Zvon
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468808/bmid_zvon-S4U-468808.png
4
1303
1303
Smrtka / Žatva smrti série
< 3. díl >
Dlouho očekávané finále bestsellerové trilogie! Bude ve světě, jenž si podmanil smrt, lidstvo nakonec zničeno bytostmi, které samo stvořilo? Ve světě smrtek je všechno jinak. Citra a Rowan zmizeli. Plovoucí město Trvalka je pryč. Zdá se, že už nezbývá nic, co by mohlo smrtkovi Goddardovi zabránit, aby uchvátil absolutní moc. Když se teď Nimbus odmlčel, zůstává otázka: Může ho ještě někdo zastavit? Odpověď mohou dát Tón, Zvon a Hrom.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Yoli (ČR)
Originální název:
The Toll, 2019
více info...
Přidat komentář
Tak mám za sebou poslední díl téhle úžasné série. A musím prohlásit, že jsem celkem zklamaná. Místy jsem se se čtením hodně trápila a myslela jsem, že knížku odložím a v budoucnu se k ní vrátím. Začnu, ale u pozitiv.
Konec byl skvělý. Posledních 150 stránek mě úplně pohltili. Moc jsem si je užila. Konec jsem sice čekala trošku jiný, ale líbil se mi. Zajímalo by mě tak to s nimi bylo dál. Odhalení ohledně smrtky Goddarda mě překvapilo a moc se mi to líbilo. Co se autorovy povedlo byl cech Smrtek a jeho konec. To se autorovy moc povedlo. Škoda, že začátek nebyl podobný.
Vůbec jsem se nemohla začíst. Pořád jsem čekala, že se tam objeví hlavní postavy a pořád nic. Když se nakonec objevili tak na jednu kapitolu a pak zase nic. Čekat skoro 170 stránek na děj z jejich pohledu mě fakt nebavilo. Další věc co by vytkla je dějová linka. Od konce druhého dílu až po návrat Citry a Rowana to chvilku trvalo a za tu dobu se odehrálo hodně věcí. No a chtělo by to něco aby se v těch událostech dalo líp orientovat. Z toho jsem byla celkem zklamaná.
Z toho důvodu a ještě z toho, že se mi nelíbí obálka dávám s těžkým srdcem jen 4 hvězdičky (knížka by si podle mě zasloužila 3,5 hvězdy).
Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, což jsem u prvních dvou dílů nezažila. Místy zbytečně natahované. Ale konec super
Závěru mé oblíbené série jsem se hodně obávala. Ale i když byl tento díl nejslabší, stejně jsem mu dala pět hvězdiček a celá série se zařadila mezi mé nejoblíbenější... Zvon měl pár chybiček, ale ty určitě převyšují jeho klady. Musím ocenit zamyšlení hodné myšlenky, skvělé zvraty, postavy a, což se mi často nestává, hlavního záporáka. Goddrard mě opravdu zvedal ze židle.
Ještě nikdy jsem o knize neřekla, že by změnila moje vnímaní světa, ale u této knihy se to stalo.
Nemůžu si pomoci, ale Zvon byl pro mě nejslabším dílem. Mrzí mě to, ale příběh mi přišel tentokrát dost zdlouhavý a částmi natahovaný. Kdyby jej autor zkrátil na půlku, bylo by vše napínavější a fungovalo by to pro mě lépe.
Avšak oceňuji, jakou úlohu dostaly tentokrát vedlejší postavy, které v tomto díle opravdu zářily. Jsem ráda, že do sebe vše nakonec zapadlo jako puzzle a já dostala odpověď na většinu mých otázek. Zastávám ale názor, že by autor udělal lépe, kdyby z trilogie udělal dilogii.
Shusterman neztratil dech ani v závěrečné části trilogie a tak si u mě vysloužil plný počet hvězdiček. V dnešní době se mi už těžko hledají fantasy, sci-fi, které by mě opravdu bavily a vyhovovaly mi příběhově i stylisticky. Tato splňuje všechno. Navíc vede k myšlenkám, jak by svět vypadal, kdybychom neumírali? Kdybychom se nemuseli o nic starat? Opravdu by to stálo za to? Myslím, že to není jen povrchní příběh, knihy můžou vést k dalším otázkám, metaforám, přemýšlení. A to mám ráda.
