Adris komentáře u knih
Převyprávěná pohádka Dvanáct tančících princezen má u nás skvělé ohlasy. Přidávám se k nim. Příbeh je směsice detektivky a fantasy/magie, zasazen do krásného prostředí ostrovů, moře (a speciálně mořských želv).
Líbila se mi směs všech různých žánrů. Dokonce i duchařina tam je. Příběh byl skoro pořád napínavý, díky tomu si udrží pozornost. Občas mě nudily popisy slavností, mořských plodů na stolech, apod., ale chápu, že je to důležité k nastolení "ostrovanské" atmosféry. Měla jsem 3 teorie, jak to všechno dopadne, a trefila jsem se, i když mě autorka nejednou zmátla. Ta, kdyby napsala horor, neudělala by zle. Na city taky umí zabrnkat.
Co se mi ale vůbec nelíbilo, byl závěr. Poslední asi 3 strany. Za prvé ... blah, v pohádce možná, ale k tomuto příběhu se to nehodilo. Za druhé vyzněl usekle. Mohla si to prostě odpustit.
Za to dávám hvězdu dolů.
Tak trochu jako Jeníček a Mařenka.
Po havárii své matky jsou sourozenci Tara a Kyle nuceni zůstat u prarodičů, které nikdy neviděli, neboť s nimi jejich matka zpřetrhala vazby. Vlastní dům nad městem, pod horami, kde žijí soběstačně úplně sami. Za jejich přívětivými úsměvy a starostí se však skývá nejedno tajemství. V domě jsou slyšet divné zvuky a z okna vidět divné postavy. Co se to tu děje? A co se stalo meziprarodiči a maminkou? To se dozvíte na necelých 200 stránek v sympatické.. v podstatě novele (?) od Darcy Coates, která je známá svými duchařskými příběhy:).
Mně se i tento příběh líbil! Stále vnímám za nejslabší první díl. Tento měl tak trochu atmosféru jako druhý díl, a ten mám nejradši:). Taková pohádková, duchařská záležitost. Nezvyklý je tento díl v tom, že hlavní postavy jsou nezletilé děti. Vždycky čekám, jak si autoři poradí při "odstraňování" kontaktu spojení s okolím (často padá strom na telefonní vedení nebo na odlehlých místech nefunguje signál :D ).
Noci běsů jsou mysteriózní (lehce magický) příběh, zasazený do odloučené vesnice pod horami (nespecifikováno místo ani čas, ale já bych tipla dnešní dobu a nějaké místo u lesa na Ukrajině).
Líbilo se mi prostředí odloučené komunity se slovanskými kořeny. Lidé nerudní, věřící v bohy a strašidla. Něco ve stylu Prokletý rok, Zahrada spáčů, atp.
Moc mi však nešla dohromady jejich občasná mluva v hantecu a z toho najednou "učená" terminologie. Stejně tak u ztraceno-nalezených dětí. Ztratí se v 5/6ti, nic si nepamatují, ale mluví spisovně a učeně, jak knihy(?).
Do začátku jsem se pěkně začetla, atmosféra mi sedla. Ovšem cca prostředek mě lehce nudil, asi ta "detektivní část", která se posouvala tak jako po kousíčkách. Konec byl zase zajímavý a konečně i akční.
Za mě lepší než Zmizení Sáry Lindertové, i když tematicky se mi to zdá dost podobné, ale Noci běsů jsou mi svým prostředím bližší. Metro v Praze mě zkrátka nezaujalo tak, jako odloučená komunita s lesem a horami. :)
Sestřička je dvousetstránkový příběh o démonické posedlosti skrze panenku. Postupně s hlavní hrdinkou Alexis odhalujeme historii jejího domu, a obyvatel, kteří v něm kdysi bydleli.
Od knihy jsem čekala creepy strašidelnou story. Bohužel se tak nestalo a dostalo se mi spíše románu o středoškolském trápení s přáteli a láskoboly. Ke konci se příběh více podobal strašidelné povídce, avšak vše zkazil buď "um" autorky nebo překladatelky (nemohu posoudit). Postavy se totiž chovaly nesmyslně, neseděly mi ani dialogy. Vykreslení atmosféry odbyto, nedotaženo. Velice plytké. Nutila jsem se do čtení, což vysvětluje, že jsem 200 stran četla 3 dny. Nakonec jsem jen přejížděla očima stránky. To se nedalo a nestálo to za můj čas.
Moc nechápu, proč by někdo tuto knihu označoval za nejlepší v tomto roce. Za mě průměr. Prvních 400 stran mě celkem bavilo, sledovala jsem chudou matku a jejího syna, jak se probíjí životem, jak ke štěstí přicházejí a jak syn objevuje imaginárního přítele. Táhl mě hlavně zájem o poznání "o co tady vlastně jde"?, ale spíš mi to přišlo jako bězný román s mystery prvky. Vypravěči kapitol se později začnou střídat, což zdržuje rozuzlení zápletky. Prostě tam autor vmáčkl trápení několika osob z maloměsta, aby byla kniha takhle tlustá, jinak nevím proč. Ale zároveň ty jejich příběhy nerozvedl natolik, abych s nimi soucítila.
