aktijnov komentáře u knih
Jsem docela zklamaná. Jestli tvůrci seriálu jej vytvořili podle této předlohy, tak před nimi hluboce smekám.
Knížka, která bude člověku ještě nějakou chvíli ležet v hlavě....
Nenáročná odpočinková četba na jeden večer. Nedá se srovnat třeba s Herriotem, ale je to takové milé povídání...
Nejdřív jsem byla trochu na rozpacích, protože ze začátku autor jen opakoval příběhy, které jsem už znala z jiných knih. Pak ale přišly věci, které o V + W + J tak známé nebyly. Spousta zajímavostí.... Občas jsem se textem ale těžce prokousávala, věci byly psány těžkopádně. Člověk se musel i vracet. Hodně mě vadily chyby (dokonce i v "y" a "i"). Škoda, že kniha neprošla jazykovou korekturou....
Nějak nejsem zvyklá číst tento typ knih. Vlastně se mi dostala do ruky jen náhodou. Ale nějak se mi dostala pod kůži a musím o ní přemýšlet....
Odpočinková knížka, od které člověk čeká jen trochu pobavení a uklidnění...
Z knihy jsem spíš rozpačitá. Hlavní hrdinka je rozmazlený, do sebe zahleděný fracek. Občas se chová jako psychopat. Děj nějak nemá spád....
Je vidět, že autor kočku sám má.... Některé rady je nutné brát s nadhledem. Ale knížka rozhodně pobaví a občas člověka donutí se zamyslet.
Nenáročná oddychová knížka na několik zimních večerů. Splnila přesně to, co jsem od ní čekala
Nejprve jsem byla zmatená obrovským množstvím postav a ke spoustě věcí jsem se musela znovu a znovu vracet. Ale námět je úžasný a kniha určitě stojí za přečtení.
Tento autor se rozhodně nestane mým oblíbeným. Příběh dost naivní, místy hloupý. Téměř třicetiletý Josef je svou maminkou poslán na venkov, protože se bála, že by se ve městě mohl zamilovat (a na to má ve svém věku ještě dost času). Ve mlýně, kde stráví několik měsíců (snad prázdniny), mu dělá společnost poněkud zkažený Václav, kterému nic lidského není cizí. Josef se postupně snaží o místní služtičky, je zamilován do poněkud lehkomyslné Lidušky, která ráda flirtuje (to mu ale nebrání, aby se několikrát nesešel v lese s její matkou), a čas tráví i se smyslnou Bóžou (ta na nějaké povídání není). Při tom všem si nakonec uvědomí, že je třeba "si zachovat čistotu" pro tu, která se jednou stane jeho ženou a vrací se zpět do města k mamince... Tak tohle už se ani nedá nazvat "červenou knihovnou"....
Na můj vkus bylo v tomto díle už příliš mnoho bitev a krve. Ale člověk to musel dočíst až do konce...
Opravdu stojí za přečtení. Poslední kniha, kdy se z kata opět stává lékař a začíná žít šťastný poklidný život, je méně uvěřitelná. Ale dohromady je to zajímavý a poutavý příběh.
Kniha je psána opravdu jen "na motivy skutečných událostí". Autor má velmi bohatou fantazii. Z Alžběty (Sissi) vytvoří nejprve extrémně ctižádostivou a mocichtivou potvoru, která nemá žádné morální zábrany, pak jí přisoudí Maxmiliána za milence a z korunního prince "udělá" levobočka... Myslím, že žádnou další knihu od tohoto autora už číst nebudu. A u této mi první díl bohatě stačil...
Z knihy jsem dost zklamaná. Měl to být "román poslední císařovny francouzské, manželky Napoleona III. Ale do románu měl text dost "daleko". Autorka pouze sepsala fakta o Eugeniině životě.
Po Ranhojiči jsem raději chvíli počkala, než jsem začala číst Šamana. Ale zklamaná rozhodně nejsem. Krásné vyprávění se spoustou propracovaných postav....
Do první čtvrtiny jsem přemýšlela, že knížku odložím. Marie v roli afektované hysterky mi moc neseděla. Chyběly mi vtipné glosy, které ale naštěstí nakonec přišly....
Kdysi jsem od tohoto autora četla Holuba a nijak mě kniha nezaujala. Naopak Parfém člověka vtáhne a musí dočíst až do konce....
Ty čtyři povídky mě nijak nezaujaly... Nenadchly, ale člověk z nich nebyl ani rozčarován.