Ailee komentáře u knih
Čtyři je moc, tři zase málo. Knížka měla určitě originální nádech a to, že je z naší domoviny, na mě při čtení doslova dýchalo. Rozhodně za přečtení stála a vrhnu se i na druhý díl, třebaže podruhé se k ní nejspíš již vracet nebudu. Ale jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Doporučuji spíše pro starší čtenáře. Mladší, bažící po akčním dobrodružství ve stylu Skleněného trůnu asi moc nenadchne. Chce to vyzrálejší pohled.
Tahle kniha je dobrá. Moc dobrá, i když je to "kravina", ale když k ní právě takhle budete přistupovat, budete ji brát do ruky s tím, že si chcete přečíst něco, co je postavené na hlavu a přitažené za vlasy a vlastně neuvěřitelný nesmysl, tak budete nadmíru spokojení. Nesmíte řešit logiku či pravděpodobnost příběhu, ale jen si ho užívat a smát se mu. A pak se budete usmívat i v okamžiku, kdy knihu dočtene a budete ji odkládat do police.
Kniha se mi četla lehce a skoro sama. Konec mě trochu zklamal, ale zase jsem ráda, že se mi ještě nepodařilo na 100% odhalit, kdo a proč stojí za celým spiknutím, i když Konstantinovu roli jsem v něm odhadla celkem dobře. Pár teorií ale mám:-) Na druhý díl se vrhnu co nevidět. Za mě 4,5*
Já vím, že tahle kniha je svým způsobem strašná blbina, ale za přečtení stojí. Sice nad ní budete občas rozmrzele kroutit očima (pokud jste starší), ale za to ty hlášky... Vracet se k ní asi už nebudu, ale jsem ráda, že jsem ji přelouskala.
Bylo to čtivé, styl psaní byl příjemný a plynulý a nápad zajímavý, ale co ten děj? Kromě začátku tam napínavého nebylo snad vůbec nic! O konci ani nemluvě. Pořád jsem měla pocit, že mi někdo poslední stránky vytrhl, protože tam FAKT něco chybí. Jediná zajímavější část byla uprostřed a i tady se mi zdálo, jako kdyby se autorka té části snažila co nejvíce vyhnout. Halóóó! Připadám si okradená! :-/
Tuhle knihu jsem četla již poněkolikáté a ani tentokrát mě nenudila. A to i přesto, že je děj vlastně naprosto přímočarý a bez větších zvratů či překvapení. Čte se strašně rychle, je to taková knihohubka, kterou máte přečtenou za pár hodin. Doslova. Nikdy mě neomrzí.
Tahle kniha měla dobrý nápad a pomalý, ale slušný začátek. Ale od půlky to začala být hrůza. "Putování srdcem" bylo dlouhé, příliš popisné, nudné a anatomicky chybné. Konečný souboj byl celkem zajímavý, ale dalo se z toho vytáhnout víc. A závěr byl odfláknutý. Jednoduše odfláknutý. Škoda. Ale četlo se to rychle. Velké řádky. :-/
Zatím snad nejlepší díl! Konečně zajímavý konec. I když jsem tušila, co se stane, nevěděla jsem kdy a jak.
Kniha se zdá velká, ale díky velkému řádkování a kraťoučkým kapitolám se čte velmi rychle. Finální bitva, na kterou jsem se celý díl těšila, byla trošku... odfláknutá. Nezaujala mě, ale jinak knize moc vyčíst nemůžu. Za přečtení stála.
Z této knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu mi tam chyběla kloudná zápletka a hlavní hrdinka se většinou vztekala úplně bezdůvodně. Na druhou stranu právě její vztekání a popichování se s ostatními bylo to, co na knize nejvíc bavilo. Miiny hlášky a popisy situací jejím svérázným pohledem na svět stály za to. Přesto jsem ke konci některé odstavce začala přeskakovat, když jsem tušila nudu a vyjádření její mizerné nálady, což bylo minimálně na každé druhé stránce.
Možná zatím nejlešpí díů Pecyho. Občas trochu zmatený, ale což.
Nebyla to Selekce, nebyla to dokonce ani Dcera, ale za přečtení to stálo. Bylo příjemné se vrátit do tohoto světa a vzpomenout si, co všechno se odehrálo v Selekci z trochu jiného pohledu. Nejvíc mě bavila povídka Princ a Druhé výročí. U těch jsem se nejvíc zasmála.
Lepší než druhý díl, odpočinkové, akce jen zlehka, aby se neřeklo a stejně jako v prvním díle spousta zbytečných řečiček okolo, které děj zbytečně natahovaly. Ale nápad a prostředí se mi líbilo.
Zatím jeden z nejlepších dílů. Začátek nebyl moc zajímavý, ale od půlky to bylo mnohem akčnější. Tento se povedl.
Kiera píše velice čtivě, takže vás i děj, který je zdánlivě nudný, prostě musí bavit. Navíc dokáže rozesmát tak přirozeně a nenásilně, až je to k neuvěření. Jen ty konce! Ach ty uspěchané konce, kterým chybí napětí a gradace. Ale i tak jsem si Korunu přečetla moc ráda a určitě se k ní spolu s celou Selekcí vrátím.
Nebylo to nejhorší, ale ani žádná sláva. Dobrý nápad a celkem slušný děj, ale autorka se zbytečně zabývala věcmi, které až tak podstatný nebyly, což nudilo. Na začátku knihy se hlavní hrdinka praštila do zad a až do poslední stránky to pořád opakovala. A to nebylo jediné. Je to sice blbost, ale mně to zkazilo celý dojem a nutilo mě to knihu odkládat.
Bylo dost náročné se zprvu zorientovat ve všech názvech a množství postav. Teprve po zvládnutí základů, když se děj zaměřil jen na užší výběr, mohl si čtenář víc všímat detailů. Ale po celou dobu se prakticky vůbec nic nedělo a jen se popisovaly pocity postav a sem tam se zabrousilo do strohé minulosti. Tajně doufám, že je to pouze hodně dlouhý předvoj pro druhý díl, který bude lepší.
Ze začátku to nemělo tu správnou šťávu a já si musela opakovat "Je to jen oddechovka, nesmíš ji brát vážně, jen s nadhledem se nad nesmysly rádoby špionského světa pousměj", ale zhruba od půlky, kdy se přestalo tolik řešit, co všechno Galagherky dokážou a co vymyslely, když se děj zaměřil více na vztah mezi Camie a Joshem, to bylo super. U konce jsem se musela pořád smát.
Tři je málo, čtyři moc. Rozhodně si na knihu musí čtenář zvyknout, aby si ji mohl užít. Začátek byl zdlouhavý a plný věcí, které moc nebavily, ale od poloviny už začal být děj zajímavější a smysluplnější.