Ailee komentáře u knih
Ten příběh je nádherný, ale protože je to skutečně slovo od slova převyprávěný příběh podle nejnovější filmové verze, který jsem viděla pár týdnů předtím, nemohla jsem si ho plně užít. Vlastně je to jen popis toho filmu. :-/
Bože, některá ta přirovnání! U toho se nedá nesmát! :-D Strašně rychle se to čte. Trošku mi vadí vyobrazení některých bohů, ale což, to k tomu asi patří. Rozhodně stojí za přečtení.
Zpočátku jsem neměla Eadlyn ráda. Byla přesně taková, jak ji ostatní popisovali. Namyšlená, egocentrická, sobecká. Myslela si, že je dokonalá, a neení nic, co by nedokázala. Jak je však donucena do Selekce, začala se postupně měni, tát, uvědomovat si vlastní chyby. A došlo mi, že o tom ten příběh je. O tom, jak Eadlyn vyroste, změní se přesně v tu královnu, kterou budou všichni milovat. Počáteční antipatie se změnily v pochopení a očekávání její proměny.
Věřím, že by se tato kniha líbila malým holkám do třinácti let, ale na mě už tam bylo zbytečně moc nepotřebných postav a zdlouhavé popisy nudných zbytečných věcí. O těch dialozích ani mluvit radši nebudu. :-/
Začátek mě příliš nebavil. Dlouho se nedělo nic zajímavého a některé věci mi přišly matoucí či zbytečné. Postupně se to však začalo zlepšovat. Přesto však zůstala v ději spousta věcí, které si musel člověk velice pracně domýlšet s nejistým závěrem (možná záměr), což může některé odradit. Děj knihy se odehrává během několika let, kterými postupně proskáčete až ke konci. Hlavní hrdinku i její přátelé, se kterými se seznámíme obravdu jen zlehka, jsem si však hodně oblíbila. Nelituju. Super čtení. Jen se dostat přes ten začátek.
Tři je málo, čtyři moc. Kdybych měla knihu hodnotit za sebe, tak byla taková... vlažná. Ale vzhledem k tomu, komu je určena, bych řekla, že má vše pro to, aby mladší generaci zaujala.
Četla jsem kdysi dávno a ještě teď si vzpomínám, jak jsem špačkovala, že s vydáním druhého dílu tak otálejí. Když jsem se ho konečně dočkala, chtěla jsem si to dát pěkně od začátku, i když mi spousta věcí z děje v hlavě uvízla hned napoprvé, což samo o sobě značí, že mě to muselo tenkrát zaujmout. A líbilo se mi to i teď, třebaže jsem věděla, co mě čeká. Mělo to takové příjemné vyrovnané tempo, člověk se u toho i zasmál a Calluma si snad nejde neoblíbit:-D Ano, je to typická YA dystopická knížka, ale co naděláme:-)
Přečteno za den a půl. Jakmile mě to chytlo, nemohla jsem přestat, ten svět byl opravdu fantastický a promyšlený. A autorka mě dokázala nachytat, což se moc často nestává :-) Jen ten konec mohl být trošku... já nevím, napínavější.
Ze začátku, kdy jsme se museli seznámit se čtyřmi vyvolenými, mě příběh dost nebavil, ale člověk se přes to musel překousat. Pak to začalo být zajímavější. Konec sice dost uspěchaný, ale vzhledem k tomu, že autor nejspíš dostal přesné instrukce, jak dlouhý má příběh být, asi měl co dělat, aby tam nacpal vše potřebné a zároveň to udělal trošku zajímavé. Nebylo to nijak výrazné, ale četlo se to rychle a kromě toho začátku ani nenudilo.
Tenhle díl byl v něčem jiný. V jednu chvíli mě i dost nudil. Ale jako zakončení série knih pro děti pěkné.
Buď jsem měla špatný den a nebo mi tenhle díl moc nesedl. Myslím, že dobře začal, ale pak v půlce autorka ztratila směr a potenciál nápadu vyšuměl. Což je škoda, ten konec byl takový... nijaký.
