IYv diskuze u autorů

téhle autorce vděčím za hodně. Díky fascinací jejími knihami o antickém období jsem proplouvala ve škole, ani nevím jak. Já se neučila, já si četla a jak jsem byla v úžasu a prožívala příběhy, všechny jsem si pamatovala. Nikdy jsem neměla potíže s daty a jmény.
takže na základce za moje vyznamenání mohli Štorch, Zamarovský, Petiška, na střední pak Graves, Loukotková, částečně Vaňková no a mnoho dalších.

Zásluhou maminky jsem měla jako dítě všechny Sekorovy knihy (mám je dodnes pro vnouče). Ferda byl náš rodinný miláček a třeba z knihy Ferda cvičí mraveniště mám spoustu znalostí dodnes, pojmenování brouků a mušek, Malované počasí mě zase seznámilo s přírodními jevy.
A tak dnes klečím u mraveniště a vyhlížím s vnučkou Ferdu a vyprávím jí, jak mravenci pracují a kupodivu nás to obě dost baví :-)

vždycky mě překvapí, jak pan Pratchett dokáže zpracovat téma (Shakespeare, Fantom opery, vznik Hollywoodu, všechny druhy pohádek, náboženství atd. atd.), jak vtipně ho Kantůrek přeložil, jaký je to čtení knih jazykový koutek, jaké vědomosti mi nenásilně vpravili do paměti (třeba kdo byl Quintus Fabius Maximus Verrucosus - Cuctator čili Váhavec) a jak mistrně nakládá s vývojem technických zařízení. Třeba kunktátory u mnichů, sklizňostroj pana Rozinky, hodinky, kde šlapou maličcí mužíčci. Pokaždé žasnu zas a znova, kam na to chodí. Chodil.
A přirovnání k cimrmanovské poetice se mi moc líbí.

škoda jí

Šumava - kolébka mé rodiny, láska na celý život.
Když mi babička vyprávěla o Klostermannovi, trošku jsem se šklíbila, já zrovna četla Vinetoua. Šumava měla do exotiky daleko. Čím jsem starší, tím víc se vracím ke kořenům a žasnu, jak skvělé knihy napsal. Drsné prostředí, krásná příroda a čistá hrdá čeština.

budete se smát, ale já Mikeše miluju i dnes a to mám vnouče.
Pan Lada by měl mít místo v každém dětském srdíčku.

má zvláštní způsob humoru, ale vlastně to nebyl moc šťastný člověk, v Postřižinách je jeho maminka zbožňování hodná, ale on se za ni vlastně dost styděl.
První, jako teenager, jsem přečetla Ostře sledované vlaky a zas tolik jsem jim tenkrát nerozuměla. Dnes je to stálice mého srdce. Na Obsluhoval jsem anglického krále nedám dopustit. Na knihu, film jsem programově odmítla zhlédnout, ale naopak divadelní adaptace v ND mě kdysi dost okouzlila (s Josefem Somrem).

programově detektivky nečtu, jen Francise. Laskavé čtení, byť je o zločinech.

kromě dětských knížek, které opatruji dnes pro vnoučata, miluji jeho Čtení o hradech a zámcích. Byla to encyklopedie mého dětství, ze které (tak jako z dalších několika knih) čerpám dodnes.

Štorch byl velký autor mého dětství. Vděčím mu za mnoho znalostí a svým rodičům vzdávám velký dík za to, že mi kupovali knihy (tím byl ode mně pokoj). Trojce Petiška, Štorch a Zamarovský mi dali do života hodně.

velmi vzdělaný čechoameričan, který kvůli své zálibě neváhal procestovat Spojené státy a sepsat historická pojednání o kolonizaci, boji s Indiány a cestách traperů na severozápad. V knížkách je mnoho výborných faktů a mě nejen obohatily, ale i velmi potěšily.

utíkám si k jejím knížkám programově odpočinout od reality dnešních dní. I když je často vyprávění o nelehkém životě, je bez agresivity a útočné dikce, nářečí pohladí a starosvětské vyjadřování působí jako balzám. je v tom kus naší historie, vlastenčení a nostalgie :-)