Adris komentáře u knih
Poslouchám případy Josie od 1. dílu a musím říct , že tento je nejslabší. Spíš o nimrání se v pocitech Josie, docela nuda.. Naštěstí to nebylo tak dlouhé. Číst to, asi bych knihu odložila. Ale p. Ježková a režie to zachraňují.
Ani Číslu 20, stejně, jako Kopírákovi, se nevyhla romantická linka, za což jsem ráda. Je to zajímavě kontrastní, autorka je totiž pověstná svou brutalitou v knihách. Jsem ráda, že nechává zemřít i klaďase, dodává to nádech opravdovosti.
Opět jsem uhádla viníka a opět autorce vyčtu překombinovanost:). Asi je to ale její styl. Přesto klidně doporučuji, na poslech super, trocha romantiky, klasicky americký závěr.
Zvláštní detektivka. Vrah, co napodobuje známé vrahy. Kdo by mohl být vrahem jsem uhádla vlastně docela rychle, nicméně závěr byl i tak jiný. A ten mi právě nesedí. To bylo takové "na sílu". Řekla bych autorce, že v jednoduchosti je krása:). Na druhou stranu se mi líbilo, že tam byl i kousek "romantiky", jestli tomu tak lze říkat. Obecně se to poslouchalo skvěle, příběh plyne akčně. Jen toho tam bylo prostě za mě moc:).
Kněz aka Van Helsing?
Od Tří seker jsem čekala buď detektivku nebo duchařinu, případně spojení. A tak to bylo. Nicméně mě překvapila fantazie autorky. Chvíli jsem si myslela, že to nebude duchařina ale upířina. No, však sami posuďte. Co se týče kněze a jeho boje se zlem, přidala bych na komplikovanosti, neboť lidé, co se o exorcismus a další, zajímají, vědí, že nestačí jen "zamávat křížem".
Příběh se mi líbil, ač tam byly části, které jsem vnímala jaksi napůl ucha, ale celku to neuškodilo. Určitě to je pro fandy duchařin. A líbilo se mi Poděkováni autorky, bylo vtipné:).
Nová série s inspektorkou Kay.
V rodném městě inspektorky se začnou objevovat ženské mrtvoly. Značí řádění sériového vraha. A k tomu se navíc začnou pohřešovat také děti. Kay se vrací na popud jejího bratra, který je za zvláštně přísného rozhodnutí soudce odsouzen do vězení. Kay tedy musí dohlédnout na rodinnou usedlost... A také pohlídat, aby nevyšlo najevo jejich hrozné, osobní tajemství. Mrtvé ženy ji však, ač nyní není ve službě, nenechají v klidu. Rozhodne se spojit síly s místním policistou a vypomoci s profilováním vraha.
Audiokniha odvýprávěná paní Ježkovou byla výborná. Napínavá. Vraha jsem lehounce odhadla, ale vlastně ne tak úplně (souvislosti mi unikaly). Myslím, že toto je kniha pro čtenáře Mizejících dívek.
V psychiatrické léčebně někdo násilně vyjme císařským řezem dítě ze zdravotní sestry Tary. Inkognito do léčebny nastoupí dva policejní spolupracovníci - Connie a Bard. Mají za úkol zhodnotit místní pacienty (sériové vrahy) a personál a zjistit, kdo z nich byl takového činu schopen. Doktorka Connie postupně skrze fingované terapie naslouchá příběhům sériových vrahů a mapuje, kdo z nich se na činu mohl podílet. Jenže mají v tom prsty pouze pacienti?
Za mě velice napínavá audiokniha, baví mě lékařská prostředí i sériový vrazi. Kniha se dá číst / poslouchat samostatně, minulost Connie je zde popisována, takže neunikají souvislosti.
Co bych vytkla, je možná trošičku moc "americký" konec. A také bych více uvítala, když je v hlavní roli žena, aby audioknihy namluvila žena. Poslouchat násilně pisklavý mužský hlas, aby vystihl ženu, je zvláštní :D.
Moc nevím, k čemu byl vlastně v příběhu platný policista Bard...
