Zrodená z ohňa
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468924/bmid_zrodena-z-ohna-iXB-468924.jpeg
5
3293
3293
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Tretí diel najúspešnejšej fantasy série súčasnosti Trón zo skla v hlavnej úlohe s najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien! Celaena sa už vysporiadala s nebezpečnými protivníkmi i so srdcom rozlámaným na márne kúsky. Teraz myslí len na pomstu, no ako kráľova šampiónka musí slúžiť podlému tyranovi, ktorý má všetko na svedomí. Kapitán kráľovskej gardy ju však vyšle do Wendlynu netušiac, že Celaenina minulosť aj budúcnosť sa skrýva práve v ďalekom kráľovstve férov. Pomoc férskej kráľovnej má však privysokú cenu... Kým Celaena vo Wendlyne bojuje s démonmi minulosti, v Erilei sa na útok pripravujú nebezpečné sily. Chaol a Dorian sa púšťajú do boja s temnotou, akú nečakali ani v najhorších nočných morách. Obávané bosorky sa totiž spolčili s tyranským kráľom a krvilačná Manon sa nezastaví, kým pred ňou nebude celá Erilea kľačať na kolenách. Ak dokáže Celaena prekonať samú seba, stane sa najväčšou hrozbou pre kráľa a jeho zem – ale aj pre seba. Nenechajte si ujsť najpopulárnejšiu fantasy sériu súčasnosti: Trón zo skla, Koruna z temnoty, Zrodená z ohňa... a nezabudnite na štyri exkluzívne novely k sérii Trón zo skla!... celý text
Přidat komentář
Miluju Maasovou, fakt jo. Skvělé čtení, které prostě nejde odložit! Miluju Aelin, miluju Doriana, miluju Rowana, miluju Chaola! Těším se na další díly :)
Autorka každým dílem zvedá úroveň svého psaní a v tomto díle překvapí hned třemi dějovými linkami. Přesto děj trochu drhne, vyprávění je občas nezáživné a nudné. Celaena sice pomalu dospívá, prakticky po celý díl ale ještě zůstává nesympatickým, útočným a sobeckým dítětem, které odmítá vzít život do vlastních rukou. Přestože tak má série vzestupnou tendenci, u mě se ještě nepřehoupla přes tři hvězdy.
Autorka ve vás během čtení několikrát vyvolá husí kůži a mráz po zádech a vy si jen budete lámat hlavu nad tím, jak to, že ještě nevznikl hraný seriál (pravděpodobně s ratingem R). Do Celaeny se dokážete perfektně vcítit a prožijete s ní zkrátka to dobré i to zlé (možná i slza ukápne). Když je smutná, jste smutní taky, když veselá, jste veselí taky, když má chuť někoho zabít, ...
PS: Začínám být alergická na slovní spojení: mocné svaly na zádech
více na mém bookstagramu: https://www.instagram.com/recbook_cz/
(SPOILER)
Tato část se mi zatím líbila nejvíce ze série.
Potom, co na konci předchozí knihy Chaol odhalí, že Celaena je vlastně Aelin, ztracená princezna Terrassenu, jsem čekala jak se to dále vyvine. Celaena doplouvá do Wendlynu, kde má za úkol zavraždit královskou rodinu a už dopředu ví, že tento úkol nesplní.
Když ji najde nebezpečný a obávaný Jeřáb, dáva nám to příslib nějaké pořádné zápletky. Když týdny putují, aby se setkali s Maeve, očekávala jsem, že Maeve bude "hodná tetička", která bude nadšená z toho, že její neteř je naživu a nezemřela před 10 lety, jak se všichni domnívali. To ale není pravda, Maeve odmítne Celaeně poskytnout jakékoliv odpovědi, dokud Celaena nebude dost cvičená a silná na to, aby mohla vstoupit do Maevinho vílího města. Celaena proto odchází s Jeřábem do jakési "přechodní stanice" pro poloviční víly, kde ji Jeřáb bude cvičit, aby byla hodna vstoupit do Maevinho města a získat odpovědi ohledně toho, jak porazit krále Adarlanu a zničit jeho moc.