První dva díly mě bavily více než trojka. Taky jsem na třetí díl hrozně dlouho čekala a zapomněla jsem mnoho důležitých věcí. Dokonce mi přišel Zvon nakolik zdlouhavý, že jsem 2x přemýšlela, že to prostě nedočtu a odložím na důchod ! Ale překonala jsem to a musím říct, že konec byl zajímavý a stál za přečtení.
První dva díly jsem hltala a strašně se mi líbily. Třetí díl měl oproti nim volnější průběh a četl se pomaleji. Na druhou stranu se mi velmi líbilo, jak byl příběh komplexní a postupně jsem dostávala nápovědy k tomu, jak to všechno dopadne. Celý příběh je propracovaný a všechno dává smysl, což mám hrozně ráda a taky se mi líbilo, jak celá série skončila.
Určitě celou sérii doporučuji. Mimo jiné je v ní i zajímavý pohled, jak se dívat na svět.
První díl jsem absolutně milovala. Druhý mě opravdu bavil a byla jsem nadšená z překvapivých momentů. Ale třetí díl mě hrozně zklamal. A moc mě to mrzí, že to tak je. Ale přišlo mi, že se tam najednou objevuje tolik nových postav. A tolik nových věcí se tam děje. Bohužel mě to nebavilo a přišlo mi, že to sklouzlo k úplně jinému příběhu, jinému světu, než k tomu, který byl představen a nastaven ve Smrtce. Špatně se mi to četlo, kdyby to alespoň
bylo trochu kratší. Třeba na to budu mít jiný názor, až si to někdy přečtu znovu, ale zatím u mě převládají tyto pocity. :-( Každopádně klobouk dolů za to, co autor stvořil za svět. První setkání s tím světem ale bylo bezkonkurenčně nejlepší.
Rozhodně můžu tuto sérii doporučit. Oceňuji, že autor ji nechce uměle natahovat a v tomto díle vše "skončí". Poslední stránky se čtou samy. Měla jsem chvílema problém se orientovat v čase. Rok sem rok tam, velké přeskoky, ale po začtení jsem už neměla problém. Za mě super konec. díky
Moc jsem se na Zvon těšila, ale přišlo mi to celé takové překombinované. Smrtka byla skvělá, Nimbus už o trochu méně a Zvon mě moc nenadchnul... Nicméně skvělé téma a Shusterman to opravdu umí!
Jako by se sám Neal Shusterman zuby nehty bránil opustit svůj vytvořený svět a ještě se v něm toužil utápět; čeřit vody problémů, aby je v závěru mohl jednotně vyřešit a navždy opustit Citru, Rowana i celý tento svět. Snad by bylo příhodné, aby namísto zoufalé beznaděje a pachtění se ve vzduchoprázdnu raději zaměřil svou pozornost nad morálním aspektem celého velkého finále. Snad věřil, že si každý odnese to své unikátní poselství a nesnažil se stylizovat do role mravokárce s jedinou možnou pravdou...
Přečetla jsem teď všechny 3 díly po sobě. Z tohoto posledního dílu jsem spíše nešťastná, první díl super, druhý již trochu horší, ale tento mi přišel až moc překombinovný, i když to skončí dobře. Ale přišlo mi to chvilkama již hodně přehnané.
Závěr epické trilogie Smrtka mě určitě nezklamal. Naopak, opět jsem se nadchla pro ten příběh a komplexní svět. Je to skvěle promyšlené a všechny dílky skládačky zapadají do sebe. Konec mě až dojal. Doporučuji.
No, co k tomu říct. Za mě byl prostě nejlepší 1. díl, kde jsem si mohla užít ten úžasný svět Smrtek, který se během dalších dílů hodně vytrácel.
První polovina knihy mě docela bavila a říkala jsem si, že až se to rozjede, tak to bude opravdu velká pecka. Bohužel ve druhé polovině se ze skvělé distopické ságy stalo podprůměrné sci-fi.
Podle mě se sám autor začal zamotávat ve vlastním svět, stále přidával nové postavy a hledal v knize až příliš mnoho filozofie -kvůli tomu jsem se pak v knize přestala orientovat i já...
