babicka_amalka diskuze u autorů

kdysi jsem od ní přečetla snad vše, co bylo u nás přeloženo; její knížky byly napínavé (a přesto svým způsobem pohodové), ze zajímavého prostředí; mám ji ráda;

"ransomovky" jsem podědila po starších bratrancích; jejich obliba mi vydržela až do dospělosti, takže jsem pak po antikvariátech dokupovala ty, které v době mého dětství nebyly k mání; jejich čtení byl neskutečný zážitek - čtenář se úplně přirozeně stával členem té dětské party a úplně živě s ní prožíval všechna jejich dobrodružství; a pak - jako bonbonek - se mi podařilo navštívit kraje jejich příběhů: Lake District a východní Anglii; v Lake District jsem si pořídila knížku o Ransomovi a "skutečných dětech" z jeho nádherných příběhů, stejně jako na místním trhu ve výprodeji Holubí poštu a Boj o ostrov v místním anglickém vydání;
takže dnes vlastním kompletní sbírku - navíc v různých vydáních; a těžko rozhodovat, jestli se mi líbí víc prvorepublikové, kde Nancy je Vlasta atd., nebo novější s Lhotákovými ilustracemi; asi nejméně se mi líbí "střelkovská" edice. ale na příbězích to neubírá vůbec nic; a ještě dnes v nich občas alespoň letmo zalistuji, abych si tu krásnou atmosféru při jejich čtení připomněla;

kromě brilantních a vtipných příběhů, kombinace detektivek a historie, mě fascinuje její popis jednotlivých provincií; už to, že se cestuje a neodehrává se všechno jen v jednom prostředí, je úžasné - člověk se pobaví a ještě se dozví spoustu věcí, uvědomí si historické souvislosti, které ho třeba do té doby nenapadlo hledat;

už jí vyšly další dvě knížky - bohužel marně čekám na překlad ;-((
Deboarh Crombie mě nikdy nezklame svými civilními a uvěřitelnými zápletkami, sympatickými hrdiny a místy, kde se její příběhy odehrávají; kromě samotných příběhů mám v jejích knihách ráda plánky míst - cestuju pak "prstem po mapě" i ve svých vzpomínkách, protože většinu míst se mi podařilo vidět na vlastní oči; o to víc mi čtení dělá potěšení;