Po eknize jsem sáhla, protože jsem čekala něco ve stylu Hřbitovní královny a vlastně jsem se nemýlila:). Ale zde je zastřena tajemstvím identita hlavní hrdinky a přidána thrillerová linka. Uvidíme, co se z toho vyvrbí. Každopádně je zde kus thrilleru, kus duchařiny a dokonce ždíbek komedie. Všehochuť. I láska se tam klube. Bude to prima, ale asi nic bestsellerového. Pro mě však jako dělané. Zatím bych dala 3.5 hvězdy, nebylo to totiž ani tak napínavé, nebo strašidelné, jak jsem čekala. Věřím však, že je to jen startovní čára.
Poslech slovenské audioknihy byl zvláštní, ale je to o zvyku. Poslouchala jsem s napětím, jaké jsem cítila i u knihy Pomocnice. Navíc zde mě tematicky přitahoval námět psychologie. V první chvíli jsem si myslela, že jsem si komec tipla hned a dobře. Později jsem začala mít tušení, že by to mohla být jen vábnička na čtenáře, tak jsem začala tipovat jako "zlouna" někoho jiného a to už mi vyšlo. Samozřejmě bylo zajímavé rozluštit celý obraz. Knihu určitě doporučuji.
Kniha mi připomněla mou oblíbenou Paní Parrishová, takže mě napadly teorie, jak by to celé mohlo být. Zkušené čtenáře a hlavně poslouchatele krimi podcastů rozuzlení jistě nepřekvapí. I přesto jsem celý příběh vyslechla s napětím a samozřejmě jsem netušila, jak to celé dopadne. Epilog byl super. Těším se i na druhý díl. Mám tato "rodinná" či "sousedská" dramata ráda. Sedí mi Lapena, B. A. Paris, apod., a řekla bych, že McFadden je na stejné notě.
Kdo miluje knihy paní Mornštajnové, tak si prostě nemůže nechat ujít ani U severní zdi. Dvakrát jsem u toho brečela. Rozhodně je to jedna z těch knih, které se musí číst. Zvěrstva v komunismu jsou u nás neřešená, tabuizovaná. Je dobře, že tato témata románově autoři zpracovávají pro širší veřejnost. A ještě víc cením, že je autorka zároveň i novinářka a čerpala z opravdových historických dopisů, článků a výpovědí pamětníků.
Knihu bych nedoporučila ženám v očekávání nebo s novorozeňaty. V tomto případě se ke knize vraťte za pár let...
Knihu jsem poslouchala jako audio. Přiznám se, že mi to trvalo dlouho. Příběh je takový průměrný, úplně mě to nezaujalo. Nicméně vymyšlený důvtipně, pokud má být "tahákem" vyjevovat sousedská tajemství. Taková detektivková telenovela. Na dovču dobré:).
Kniha o pár stránkách, ale s velkou emoční a informativní silou. O tom, jakými odpornými věcmi si nevinné děti musí projít a vyhořelé "tety" z ústavní péče jim leckdy zatlučou poslední hřebíček na pomyslnou psychickou rakvičku.
Přesto, že se jedná o nepříjemné příběhy, měla by si tuto knihu veřejnost opravdu přečíst. Myslím, že lidem předá hodně informací ohledně pohledu na výchovu dítěte - hledání spouštěče různého typu chování, strategie, které autor vyzkoušel v praxi. A také obecné povědomí, co se kolem nás děje a kde je třeba změnit nebo "ucpat" díry v zákonech.
Doufám, že se brzy podaří změnit zákon, kdy je i týrající / zanedbávající rodič na piedestalu, a dítě si může pro kontakt vyžádat. Systém stále pracuje pro ty "špatné".
První stránky byly takové všelijaké - troll, bažiňátko - nemám ráda velký rozptyl bytostí, jsem staromódní: upír, vlkodlak, čaroděj a max. vílák :D. Nicméně pak se to rozjelo, opravdu tam naklusali upíři a vlkodlaci. A taky Mohirové, což jsou podle mě něco jako Zaklínači. Cítím z toho vibe Buffy a Zaklínače. Taky se zde objevuje ovládání a obrana mysli, ve stylu Stmívání nebo Nitrobrany z HP. Tím pádem bych řekla, že kniha má předpoklady zaujmout širší fantasy čtenářstvo.
