Ztraceni
Anita Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484705/bmid_ztraceni-vZg-484705.jpg
4
168
168
Anglie, 1917 Stella Marchamová se těžce vyrovnává se smrtí svého snoubence, takže vítá příležitost zůstat se svou těhotnou sestrou Madeleine na impozantním venkovském sídle jejího manžela v Greyswicku – ale jakmile dorazí, zjišťuje, že dům skrývá jistá tajemství a její sestru svírá strach a podezření. Netrvá dlouho a podivné události začnou trápit i Stellu – slýchá v noci dětský pláč nebo cupitání na schodech. A jak se četnost událostí zvyšuje, začne se Stella zajímat o tragickou historii domu. S pomocí zraněného válečného veterána a své „zvláštně nadané“ služebné se pustí do odhalování temných a strašlivých tajemství Greyswicku – naslouchajíc šepotu mrtvých z druhé strany… V klasickém díle ze žánru Ženy v černém splétá Anita Frank kouzelný debut rodinné tragédie, ztráty a vykoupení.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2021
,
Fobos
Originální název:
The Lost Ones, 2019
více info...
Přidat komentář
Velmi příjemné překvapení!!! Mám hororové duchařské příběhy opravdu ráda a tady jsem příliš nečekala, ale nakonec je super, že jsem knihu koupila. Hezky vykreslené prostředí, postavy byly zajímavé a dokázala jsem pochopit jejich motivace (u všech knih to není pravidlem :-)). Pozvolný rozjezd mi vyhovuje, protože hezky pracuje se stoupajícím napětím. A co bylo pro mne velké plus, je spojení duchařského příběhu s lehce detektivním. Knihu jsem četla hned po dočtení knihy Darcy Coates Dům tajemných stínů a přišlo mi to naprosto nesrovnatelné - ve prospěch Anity Frank .-)
Kniha měla za mě rozjezd opravdu jen pozvolný... Spíš uvedení do děje... Ty strašidelné prvky děje se začaly objevovat až kolem poloviny děje knihy ... A je pravda, že u pro mě nesympatické postavy jsem se nespletla (připadala mi taková zvláštní už od uvedení do děje) ... Děj knihy je zasazen těsně po konci první světové války... A rozhodně mě tato kniha nezklamala ... Četla se dobře...
Námět dobrý, rozuzlení taky dobrý, ale bylo to zbytečně dlouhé.. a o duchařinu se to jen opřelo. Jsem ráda, že mám dočteno.
První půlka knihy byla nuda, nic moc se nedělo.
V druhé půlce se to otočilo, zamilovala jsem si temný dům a jeho obyvatele. Postupně se odhalují spletité a těžké životní osudy a kniha se stává neodložitelnou.
Nejvíce oceňuji atmosféru knihy a éru ve které se to odehrávalo. Hlavní hrdinka je silná osobnost a kdo má rád strašidelné domy, záhady a lehce duchařinu, tak bude velice spokojený. Doporučuji.
Proč se do toho pouštím, když to tak vždycky stejně dopadne?
Otrkávání, pomaloučké posouvání děje a sem tam dětský pláč a bouchnutí dveří. Ke konci se to dobře rozjelo...
Ve finále zajímavé čtení a jsem ráda, že jsem na knihu narazila... Začátek byl ale celkem nudný. Nicméně jsem vydržela, další stránky se četly prakticky samy a nakonec jsem byla spokojená. Hororem bych to ale nenazvala, byla to taková lehká duchařina.
Hororem bych knihu jistě nenazívala..ale chápu, že příhodnější "mezi žánr" opravdu asi není. Děj se z počátku velmi líně vine... a když už konečně přijde akce tak je během chvíle fuč. Duchařských domů je poměrně dost, ale zde je to naprosto nevytižené téma, ikdyž si k němu autorka udělá velmi dobré prostředí. Ale nevytěží jej, což je opravdu veliká škoda. Chápu, že je to prvotina a dala zabrat, snad v příští knize, pokud půjde stejným směrem autorka dopiluje své záměry a čtenáře více ponoří do tajemna a strachu.
Hezky napsaná knížka. Horor bych tomu neříkala teda. Knížka mě bavila a ráda jsem se k ní vracela.
Tato kniha může být pravděpodobně čímkoliv, není však hororem. Po dočtení bych knihu osobně zařadila mezi historicko-psychologické thrillery. Najdeme zde několik duchařských scén, ale nic po čem by se vám nechtělo vylézat z postele. Duchařských (děsivých) scén je tam pomálu a bohužel nezanechají žádnou stopu.
