Ztraceni
Anita Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484705/bmid_ztraceni-vZg-484705.jpg
4
168
168
Anglie, 1917 Stella Marchamová se těžce vyrovnává se smrtí svého snoubence, takže vítá příležitost zůstat se svou těhotnou sestrou Madeleine na impozantním venkovském sídle jejího manžela v Greyswicku – ale jakmile dorazí, zjišťuje, že dům skrývá jistá tajemství a její sestru svírá strach a podezření. Netrvá dlouho a podivné události začnou trápit i Stellu – slýchá v noci dětský pláč nebo cupitání na schodech. A jak se četnost událostí zvyšuje, začne se Stella zajímat o tragickou historii domu. S pomocí zraněného válečného veterána a své „zvláštně nadané“ služebné se pustí do odhalování temných a strašlivých tajemství Greyswicku – naslouchajíc šepotu mrtvých z druhé strany… V klasickém díle ze žánru Ženy v černém splétá Anita Frank kouzelný debut rodinné tragédie, ztráty a vykoupení.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2021
,
Fobos
Originální název:
The Lost Ones, 2019
více info...
Přidat komentář
Příběh má zajímavý námět a je to taková celkem fajn duchařina. Ale na můj vkus se dost vleče. V první polovině knihy se nic moc neděje, až na pár náznaků a docela jsem se místy do čtení i přemlouvala. Nějak víc se to začíná rozjíždět až v druhé polovině knihy, hlavně ke konci a tak si čtenář docela počká. Autorka píše čtivě, ale kdyby tam bylo méně té omáčky kolem, tak by mne to bavilo mnohem víc.
Povedená duchařina s atmosférou, bohužel poněkud zbytečně rozvleklou na více než 400 stranách....přitom samotný příběh by se dal shrnout do dvou vět. Klobouk dolů autorce, že i přes přebytečný počet stránek čtenáře vyloženě neznudí, jelikož psát určitě umí...v jejím podání se opakující se činnosti v knize jeví jako celkem zajímavé a záživné, i přesto je ta délka ale přepálená a příběhu tolik nesvědčí.
Příběh jako takový vypadal z počátku zajímavěji, než jakým byl ve skutečnosti. Líbí se mi zapracování těžkého tématu ohledně vyrovnávání se se smutkem a změnou budoucnosti. Celkově mi přišlo, že autorka umí knize dodat duši a má cit a pochopení pro své postavy. Čtení jsem si celkem užila, hlavně na začátku, potom už to bylo zbytečně zdlouhavé a repetetivní, ale jako celek je kniha fajn...jen už mě to určitě nedonutí přečíst si jí znovu.
Dobrá duchařská kniha, nemohla jsem se začíst, ale pak už jsem se neodtrhla. Pokud máte rádi příjemné mrazení během čtení, doporučuji.
Príbeh ma celkom milo prekvapil, aj keď vyložene horor, ako to sľubuje obálka, to nie je. Ako áno, sú tam nejaký duchovia, nejaké strašenie, ale zas nič, z čoho by mal človek zimomriavky, skôr je to riešenie zaujímavej záhady. Ale ináč je príbeh napísaný krásne, vychutnávala som si každú vetu. Len ma potom začalo rozčuľovať, že hlavným postavám tak dlho trvalo prísť na to, čo sa v dome stalo a čo bolo viac-menej jasné hneď po tom, ako jedna z postáv mala istú víziu. Ale páchateľa daných činov, kvôli ktorým v dome straší, som neodhadla, aj keď nejaké podozrenie som mala. A taktiež ku koncu sa mi to zdalo jemne rozťahané, v tom vyvrcholení toho podľa mňa stačilo menej. Ale až na tieto malé výhrady som si to naozaj vychutnala, celé do dobové spracovanie, vsuvky o vojne a aj keď ma tam mnohé veci hnevali, napríklad postoj k ženám, ale to k danej dobe, bohužiaľ, patrilo. Dúfam, že sa dočkáme ešte ďalších kníh od autorky, pretože táto sa mi naozaj páčila.
Čtení románu mě trochu připadalo jako červená knihovna s detektivní a duchařskou zápletkou. Po první půli jsem ji chtěla odložit , ale nakonec to dostalo spád a napětí.
Hororová štafeta, která až na pár míst horor vůbec nebyla. Spíše detektivka s prvky thrilleru, ale i tak se mi kniha moc líbila.
Prvních cca 100 stran se dost vleklo, ale bylo to spíše kvůli tomu, jak nás kniha seznamovala s prostředím a postavama. Potom už jsem knihu nemohla odložit.
Plno postav mi doslova lezlo na nervy. Hlavně matinka Brightwellová, ale na konci knihy jsem chování skoro všech postav chápala.
