Terror diskuze u autorů

Člověk, který u mne zažehl zájem o kryptozoologii. V roce 1987 jsem náhodou narazil u babičky v Květech na jeho seriál 10x o záhadných zvířatech, který jsem coby pubertyboy zhltal snad desetkrát a tak nějak mimochodem ho z časopisů vyškubal a tajně si jej přivlastnil. Dodnes je to relikvie, kterou ač léty notně rozdrbanou občas vytáhnu z kufru vzpomínek.

Vzpomínám, když před mnoha lety vyšla sbírka To je přece nesmysl od neznámého autora Jiřího Kulhánka. Celé stohy se válely v levných knihách za pět korun kus. Pak přišlo pár povídek v Ikarii, lidem se to zalíbilo, ale pořád to ještě nezačalo. Přišli Vládci strachu. Co si budeme povídat - začátečnicky napsané akční dílko, které se ovšem trefilo do chuti soudobých čtenářů. Pravá bomba vybuchla ale až s Cestou krve. Od té doby se na autorovy nové knihy čekalo jako na nově objevené části Bible. Osobně považuji za vrchol Noční klub. Dneska jsou jeho knihy vyhledávané a ten, kdo je vlastní je zamyká do trezoru nebo je alespoň nechá hlídat invalidní babičkou. A pokud někdy v neznámém budoucnu vyjdou znovu, pořád ta první vydání budou cenná. Sakra cenná.
V současné době už je Kulhánek archetyp. V anotacích na knihy Leoše "Kotlety" Kyši, Jakuba Hozy, Štěpána Kopřivy, Martina Moudrého a dalších se nezřídka objevuje srovnání s Kulhánkovou tvorbou. Jeho jméno totiž prodává. Mě to osobně mrzí. Každý autor by měl být především svůj a nesnažit se vjet do kolejí někomu jinému. Tady vidím i jeden z důvodů, proč Jiří Kulhánek nenapíše další knihu. Na co, když podobných je dneska plný pytel? A některým čtenářům to stačí.