Kniha je směs Koralina X The Walking dead X Náboženství.
Závěr knihy jsem nemohla dočíst, strašně mě nebavil, pořád se to mlelo kolem toho samého a nikam to nevedlo. Já bych děj celé knihy vmáčkla do 200 stran. Sorry.
Po úpravě by to ale mohl být slušný film. A myslím si, že bude. Nebo seroš. Netflix bere všechno.
Podle mě má příběh poukazovat na vyrovnávání se člověka s hříchem - ale to je jen můj názor.
Nečekejte ale jako já duchařinu ala Annabelle. S duchama to nemá vůbec nic.
Příběh o ženě, která nahlédne do své budoucnosti, a zjistí, že brzy zemře. Může svůj osud změnit? A co když díky případné změně osudu obětuje i něco jiného? Něco, za co stojí umřít?
Kniha se dobře čte, ač bych klidně zkrátila opakující se myšlenkové pochody hl. hrdinky a retrospektivu do jejího dětství bych smazala, neměla pro tento příběh význam. Naopak bych přidala dramatické a akční scény. Jedna hvězdička je navíc, za originální nápad.
Tak tento díl měl vše uzavřít, a tak jakoby obecně ano. Ale stále zůstává fůra otázek! Jak co se událostí a postav v tomto díle stalo, tak i vlastně v celé sérii. Takový "useklý" konec, ze kterého jsem nepochopila, co se vlastně v tom spirituálním světě stalo. Víc to zde rozebírat nemohu. Jsem však trochu zklamaná. Autorka je samý popis kytiček, ale důležité scény odbyde.
SPOILER
A tady se se záporákama nemazala. To bylo moc rychlé. Vzdyt Amelia nestihla tentokrát ani omdlít. Ani nebyla nikam dovlečena. Nikdo ji nenaháněl potemnělým lesem, a tak dále. Autorka to chtěla mít šmahem z krku?
⭐️⭐️⭐️⭐️
Netradiční způsob pohřbívání - klecové hroby. Do příběhu se zaplétají utajené organizace, nasáklé okultismem a vraždami. Tento příběh je bez oblíbence Devlina, ale objevuje se na scéně nový, charismatický detektiv, který má "mysl otevřenou".
Vracíme se zpět k Ameliině rodině, k tajemství jejího otce. Příběh se nesl ve stylu "v tom domě straší", což se mi líbilo.
Textově o ničem, ani ta erotika nic moc, asi jde ten smysl dialogů a vnit. mon. mimo mě. Zajímavé pro mě byly jen rozdílnosti v grafice/kresbě (styly autorů)
Bohužel. Román byl psaný tak, jakoby si autorka jen zhruba načrtla kostru příběhu, na čas jej odložila, a nakonec více méně bez dalšího zásahu knihu vydala. Některé monology mi nedávaly ani smysl. Hrdinové se chovali neadekvátně. Nejen svému věku. Také byli plní negativních povahových rysů. Alexa se chovala jako žena bez sebeúcty. Nejen, že se vydala lehko všanc, ještě dlouze dolízala, vnucovala se. Věděla o pocitech protějšku více, než on sám, a stále měla potřebu vkládat mu svá přesvědčení do úst.
Cain byl zase protivný, arogantní zbabělec. Nevím, kdo si mohl hrdiny oblíbit. No, nemluvě o otřepaném vrtochu autorek = boháč, který v nácti osiří a "vlastními silami" vybuduje mega společnost, kde se brzy topí v penězích. Kdyby už přišly autorky s něčím zajímavějším než jsou investice. Co třeba zbohatnout na mobil homech cestujících po Americe, a vydávajícím lidem domácí občerstvení? O tom bych se třeba ráda dozvěděla více. Trochu kreativity, i do té eroťárny...
Jsem naštvaná. První ze dvou povídek je o krotitelce lvů v cirkuse. V anotaci o tom ani zmínka. Palec dolů za téma.
Závěr #Dědictví
Už toho bylo moc, myslím, že by se celý příběh vešel do jedné knihy. Navíc autorka začla rozvětvovat i vztahy mezi vedlejšími postavami, aby příběh natáhla. Nějaké náznaky byly už v 1. díle, ale pak to rozepsala, a nakonec u všech zopakovala stejný vzorec zamilovanost-nerozhodnost-hádka-usmíření-zamilovanost. Trochu omezené????????♀️.
Američan Ben si uhání do Anglické vesničky nárokovat své dědictví vůči tamnímu panství a šlechtické rodině, jež jej obývá. Jako ztracený a zároveň zavržený syn touží po pomstě. Do cesty se mu ale postaví nehoda, která ho připraví o paměť, a on je najednou odkázán na péči místní veterinářky Kate. Jak to dopadne? To se dozvíte v této příjemné, napínavé, romantické knize.