Já bych z celé série nejvíc doporučila Smrtku, kterou jsem si moc užila, poté bych si přečetla Nimbus bez velkého očekávání a Zvon bych si vyspoilerovala XD
Na Zvon jsem se hrozně těšila, protože sérii Smrtka řadím mezi mé nejoblíbenější. Ze začátku knihy jsem byla trochu rozpačitá. Děj byl pomalejší, ale plusem bylo vyprávění z pohledu více postav, takže to nebylo tak monotónní. Před polovinou knihy mě to začalo více bavit, sice smrtkám se nevěnovala taková pozornost a do centra dění se dostala jiná skupina, která výrazně ovlivnila dění v příběhu. Přes pomalejší tempo nemohu autorovi upřít čtivý styl, velice mě zaujaly i doplňkové texty mezi kapitolami. Celkově kniha je napínavá, když už tam jsou akční scény, jsou podávány v masivnějším měřítku a neskutečně mě bavily.
Konečné shledání hrdinů mělo být něco velkolepého, ano byla jsem ráda, že se shledali, ale bylo to krátké a uspěchané. Přesto poslední kapitola mě potěšila a zároveň mrzela, že je konec.
Možná jsem knihu četla ve špatném rozpoložení a nebo jsem od ní očekávala daleko víc, každopádně mě příběh moc nebavil.
Děj se docela vlekl, na můj vkus se moc mluvilo a málo konalo.
Třetí díl je spíše o Nimbusovi a Tonistech než o smrtkach, a to mi teda celkem vadilo, i ten konec mi přišel takový málo stylový oproti předchozím dvou dílům,bylo tohle zklamání.
(SPOILER)
Jsi rozrušená, Muniro? zeptal se Faraday. Že se dozvíš, co věděl Prométheus a ostatní zakládající smrtky? Že rozluštíš hádanku, kterou nám zanechali?
Nemáme žádnou záruku, že něco najdeme, připomněla Munira.
Věčná optimistka.
Očekávala jsem víc, Vaše Ctihodnosti.
Faraday odvrátil zrak, nedokázal jí pohlédnout do očí. To byl tvůj omyl.
!!! POZOR, MOŽNÉ SPOILERY !!!
Konečně se dostávám k sepsání komentáře a s potěšením mohu konstatovat, že dojmy se ani s odstupem těch několika dní, co od dočtení uplynuly, nezmenšily. Shutermane, opět jsi mě dostal! Když jsem si sestavovala žebříček oblíbenosti jednotlivých dílů, vyšlo mi: 1. Zvon, 2. Nimbus, 3. Smrtka. Samozřejmě, že Smrtka byla první a vyvolala i ve mně zájem o Shustermanem vytvořený svět a pokračování příběhu, čímž by si 1. příčku jednoznačně zasloužila, ale když se zamyslím nad příběhem a jeho vyzněním, jak se vše vyvíjelo, kde bylo nejvíc překvapení a zvratů, tak je za mne jednoznačně nejlepší Zvon s Nimbem v těsném závěsu (samotný konec Trvalka + nezvedenci mě odrovnal).
Hodně čtenářů bylo zklamaných tím, že linka s Citrou a Rowanem tentokrát ustoupila do pozadí. Ač jsem jim oběma fandila, zas tolik mi k srdci nepřirostli, aby mi výrazněji chyběli, a navíc jsem nepochybovala o tom, že cestu, jak být spolu, nakonec najdou. Ve Zvonu se odehrávají dvě časové roviny a ty tři roky se v ději nějak projevit musely. Rowan i Citra se i poté sice pohybují spíše v pozadí, svoji roli ale v příběhu stále mají. (Někdo tu uvedl poměrně trefnou paralelu s vysíláním Katniss z 12. kraje.) Ta malá chvilička na konci mě neuvěřitelně dojala
V poslední době hodnotím výš ty knihy, které pro mne mají nějaký WOW efekt a překvapení, a u NS jsem toho v této trilogii našla spoustu. Třeba již zmíněné dvě časové roviny. V knize to celou dobu JE ukryté (pojmenování jednotlivých roků), ale pokud se v tom čtenář nepitvá, je nakonec stejně v šoku jako postavy. Stejně tak mohou být matoucí některé citáty a úryvky na začátku kapitol, které ale zpětně dávají dokonalý smysl. Kupříkladu u jednotlivých Iterací jsem si velice dlouho myslela, že jde o rozhovory s Nimbem. Vcelku tomu nahrávalo i poněkud nejisté vyznění druhého dílu, v němž Nimbus zjistil, že existuje Slepé místo, což ho zneklidnilo a rozhořčilo. Dost dlouho jsem proto přemýšlela, je či není-li Nimbus zlý? Co plánuje se Zemí Šlofíků a jak s jejím objevem naloží? K čemu slouží všechen ten stavební materiál?
