tomas2002 diskuze u autorů

Carl Sagan se řadí mezi jedny z největších lidí, které jsem měl možnost poznat skrz jejich díla. Je to básník stvoření, který nenásilnou formou ukazuje, že ke kráse stvoření nepotřebujeme antropomorfní entity, ale... jen mít otevřené oči.

Jeho "poezie existence" je úchvatná a jsem na ni závislý.

Rozumím tomu, že je pan Kyša oblíbeným autorem mnohých, ovšem za sebe musím konstatovat, že: "Tohle se číst nedá".
Vulgarismus sem, vulgarismus tam, semtam "nějaké to péro nebo kozy" a brutalita na každém rohu, protože tak se to dneska dělá. Na jednu stranu zajímavé historické návaznosti - na druhou stranu... vecpaná všechna klišé a "popfan" nedůstojné současnosti bez absolutní sebereflexe, které nesnáším.

Mně tohle prostě nesedlo.

Dle mého názoru jeden z nejlepších polských temných básníků. U nás bohužel trpí na to, že máme přeložené pouze jeho sbírky básní v próze - Nedokonaný, přesto by si tento autor zasloužil mnohem víc.

Při čtení jeho poezie nám se zatajeným dechem stoupají chlupy na rukou, zatímco se naše duše krčí v temnotě stínů hvězd potřísněných jeho verši...

Je velká škoda, že do češtiny je od tohoto anglického básníka přeložena jen utlá sbírka erotických povídek.

Uvítal bych spíš přeložení básní tohoto autora. Básní a děl v kterých se inspirovali velcí umělci - ať už to byl Daniel Keyes který svůj román pojmenoval řekněme...značnou aluzí (Růže pro Algernon) nebo H. P. Lovecraft kterému byla Algernonova báseň ,,By the North Sea" velkou inspirací ke stvoření povídky Dunwichská hrůza.

Obecně vzato, je to lehce nadprůměrný básník s obrovskou imaginací (kterou ovšem umí využít jen v poezii), ale mizerný prozaik.

Autorka která má možná docela fajn nápady ale neumí psát. Hrozně popisuje a strašná posloupnost děje - nudil jsem se a bylo pro mě mučení dočíst druhou knížku - upířích deníků. Děs a hrůza.

Kouzelník se slovy. Mistr magie se slovy... Tahle slovní spojení mne napadají když slyším jméno Baudelaire. Velice si jej cením hlavně díky tomu, že začal hledat krásu tam, kde ji ostatní neviděli. Baudelaire je jeden z mých velkých vzorů a básník s velkým B. Jeho Květy zla jsou dokonalou ukázkou krásy estetické ošklivosti a hledání vnitřního významu., Nikdy nezapomenu, když jsme poprvé ve škole četli "Zdechlinu" ...

Ačkoliv za krále a mistra hororu s velkým M považuji na prvním místě Howarda Phillipse Lovecrafta, byla by drzost nezmínit se o tomhle podivínském nápaditém angličanovi. Clive Barker ... když jsem to jméno slyšel prvně, říkal jsem si: "Hm, docela obyčejně zní, jeho práce budou asi také obyčejné..." - díky Bohu, mýlil jsem se. Clive Barker mi učaroval. V žebříčku mých NEJ autorů je hned na druhém místě (hned za HPL) a myslím si, že oprávněně. Surový naturalismus který Clive používá jak v brutálních scénách tak sexuálních scénách často hraničí až s pornem a úmyslným sadismem. Clive se opravdu nedá srovnávat s žádným jiným autorem, jeho styl psaní je tak přirozený a přitom mistrovský až z toho mrazí. A jeho fantazie... kam se hrabe Neil Gaiman... stačilo mi jediné přečtení Abaratu a padala mi pusa z pantu. (Tím také Clive dokázal, že není jen mistrem v žánru Horor ale také fantasy/pohádky. Ačkoliv Abarat chvílemi hraničí s hororem a sám k tomuhle tématu zklouzává.)
Nu, co říci závěrem - Clivovi Barkerovi vděčím za jeho povídky a nápady, neboť mi poskytly útěchu v dobách, které pro mne byly velice těžké. Toto je současný mistr hororu a Stephen King, ač jej mám velmi rád, Clivovi sahá sotva po kotníky.