Scény, kdy Jeřáb Celaenu trénoval se mi moc líbily a zároveň se mi také líbilo, jak se mezi nimi postupně rozvíjelo pouto. Ze začátku byl ale jejich vztah velice zvláštní a Jeřáb k ní byl podle mého názoru občas celkem krutý, když ní otevřeně pohrdal (i když on sám dělal to co ona, a to podstatně déle a ve větším měřítku). Následně se dozvídáme, že Celaena má o sobě velice nízké mínění, myslí si, že je zbytečná a budižkničemu a souhlasí s Jeřábovým názorem na sebe.
Je pravda, že dosud byla v podstatě zbabělec a snažila se vyhýbat všemu nebezpečnému, ale na druhou stranu, není se čemu divit, když si prošla tím vším. Když pak konečně pochopí, že její magie není něco, čeho by se měla bát, kniha nabere úplné jiný směr. Hrozně se mi líbí, jak se pak s Jeřábem začnou o sebe navzájem starat a jak jim na sobě navzájem začíná záležet. Také se mi líbí, že každým dnem Celaena sílí a že se rozhodne trénovat i sama, aby se zlepšovala co nejrychleji to půjde.
Když konečně ovládne svou magii, na pevnost zaútočí netvory krála Adarlanu, které tam vyslal a Celaena skoro zemře. Zde se konečně dozvídáme celý příběh toho, co se stalo v ten den před 10 lety, kdy zahynuli její rodiče a zjišťujeme, že to nebyla až tak smrt jejích rodičů, která ji zlomila, jako spíše oběť její chůvy. Když Celaena tyto vzpomínky kvůli netvorům přežije a postaví se jim, vrací se zpátky do života silnější než kdy předtím a konečně svou moc uplatní naplno. Zde se také dozvídáme, že ona a Jeřáb jsou pojení magickým poutem, které je (jak jinak) velice vzácné.
Když pak Celaena přijde na to, co je třetím klíčem Sudby je jasné, že se celá série od daného bodu změní a že se knihy stanou ještě akčnější.
Je fajn, že příběh přeskakuje mezi Celaenou, Chaolem a pak čarodějnicí Manon. Dozvídáme se tak všechny souvislosti příběhu.
Když pak ke konci těsně před Chaolovým odjezdem král zadrží jeho, Aediona, Schorschu i prince, tak z toho nemám dobrý pocit. Ten se mi jen potvrdí po tom, co král dá vědět, že ví o nějakém špehovi, který je v řadách krále. Přizná se k tomu Aedion, aby zachránil Chaola a prince, následně ho zajmou a král dá popravit Schorschu, jelikož se ukáže, že pravým špehem je ona. Princ také konečně odhaluje královi svou moc, čímž zajistí Chaolovi příležitost k úniku.
Jelikož Aedion bude teď čekat na popravu a princ je zotročeným otrokem krále s pomocí náhrdelníku s kamenem Sudby, myslím si, že můžeme očekávat kopu akce v další knize.
Zároveň se také Celaena, které přijala svůj osud, povinnosti a začala znovu používat svoje jméno Aelin, vrací do Adarlanu, pořád jako Celaena, kde má v plánu získat veškeré kameny Sudby a opouští Jeřába, který zůstává ve Wendlynu.
Jsem zvědavá na další knihu, ale tato byla skvělá, nastala změna Celaeny, její smýšlení, ovládaní její moci a musím se přiznat, že jsem zvědavá, jak se bude příběh a zároveň také vztah s Jeřábem (toto možná o trochu víc) vyvíjet napříč dalšími knihami. Hned dnes se pustím do dalšího dílu.
