Zuzana Čaputová: Nestratiť sa sama sebe
Erik Tabery , Zuzana Čaputová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540165/bmid_zuzana-caputova-nestratit-sa-sama-sebe.jpg
5
53
53
Dialóg Zuzany Čaputovej a šéfredaktora týždenníka Respekt Erika Taberyho trval viac ako dva roky. Aké je byť ženou vo vrcholnej politike a matkou dcér, na ktoré útočia politici? S čím sa musí vyrovnať hlava štátu zmietaného pandémiou covidu, v čase vypuknutia vojny na Ukrajine či v situácii, keď je spoločnosť mimoriadne polarizovaná? Aké to je, keď sa človek ocitne na čele krajiny a inštitúcie, ktorá ako jediná v štáte nie je kolektívnym orgánom? Erik Tabery chcel vidieť a pochopiť človeka, ktorý z tejto roly celých päť rokov nemôže vypadnúť ani na sekundu. Ženu, do ktorej si ľudia premietajú svoje frustrácie, ale aj nesplniteľné nádeje. A Zuzana Čaputová mu to dovolila s otvorenosťou, ktorá nemá medzi politikmi obdobu.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2024 , N PressOriginální název:
Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě, 2024
více info...
Přidat komentář
Výborný rozhovor. Zuzana Čaputová se v něm čtenáři představuje jako žena pevných hodnot, laskavého srdce a nezlomné naděje, že slušnost a pokora mají v tomhle světě své pevné místo. I když se takový lídr objeví jen jednou za čas, společnosti to ohromně prospěje.
Erik Tabery vedl rozhovor se slovenskou prezidentkou svižně a empaticky. Zuzana Čaputová byla nejenom dobrá prezidentka, ale je to i skvělá, empatická, inteligentní žena. Škoda, že knížka musí končit ne moc veselými tématy ohledně nové slovenské politické reprezentace. Kéž by si knihu přečetlo co nejvíce lidí, mě se líbila moc.
Úžasná kniha, která díky velké otevřenosti paní prezidentky umožňuje nahlédnout hlouběji do jejího prezidentského mandátu. Paní Čaputová zde dovysvětluje některá svá rozhodnutí, která mohla být během jejího mandátu vnímána kontroverzně, zmiňuje však také dosud neodhalené podrobnosti. V rozhovoru, jež je skvěle vedený panem Taberym, popisuje svůj pohled na politiku, demokracii a základní pilíře právního státu. V několika odpovědích poodhalí i svůj postoj k víře a nebrání se mluvit ani o svém osobním životě. Kniha je i přes náročné období, ve kterém paní prezidentka v čele úřadu byla a napjaté situaci na Slovensku, plná optimismu a víry v budoucnost Slovenska. Tato kniha rozhodně stojí za přečtení, ať už jste podporovateli paní prezidentky, či nikoliv.
Erik Tabery a Zuzana Čaputová. Výtečná kombinace, knihu jsem objednala okamžitě, bez zaváhání. Paní prezidentka je úžasná dáma a famózní politička, což v knize opět prokazuje. Tohle by měla být bible všech politiků.
Svěle vedený knižní rozhovor s mimořádnou ženou, skutečnou osobností. Kniha krásná, důležitá, dokumentující dobu. Vše ve velmi lidské rovině, bez patosu. Pořád je kolem nás hodně lidí, kteří by ji měli číst i jako učebnici lidské slušnosti a poctivosti v životě i v práci. Oba protagonisté plně zasluhují velké poděkování a respekt.
Výborná kniha s výpoveďou Zuzany Čaputovej. Vždy som ju uznávala, bola mi sympatická a táto kniha mi to len potvrdila, pretože ženy musia držať SPOLU…
Ďakujem autorovi, ktorý do najmenších detailov opísal jej život či už ako ženy, matky, ale aj prezidentky…
Určite ODPORÚČAM
"...co jsem se snažila přinést do politiky. A sice že slušný, věcný a hodnotový výkon politiky je možný, i když je to tak těžké a mnohdy vedeme nerovný boj. Zároveň že k politice a veřejné službě může patřit lidskost a empatie. Dokonce bych řekla že patřit musí, protože je to práce pro lidi, s lidmi." Tolik citát z knihy.