Autorka přichází se zajímavou zápletkou, která se však do děje dostává až zhruba v polovině knihy. Do té doby si jako čtenáři užijeme prostředí starého anglického domu na přelomu dvacátých let dvacátého století. A stejně tak si užijeme i silné psychické manipulace mezi hlavními hrdiny. Bylo by to skvělé, pokud bychom však nechtěli číst hororový příběh.
V příběhu vystupuje jen několik postav, jejíchž hlavním rysem je pohrdání těmi ostatními. Jistého pokroku společně dosáhnout, že by mi však byli blízcí, se říct nedá. Nejbližší mi byla služebná Annie, jež oplývala oním zvláštním darem, zbytek společnosti uvnitř děsivého domu byl svým způsobem jako přes kopírák.
Z mého pohledu je tato kniha jedno velké NE. Napadá mě hned několik příběhů, které tento zcela převálcují i na polovičním počtu stran. Do čtení jsem se zpočátku hodně přemlouvala a na příběhu nebylo nic, co by mě vtáhlo natolik, abych četla stále dál.
Příliš dlouhé a příliš prázdné vyprávění ode mě dostává 2/5.
Moc hezky napsaný příběh, duchařina ve starém rodovém sídle. Za mě super odpočinkové čtení, taková jednohubka.
Ztraceni je velmi zajímavý hororový román, který se mi nakonec líbil. Pro mě osobně to moc horové nebylo, knihu bych zařadila spíš jako napínavou duchařinu. Ovšem se základními prvky příběhu jsem byla spokojená – strašidelné panství, temná rodinná záhada, nevysvětlitelné nadpřirozené jevy.
Pěkná oddychovka, strašidelná moc nebyla, ale i přesto hodnotím 80%. Mám ráda Anglii, honosná sídla a duchy, kteří v nich stále přebývají, takže jsem si čtení užila :)
Já jsem nadšená a děkuju především za komentář MMacicekk - souhlasím s každým slůvkem. Bylo to výborné, čtivé, maloučko strašidelné, napínavé a zajímavé. Romantická linka opravdu jen lehounce načrtnutá, žádný sladky happy end, i když ho možná někteří tuší v případném dalším dílu . . .
Skvělá prvotina, výborný a čtivý překlad a já hnidopiška jsem nezaregistrovala žádné rušivé chyby, takže začínám pochybovat o svých jazykových schopnostech. Anebo mě kniha čtená v pozdních nočních hodinách strhla natolik, že jsem je přehlédla?
"Dědeček mi vždycky radil, abych při rozhovoru dávala větší pozor na ticho než na vyřčená slova. Když jsem se ho ptala proč, odložil dýmku, z níž neustále bafal, a svěřil mi svou moudrost. Ty nejdůležitější věci většinou nezazní nahlas, ale zaplňují pauzy, vysvětlil mi. Zbytek často bývá nepodstatný."
Fakt podarený príbeh. Na to, že to je autorky prvotina, tak je naozaj skvelá. Kniha ma veľmi bavila, postavy konali logicky, necyklili sa vo svojom zmýšľaní, naopak napredovali. Páčili sa mi rôzne spletené nitky príbehu, ktoré v konečnom dôsledku utkali uveriteľný dej (jedinú malú výtku mám k “náhodnému nálezu” dopisu v zápisníku, ktorý obsahoval informácie, ktoré sa hodili k vyšetrovaniu. Rozhodne sa budem tešiť na ďalšiu knihu od pani spisovateľky. Laťku nasadila vysoko
Knižku som si vyhliadla kvôli obdobiu, v ktorom sa odohráva - 1. svetovej vojne. Čo nakoniec pre samotný príbeh nebolo vôbec relevantné:).
Ako písali už čitatelia predo mnou, medzi horory by som knižku nezaradila. Jedná sa skôr o detektívku šmrncnutú nadprirodzenom.
Dej je pomerne priamočiary a zápletku som odhalila už v cca polovici knižky. Napriek tomu sa to čítalo veľmi dobre, ku koncu som sa nemohla od knižky odtrhnúť.
Myslím, že autorka si necháva pootvorené zadné dvierka pre prípadný druhý diel.
Dobrý příběh, bavila mě detektivní zápletka. Zbožňuji duchařské příběhy, ale tady se to skutečně o duchařino jen otřelo. Napětí jsem necítila a k hororu to má dle mého názoru taktéž daleko. Jenže nějakým způsobem, když jsem přijala to, že se u téhle knížky bát fakt nebudu, mě to chytlo. Takže jsem knihu spíše hodnotila jako detektivku a jsem spokojená. Je to napsáno čtivě, postavy jsou lehko zapamatovatelné, jejich konání pochopitelné a uvěřitelné. Nezůstala žádná hluchá místa. Pokud se chcete bát, sáhněte po něčem jiném, ale pokud vás lákají záhady, směle do čtení.