(SPOILER) 80% - Od prvních dvou dílů série byl tohle značný posun k lepšímu, a to jak co se týče vykreslení postav, tak i co do barvitosti děje. Konečně jsem se dočkala toho, že nájemná vražedkyně, která se kdysi vzbudila v posteli svých zavražděných rodičů, poté prošla krutým výcvikem pod vedením mistra vrahů,dost lidí zabila, byla zrazena, přišla o milovaného přítele a následně strávila dost mučivý rok v pracovním táboře, se přestala chovat jako zastydlá puberťačka (což zřejmě autorka původně předpokládala, že její cílová skupina čtenářek bude vyžadovat) a začala působit víc jako skutečný člověk, který si s sebou v životě nese trauma z dětství, nelehké a předčasně ukončené dospívání, smrt milovaných lidí jak kdysi dávno, tak i v minulosti nedávné a navíc ještě vědomí, že by se neměla pokoušet utéct někam daleko a začít tam nový život, ale vrátit se jako právoplatná královna Terrasenu (což autorka odhalila na konci minulého dílu všem, kterým to ještě nedošlo). Ono vlastně v tomto dílu zase tak o moc nejde - Celaena se pod vedením nesmlouvavého vílího prince Jeřába cvičí proměňovat se ve vílu a ovládnout vlastní magii, aby mohla předstoupit před královnu víl Maeve a dozvědět se, jak zničit klíče Sudby, tím porazit adarlanského krále a zachránit svět (nebo aspoň jeho podstatný kus). Jenže právě během tohoto výcviku si dívka sáhne až na dno, otevře všechny daleko zasuté vnitřní bolístky a řádně se v nich pohrabe, aby mohla nakonec vstát jak Fénix z popela, což potřebujeme, protože nás čeká pár dalších dílů knihy. A za sebe musím říct, že toto bylo napsáno moc dobře a že mě autorka mile překvapila. Tím spíš jsem ale skřípala zuby, kdykoli příběh se Celaenou utnula a začala povídat, co se mezitím děje ve Zlomuvalu s princem Dorianem, kapitánem Chaolem a Celaeniným bratrancem Aedionem (byť to nakonec mělo docela dramatickou dohru). A do toho ještě přimíchala příběh čarodějnice Manon, která se spolu s družkami pokouší ovládnout let na wyvernech, a i když je vztah konkrétně s jejím létajícím ořem docela zajímavý, tak během knihy nikam do ostatního děje nezapadne. Je zřejmé, že ty dějové linky jsou nezbytné pro další posun v příběhu, jenže zkrátka nebyly vyváženým způsobem poutavé, když je srovnám se Celaeniným příběhem, já bych je snesla na pár stránkách někde v dalším dílu, až budou aktuální, neboť v tomto dílu mi přišlo, že prostě jen zdržovaly.
Příběh jsem si opět neskutečně užila. Opravdu si dle mého autorka právoplatně hoví na špici oblíbenosti.
Vzhledem k tomu, že už nejsem úplná cílovka, ale žánr YA mě baví pro svou jednoduchost, kdy u toho mohu vypnout, dostávám v této sérii v podstatě vše, co žádám. A někdy i trochu víc.
Obří mínus jsem v tomto díle pociťovala v hlavních hrdinech, obzvláště v té jejich paličatosti a aroganci. Oba dva si udělali obrázek o tom druhém a nehodlali uvažovat, jestli za tím chováním není něco hlubšího. U hlavní hrdinky se to dá ještě jakš takš pochopit, její život je vcelku krátký a za tu dobu už toho prožila fůru (a spíš to špatné a tak s dobrým moc nekalkuluje). Ale jak úzkoprsej byl hlavní hrdina, to bylo už trochu jiné kafe, přitom by člověk očekával, že zrovna on, se svými zkušenostmi, dokáže dohlédnout trochu dál, než jen na masku.
Stejně jako u každé knihy autorky, závěr je famózní a to ve všech směrech. Spousta akce, napětí, odhalení, velká rozhodnutí a! vyříkání si toho, co mě prudilo, oddělení kapitol fakt v okamžik, kdy to nechcete a tak zhltnete dalších 50 stran, ani nevíte jak.
Nové postavy mě zatím moc nenadchly, ale uvidím, jak se projeví v dalších dílech. Zatím mám pocit, že autorka má slabší začátky dějových linek, ale postupným odhalováním Vás donutí milovat i záporáky, jak skvěle jsou napsaní. A tady cítím, že zástupci z řad čarodějnic nebudou všichni zlý.
Jako na nové postavy jsem byla celkem naštvaná, že mi zabírají čas než se dočtu k tomu co mě zajímá - příběhu Celaeny. Nakonec se z dějových linek Manon i postav ve Zlomuvalu vyklubaly poutavé příběhy a objevily se na scéně zajímavé charaktery. Ještěže můžu sáhnout do poličky a jít hned na další díl :-)
Tak jo napadají mě jen samé superlativy: " bomba, wau, úžasné, super, ...." A mohla bych asi pokračovat dál. Říkala jsem si po prvních dvou dílech, čím bude děj pokračovat??? Fakt to dá na 8 knížek? A stránkově mnohem obsáhlejších? Ty dva díly jsou dobré, ale přeci jen rozehřívací. A vlastně jsem si říkala, co je na téhle sérii tak super, že to všichni strašně chválí, vždyť je to takový lepší průměr. Ale tenhle předčil moje očekávání, asi o 100%. Přibyli další postavy, rozehrávají se nové děje a hlavní hrdinka pomalu nachází sama sebe. Strašně se těším na další pokračování. Takže dost psaní a rychle na nový díl. Neváhejte!!!! ;o)
Super. Mám pocit, že hlavní děj se posunuje, možná trochu pomaleji, ale to mi nevadí, a k tomu se přidávají další příběhy a přibývají nové postavy. Přijde mi to jako "dospělácká" fantasy a je trochu škoda, že je to vedeno jako young adult, což může některé odradit. Těším se na další díl.
