adriane9 komentáře u knih

Bylo to fajn, četlo se to skvěle, odstíny mě moc nebavily takže opravdu je tohle jiný styl a navíc miluju hudbu tím spíš tu klavírní, a všechny části s názvem skladby jsem si musela přehrát. Bavilo!

01.01.2020

Skvělá kniha, čte se dobře i laikovi. Rozsáhlý výběr případů, krásné vsuvky tvorby dětí. Myslím, že pro zachování zdravého přístupu k těmto lidem, by se tahle kniha měla dávat číst zároveň s odbornou literaturou :-)

Můj svět je tvůj
Můj svět je tvůj
Tvářičku si odmontuj
Vytrhám ti kleštičkama vlásky
A to všechno z lásky
Můj svět je tvůj
(Floriánek 7let)

09.12.2019

"Láska přeje připraveným a to bez rozdílu věku. Duše nemá věk."
Oddechovka na jedno odpoledne. Vzhledem ke stům stranám je příběh osekaný, zkrácený na minimum, jako nějaký deník v bodech což je škoda. I tak to bylo fajn na čtení

23.07.2019

Kdysi jsem četla dva díly a bylo to jen z dlouhé chvíle v nemocnici bez muže :-). Nyní jsem zkusila Hráče a naprosto to šlo mimo mě. Nudné tlachání, erotiky poskrovnu a celkově mě to zklamalo. Přiznám se, že erotické romány nejsou můj oblíbený žánr což je důvodem mé kritiky. Já prostě požaduju alespoň nejakou inteligenci postav, nějaký smysluplný děj. U Lauren jsem toto nenašla, rozhodně však pár románů tohoto stylu od jiných spisovatelek mám v oblibě, takže ano napsat to slušně určitě jde.

10.07.2019

Nádherná knížka pro děti a vlastně i pro mě, tak trochu v tom vidím Malého prince nebo básně od Shella Silversteina.. Zkrátka psáno pro děti, ale jazykem který v dospělosti pochopíte úplně jinak než v dětství a pokaždé správně.

15.05.2019

Moje období slaďáren od Sophie mám za sebou :) ... Můj názor je, že to typická červená knihovna není, autorka hodně dbá na vykreslení hlavní postavy a ta je snad v každé knize slušný pako. Neříkám, že bych se smála nahlas, ale knihy jsou vtipné, čtivé a je to prostě Sophie.. Nejlepší je dle mého právě tato Dokážete udržet tajemství kdy jsem si knihu fakt užila a četla i tam kde se číst nemá :) hned v závěsu doporučuji Vzpomínáš si a pak už je to vše stejné a lehce zapomenutelné. Díky jejím knihám jsem líp zvládla smutnější období, kdy těžké knihy nebylo možné číst.

30.12.2018

Přečten první díl ze série a nakonec i tento. Osobně těmhle "sladkostem" moc neholduju, ale musím to číst mezi těma těžkýma knihama, prostě knižně oddechnout a upřímně, je to blbost, ovšem tady se člověk fakt slušně vyřehtá a ve Svatbě víc než v Měsíci. Smát se v jednu ráno tomu, co ta holka mele, bylo fakt nadrámec, doporučím i těm, co tu romantiku neberou moc vážně.

24.11.2018

Něco mě láme, něco nebaví, něco bolí a něco mě doslova dokonalostí zlomilo. :

Mluvím k tobě tak tiše jako pták
za úsvitu slunce kane ti do očí
Mluvím tak tiše
jako slza vyrývající vrásku

Mluvím k tobě tak tiše
jako ty ke mě

06.09.2018

Pro mě aktuální téma, kniha čtivě napsaná, mám ráda konkrétní příklady i "promluvu" k tátovi i k mámě. Jenže je to dost nábožensky založené, celou knihou vás to provází a mě jako ateistu to dost rušilo. Rozhodně je dajn to pročíst, protože o výchově zaměřené na kluky je toho minimum a kdo má, ví jak je téma matka/syn silné i bez řečí samo o sobě :-)

04.08.2018

Slabší průměr. Osobně se velmi zajímám o historii královské rodiny, ovšem ne z hlediska bulváru. Navíc tady mi to přišlo dost nezáživné, jednoduché a strohé kapitoly. Dianě věnováno nejvíce stran, což chápu, ale rozhodně bych raději četla o ní osobně než o spekulacích ohledně jejího úmrtí. Toho je v bulváru mraky. Rozhodně doporučuji dokument "Korunovace v neděli" od začátku do konce jsem ani nedutala.

