Zvuk slunečních hodin
Hana Andronikova
Román více časových rovin, český příběh 20. století, příběh lásky, války a emigrace.
Přidat komentář
Kniha byla svým způsobem zajímavá. Momenty být zaměstnancem samotného Bati, prolínání s odsunem židů do koncentračních táborů ... Mám v záloze další knihu od paní Androníkové, na jejíž poslech se těším.
Četla jsem už před časem, ale dojem, který na mě kniha udělala, nemizí. A ta krásná atmosféra baťovského Zlína! Dopručuju všema deseti!
Andronikova defintivně není špatná, to chci říct předně, protože už její 'Nebe nemá dno', ke kterému jsem se dostal několik let zpátky bylo zvláštní atmosférou onoho blížícího se konce jejího života... to si pamatuju dobře. 'Zvuk slunečních hodin' je více standartní román v klasickém slova smyslu, kde se překrývají tři roviny z odlišných koutů planety a odlišného času. Slušně napsaný debut, ale v rámci toho, co jsem už načetl, pro mě minimálně, nepřinesl nic nového.
Zajímavá kniha se silným příběhem, jen styl vyprávění mi nějak nesedl, často jsem se musela vracet a číst znovu, protože jsem se v příběhu ztrácela
Trošku chaotické, chvílemi jsem nevěděla o čem čtu. Ale na druhou stranu dojemné, smutné, příjemné čtení.
Výborná kniha, zvláštní styl, ale mě se četla dobře. Velká škoda, že už si nic nového od autorky nepřečteme. Pro mě bylo novinkou to, jak v Indii stavěli Baťovi Češi továrny. Příběh byl - jak jinak - velmi dojímavý a smutný, jako většina příběhů této doby. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, byla trochu jiná, než většina knih o holocaustu a byla velmi dobrá.
Opravdu zajímavý příběh, který možná i strčí Hanu do kapsy. Mně však nesedl autorčin styl vyprávění, někdy jsem se ztrácela a nebavily mne pasáže z Indie. Kniha ale rozhodně stojí za přečtení, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších příběhů, jaké jsem kdy četla. Byla jsem unesena opravdovostí a hloubkou vztahu Tomáše a Rachel i úžasným vypravěčským stylem. Prostě nádherné!
(SPOILER) Velice zajímavě a čtivě napsáno. Příběh, který může být ale nemusí skutečný. Hodně silné téma, dobře rozložené a až do konce Vás nepustí. Je fakt, že postupně v každé části příběhu jsemsi říkala, tak a co bude dál, vždyť jsou na konci. A přesto mě autorka pokaždé překvapila. Konec asi všichni očekáváme, přesto ve skrytu duše toužíme po happyendu... a myslím že se nakonec dostaví. Přesně ten, ke kterému celá kniha směřuje. Jsem ráda, že jsem tuto knížku mohla "potkat". A věřím že ne naposledy.
Waw! To bylo počteníčko. Pěkně vystavěný příběh prolínající se několika časovými rovinami, který společně vypráví několik osob.
Rodinné vztahy, pouto k milovanému člověku, dítěti, přátelům a výpověď o dění v meziválečném a válečném období 2. světové války .... Děj měl spád. Vytříbený styl psaní ...určitě to není moje jediná kniha této spisovatelky. Děkuji za mimořádný čtenářský zážitek. Dojemné emotivní dílo, na které hned tak nezapomenu.
Ak slnečné hodiny znejú tak, ako jazyk tejto knihy, tak ich zvuk prevyšuje zmysel času, pre ktorý boli stvorené. A aký zmysel má čas, keď slnečný orloj stratí svoje slnko?
"Najdu tě ve slunci zmizelého světa, abys holýma rukama odnesl můj popel řece."
Paprsky spaľujú, nielen v ďalekej Indii, čas je neúprosný, nielen v koncentračnom tábore...
Tá rezonácia slov, z každého obdobia, z každého kúta sveta, ktorý sa v knihe objavil, je očarujúca. Láska Danielovych rodičov, jeho detstvo, krutosť holokaustu a jedno náhodné stretnutie v Coloradu, ktoré zavŕši otvorený príbeh. Andronikova ho skutočne zakončí až v poslednej chvíli a do tej chvíle v nás horí nádej, že sa "slnečné hodiny rozozvučia"....
....a všetci, ktorí sme čakali na ten zvuk, sa spoločne ocitneme na rozkvitnutej lúke...
"Zůstanu tady."
Dokonalé dielko, ktoré nejde ohodnotiť inak ako 5/5
Tezky udel. Silna kniha, emoce, lidsky osud a stale pritomna nepochopitelnost toho, co se stalo v koncentracnich taborech. Vse propletene poezii a jedinecnosti zivota..jaksi nad tim vsim
Neskutečně silné. Krásný jazyk, stejně tak příběh. Stejně jako v případě Zusakovy Zlodějky knih smutné téma druhé světové války, ze kterého autorka vytesala literární klenot. O hrůzách jde psát i krásně. Hanu od Mornštajnové strčila hravě do kapsy.
To je tak krásná kniha! Tak krásný příběh! O bezpodmínečné lásce jeden k druhému. O silných poutech. O pestrém dětství. O touze žít. A ten nádherný jazyk! Který mě i přes tíhu a osudovost příběhu obalil, laskal, konejšil, a stále utvrzoval v tom, že někde za tím vším je naděje. Takový talent... Můžu dát šest hvězdiček?! Prosím...!
Knihu jsem obdržela jako dárek - a kdo četl, pochopí, že to se nedá odmítnout ....
A tak jsem se znovu ponořila do příběhu o poezii i tragedii života ....
Velmi krásné jsou pasáže z Indie - daleké a exotické - stavba Tádž Mahál, posvátná řeka Ganga, filozofie Mahátmá Gándího - a co Daniel miloval - mýty o slunečních bozích ...
" Matka Indie. Země prastaré kultury, tajuplná a nevyzpytatelná.
Otec se snažil s touto zemí splynout... matka se snažila ji uchopit ...."
Osudová láska Tomáše a Rachel - přetržená nástupem fašistické mašinérie ....
A opět osudové setkání Daniela s Annou, které mu osvětlí pobyt v Terezíně a morální sílu jeho matky....
A celou knihou se prolínající tichý zvuk slunečních hodin a síla paprsků....a lásky ....
Znovu musím doporučit - a posílám Hance poděkování ....
Úžasná kniha, spousta zajímavostí ze života Baťových zaměstnanců, srdcervoucí scény z války a smutný konec,
Štítky knihy
Indie koncentrační tábory prvotina láska česká literatura Zlín (Gottwaldov) ságy holokaust, holocaust historické romány Magnesia LiteraAutorovy další knížky
2001 | Zvuk slunečních hodin |
2010 | Nebe nemá dno |
2014 | Vzpomínky, co neuletí |
2002 | Srdce na udici |
Jen pár knih za život se vryje tak hluboko pod kůži, jména hlavních hrdinů i dějovou linku překryjí další přečtené knihy, ale ten pocit, ten zůstává...