Barbarka_CZ diskuze u autorů

Její knihy jsou milé pohlazení po duši, čtu vždy s úsměvem na rtech, ať už její "životopisná" dílka nebo Paní Láryfáry. Snad jen škoda, že toho nenapsala víc...

Jenom TP vás dokáže na konci jedné strany rozplakat, abyste se v polovině té následující začali smát nahlas jako blázni. A je vám přitom jedno, že v tu chvíli třeba sedíte v metru.

Miluji Bábi (Pastýřskou korunu jsem obrečela - a následně si pořádně zanadávala) i Toničku, mám ráda Anguu, Karotku i Samuela s celou jeho rodinou, Smrť je kapitola sama pro sebe a Vlahoš, zejména ve svých zeměplošských začátcích, byl taktéž skvělý. Jediný, ke komu jsem si nenašla cestu (zatím?), byl Mrakoplaš. Ale co není, může být.

Knihy TP se totiž pokaždé, když po nich sáhnete, ve vašich očích maličko promění. Jak člověk stárne, v každé najde něco nového, něco, co před pěti, deseti lety neviděl nebo nepovažoval za důležité. V tom je jedno z mnoha kouzel Zeměplochy.

Říká se, že škoda je pouze dobrého člověka. TP takovým byl. Mrzí mě, že odešel tak brzy. Ale zůstalo tu po něm úžasné dědictví v podobě jeho zeměplošských příběhů. A za to mu patří velký dík. A hluboká poklona.

Velmi čtivé, byť pro někoho možná až příliš "jednoduché" fantasy. V trilogii, resp. hexalogii o Soney mě maličko zarazilo, jak poměrně otevřeně a jasně do díla začlenila homosexuální vztahy. Podobné věci se v knihách a dalších uměleckých dílech obvykle objevují, jsou-li "problémem" společnosti, tj. pokud se o nich hodně mluví a existují velmi protichůdné až extrémní názory, zda je to dobré, či nikoli. Možná, že v Austrálii jsou tyto vztahy opravdu "kamenem úrazu", nevím. Každopádně knihy této dámy si vysloužily čestné místo v mé knihovničce.

Moje absolutně nejoblíbenější autorka "ženských románů". Její knihy nepostrádají příběh plný napětí, není to jen plitké vyprávění o lásce. Mám od ní skoro všechno, co v češtině vyšlo (současné knihy, ne historické) a ráda po nich sáhnu pokaždé, když chci něco nenáročného na relax.

Na detektivky, kriminálky a dramata v knižní podobě jsem nikdy nebyla, ale tenhle pán změnil můj pohled na podobná díla. Člověku až běhá mráz po zádech, když jeho knihy čte, úplně před sebou ty oběti vidím... Neskutečné. Líbí se mi také fakt, že hlavní hrdina je "profilovač", tj. nesleduje pouze stopy, ale snaží se vžít do myslí vrahů a podle toho odhadnout, co bude dál. Navíc je znát, že v této funkci sám působil, takže je snadné tomu uvěřit. Jediné, co vzbuzuje otázky (a obavy), je, jak moc jsou popsané vraždy podle skutečnosti...