Není to oddychovka, naopak se autorka opět nevyhla i napínavým a násilnickým vsuvkám, aby okořenila jinak romantickou knihu. Co jsem si ale všimla je, že autorka vykrádá sama sebe. Četla jsem od ní 3 knihy, a nyní můžu říct, že čtu různé verze téhož příběhu. Kdybych to nečetla takhle po sobě, bylo by to lepší. V tomto ohledu mám problém i s naší autorkou, paní Mornštajnovou. Přesto mě to zatím baví a sérii Dědictví určitě dočtu. Měli by nějakou z knih Taylor zfilmovat. Úplně to vidím na Prima Love :) .
Příběh je jako pokřivená verze Popelky s duchama a jinýma potvorama.
Soucitný mladík bez domova dostane v podobě dopisu nabídku služby zahradníka od záhadného majitele panství, o kterém nikdy neslyšel. V podmínkách stojí, že nesmí od půlnoci do úsvitu vycházet z přiděleného domku na panství a nesmí vstoupit do věže v sídle. Divné je, že se dopisy samy náhle objevují, kdežto majitel nikdy. Z prostředí sídla jde mráz po zádech. Ale chudák si nevybírá.
Postupně odhaluje historii rodiny, která zde žila a tragédie, která ji postihla. Naváže netradiční spojenectví, a pokusí se bojovat se zlem.
Příběh je celkem v romantickém duchu, s až fantazijními prvky, něco mezi mystery a fantasy + taková ta romantika ve stylu ghotika, jezírko, zahrada, měsíc, hřbitov.
Kniha se mi líbila ze všech dílů nejvíc. Asi proto, že je taková pohádková.
Krásné fotografie a zajímavé zpracování. Pro začátečníka bych si přála podrobnější informace (přidej "trochu" mléka - jakože nevim, kolik je na 4 porce trocha), jinak super, tradiční i exotičtější pokrmy. Něco určitě vyzkouším. Sice se mi líbí tematické zpracování jako Americka lovestory, piknik atp., ale prakticky mám radši Snídaně, Obědy, Večeře a třeba Saláty, Pomazánky, Dezerty.
Co mě velice zklamalo je na tak obrovskou knihu neadekvátní lepená vazba, která se mi okamžitě rozpadla v ruce. A nejsem jediná, které se to stalo. Kuchařka nemá být na prohlížení fotek, ale hlavně funkční pomůcka.
⭐️⭐️⭐️⭐️
Čtivý thriller, postavený na sériovém vrahovi, hledajícím své oběti na seznamkách. Ráno jsem ke knize sedla a teď ji zavřela. Je to přesně to, co potřebujete, pokud máte chuť na napínák s kouskem rodinných dramat. Každá postava má své kapitoly, díky kterým se příběh pomalu propojuje. Co bych vytkla, je sem tam uhozenost, a to, že osud postav se mě nedotkl tak, že bych trnula strachem, což dle popisů z pohledu vraha asi měl. Konec mě nepřekvapil. Nejsem šokovaná, ale přesto se mi kniha jakožto román na neděli líbil.
Bohužel si z knihy vyberu max. 10 receptů, jinak jsou to samé podivné kreace, co mi z různých důvodů nesedí. Naopak doporučuji Fit recepty Obědy a večeře. Z toho vařím hodně.
Moje první kniha od autorky. Líbilo se mi Irské prostředí, navíc byl děj velmi napínavý. Hlavní hrdinka přijde do vesnice, kde ji každý poznává a ona postupně odhaluje svou minulost, a zároveň se s místními seznamuje a zapojuje do jejich aktivit. Samozřejmě nechybí charismatický muž, který je však z profesního hlediska její nepřítel. A také to vypadá, že má zájem na tom, aby pravda o hrdinčiné minulosti nevyšla na světlo.
Autorka se ani nebála prvku thrilleru, na její hrdinku čekají zvláštní nehody, které nakonec jako nehody nevypadají. Chce ji někdo zabít?
Co mi vadí je podivné ukončení knihy. Takhle se příběh neukončuje, i když má být otevřený pro další díl.
Přesto knihu mohu opravdu doporučit. Já se nemohla odtrhnout a hned jsem se začetla i do autorčiné další knihy, Příběh srdce, která je podobně napínavá, akorát více romantická. Myslím, že jsem objevila svou novou favoritku.
Příběh celkem čtivý, ale autorka píše tak banálně:(. Přitom mi je námět většinou dost sympatický...
Jednoduché, konečná zápletka ("tajemství") na hlavu (překombinace). Vše hrozně okaté - flirt, nápady autorky, jak své dva hrdiny sblížit. Ty neuvěřitelně cituplné (nebo zpovědní) monology, které prostě normální chlap (kor rádoby alfasamec) nemůže být schopen dát dohromady (z toho prostě okamžitě člověk cítí ženskou). Zkrátka z toho nakonec nemám dobrý pocit. Penelope Ward píše dost naivně, občas zachází nesmyslně daleko v nápadech na flirt, okamžitě při zmínce o něčem (soukromý deník, atp.) vím přesně, jak to později chce využít. Prostě okaté.
Nejvíc se mi asi líbilo prostředí, a pak konec (asi posledních 30 stran). Penelope má bohužel dar udělat z alfasamce během příběhu kastráta.