Dost kritizováni jsou tady Tonisté a jejich dějová linie. V prvních dvou dílech jsou líčeni jako taková bláznivá a nesmyslná sekta, ale neukázalo se nám, že Rezonance se nakonec opravdu ozvala? (A ne, nepovažuji za ni ten okamžik, kdy se Nimbus odmlčel. ;-)) Autor hezky pracuje s tím, jak se rodí mýtus a kult (podporovaný úryvky z evangelia tonistů, které vtipně rozebírají tonističtí učenci - ostatně i toto vše dá smysl ke konci knihy) - kaplan Mendoza (včetně jeho arogantního výstupu na konci) mi připomněl Dustina Hoffmana z filmu Vrtěti psem. Ale v knize se skrývá i poselství o nebezpečí před vypjatostí (sekta sykavců).
Greyson mi byl sympatický už ve druhém díle (a toho, jak se na konci rozešel s Nimbem, si nesmírně cením), líbila se mi i postava kapitána Jerico (a ta mnohokrát zdůrazňována bezpohlavnost mi tentokrát, jak jsem jinak na poslední dobou hodně akcentované LGBT téma trochu vysazená, nevadila), stejně jako další nové vedlejší postavy (ať šlo o Possuela či Lorianu). Jen s Munirou za mne autor docela vyběhl. Nevadí mi linka Ayn s Tyggerem, ač je proti dogmatu pokosení, a stejně tak mi nepřijde nesmyslné vypuštění nanitů způsobujících smrtelné choroby. Osobně mám problém jen s Goddardem. V prvním díle to byl takový charismatický, místy roztomilý záporák. Ve druhém díle se ukázal jako dost temný šílenec. Ale ve trojce už to byl jen šílenec - bez plánu i bez charismatu. (Aspoň, že se mi vysvětlilo, co má proti raketovým inženýrům) Ovšem mou absolutně nejoblíbenější postavou se stal Nimbus. (Nezazlívám mu ani ten "pokus" s Jeri, zkusit to musel... mě to dojalo.)
Závěr s kolébkami civilizace mě vůbec nepohoršil, ba naopak - tyhle nové světy dostávají tu šanci, kterou Země nevyužila, protože do nich se smrtící nanity nedostaly. (Jen osud Astrid mi přišel hodně krutý) Nu a pojistka Smrtek - jako vykonavatelé něčeho vyššího se neosvědčily a má-li smrt být nahodila a spravedlivá, tohle bylo náhodou dost elegantní řešení
Ač byl v jednu chvíli Goddard titulován jako Richard a ne Robert, vysoce hodnotím i úroveň překladů (včetně vtípku na píseň Vadí-nevadí).
Je toho tolik, o čem bych ještě dokázala debatovat! Zpětně jsem opravdu ráda, že jsem vsadila na autorovo jméno a nenechala se odradit obálkou, slůvkem Smrtka ani anotací, která může znít banálně. I když je jsou jeho knihy řazeny jako YA, pro mě obsahují mnoho zajímavých myšlenek a hlubokých úvah, které bych v žánru YA nečekala, a které pro mě Shustermana činí jako autora výjimečným.
Dokonalá originální série, obdivuju autora za nápad vytvořit úplně nový alternativní svět. Celou sérii jsem si naprosto užila a nemůžu uvěřit, že je konec. Doporučuji přečíst každému, hlavně fanouškům Harryho Pottera a podobným. Zpočátku jsem se bála, že tento třetí díl nebude až tak dobrý - objevuje se zde více nových postav a než se člověk zorientuje, má pocit, že čte úplně nemco jiného, ale po pár kapitolách mě to vtáhlo šdo sebe a až do konce jsem se neodtrhla. Skvělá série️
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult)
Skrýt reklamy
První dva díly jsem četla před dávnější dobou, takže mi chvíli trvalo, než jsem se začetla a připomněla si o co šlo, každopádně stačilo pár stránek a příběh letěl neskutečnou rychlostí. Skvěle zakončená trilogie. Žádné zklamání, pouze spokojenost.