Petra Dvořáková

Petra Dvořáková temnotu duše nezapře - a odkrývá ji tak i s hrdinou povídky s názvem "Noční", zveřejněnou v časopise Maximum (léto 2024, str. 48 - 50). Nechybí hororový zážitek a překvapivá pointa samozřejmostí :-)

Rozhovor se spisovatelkou také v časopise Marianne 10/2023, str. 26 - 27: "Bezmoc v dětství je velké téma."

Rozhovor s autorkou v časopise Vlasta 45/2023, str. 28 - 30:
"Zázraky se moc nedějí, je to v našich rukách."
- nejen o psaní, inspiraci, rituálech, relaxaci a osudu...

Všechny knihy od Petry Dvořákové jsem přečetla jedním dechem, nemohla jsem je odložit, i když jsem si vždy dala předsevzetí, že půjdu pomalým tempem a více si je užiju. Píše skvěle. Mám ráda i její dětské knihy, jsou velmi realistické a opravdové, nepitvořivé, nevytváří žádná umělá témata. Přála bych si od ní ještě nějakou další dětskou knihu, poslední je z roku 2017.

Petra Dvořáková je jedna z mých nejoblíbenějších současných autorek. Dokáže perfektně vystihnout charaktery postav, píše bez zbytečné omáčky kolem - stručně, ale výstižně a zároveň velmi čtivě. Už se těším na její další knihy.

Petra Dvořáková je pro mě jeden z největších talentů mezi současnými spisovateli. Na každou její knihu se těším a nikdy mě nezklamala. Přestože píše o těžkých tématech, v jejích knihách jsou postavy, které si není těžké oblíbit. I když to nejsou jen kladní hrdinové, stojí za to, aby je člověk neodsoudil, ale pochopil.
Držím palce do dalších počinů !!!

Petra Dvořáková nám často představuje hrdiny v těžkých životních situacích. Odhaluje před čtenáři život se vším všudy, co přináší, nebere si servítky a nic se nesnaží přikrášlovat. Je pravdivá a věrohodná. Přečetla jsem Dědinu, Vrány, Sítě, Chirurga i Zahradu. Líbí se mi její styl psaní a ráda si přečtu její další příběhy.

Skvělá spisovatelka, která píše s naprostou lehkostí, avšak s velkou hloubkou. Od jejích knih se nikdy nemohu odtrhnout a čtou se opravdu jedním dechem.
Moc se těším na další díla a děkuji za všechna již vydaná!

Má silný příběh- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/213562210800011-13-komnata-petry-dvorakove/

Literární noviny, 5.8.2020
Spisovatelka Petra Dvořáková: V klášteře jsem se naučila vytrvalé práci a sebedisciplíně
https://literarky.cz/literatura/1453-spisovatelka-petra-dvorakova-v-klastere-jsem-se-naucila-vytrvale-praci-a-sebediscipline

Velmi zajímavý rozhovor https://www.lidovky.cz/kultura/boj-s-anorexii-zivot-v-klastere-smrt-partnera-proste-dost-snesu-rika-spisovatelka-dvorakova.A160429_114051_ln_kultura_hep

Jsem moc ráda za české autorky. U téhle autorky jsem trochu na houpačce. Každopádně píše až na dřeň. Nic čtenáři nepřikrášluje, ale napíše to tak jak to je. Žádný med kolem pusy, ale vychutnej si mnohdy krutou realitu světa a příběhů až do dna. První kniha se mi dostala do rukou Sítě. Byla to pecka. Úplně mega nadšená. Tohle tady chybělo. Druhá kniha Dědina a místy jsem nevěděla, zda to dočtu. Nevadilo mi nářečí, ale to že úplně všechny lidi na vsi jsou vylíčený jako zlý, zavistivý, pomlouvačný...atd lidi. Vždyť i když si takzvaně vidíme do talíře a drby jdou někdy pravdivé někdy méně, tak si ale i pomůžeme když někdo něco potřebuje. Takže z téhle knihy mírné zklamání. No a do třetice Chirurg a u toho jsem už zase byla spokojená. Super napsaný. Takže autorku doporučuju a já ji budu číst také dál, ale možná to budu mít jednou tak podruhé tak. A možná to ani není autorkou, ale mnou.

Petra Dvořáková se ke mně dostala až s románem Dědina, ze kterého jsem byla nadšená. Od té doby sleduji její tvorbu, která každou její knihou zraje. Vrány mě naprosto rozsekaly a troufám si říct, že jsou prozatím její nejlepší knihou. Pokud máte rádi povídky, určitě si nenechejte ujít knihu Sítě, její hrdinové i hrdinky lomcovali mou hrudí po celou dobu čtení.
Díky paní Petro za to, že nás obohacujete takto silnými a úžasnými knihami! Přeji hodně nápadů a energie do dalších počinů!

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/spisovatelka-anorexie-onkologie-petra-dvorakova-vrany-chirurg-znojmo-klaster-florbal.A200217_533563_brno-zpravy_mls

Víceméně náhoda pomohla v létě 2018 k mému prvnímu setkání s knihami Petry Dvořákové. Neteře dostaly od paní učitelky knížky od její kamarádky, Petry Dvořákové. Začal jsem tedy dětskými knihami, pokračoval jsem osobními zpověďmi a na podzim 2018 jsem zažil Petru Dvořákovou při autorském čtení a představení Dědiny.
Dědinu jsem si šetřil a přečetl jsem ji až v říjnu 2019, o Vánocích jsem se zájmem sledoval osudy Hynka Grábla v Chirurgovi a po pár týdnech jsem podlehl niternému příběhu Vrány.
Těším se na další knížky vypravěčky Petry Dvořákové.

ČRo Vltava - Vizitka 22.1.2020
Petra Dvořáková: Literatura nemá být jen bezbolestná zábava (59 minut)
https://vltava.rozhlas.cz/petra-dvorakova-literatura-nema-byt-jen-bezbolestna-zabava-8139071

Petra je mi velmi sympatická svojí upřímností. Chirurga jsem zhltla za tři dny a Já jsem hlad by si měly přečíst všechny dospívající dívky.

Včera jsem si hlavně kvůli velice nesnadné cestě životem autorky koupila její Dědinu. Přesto, že má knihovna praská ve švech a snažím se v nákupu knih velice ovládat:)
Už po druhé části příběhu musím říct, že autorka zraje jako víno. Četla jsem všechny její knihy pro dospělé. Četla jsem loňský rozhovor na Novinky.cz, kde se zmiňuje, že v nakladatelství Host prochází školou tvůrčího psaní . . . .
Zdá se, že tato škola začíná přinášet ovoce.
Kniha Dědina je skvostná. Stejně drsná jako její přebal, ale nádherná. Mám radost a ze srdce to Petře přeju.