když Cealenu před finálovým soubojem nechá vévoda Perrington přiotrávit. Z logiky věci nemohu pochopit, jak napadlo vévodu Perringtona nechat podat Cealeně právě tento jed, když byl osobně přítomen zkoušce, kde Cealena pouhým čichem a zrakem tento jed poznala. Ano, leckdo může namítnou že Cealena jej nepoznala a že jí napověděl jeden ze soupeřů, ale to vévoda Perrington nemohl vědět. Logicky by přeci nenechal Cealeně podat jed, který předtím podle jeho zjištění při zkoušce bezpečně poznala . Co musím ještě podotknout že mi na autorce vadí, je její předvídatelnost. Velmi často se stává, že budoucí děj lze velmi snadno předvídat, jako třeba v závěru tohoto dílu, kdy Chaol příliš okatě sděluje, že chce dostat Doriana a Sorchu z hradu a odvézt je klidně i násilím do Anielle. V tu chvíli je vám jasné že nikdo nikam nepojede a vše dopadne velmi nedobře. Odhalení plánovaného odjezdu je už snad fraškou úplnou, kdy nám král oznámí, že plánovaný odjezd odhalil tak, že Sorcha coby letitý povstalecký špeh na hradě, prostě jednu zprávu neodeslala svému kontaktu, ale hodila ji do koše a tam ji našla její "nadřízená" a aktivně ji donesla králi. WTF? Musím říci že mě tato série hodně nebaví, ale jelikož nerad utíkám od rozdělané práce, celou sérii nakonec dočtu.
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult) romantasyAutorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Co dodat, autorka příběh "konečně" vmanévrovala mezi víly, kde je ve svém živlu. A bohužel si nejde nevšimnout spousty podobností a paralel s Dvory. Docela mě mrzí, jak jsou ty postavy šablonovité. Skoro ke každému charakteru z Dvorů tady (popř. v dalším díle) najdete podobný.
Hned jak se na scéně objeví potetovaný samec Rowan, je jasné, jak to celé dopadne. Aelin musí projít duševním uzdravením a spárovat se s původně nenáviděným mužem, který už bude ten doživotní. Celá ta její změna z Celaeny na Aelin, mě zpočátku dost mátla, celé to bylo takové WTF, ale zvyknete si.
Na konci se z Aelin, ale stane taková Molly Sue a tohoto pocitu jsem se bohužel už nezbavila ani v dalších dílech.
Ze začátku je hlavní linka nudná a tak je celkem osvěžující, že se tu střídají pohledy několika postav. Příběhy s Chaolem a Dorianem mě příliš nezaujaly, Manon už je zajímavější - celý ten svět čarodějek se mi líbí, je neokoukaný a odsýpá. Ke konci se opět dočkáme i několika zvratů.
Mohlo by se zdát, že jen remcám, přesto knihu řadím mezi ty lepší z celé série :)