Jen škoda, že je to tak moc teen. Myslím, že by měl příběh větší grády, být napsaný víc dark a míň comedy.
Knihu jsem se pokoušela 2x přečíst, ale až audiokniha mě dokázala pohltit.
Manželský pár se přestěhuje na venkov, kde si pronajme pozemek u mokřadů, kde kdysi dávno popravili místní "čarodějnici". Helen je fascinována vším z minulosti, proto se rozhodne dát dohromady informace o životě dotyčné. Narazí na různé místní tragédie, které jakoby se pojí s rodinou čarodějnice. Jako zajímavé artefakty si nechá do nového domu nainstalovat části materiálu z míst neštěstí (např. trám ze stromu, na němž byla čarodějnice oběšena). A nevědomky tak staví ve svém domě bránu do jiného světa.
Kniha je i lehce detektivní a thrillerová. Bude bavit i čtenáře napínavých knih. Za mě zase paráda v podání paní Ježkové. Poslouchalo se to samo. Stejně jako Zimní lidé!
Kniha se jmenuje V pasti pohlaví, v níž autorka (novinářka) popisuje, proč ve světě stále není rovnost mezi mužem a ženou. Čerpá z různých vědeckých studií i z odborných knih autorů, zabývajících se historií, a sama jako novinářka měla možnost nahlédnout i jak to funguje v jiných zemích. Kniha je psána srozumitelně, jsou zde uvedené příklady ze života a celkově se jedná o opravdu zajímavé čtení. Překvapily mě názory různých historických osobností, například autorka cituje Kosmase, Havla, Beneše, Aristotela, Masaryka a samozřejmě různé kněze, kteří, dle mého názoru, hodně ovlivnili pohled mužů na ženy. Celkově má náboženství na lecco velký vliv a stále přesah do současnosti.
Masaryk mě zaujal v tom smyslu, že jako jeden z mála, ještě ve své době, byl přesvědčen o rovnosti mezi mužem a ženou a říkal to nahlas. Ráda bych si přečetla otisk jeho přednášky Moderní názor na ženu.
Ráda bych knihu doporučila jako zajímavý titul pro obecný rozhled všem, kteří si chtějí zachovávat objektivitu.
Kniha je popisována jako YA, nicméně hl. hrdinům je 18 a 20. Je pravda, že erotické scény tam, oproti jiný autorčiným knihám, nejsou, tak asi proto YA.
Příběh je úžasně originální, tak jako všechny od Ali, která čerpá převážně z oblasti vědy (a celkově z intelektuálních) a stejně, jako v ostatních knihách, se i zde dotkla tématu genderových nerovností, která je v šachu údajně dost citelná. Jsem ráda, že tak smysluplně "populizuje" tato témata.
Přečetla jsem ji na jeden zátah, Ali (autorku) jsem si hodně oblíbila, ač nejsem fanoušek Hypotézy. Takhle se píšou romantické komedie - má to originální nápad, čtivost, prvky komedie... A ty obálky.
Dávám 4 , protože mi úplně nesedli hl. hrdinové (ač byli sympatičtí, nebyla to "moje krevní skupina":)) a taky za ten konec... Čekala jsem na závěr napnutá, jak kšandy, a autorka to ustřihla a dopsala pomocí Epilogu. Všechno bylo dovysvětleno, ale byla jsem nažhavená na konečný zápas a najednou nic.
Knihu jsem se rozhodla přečíst po webináři Radikální upřímnost ( https://www.edumame.cz/p/2023-10-31-zaznam). Na webinář jsem šla z důvodu špatného klimatu v čistě ženském kolektivu, kdy začalo výrazné období hádek - přišlo mi, že se snad hádá každý s každým.
Doufám, že principy Radikální otevřenosti budu schopna používat, ač nejsem šéf.
Radikální otevřenost je totiž směr komunikace, kde vyžadujete a příjmáte zpětnou vazbu, hlavně kritiku a vaším úkolem je to neodsoudit, ale pochopit a v případě, že to uznáte za vhodné, něco změnit.
