AdamPycha komentáře u knih

Jedinečná a naprosto fascinující publikace. Takto komplexní knihy vychází opravdu jen velmi málo. Budete nadšeni nejen jako milovníci architektury, ale i historie.

1 01.09.2023

Sbírka legendárních autorů, která je navždy vyryta do mé šedé kůry mozkové. Zažehla v mém srdci lásku k fantasy a celkově humoristické literatuře. Za mě se jedná o naprostý klenot. Díky Neile, Terry, Johne a další... Jste super.

01.07.2023

(SPOILER) Duna je dílo zásadní nejen pro sci-fi žánr. Je velkolepou odpovědí na nedostižný svět J.R.R. Tolkiena, zcela originální a ve všech svých aspektech odvážné a neskutečně skvěle zpracované. Frank Herbert zde začínal stavět základy svého obrovského autorského odkazu a svou práci odvedl naprosto bez chyb a to dokonce tak mistrně, že již nikdy nedokázal na tento díl kvalitativně navázat. Na Dunu lze tedy nahlížet jako na zajímavou sérii s velmi kolísající kvalitou či stavební kámen a mistrovské dílo žánru, které zde chci popsat já.

Kniha skvěle funguje díly několika hlavním pilířům. Tím jsou bravurně napsané postavy, jedinečné prostředí a jeho zákonitosti, perfektní plynutí děje a revoluční koncepce autora, která pozitivně ovlivnila celý příběh (a následně pohřbila celou sérii). Mluvím o faktu, že je středobodem děje postava, která vidí a ví vše, co se v čase stalo či mohlo stát. Duna je hravou teoretickou hříčkou, která je mimochodem atraktivním a čtivým příběhem.

Stačí pár stránek a čtenář navnímá, že se pohybuje v těžce feudálním světe, byť v rozměrech celé galaxie. Rody ovládají celé planety, mají obrovské prostředky a milionové armády. Politika a intriky hrají v příběhu naprosto klíčovou roli, ale nejsou obtěžující. Naopak nám dávají nahlédnout do charakterů jednotlivých hlavních postav, což nám je jen více přiblíží a polidští. Čtenář ví, že je jeden rod dobrý a druhý veskrze zlý. Nerozehraje se Hra o trůny, kde je adeptů o post nejvyšší mnoho desítek, ale určité srovnání je na místě.

Planeta Arrakis je jednoznačně třešničkou na dortu, kterou si Frank Herbert připravil. Mohla by být jen nudnou pouští, ale tak to není. Díky národu fremenů tato nehostinná planeta ožívá a má neuvěřitelnou poetiku. Vidíte její západy slunce, vlnění písků a sen, který žije v každém muži, ženě i dítěti s modrýma očima. Sen o tom, že jejich planeta se může také stát rájem na zemi.

Frank Herbert si liboval ve filozofování. Je jedno, zda z knihy promlouvá on sám nebo nechává tyto otázky pokládat své postavy. Náboženství, jeho význam a základy, jsou všudypřítomné. V první knize dávají naprosto smysl a to i díky hlavní postavě Paula, který stojí v jejich středu a chce zabránit smrti miliard v žáru nezkrotného džihádu.

Možná je chybou Dunu číst jako sci-fi. Je to hluboký, mystický a velmi lidský příběh o podstatě lidství, našem osudu, předurčení a schopnosti ovlivnit svět a vesmír kolem nás. Vesmírné lodě a mezihvězdné cestování je zde jen prostředkem, který umožnil vyprávět tak komplexní a nekonečně ambiciózní příběh. Snese to nejpřísnější srovnání s klasiky všech žánrů.

Další díly budu komentovat samostatně, ale musím je zde zmínit. Těšil jsem se na ně, ale věděl jsem, že jejich hodnocení jsou výrazně nižší a často jsou odmítána. Jejich hlavní nedostatek jsem spatřil v tom, že se autor více ponořil do svých nápadů s genetickou pamětí, ohýbáním času a někdy trochu zapomněl na děj samotný. Také se mu nepodařilo představit nové atraktivní postavy. Nicméně to za přečtení stojí! Byť je to jen malý dezert po pětihvězdičkovém hlavním chodu.