Tři ale s odřenýma ušima. I když mohl mít příběh zajímavý nápad, celé to nakonec vypadalo, jako kdyby se autorka rozhodla plácat jednu věc přes druhou, aniž by měly v ději nějaký větší význam čistě proto, že ji to tak bavilo. Nemluvě o těch postavách. A zápletka... ta byla postavená na hlavu. Naprosto nesmyslná.
Bylo to jiné, bylo to nápadité a i když mě mrzí, že špetka magie Ghedské královně nezůstala, jsem ráda, že mohla jít za svými přáními. Nejspíš to není naposled, co jsem Zakázené přání četla.
Komentáře většinou píšu hned po zavření knihy. Plných pět hvězdiček si nezaslouží, ale čtyři jsou zase málo. Zhruba do poloviny knihy jsem váhala, jestli dočtu. Pak už jsem si byla jistá, že chci znát konec. Nepřekvapil mě, čekala jsem to. Nerozbrečeli mě, ale dokázali vyvolat záchvěv strachu.
Grafické zpracování - 5*
Děj - 5*
Postavy - do první půlky 2*, od poloviny 5* (zpočátku bylo mnoho postav a chováním a mluvou si byli tak podobní, někdy jsem si říkala, že jestli takhle mluví a píši dnešní teenageři, tak jsme odsouzení k záhubě)
Závěr - 5*
Chladná logika AI byla dokonalá. SPIRO, ač ne postava jako taková, mě fascinoval snad ze všech nejvíce. Rozhodně se pustím i do Geminy, protože doufám, že se tam dozvím (i když třeba jen v prologu, nebo epilogu) o dalším osudu skupiny Illumiae.
P.s.: Dočetla jsem navzdory tomu, že nesnáším zombíky! Nemám totiž ráda filmy ani knihy, kde se vyskytují. A to už je co říct. Tři noci jsem šla spát s pocitem, že mě něco sežere!
Dvojka se mi líbila míň než jednička, ale pořád je to příjemné odpočinkové čtení. A hlavně originální. Sice vám to krev asi nerozproudí, ale líbilo se mi, jak Míša plynule přešla o sedmset let do přítomnosti. I když jsem si občas nebyla jistá, které dějová linka byla vlastně ta hlavní. Trošku mi přišlo, jako kdyby se do sebe smíchali dva až tři různé příběhy.
Přijemné andělské čtení. O něco napínavější a akčnější, než předchozí díly, ale pořád naprostá oddechovka, u které člověk nemusí přemýšlet. Jasně, pro děti, ale koho to zajímá? :-)
Nebylo to špatné, ale ten konec byl očekávatelný. Taky mohl být trošku napínavější.
Hrozně rychle se to četlo, jakmile to člověk otevřel. Odchylky od filmu naštěstí dokázaly udržet mou pozornost, ačkoli jsem o spoustu překvapení byla tím, že jsem nejprve viděla film, ochuzena.
Až na ten konec, kde samotný souboj byl zvzhledem k utženým zraněním poněkud... nerealistický, jsem se skvěle bavila. A to i přesto, že se až do samotného konce prakticky nic napínavého nebo akčního nedělo. Ale i tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Možná že právě svou "všední nevšedností" mě tak zaujala. Škoda, že poslendí díl série u nás nevyšel.
Původně jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, protože ať to nebylo nikterak napínavé, věděla jsem, že konec bude zajímavý. Jaké zklamání, když autorka poslední dvě kapitoly formou zápisníky vždy hloupě prozradila, co se vlastně stane hned na začátku a pak jste čekali až na konec kapitoly, až to detailněji popíše. Místo toho, abych Neferet neboli Emily spíše pochopila, zhnusila se mi ještě víc. A knihu prostě nemůžete mít rádi, když vám hlavní hrdina vadí. Ukázalo to jenom to, že Neferet byla manipulativní mrcha už jako člověk.