18.07.2018

Úžasná kniha, skvělý příběh o tom, jaké to je být rodičem. Vím, cílem knihy bylo zaměřit se na PP, ale autorka má i své vlastní dva syny a já jako matka to s ní celé strašně prožívala. Myslím, že je opravdu nezbytné pro čtenáře této knihy být matkou nebo alespoň s dětmi pracovat. A ještě dodám, že velmi obdivuji autorku jak velké srdce se svým manželem má.

07.06.2018

Já ani nehodnotím. S dějem jsem srozuměná, kdysi jsem četla předchozí díly v době válení se v nemocnici (bez chlapa žejo) a dalo se to, prostě nenáročné. Ale jak se mi teď přehoupla třicítka nedočtu to, musela jsem se smát, bože můj už jsem asi fakt zestárla :-).. Na každý pád Sylvii Day nezatracuji čtenáře si našla a je fajn že lidi čtou aspoň něco.

Dnes krásné shledání s touto knihou po více jak dvaceti letech. Jako malá jsem všechny její díly milovala a strašně jsem chtěla zlobit jako Márinka :)

16.02.2018

Hodnotím za mého šestiletého syna, který s knihou chodil i spát. Je plná obrázků jednoduchých faktů a přesně toho, co takový malý kluk může pochopit. Doporučuji pro nejmenší, už z ní skoro nečteme zná ji téměř nazpaměť :-)

19.05.2017

Průměr v historických románech, ale já se v tom čase krinolín, korzetů a dvoření dam vyžívám. Bavilo mě to, i když spletitost toho kdo je kdo byla někdy zmatená, semtam zbytečné části co jsem přeskočila. Ve finále povedený příběh s mysteriozní zápletkou.

14.01.2017

Příběh malířky ve Ztracené manželce mi přirostl k srdci a kniha je jedna z mých nej. Kabinet jsem četla ze zvědavosti, zda dokáže spisovatelka tak neuvěřitelně znovu zaujmout. Mrzí mě ten český název knihy (originální překlad by bolel míň), zní to jak od Steelové, kterou ze zásady nečtu. Nejdříve jsem se do čtení nutila, ale od půlky začal být příběh strhující, což ovšem zase rozbil ten klišé konec. Ve finále mě však kniha bavila a opět ta umělecká vložka byla na úrovni a působila vznešeně.

09.01.2017

Nemohu říct, že by mě příběh nějak extrémně zasáhl, ale je to velmi poutavé a čtivé. Millie byla ještě dítě a její postoj k válce byl viděn očima dítěte, měla strach a díky poslušnosti přežila (ačkoli za války ať byl člověk jaký chtěl, stejně vás mohli zabít). Plně chápu, že ztratila víru v boha a cítí nenávist. A vyzdvihla bych některé pasáže z knihy, které si ponesu hodně dlouho v sobě, ale zbytečně bych prozradila to nej z knihy. Neodpustím si však citovat stejně jako Millie jednoho rabína: Na nic kolem této války neexistuje odpověď. Na tragédii žádná odpověď není.

04.01.2017

Po přečtení Velitelova děvčete jsem s Martou měla problém si ji oblíbit, protože tam byla uvedena spíše jako protivné dítě se silnou krátkozrakostí. Polovina knihy pro mě byla nudná, neustálé opakování jak se Marta "třese" z dotyků muže mi celkový dojem ještě více rušilo a osobně jsem tak více tíhla k Emě. Druhá část knihy to ale vyvážila díky nečekanému rozuzlení. Pokud jste četli první díl doporučuji i tento, je tam zmínka i o osudu postav z předešlé knihy.

31.12.2016

Knihu jsem si koupila už pro ten název a můj zájem o psychologii. Přiznám se, že po zjištění, kdo je autorem jsem byla ke čtení skeptická, o to víc mě ale kniha překvapila a zaujala. Ačkoli jsou postavy smyšlené, autorka velmi věrně popisuje současné psychické poruchy a reálnou informovanost ohledně léčby a pomoci (usuzuji tak z odborných knih, které mám přečtené). Rozhodně stojí za přečtení.

11.12.2016

Moc hezký a poučný výběr myšlenek. Už jsem se se chystala na ručně psaný deník s jeho citacemi, ale Slova jako hvězdy to komplet splňují. Exupéry byl citlivým snílkem a duší tak trochu dítětem. Už pro tuhle myšlenku:
Čas mě pozvolna hněte. Dítě se vůbec neděsí, že v sobě trpělivě hněte starce. Je dítětem a hraje si své dětské hry. Já si také hraju. Počítám ciferníky, ručičky, knoflíky, páky svého králoství. / Válečny pilot

15.11.2016