a.r.nick komentáře u knih
Souhlasím s komentářem níže - skvělá sci-fi, hodně dobře odvyprávěná hlavními hrdiny, se kterými jsem neměl problém se ztotožnit. Děj odsýpal, nezaznamenal jsem žádná hluchá místa a autorovi věřím, když v úvodu vtipkoval, že ten román xyz-krát přepracovával - je poznat, že má vyladěný každý detail i každou hlášku.
(SPOILER) Za mě to byla klasická sci-fi - a přesto přitom čímsi originální.
Možný SPOILER: Děj byl napínavý - ne ve smyslu, že by šlo někomu o život, ale spíš ve smyslu, zda se Wan-Toův a Viktorův život někdy nějak protnou a jak (jestli) se jim podaří přežít zánik vesmíru. Svým způsobem byl závěr románu i hodně k zamyšlení - že nemá smysl na čemkoliv nebo dokonce komkoliv lpět, protože na úplném konci, ať už to bude za deset let nebo milion miliard let, stejně všichni a všechno zanikne... :-)
Víc na mě zapůsobila kniha Poslední naděje civilizace od stejného autora, asi proto, že je trochu aktuálnější. Tohle bylo ale každopádně zajímavé a čtivé doplnění informací z různých oblastí - náboženské a politické ideologie, filozofie, morálka a etika, věda a technika... Ve výsledku to ovšem bylo pesimistické čtení a jen doufám, že ne všechno, co bylo v knize popsáno jako neodvratitelné, je opravdu neodvratitelné...
Podle názvu jsem nečekal, že se celá kniha bude věnovat islámu, resp. islamizaci. Popravdě, tušit to, asi si ji nepůjčím - a měl bych klidnější spaní ;-) Velice čtivou formou jsou zde podávány mnohdy překvapivé, médii schválně přehlížené či potlačované informace o postupném šíření islámu. I kdyby byla pravda jen desetina z toho, co je v knize uvedeno, je to noční můra. Každopádně knížku doporučuji každému, i těm, koho dané téma nezajímá: nikdy není na škodu pootevřít oči...
Za mě příjemné, vyladěné uzavření Enderovské série (knihu jsem přečetl jako sedmou v pořadí, i když chronologicky by měla být druhá; ale ničemu to nevadilo). Hvězdičku ale stejně strhnu, tentokrát za to, že chvílemi už jsem se ztrácel ve všelijakém tom pletichaření a několikavrstvých manipulacích ve stylu "on si myslí A, řekne mi B, čeká ode mě C, ale já udělám D, s čímž on beztak počítá, proto schválně řekne E, ale já ho trumfnu a udělám F..." ;-)
Další příjemný návrat za Enderem a jeho spolužáky na bitevní školu. Souhlasím, že se jedná jen o jemný přídavek k Enderově příběhu, nedozvídáme se zde nic převratného nebo světoborného. Je to kraťučké, ale i přesto k zamyšlení. A hlavní hrdina je pořád stejně sympatický a geniální, jak ho známe ;).
Chtěl jsem si přečíst knihu před zhlédnutím filmu, ale teď tedy nevím, jestli má ještě smysl na film koukat, protože mám dojem, že už nemůže přinést nic nového - a že mě to téma zase až tak nezaujalo. Román je psaný velice čtivě a i když se v něm nic napínavého neděje, bavilo mě číst pořád dál; přesto to ve mně ale nezanechalo žádnou hlubší stopu, protože vše tam bylo popisováno tak trochu plytčeji, bez nějakých hlubších emocí. Mám radši knihy, které ve mně nějaké ty emoce dokážou probudit, ale tahle kniha ve mně vzbudila "jenom" základní zájem dovědět se, jak to celé dopadne.
Moje chyba - omylem jsem si knihu zařadil mezi sci-fi a ona to byla spíš taková pohádka, takový jiný druh fantasy. Píše se tu "urban fantasy", tak asi je to ono ;). Nebylo to nakonec špatné, děj je popsaný poutavě a spousta scén i překvapivě svižně, na druhou stranu by to podle mě ale klidně mohlo být tak o 200 stran kratší, některé popisy jednotlivých božstev a jejich historie mě celkem nudily a ani mi nepřišlo, že by byly pro pochopení děje nějak extra důležité.
Teorie Stromu života srozumitelně (až na několik pro mě složitých vědeckých úvah ;)) a "logicky" sjednocuje do jediného konceptu vše, co zatím víme/tušíme o biologii, evoluci, fyzice a nebeské mechanice, vesmíru jako takovém, o velkém třesku, času, vzniku života, vědomí a smyslu života. Tento koncept, podle různých náznaků a nálezů, chápaly už i starověké civilizace - včetně Mayů, kteří ho zaznačili do svého kalendáře... V knize je opravdu spousta námětů na další přemýšlení a případné studium - a každý si tu najde svoje :).
Útlá knížečka - a o to větší překvapení skrývala :) Bylo to fakt originální, perfektně promyšlené... něco takového jsem nečekal :) Mladý kluk, který zažil největší zvrat v dějinách lidstva na vlastní kůži, to skvěle odvyprávěl - tak skvěle, až mě mrzí, že je to tak krátké :). Doufám, že se dočkáme i překladu dalších dílů!