Komu určitě doporučuji:
- milujete politické intriky
- sci-fi vám koluje krví
- hledáte zajímavé myšlenky
- chcete mít načten základ žánru

Co může být pro čtenáře výzva:
- musíte se soustředit
- vyšší počet stran
- hodně postav, byť zapamatovatelných
- abstraktní hrátky s časem

(SPOILER) S touto knihou jsem se poprvé setkal v roce 2007 a stala se z toho láska na celý život. Četl jsem vydání z edice Světová literatura, kterou vydávaly Lidové noviny. Je to opravdu krásný nakladatelský počin, čítající 60 svazků. Do dnešních dní má čestné místo v mé knihovně.

Koně se přece střílejí je velmi krátkou novelkou. Necelých sto stran máte přečteno za slabou hodinu, ale mohu slíbit, že to bude hodina nezapomenutelná. Autor na minimálním rozsahu rozehrává komorní drama, které ožívá s každou větou a dokáže budovat naprosto jedinečný přátelský, až milostný vztah dvou lidí, spíše v životě přežívající, než skutečně žijící. To vše je doplněno velmi netradičním prostředím tanečního maratonu. A tím bych rád začal, protože se jedná o divadelní scénu, kde autor následně mistrně režíruje svůj záměr.

Spíše než taneční soutěž sledujeme v knize boj o holé životy. Soutěžící desítky hodin trpí na tanečním parketu a to pouze pro potěchu nenasytných diváků. Odměna je lákavá. 1500 dolarů je v době ekonomické krize opravdu slušný balík, který může změnit život. Navíc se těchto maratonů často účastní lidé od filmu, stále fungujícího jako nablýskaný americký sen. Možná si vás zde někdo všimne, možná spíše ne.

Středobodem příběhu jsou dvě postavy. Gloria a Robert. Oba dva toužili po úspěchu u filmu, který se zatím nedostavil. Přežívají ze dne na den, hledají práci a jakoukoliv naději. Poznávají se čistě náhodou a je to právě Gloria, která Roberta přesvědčí, aby se účastnil taneční soutěže, byť on zprvu odmítá. A jak soutěž postupuje a náš pár se blíží možnému úspěchu, tak zároveň začínáme odkrývat duši Glorie.

Úmyslně jsem nenapsal, že odkrýváme její životní příběh, protože to by nebylo přesné. S každou další stránkou zjišťujeme, jak bolestivý je pro Glorii život, jak těžké věci zažila a jak kruté může být každé další ráno. A poznává ji i Robert. Robert, který si při prvním pohledu na ni řekl, že je krásná. Stává se jejím přítelem a uvědomuje si, že by ji možná dokázal milovat. Udělat pro ni naprosto cokoliv. A to vše směřuje až do tragického konce. Pro čtenáře nepřekvapivého, protože je odhalen již na první stránce knihy, ale přesto syrového a mrazivého.

Kniha je přiznanou kritikou konzumní společnosti a třídních rozdílů mezi lidmi. Ti umí být krutí, hloupí a k ostatním slepí. Není to ovšem kritika, která z příběhu vystupuje a narušuje ho. Je jeho integrální součástí, naprosto přirozenou a pochopitelnou v období světové ekonomické krize. Ve svém jádru se jedná o intimní portrét dvou lidí, které svedl dohromady osud.

Pokud si knihu užijete, tak jednoznačně doporučuji i legendární filmové zpracování. To spatřilo světlo světa v roce 1969 a bylo režírováno legendárním Sydney Pollackem. Hlavních rolí se zhostili Jane Fonda a Michael Sarrazin. Excelentní byl taktéž Gig Young, za svůj výkon oceněn Cenou Akademie.

4 13.05.2022

Obrovské poděkování Databázi Knih, že se rozhodli udělat takto super produkt. Mám z této spolupráce obrovskou radost a hrdě zde přiznávám, že jsem s tímto diářem strávil nejednu noc, aby byl opravdu skvělý. Finální výsledek je myslím krásný, byť jsem těžce zaujatý. Diář je na dobrém papíře, má skvělou vazbu a ilustrace jsou boží! Osobně si myslím, že je naprosto vhodný i jako běžný diář. Místa u dnů je někdy sice méně, ale k tomu jsou určeny poznámky na druhé straně. Nicméně máme mnoho poznámek pro rok 2023 a věřím, že ten další bude opět o pár krůčků lepší! PS. konečně si lze koupit něco krásného s logem Databáze Knih a to je velká věc!

12 15.10.2021