Příběh se odehrává v Anglii za dob, kdy žena něměla žádné slovo a pokud měla svůj názor, tak byla buď odstraněna nebo označena za nemocnou a "uklizena" do psych. zařízení. Já bych v té době byla asi uklizena hodně rychle, protože ta moje prořízlá huba.
Celou knihu provází tajemná atmosféra a obsahuje hlavně intriky, moře tajemství, lásku a také duchy.
Už asi v polovině knihy jsem tušila oč se v příběhu jedná a kdo za co může a skoro do všeho jsem se trefila. Jako maminka dvouletého a měsíčního chlapečka byl pro mě konec knihy dost náročný.
Kniha se mi až na vleklý začátek moc líbila a určitě bych ji doporučila někomu kdo má rád detektivní příběhy s nádechem duchařiny.
Pro mě to byla úplně skvostná duchařina s nádychem detektivky.
Postavy byly své a jistým dojmem hmatatelné.
Jemné lechtání na zátylku při některých scénach mě na chvilku donutili knihu odložit ale vzápětí jsem se k ní znova vrátila a četla dlouho do noci.
Rozuzlení bylo úchvatné a když jsem se k němu dostávala blíž a blíž sama jsem začala s mýma teoriemy.
V celkovém ohlédnutí mě kniha překvapila a nadchla.
Milé překvapení! Knihu bych určitě nezařadila mezi horory, je to spíše klasická duchařinka ve stylu B. Erskinové. První polovina knihy se příjemně vleče, takže ji můžete kdykoli odložit - druhá půlka už takový "komfort" nenabízí... Každá kapitola končí šokujícím odhalením nebo se nadechuje k poodhalení některé ze záhad - prostě knížka už vás jen tak nepropustí a musíte číst dál a dál. Opět se mi velmi líbí prostředí a reálie staré aristokratické Anglie se vším, co k tomu patří - honosná sídla smetánky, intrikující služebnictvo, svázanost protokolem... Byla jsem zvědavá, jestli se autorka nenechá nakonec strhnout k nějakému kýčovitému happy endu stran Stelly a jejího "parťáka" a musím říct, že to ustála na výbornou. Knížku opravdu mohu doporučit.
Pokud byste se mě zeptali, jaká kniha je podle mě strhující, rozhodně bych zmínila román Ztraceni! Kniha je perfektním koktejlem tajemství, tragédie, intrik, lásky i naděje na nový život. Najdeme tu tajemnou atmosféru, promyšlené postavy, logický děj a do toho trochu duchařiny. Podle některých se první polovina táhla, já si ji však užívala. Přesně tuhle atmosféru v gotických románech zbožňuju. Nejedná se samozřejmě o horor, ale o velmi zdařilou duchařskou detektivku. Líbilo se mi umístění do roku 1917 a jakési rámování děje Stellinými vzpomínkami na milovaného Geralda. Vyloženě mi sedlo, že vedle samotné záhady Greyswicku sledujeme také vyrovnávání se mladé ženy s těžkou osobní ztrátou, jakož i vyrovnávání se mladého muže se zraněním způsobeném na frontě. Ke každé postavě jsem si vytvořila nějaký vztah, ale nejvíce mě zaujala Annie. Dostala mě ta zvláštní aura kolem ní. Dále zmiňovaná mužská postava a samotná Stella. Autorka všechny detaily domyslela, snad kromě dvou maličkostí na konci, přičemž jednou z nich je jen neshoda v datu. Na to, že vlastně jde o prvotinu, se jedná o nádherný, fascinující příběh, který ukazuje, že skutečné zlo nepředstavují duchové, ale lidé z masa a kostí. Doufám, že se brzy dočkáme překladu dalších autorčiných počinů.
Nechápu, že kniha nemá vyšší hodnocení. Podle mě byla výborná. Žádné díry v příběhu, nic nedomyšleného, postavy zajímavé, dobře napsaná, v rámci žánru dokonce docela originální a to se nevidí zase tak často. Pravda, nebyla moc strašidelná, ale vůči tomu už jsem poměrně otupená a asi to až tak nutně ani nepotřebuju, když he kniha jinak vážně dobrá
Mám ráda hororové romány časově zařazené do období po roce 1900 nebo těsně před tímto obdobím, protože dávná tajemství, alespoň z pozice současnosti, vždy budí tajemné minulé události.
Tady se mi z počátku líbilo hodně postav, jejichž počty se v minulosti zvyšovaly služebnými, hospodáři, příbuznými a zpříbuzněnými, kteří sídlo též obývali. Nyní jich je pomálu, což pomáhá plynulé četbě.
O to temnější jsem chtěla, aby příběh byl.
Zaznamenávám vypravěčský styl.