Druhý díl podle mě perfektně navazuje na ten první, i když už je o něčem jiném ;) - ale postavy zůstaly. Děj je opět velice napínavý a plný zvratů, ale navíc se čtenář dozví hodně ze "zákulisí internetu" a může si udělat vlastní obrázek, jestli a jak je dennodenně ovlivňován, masírován a manipulován, aniž by si to uvědomoval...
Hooodně napínavé, ale taky tak zvláštně... pesimistické. Každopádně doporučuji.
Z mého pohledu originální nápad, čtivé a napínavé, ale možná zbytečně roztahované, šlo by to o pár desítek stránek zkrátit :).
Jsem spíš zklamaný - to, že má někdo schopnost prožít každý den v těle někoho jiného, mi přišlo jako skvělý potenciál, který zůstal nevyužitý. Zase se ale díky tomu, jak to bylo pojaté, dají rozvíjet úvahy na téma, jak úzce spolu vlastně souvisí zamilování se a vzhled/fyzická přitažlivost dané osoby. Hrdina mi každopádně přišel tou Rhiannon až příliš posedlý, na to, že ji vlastně skoro neznal; a nebo možná nebyla její postava vykreslená tak dobře, abych mu tu jeho posedlost uvěřil ;-). A chvílemi mi v té své snaze ji přesvědčit, že by mu (resp. jim) měla dát šanci, přišel až sobecký... Takže nesympatičtí hrdinové, nevyužitý námět - ty dvě hvězdičky dávám asi za tu originalitu jako takovou, co se týče toho "neovlivnitelného přeskakování duše do těl".
(SPOILER) Napínavé, mrazivé, čtivé, svým způsobem i varující - před tím, co všechno je nebo by v blízké budoucnosti mohlo být možné. Přiznám se, že mě rozčilovalo, že je počítačový program vytvořený již mrtvým géniem Daemon tak neporazitelný, že se na něj nedařilo žijícím inteligentním lidem nějak "vyzrát" ;-). Konec mě čímsi zklamal, nebo jsem ho možná tak úplně nepochopil, nevím, ale podruhé se mi to číst nechtělo. Zbytek románu byl ale opravdu nadprůměrný.
(SPOILER) Kniha mi přišla originální a hodně dobře čtivá. Vede i k zamyšlení, kde všude ještě by se dalo takové "pomalé sklo" využít - a možná bych dal přednost tomu, aby se kniha ještě víc zabývala právě těmi možnými výhodami a nevýhodami vynálezu, místo kapitol, ve kterých si Garrod řešil svůj soukromý život. Líbil se mi i ten přesah do současnosti - ta výhrůžka neustálým sledováním lidstva "velkým bratrem"...
Cestování mezi dimenzemi? Super nápad, pravda, v rámci sci-fi neoriginální, ale v rámci young adult možná jo. Ale to zpracování za tím nápadem dost pokulhávalo. Chvílemi nelogické, chvílemi jsem se ztrácel a chvílemi mi to vlastně bylo jedno. Chápu, že tzv. ruská dimenze se líbila, ale já bych ji zkrátil a místo toho tam vložil několik jiných, abych z toho nápadu ohledně skákání mezi různými verzemi svého já vytěžil maximum.
Za mě super! Jo, souhlasím s tím, jak psal někdo pode mnou, že o některých detailech je lepší nepřemýšlet, protože jinak člověka začnou rozptylovat drobné nesrovnalosti a nevychytanosti v tom proplétání se reálného světa / Neurolinku / Warcrossu / Darkcrossu. Bavily mě ale popisy využívání i možného zneužívání virtuální reality a bavil mě popis i těch jednotlivých her; na rozdíl od nedávno dočteného Úkolu přežít o virtuálním světě Barliona bych si teda Warcross zkusil hned (ale bez toho pro mě nepochopitelného šílení milionů přihlížejících fanoušků ;)). A příjemně mě překvapil i ten Hideův záměr: díky němu má ta kniha další vrstvu, která obyčejný herní román pozvedává na varování, kam by nás moderní technologie mohly jednou dostat, pokud je necháme.
Opět velice čtivé, ze zajímavého a díky minulému dílu už známého prostředí. Z politického hlediska to bylo i napínavé - jak moc mohou média a výzkumy veřejného mínění ovlivnit, pozměnit a přetočit skutečné události... A líbil se mi, stejně jako v jedničce, vypravěčský styl.
Bavilo mě to číst, a přišlo mi to lepší než film, takové míň uspěchané. Paradoxně i přesto bych k maximální spokojenosti ubral tomu příběhu tak sto stránek, aby byl ještě čtivější; ty různé historické podrobnosti z Hallidayova života mi tam přišly jaksi navíc. Plus kniha obsahovala až moc odkazů na staré písničky, filmy a hlavně hry, a jelikož jsem jich dobře polovinu vůbec neznal, jsem si jistý, že mi utekla spousta nápověd nebo třeba vtípků.