Tedy musím uznat, že každý díl je opravdu lépe a lépe napsán. Tento díl mě úplně pohltil a Jeřáb se mi dostal pod kůži.
Jedním slovem super! S dalším dílem lepší a lepší. Hltala jsem každé slovo. Hrozně jsem si oblíbila Jeřába, tak snad se mu bude autorka věnovat i nadále.
Skvělé skvělé skvělé. Vůbec nemám co bych tomuhle dílu vytkla. Vlastně ani celé sérii nemůžu nic vytknout. Už první dva díly se mi neskutečně líbily, ale v tomhle díle přibyly nové postavy, které jsem si neskutečně zamilovala, jako například Manon s Jeřábem a další. Hrozně mě bavilo sledovat dějovou linku Aelin s Jeřábem a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Autorka má vsechno neskutečně promyšlené, ale myslím, že se to projeví ještě více v dalších dílech a moc se těším na to, až to do sebe všechno zapadne. Maasová má neskutečně čtivý styl psaní a tak je Skleněný trůn jako dělaný na vytržení ze čtecí krize. Takže za mě se čtení Skleněného trůnu rozhodně vyplatí a já se jdu vrhnout na další díl.
(SPOILER)
Mnohem lepší než první dva díly!
Konečně jsem opět našla to, co mě před lety na Skleněném trůně tak bavilo.
Ze začátku se to sice táhlo, jak je zvykem, ale postupně mě děj pohltil a já si čtení užívala.
Emryse a Luku jsem si zamilovala hned jak se objevili a oddechla jsem si, že je autorka nenechala zemřít.
Jeřába jsem ze začátku nesnášela - několik stovek let stará bytost a chová se jak puberťák. No, i on mi nakonec přirostl k srdci, přestože se občas vhoval jako blbec. A jak!
Aelin mě opět vytáčela, ale na to už jsem zvyklá z předchozích dílů. Dokonce jsem s ní i v jistých případech soucítila, fandila ji a nemohla se dočkat, až se z kapitoly čarodějnic přesunu zpátky k ní.
Škoda, že tam nebyly víc rozepsané části s Dorianem, který mi v tomhle díle hodně přirostl k srdci. Jeho magie a myšlení mě opravdu zajímaly a doufala jsem, že to autorka víc rozepíše, protože scény s jeho magií jsou zkrátka parádní. Jen mě překvapilo, že vzhledem k okolnostem vůbec nic nedělal. Mohl se alespoň spojit s povstalci, plánovat... něco!
Léčitelka Sorscha tam byla tak málo, že se mnou její smrt vůbec nic neudělala. Jen mi bylo líto Doriana. Ten má na ženy fakt smůlu... A nejen na ně.
Zakončení mezi ním a králem bylo drsné a jsem zvědavá, co s ním bude dál.
Chaol a Aedion byla zajímavá dvojka. Generál mě neustále překvapoval a stal se mým oblíbencem.
Části s čarodějnicemi - abych byla upřímná, při nich jsem se neskutečně nudila. Několik stovek staré čarodějky a div si nevytrhaj vlasy v kočičí bitvě když jedna na druhou špatně pohlédne. Prosím, jen to ne...
Konec byl dechberoucí a já jsem natěšená na další díl!
Musím povedať, že v porovnaní so sériou ACOTAR je táto omnoho temnejšia a príde mi, že aj svet je omnoho bohatší a postavy sú viac rozpracované. Samozrejme, toto už iste každý vie a každý je s týmto svetom zoznámený, keďže sa jedná o tretiu knihu.