A pod tohle bych se podepsala. To je to, co marně hledám u našich politiků a paní Čaputová je mi tím hodně blízká.
Děkuji Zuzaně Čaputové a Erikovi Taberymu za toto výjimečné setkání, za jejich otevřenost, profesionalitu, lidskost. Čtení jsem si opravdu užívala a několikrát při něm měla husí kůži nebo slzy v očích, jak moc se mě to dotýkalo.
Zuzanu Čaputovou jsem vždycky vnímala jako mimořádně dobrého, upřímného a morálního člověka a autor rozhovoru Erik Tabery na křtu této knihy potvrdil, že i mimo mikrofony a kamery je přesně taková, jaká se jeví do nich. Celý podcast ze křtu Neztratit se sama sobě je dostupný na webu Respektu a rozhodně taky stojí za poslech.
Teď, po přečtení knihy, přidávám k mým postřehům o Zuzaně Čaputové ještě, že je taky neuvěřitelně pokorná, moudrá, otevřená a inspirativní a že jí věřím bez nadsázky každé slovo.
"Pro mě bylo důležité říct od první vteřiny: Ano, stala se chyba, přiznávám."
"Pro mě přístup, že mám něco dělat nebo naopak nedělat, případně říct či neříct v závislosti na tom, jestli to proti mně pak někdo vypálí v kampani nebo jestli mi to přinese body, je nepředstavitelný. Tohle odmítám. Je to nejúspěšnější cesta, jak se v tom ztratit a jak ztratit sebe sama."
"Prosím o moudrost, abych mohla být užitečná věci, prosím o pokoru, aby mé poselství mohlo být přijaté, a prosím o schopnost přijmout, co mě potká."
"Já jsem ty a ty jsi já."
"Definovala jsem si to kdysi tak, že zlo se nedá porazit bojem, protože ho tím bojem umocňujeme. Zlo se dá porazit tím, že budeme rozšiřovat prostor dobra."
"Mé milované Slovensko, bylo mi ctí Ti sloužit."
Inšpiratívny rozhovor plný múdrych postrehov a úvah. Spomienky na všetky zásadné udalosti, ktoré otriasli spoločnosťou počas uplynulých piatich rokov, miestami dojímajú a mnohé vysvetľujú. Mali sme nesmierne šťastie, že nás Zuzana Čaputová reprezentovala. Jej zmysel pre spravodlivosť, slušnosť a poctivú prípravu na všetky rozhodnutia, prejavy a jednania, priniesli do slovenskej politiky úžasne pozitívne vlny a mnohým sa stala vzorom. Vďaka tejto knihe ju môžeme spoznať aj z inej stránky, hovorí o svojej záľube vo filozofii a meditácii, zveruje sa so svojimi obavami a ťažkými životnými skúškami, rozpráva o krásnych stretnutiach s ľuďmi, ktorých životné príbehy sa pretli s tým jej. Nechýba jej humor a nadhľad. Je radosť čítať jej slová.
Erik Tabery určuje smer rozhovoru nielen kladením dobrých otázok, ale občas dáva do diskusie kus seba, svoje postrehy a osobné skúsenosti. V rozhovoroch som veľmi vnímala súlad týchto dvoch ľudí. Zhodujú sa v tom, že im je prirodzené a sympatické, keď osobnosti pôsobiace vo verejnom priestore prejavia svoju ľudskosť, a to i svoje slabosti a pochybnosti.
Vynikajúca kniha, vrelo odporúčam.