Greyswick.
Miluju takové to lezavé ticho a plíživé mrazení po těle, které začíná nenápadně a zcela neutkvěle do doby, než se jím začnete zabývat a pídit se po jeho původu.
Začíná to služkou Annie Burrowsovou, která je zvláštní a temnota jde od Havertin Hallu směrem k venkovskému sídlu Greyswick, dříve obývanému původními příbuznými. Vzhledem k tradici spojování zpanštělých rodin, zde Burrowsových a Marchanových následovaných rodem Brightwellových si říkám, jestli za podivínstvím služky Annie není něco víc, protože podivínskou byla už v Haverton Hallu. To temné přinášela Annie s sebou a venkovské sídlo Greyswick na to reaguje. Tímto směrem se moje myšlenky ubíraly.
Příběh je plně zasazen do výjevové symboliky - podivné zvuky, pláč, šepot, pocit něčí přítomnosti v pokoji, figurky dětských vojáků, samovolné(?) otevírání dveří.
Annie není jediná, kdo drží tajemství.
Hlavní obyvatelé domu jakoby souzněly s domem a spikli se i za cenu znevažování ostatních. Co stojí za neoblomností obyvatel? Obyvatelé se nechtějí vázat myšlenkou na ducha; co je nedotknutelné a není z masa a kostí, to neexistuje. Jak tedy může někdo něco cítit?
Poprvé se zkouší exorcismus. Nevyšel. Příznaky ducha se množí a nově příchozí obyvatelé si oproti stávajícím starousedlíkům začínají něco uvědomovat. Začíná "detektivní práce" dvou příchozích, ke kterým se přidává neúspěšný exorcista, jejíž součástí je skrývání se ve skulinách domu, výzvědy, špehování, uzavírání tajných dohod a odkrývání dalších tajemných částí domu.
Je to jiné zlo než Annie, alespoň takhle mi to doposud připadalo.
I když se v průběhu četby postupně dozvídáte, kdo nebo co za vším stojí, kniha není detektivka ani thriller, abyste bez dalšího odhalovali pachatele. Tato kniha má za účel udržovat napětí, hororově ladit, protože děj je hororové konzistence, a ten hororový nádech na pozadí 19. století jsem si moc užívala.
S radostí dávám plný počet bodů. Tím spíše, že jde o začínající autorku. Ani věřit se nechce, že jde o její první literární počin. Dvě sestry, prožívající těžké chvíle. Jedna v domě manžela v obavách čeká první dítě, ta druhá bojuje s obrovským zármutkem po tragické ztrátě milovaného. A tak ráda přijímá nabídku za těhotnou sestrou přijet a dělat jí společnost. Jenže místo idylického ozdravného pobytu přijíždí se svou služebnou do domu plného záhad a tajemných úkazů. Stella se proto odvážně pouští do odhalování toho, co mělo být navěky skryto, ale co nedopřává pokoje mrtvému, malému Lucienovi, který se podle svých možností snaží ukazovat cestu k vypátrání dávných zločinů.
Moc pěkný příběh, rychle přečtený. Ocenila bych tam víc romantiky, ale co už, však je to duchařina a ne titul z červené knihovny, takže mi to moc nevadilo.
Zápletka skvělá, napětí nechybělo, jen ty dialogy asi nebudou můj šálek kávy, způsob slovního projevu postav mi prostě neseděl, ale to samozřejmě není chyba autora ani překladatele.
Jsem moc ráda, že jsem tuhle knížku četla, nicméně poslala jsem ji dál do Knihobota, nemám v plánu ji číst znova nebo půjčit kamarádce, takže snad se jí tam někdo ujme a dá jí víc hvězdiček, za mě 3..:)
Kniha se mi četla moc dobře. Je to taková smutná, duchařská, historická detektivka.
Jak málo kdysi stačilo a ze zdravé, smutné ženy se stala aspirantka psychiatrické léčebny a psychicky narušená řídí celou domácnost.
Moc doporučuji
Na knize je označení horor, ale ten v tomto příběhu rozhodně nehledejte. Za mě se jedná spíše o román s detektivními prvky a špetkou duchařiny.
Přestože má kniha poměrně zajímavý námět, zpracování není scela ideální a některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé. První polovinu knihy se příběh moc neposouvá a celkově se toho vlastně moc neděje. Nebýt to štafeta tak bych knihu nejspíše odložila. Naštěstí druhá polovina už byla poměrně zajímavější a urputnézapálení hlavní hrdinky do vyšetřování záhadných událostí v domě konečně přineslo své ovoce. Rozuzlení tajemství domu bylo nečekané a zajímavé i když určitou část odhalíte už v průběhu příběhu vyústění i tak překvapí.
