triatlet
diskuze u autorů
Autorka scénáře Jediný život o básníkovi Janu Zahradníčkovi.
http://hdj.cz/historie/inscenace/2017-18/jediny-zivot/
BáSnění s Markou Míkovou: https://vltava.rozhlas.cz/basneni-marky-mikove-7615312
Bylo mi ctí se setkat s tímto moudrým člověkem. Měl rád literaturu a s radostí a nadšením nám otevřel například Updikův svět.
Jsem vděčný, že jsem se mohl opakovaně setkat s panem Kováříkem.
Jeho přednes básní byl osobitý a neopakovatelný.
Poprvé mě okouzlil pásmem Hrabětových veršů, později vyprávěním o Ortenovi.
Líbí se mi, jak vystihl Divišův Odchod z Čech.
Víceméně náhoda pomohla v létě 2018 k mému prvnímu setkání s knihami Petry Dvořákové. Neteře dostaly od paní učitelky knížky od její kamarádky, Petry Dvořákové. Začal jsem tedy dětskými knihami, pokračoval jsem osobními zpověďmi a na podzim 2018 jsem zažil Petru Dvořákovou při autorském čtení a představení Dědiny.
Dědinu jsem si šetřil a přečetl jsem ji až v říjnu 2019, o Vánocích jsem se zájmem sledoval osudy Hynka Grábla v Chirurgovi a po pár týdnech jsem podlehl niternému příběhu Vrány.
Těším se na další knížky vypravěčky Petry Dvořákové.
Díky Flocke jsem se seznámil se zajímavým osudem Tanji Askani. Budu rád sledovat její tvorbu.
https://www.youtube.com/watch?v=jTRrdJ0VdH8
7. prosince 1989 The New Yoer Times v názorové rubrice otiskli článek Josefa Škvoreckého "Havlovi pomohla svatá Anežka". Text doprovodil ilustrací Petr Sís...
Jsem vděčný, že 7. prosince 2019 jsem mohl vidět snové světy Petra Síse ve Stověžaté...
Světy Petra Síse si vás podmaní svou neopakovatelnou atmosférou...
Procházel jsem se zatajeným dechem a užíval si každý jeden obraz, každý jeden detail...
Jevgenij Jevtušenko věnoval báseň i Václavu Havlovi:
PAMÁTCE VÁCLAVA HAVLA
Těm, kteří dovedou žonglovat se slovy,
nevěří lidé poučení.
Věřili ale Václavu Havlovi,
který byl za slovo ve vězení.
A kromě překotně zbohatlých šizuňků
ke hrobu přijde se rozloučit s ním
stín Sacharova, co předčasně umlkl,
Palacha předčasně umlklý stín.
Lež, okupace, jen na čas vše zastřely.
K hrobu se tankista dostaví zas,
jenž na Moravě se v zoufalství zastřelil,
když dítě se dostalo pod jeho pás.
I osm odvážných s kočárkem, s plakáty,
k poslední poctě sejde se tam.
A také přiletí naivní, hubatý
a časem zažloutlý můj telegram.
Docela blízko vězeňských vaťáků
dvou dědů zavřených vnuk kdysi rost.
Vštípil vše do sluchu, pojal vše do zraku,
na stopě svobody tříbil si nos.
Z blízkého lágru skrz vánice vytí
uslyšel píseň, již navždy měl znát:
Zbavte mě okovů, ať volnost cítím.
Naučím vás, jak mít svobodu rád.
Svoboda, svoboda. Jak nánu ubohou
zas leckdo zbavil ji pelu a cti.
Svých tajných diktatur vždycky se domohou
ctnostní a falešní demokrati.
Jak máme vyhubit bezpráví bacily?
Kdo je vždy čistý a vždy bezelstný?
Kdepak je stát zcela bez lží a násilí?
Kdo z lidí svobodě učit nás smí?
Jak chodit po světě vždy s čistým svědomím?
Kam nesmí válka a s ní nenávist?
– myslí si Češi dnes nad hrobem Havlovým,
a nejsou sami. A tím jsem si jist.
Hitler i Stalin, ti katani národů,
dávno jsou pryč, kde však je lepší řád?
Víme, že musíme obhájit svobodu,
kdo však nám poví, co dál udělat?
Jevgenij Jevtušenko
prosinec 2011
Člověk, který dokázal předávat své zkušenosti.
Fosil, který byl mladý duchem, uměl si dělat ze sebe legraci a dokázal zaujmout náctileté svým vyprávěním.
Bylo mi ctí se s ním setkat.
Zajímavý rozhovor Karoly Štěpánové s Janem Bornou o životě s roztroušenou sklerózou pod odkazem na stránkách Divadla v Dlouhé.
Těším se na dokument o Janu Bornovi.
Na webových stránkách autora (http://www.maksudibragimbekov.com/index.html) je nejen povídka "Za všechno dobré - smrt!"
Ve wordu 53 stránek, to je výzva :-)
Jsem zvědavý, jak zapůsobí botulin.
Kdo pamatuje Tajemství horské jeskyně?
Denis Thériault představuje svou knížku.
https://www.youtube.com/watch?v=cxbeZMCzHoM
Video v diskuzi u knížky, protože nějakému ctižádostivému moderátorovi vadí...
Informace o autorce v krátké reportáži z Událostí 24. 11. 2018 -
Marka Míková: autorka s darem zaujmout.
Okouzlila mě už jako Šípková Růženka.
Každý její knižní příběh je svébytným světem plným tajemství.
Tak jak více než dva měsíce přemýšlím nad románem HANA, tak už víc než týden vstřebávám setkání s autorkou - Alenou Mornštajnovou.
Vystupuje zároveň sebevědomě a pokorně. Přirozeně. Na otázky reaguje pohotově. Má dar vyprávět - o svém životě, o svých knížkách.
Zaujaly mě informace o akrostichu na obálce románu HANA i o osudech postav, které inspirovaly Alenu Mornštajnovou k napsání tohoto románu.
Těším se na další knížky.
"Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,
jak oknem hleděl na mne skrze mříž.
Mezi nás prostřena noc šelestící,
na druhém konci okno tvé, kde spíš."
Verše Jana Zahradníčka z úvodní stránky divadelního programu ke hře Alžběty Mihalové Jediný život.
.........................................................................
Zahradníček
nemocný - bezmocný
tvořil - věřil - miloval
katolický básník stíhaný režimem
oddanost
Karla Kyncla jsem rád poslouchal jako rozhlasového reportéra.
Rád jsem sledoval i televizní podobu jeho příspěvků.
A rád si listuji jeho knihami.
Karel Kyncl měl nezaměnitelný hlas, ale hlavně dar vystihnout podstatné, vypointovat text, zaujmout posluchače, čtenáře, diváka...
Už ráno začal večírek -
- výbor písňových textů, který se chystám číst...
Výzvou jsou i Lichožrouti.
Mám rád Šrutovy verše pro děti, líbí se mi jeho překlad Gravesových veršů.
Dám budu rád listovat jeho nonsensovými texty.
I bez svého táty budou Bob s Bobkem dál rozdávat radost: "Vstávat a cvičit."