Moc se mi líbily příklady z praxe, kde si autorka vzala na paškál Jobse nebo zakladatele různých společností, s kterými spolupracovala, jako Google, citovala zakladatele (lídry) Tweetu, Dropbox, Pinterest a popisovala na jejich příkladech, myšlenkách a postupech, proč jsou tak úspěšní. Jak vybudovat "zdravý" tým, který se nebojí konfrontovat svého šéfa, nebojí se říct kolegovi, co si opravdu myslí, a tak dále. Ale samozřejmě ne ve smyslu poslat někoho někam, ale pomoct dotyčnému se změnou toho či onoho a empaticky se o něj zajímat. Je to zkrátka vyváženost mezi brutální upřímností a neupřímnou empatií (kdy pro strach z konfliktu neřekne člověk radši nic).
Ale to jsem hodně zkrátila. Koho to však zaujalo, doporučuji mu si knihu přečíst. Je psaná poutavě a není náročná na pochopení (jelikož je tam spousta příkladů ze života).
Dnes jsem celý den četla příběh Avina bratra Joshe a kamarádky Jules. Josh a Jules se nenávidí, ale postupně se dokáží spřátelit (dejme tomu), protože spolu začnou pracovat. Postupně se jejich vztah rozvíjí ve stylu (nepřekvapivě) hato to love, což je vždycky mega zábavné.
Líbil se mi citát z knihy: ,,Opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost. Láska a nenávist hoří stejně vášnivým plamenem." (Parafráze ode mě:)).
Řekla bych, že polovina knihy mě bavila, byla čtivá, na poměry této série jednoduchá, žádný komplikovaný mafiánský pletichy na pozadí, i když nějaké to tajemství z minulosti tam je, aby to mělo i napětí, ale není to stejně propracované, jako v 1. dílu.
Líbilo se mi, že dostal prostor i vývoj vztahu mezi Joshem a Alexem, Alexem a Avou a objeví se i Bridget s Rhysem.
A Christian pozná Stellu (už se mega těším na 4. díl! Vypadá to na zápletku se stalkerem ).
Bohužel je Josh něčím, jak by to řekla... Red flag? Toxic? Jop. Erotika ve stylu "skoro znásilnění" a ještě pak ve scéně, kdy to bylo použito jako krutá pomsta, tak to fakt není můj šálek čaje.
Josh je hodně agresivní typ, tak trochu mě občas napadlo "slizoun". Udělal něco, co vzhledem k Julesiné minulosti nechápu, že autorka dovolila. A pak dolézal jak ten stalker/slizoun. Fakt sobeček, sebestřednej. Takže jsem na rozpacích, jak to hodnotit. Bavilo mě to moc.. Jen ten Josh je pro mě "fuj".
Kniha, která je hlavně v podobě útržků audioknihy často propíraná na Tiktoku a Reels - každý booktober si jistě vybaví některé z hlášek Rhyse, jako "You're mine" , " Umím zabíjet na 79 způsobů" nebo tak:). Okolo této knihy byl a je prostě velký hype a celkově je tato série velmi oblíbená. Nicméně, já tento díl četla asi na pětkrát. Nějak mě nevtáhla - anebo vtáhla, ale vždy jen kouskem a pak mě to zase nezajímalo. Chtěla jsem ji však dočíst, protože hodlám v sérii pokračovat. Něco na ní prostě je. Tento díl nebyl napínavý, jako první, žádné mafiánské pomsty, je to víc hrané na romantiku. A za mě je tam teda brutálnější erotická linka, hlavně nakonci. Snad str. 329, jestli se mi to vypálilo do sítnice dobře:D. Asi nesmazatelně. Pokud máte rádi Deník princezny a představujete si, jaká by byla její "nasty" verze, tady ji máte.
Sedmý díl se mi zdál kratší, než ostatní. A také mě nějak moc nepřitáhl zápletkou. Buď už jsem "předetektivkovaná" nebo to byl opravdu slabší díl. Každopádně mě to "nenutilo" poslouchat každou volnou chvíli a až do noci, abych věděla, jak to dopadne.
Viděla jsem, že má Josie zatím 15 dílů v Americe, tak uvidíme, co přinesou ty další.