(SPOILER)
Ztraceni jsou knihou, kterou jsem si vzala do ruky 31.10.2022 - nečetla jsem anotaci a šla jsem do ní s velkým očekáváním díky obálce. Hned mě dostalo, že zrovna na Halloween sáhnu po knize, kde je hlavní hrdinka Stella, stejně jako moje dcera a další důležitou postavou je Lucien. Sakra, tohle bylo asi znamení :-D
Kniha je označena jako horor, ale o horor se rozhodně nejedná. Je to skvěle vystavěné gotické drama zasazené do prostředí Anglie v roce 1917, kde sledujeme osudové příběhy několika lidí spojené jednou velkou tragédií. Stella přišla ve válce o snoubence, který ji zemřel v náručí a odjíždí proto za svou sestrou do domu, kde se vše zdá být v pořádku, ale není.
Duch malého chlapce ale postupně Stellu i její služebnou Annie navede na správnou stopu celého příběhu.
Je to kniha obsáhlá, má titěrný malý font, ale příběh je tak skvělý a krásný, že je Vám to při čtení úplně jedno.
Bezmoc, šílenství, naděje a láska. To všechno zasazené do prostředí mlhavé a upršené Anglie a jedno sídlo daleko od civilizace k tomu.
Téhle knize po dlouhé době dávám plný počet. A kdo miluje gotické příběhy a ještě ji nečetl, tomu ji mohu jen a jen doporučit.
Některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé, občas mě čtení nebavilo, ale závěr to o dost vylepšil. Dobrá zápletka, rozuzlení, ale horor určitě nee :-)
Poslední dobou mě baví knihy z 19. a 20. století, takže když jsem si vybírala další knihu ke čtení, padl mi zrak na Ztraceni. Však ona se přece odehrává v roce 1917!
Kniha je poněkud širší a tak jsem se trochu bála, aby nebyla zbytečně rozvleklá. Po první kapitole jsem si pohrávala s myšlenkou, že knihu odložím, protože na horor vlastně nemám náladu, říkala jsem si, o čem tak může být, že mě beztak bude nudit, ale naštěstí jsem knihu neodložila.
Od dalších kapitol mě totiž vtáhla. Kapitoly jsou krátké a končí tak, že chcete pokračovat dál. Kniha je velmi čtivá a doba, postavy, sídlo, to je přesně to, co mě poslední dobou baví číst nejvíce. Navíc příběh není jen duchařina. Není to jednohubkový horor, co vás na chvíli zabaví, jako jsou pro mě knihy o Domech od Darcy Coates. Za mě je to velmi propracovaný příběh, který vypráví i něco málo o válce, jak je strašná, co za sebou zanechává, o tragédiích, žalu, se kterým se musí postavy vyrovnat, také o mužích a ženách v té době, o nadpřirozenu, ale také záhadě, tajemství a lžích. Kniha je sice delší, ale já si užívala opravdu každou kapitolu, každá mě bavila a rozhodně to nebyla "omáčka okolo", nic bych nevynechala. Promyšlený a spletitý příběh se sice dá napsat i na méně stránkách, ale já jsem se do příběhu "zažrala" a jsem ráda, že jsem se nemusela ihned loučit, že jsem si to celé mohla vychutnat. Že v domě straší a že bude potřeba vyřešit proč, mi bylo jasné. Taky že příběh byl v podstatě rozdělen do dvou částí. Nejdřív musíme společně se Stellou objevit, že se v domě něco děje a uvěřit tomu. A potom můžeme začít zjišťovat, proč tomu tak je, a odhalit, co se kdysi doopravdy stalo. Něco jsem věděla dřív než Stella, ale to příběh neshazovalo.
Za mě výborná kniha, pro mě určitě lepší než zatím přečtené již zmíněné Strašidelné domy, kniha, která toho obsahuje víc než jen děs, přesně podle mého momentálního gusta. Takové příběhy mám opravdu velmi ráda.
PS: Mou nejoblíbenější postavou se jednoznačně stala Annie. Ani nevím proč, ale měla mé sympatie už na začátku.
Poznámky obsahující spoilery:
Co mi trochu vadilo bylo, jak každé odhalení sester bylo odhaleno i ostatním, přestože to odmítali přijímat. Ale chápu, že bez toho by se děj odvíjel jinak.
Jak to bylo s novorozenci mi došlo dřív než Stelle. Takže když volal Tristan Stelle se zjištěním, tolik mě to nešokovalo, protože jsem to čekala.
Voják, kterého Stella vídala s Annie, tam mi bylo snad už od začátku jasné, že to bude tak, jak to nakonec opravdu bylo. Že to byl ale milý kuchařky, to bych nikdy neodhadla.