Autorka však prekvapila s uvedením nových postáv a striedaním pohľadov. A tak, ako s Rhysom v ACOTAR sérii, aj v tejto mi spočiatku Rowan ( Jeřáb) prekážal a nemusela som ho. ALE! Ubezpečujem vás, že tak rýchlo, ako si ho obľúbila Caleana, zamilujete si ho aj vy. Priznávam, časti v ktorých vystupovala Manon som si takmer vôbec neužila. Určite bude aj so svojou Trinástkou dôležitá v ďalšom deji, no v tejto knihe mi vyslovene prekážala a ja som sa nevedela dočkať, kedy sa prekúšem jej kapitolami naspäť k Caleane alebo Dorianovi s Chaolom. Podľa môjho subjektívneho názoru si však myslím, že by vôbec neprekážalo, ak by sa jej príbeh vytýčil na konci knihy alebo ak by jej bolo menované menej stránok. Kto vie? možno si ju v ďalšej knihe obľúbim! Rovnako som veľmi zvedavá aj na ďalší vývoj postavy Caleany, ktorá sa každým odsekom stáva viac a viac kráľovnou.
Zase se to se mnou táhlo několik měsíců a nebyla jsem schopná se do příběhu ponořit a číst rychleji, ale to je pravděpodobně proto, že už jsem trochu jiná věková kategorie, než pro kterou je tahle série o skleněném trůnu určená. Příběh se s tímhle dílem dostal do vážnější polohy, o kterou se sice autorka asi snažila i v předchozích dílech, kdy ještě všichni žili na hradě, teď ale bylo společenství teenagerů a dvacátníků zmítajících se v nejasných vzájemných citech a objevujících vlastní, často nadpřirozené schopnosti rozprášeno. Celaena se toulá rodnou zemí a společnost v boji i v životě jí dělá frajer Jeřáb, ke kterýmu si postupně buduje pouto, mladý kapitán stráží Chaol ji nějak naštval a já si nepamatuju proč, ale každopádně nastal rozkol od stolu i lože, a láska prince Doriana opět dopadla špatně. Tentokrát ale krutě špatně, takovej zásah jsem nečekala. Přiostřujeme. Myslím, že přestože nemám o kvalitách téhle knižní série kdovíjaké mínění, stejně otevřu další díl a budu pomalu sledovat, jak Celaena rozvíjí svou vílí podstatu a snaží se dostat do čela své země, kam svým původem patří. Jo, zajímá mě, jak se postaví tomu kruťasovi na skleněném trůně. Její milostný patálie mě zajímají už podstatně míň.
(SPOILER) Po dokončení Dědičky ohně jsem byla zmatený. Co se stalo na konci? S Dorianem, Chaolem a Aedionem? Každopádně zpět na začátek. Když jsem začala Dědičku ohně, všichni říkali, že je to nejlepší kniha poté, co přečetli první a druhou knihu. Nevěřila jsem tomu. Ale teď s nimi naprosto souhlasím. Bylo to úžasné, zápletka, nová země a Rowan (Jeřáb). Předtím jsem ho nenáviděla. K Celaeně byl krutý a zlý. Ale na konci si uvědomil, čím si prošla. Scéna v Doronalle? Miluji.
Super, u některých částí bylo potřeba, aby se trochu rozjely, ale jinak paráda. Opět mě často často štvala Caleana a na druhou stranu ji někdy zbožňuji. Ale opět musím vyzvednout práci českých nakladatelství, protože je sice hezké, že Rowen znamená v češtině Jeřáb (jak je i přeloženo). Bohužel asi někomu nedochází, že je to v angličtině normální jméno.. Asi bych měla poděkovat, že někoho nenapadlo přeložit Huntu z Půlměsíčního města na Lovce.
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Tenhle díl byl zase o něco lepší než ten minulý. Hrozně se mi ten příběh líbil.
Konečně tam byla spousta akce. Taky se mi líbilo, jak byla celá knha rozdělena na pohledy, takže se tam přimíchalo hodně nových postav, které jsem si zase oblíbila.
Jediné, co mi ale hrozně vadilo bylo jméno "hlavního" hrdiny. V originílní verzi se jmenuje Rowan, ale v české Jeřáb. Což mi neuvěřitelně lezlo na nervi.
Jinak Aelin se stala mou oblíbenou postavou i vzorem.
"Byla vládkyní silného lidu a mocného království. Byla dědičkou ohně a popela a před nikým se neskloní."
Kéž by bylo takových postav více.
Všechno se mi líbilo, bylo tam zase mnoho zvratů a odhalení. A ten konec? Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Co říct, prostě Massová, ta nikdy nezklame.