Knižní rozhovor se slovenskou prezidentkou, zní podtitul knihy. Především je to rozhovor se ženou, kterou mnozí obdivujeme....a kterou mnozí nemají rádi. Se ženou, která navzdory nemoci své milované dcery, covidu, válce v sousední zemi, navzdory nenávistným útokům svých politických rivalů, zůstala sama sebou. A s klidem a pokorou vypráví i o tom, co se podařilo i o tom, co nezvládla.
Děkuji za skvěle vedený rozhovor, děkuji za krásnou knihu.
Pro mne zásadní kniha. Důkaz, že politik nemusí být herec na scéně, kterou mu vykolíkuje strana či vlastní zbytnělé ego. Že nemusí být konfrontační, populistický ani rozšiřovat své pravomoci za každou cenu. A že může být respektu hodný nejen proto, že je žena, která zvládá mužský svět, ale protože je prostě silná a kompaktní osobnost (přestože její ženskost je nepopiratelná)... Motto slovenské prezidentky je obsaženo v názvu - a každou svou odpovědí, každou úvahou je potvrzuje - navíc se v odpovědích nebojí nevědět, nededukovat, pokud jde o někoho jiného, nebo se pouštět do neopatrných spekulací. Čtenář s ní projde nejen události zmíněné v anotaci, ale konkrétně i období kolem vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, vraždy u Teplárně, parlamentní volby 2023, návraty Roberta Fica, vítězství Pellegriniho... Není nouze o dramatické situace, kdy se v soukromí dějí věci, které je nutné zvládnout, i když věci veřejné hrozí, že vás převálcují. Příznačně se poslední dvě kapitoly jmenují Hledání naděje a Bilancování a čekání na zázrak. A příznačně se na většině fotografií Zuzana Čaputová směje nebo usmívá a její partneři/ partnerky též... Díky za časosběrnou formu - myšlení v proměnách času je vždy fascinující - a díky za to, že Respekt Media zvolila jako svou vlajkovou loď právě tento knižní rozhovor. Budu si hlídat další.
"Pokud člověk začne selhávat a má tendenci k sebelítosti, ublížení a revanšismu, vzniká pak prostor, kde ho moc může složit. Takže je důležité vnímat, co se ve mně děje, co mě motivuje, proč tohle udělám či řeknu, jestli jdu sloužit veřejnému zájmu, nebo si hodlám řešit nějaký svůj vlastní mindrák, nebo co je ten impuls, který mě tlačí. A samozřejmě že mi pomáhá meditace. Klid a ticho. Klid v mysli, pozorování toho, co se děje, a aby se to všechno, objekty, emoce, myšlenky, vjemy a vhledy, najednou usadilo a mohu je lépe číst a vnímat." (s. 154)
"Prosím o moudrost, abych mohla být užitečná věci, prosím o pokoru, aby mé poselství mohlo být přijaté, a prosím o schopnost přijmout, co mě potká." (s. 207)
"Jakési uklidnění jsem našla v tom, co možná nesrozumitelně filozoficky nazývám plynutí času. Nebýt netrpělivý z hlediska toho, co žijeme teď, kam nás to může dovést, jak špatné to může ještě být, jak dlouho to bude trvat. Všechno tu bude zanedlouho minulostí. Kdo je dnes například Mečiar? A nacházet uklidnění v tom, že historie se většinou nemýlí v hodnotovém posouzení reality. Možná byla historie nespravedlivá a nepřesná v jednotlivostech, ale nezdá se mi, že byla nepravdivá z hlediska hodnotového posouzení toho, co lidstvo, daná země či společenství žily. To mi přináší klid a mír. Věřím, že historie jednou pravdivě zhodnotí i události, které nyní prožíváme." (s. 230)
Forma rozhovoru vedeného po etapach by byla zajimavá u osoby, která se nejak vyviji, ale v připadě pevně hodnotově ukotvené ex prezidentky různé variace dotazů směřující k temuž, hnaly zpovidanou do opakovani stejnych odpovědí.