braunerova diskuze u autorů

Pierre Stephen Robert Payne (4. prosince 1911 – 18. února 1983) byl britský loďař, důstojník, profesor anglické literatury, spisovatel a básník. V letech 1941 až 1946 působil v Číně jako kulturní atašé na britském velvyslanectví a jako učitel na univerzitě v Chungkingu. V roce 1946 přestěhoval do Spojených států.

Kdysi jsem někde četl, že páter Koniáš všechny knihy, které dal na index, sám přečetl a opatřil poznámkami. Alois Jirásek tu dobu nazval dobou temna. Naštěstí naše civilizace kráčí vpřed mílovými kroky k světlým zítřkům. Dnes už není zapotřebí pracně číst knihy a přemýšlet nad jejich obsahem, co je správné si přečtu na sociálních sítích. A vůbec, toho Jiráska by měli vyřadit ze školní četby, byl to grafoman a některé ty jeho historické nepřesnosti by si mohli žáci zapamatovat.

A mohu diskutovat, když už si pamatuji pouze servus, servi, servorum? Ale ani tím si nejsem jistý :)

R.E.M. To je také dobře, že máme různé názory, jinak by to byla hrozná nuda. A s vámi o VV budu rád diskutovat.

R.E.M.: Tak jsem se schválně na jednoho kritika podíval. Postupně přečetl 5 dílů Husitské epopeje, 4 šly do odpadu a jeden díl dostal jednu *. Tož já už jsem si názor udělal :)

EmmaKrizova: My se ale s Lectorem nehádáme. Jsme prostě jin a jang dnešní rozdělené společnosti :)

Lector: Ovšem to jsou tak vágní kritéria, že to platí na jakoukoli vydanou knihu. Proto raději čtu literaturu z první republiky a starého mocnářství. Tehdy byly brakem rodokapsy a červená knihovna, rodina byla svazkem muže a ženy a odmítání ilegálních migrantů nebyla xenofobie. Více už to ale asi nemá smysl rozvádět.

S tím brakem s vámi Lectore nesouhlasím, s ostatním ano:
Označení "brak" pochází z německého Brack, což znamená zmetek. Již tedy samotný název tohoto druhu literatury v sobě zahrnuje negativní hodnocení. Negativních konotací termínu často využívali zejména totalitní ideologie a jako "literární brak" označovaly literaturu z jejich pohledu společensky závadnou a nežádoucí.

Snad ještě obecně k historické pravdě a lži. Můj oblíbený J.M.Roberts napsal:
"Existují kouzelníci, kteří, jako například Proteus v báji o Odysseovi, dokáží povolávat ze záhrobí stíny mrtvých a rozmlouvat s nimi. ... Opravdu by ale člověk přestal lhát jen proto, že je mrtev? Ctižádostiví lidé se neustále zaobírají tím, jak se na ně bude po smrti vzpomínat, a toto jejich úsilí by přišlo docela vniveč."

Baron044: Ve světě Sieny je normální, že když nemáš vlastní argumenty, tak aspoň zpochybníš odbornost svého oponenta a nazveš jeho práci brakem. Já do tohoto světa nepatřím a ani patřit nechci, takže v této diskuzi už pokračovat nebudu, a tobě radím totéž.

Siena: Pokud někdo o našem nejčtenějším autorovi historických románů a detektivek napíše "Autor solidní brakové literatury, který se vydává nebo je vydáván za historika ", mám o pisateli jasno a nepotřebuji si už nic rozklikávat. Jsem ochoten debatovat o konkrétních názorech pana Vondrušky na historii, ale tohle je jen házení špíny na někoho úspěšného.

Sandik: O jaký princip? Jak má správně myslet hrdina historického románu? Pan Vondruška přeci nepíše literaturu faktu.

Web Manipulatori.cz se přece takto jmenuje proto, že ty články tam píší manipulátoři. Proto ho také nečtu :)

Historik Michael Grant o něm napsal:
"Je ironií, že císař, který tolik času své vlády strávil válčením, se nejvíce přiblížil typu krále-filosofa, jaký kdy západní svět poznal. Marcus Aurelius byl jedním z nemnoha panovníků, jejichž činy předčilo a přetrvalo to, co napsali. Toto odhalení hlubokých, nejniternějších myšlenek, určené "sobě", je nejslavnější knihou, jakou kdy nějaký panovník vytvořil. Aurelius neměl rozhodně v úmyslu tyto hluboce osobní záznamy, které vycházejí ze sebezpytování a vnitřního povzbuzování, někdy zveřejnit. Zveřejněny však byly, a vyjevily tak jeho ušlechtilé a ve své prostotě a odříkavosti posilující myšlenky."

elizabeth_ba: No vidíš, teď sis odpověděla sama. O Tudorovcích a Bourbonech se učíme na základní škole, promítají se o nich filmy a zná je celý svět. Hlavně mi ale přijde naprosto nesmyslné, posuzovat kvalitu díla počtem překladů. Spousta přeložených knih je braková literatura a spousta výborných knih se nikdy nepřeloží.

Já teda s elizabeth_ba nesouhlasím. Obě Epopeje od V.V. považuji za jeden z nejzdařilejších počinů k popularizaci českých dějin. To, jaké vyvolal nadšení u čtenářů, kteří se o české dějiny dosud nezajímali, je obdivuhodné. Přitom V.V. popisuje historii rok po roku se všemi významnými událostmi a souvislostmi, to není žádné oddychové čtení. Odsoudit 2400 stran beletrie kvůli tomu, že nějaká vesnice se tehdy nejmenovala Liberec, mi přijde mimo mísu. Běžný čtenář si stejně zapamatuje jen pár základních faktů, takovéhle prkotiny jsou pod jeho rozlišovací schopnost (ověřil jsem si to sám na sobě). Kdyby se takhle pitvala Sienkiewiczova trilogie dějin polského národa, chyby by vydaly na čtvrtý díl.
Nesouhlasím ani s tím, že kvalita se pozná podle toho, do kolika se přeloží jazyků. Proč by proboha Angličany nebo Francouze měli zajímat Přemyslovci nebo Jan Hus? Pokud vím, nepřekládá se ani Jiří Kovařík, kterého považuji za našeho nejlepšího současného autora literatury faktu.