aktijnov komentáře u knih
Z knihy jsem trochu na rozpacích. Místy byl příběh překombinovaný, jednání některých postav k neuvěření.
Doposloucháno na Českém rozhlase. Po knize v "papírové podobě" bych v tomto případě asi nesáhla. Vlastně ani nevím, jak to posoudit. Místy dost absurdní, nepravděpodobné, zvláštní, jindy autor/ka dokázal/a vykouzlit zázrak a člověk musel poslouchat...
Kniha o údělu nemanželského dítěte... O roli předsudků ve společnosti, které nemohl umlčet ani talent ani krása....
Po dlouhé době jsem se k této knize vrátila. Kdysi to byla pro mne povinná literatura na zkoušku, teď už jen text, který přibližuje ekonomiku z období První republiky až po léta po válce.
Přečteno jedním dechem. Poutavé, silné, smutné i děsivé... A přesto se člověk nemohl odtrhnout. Velmi dobře napsané....
Dočteno... I když mi to tentokrát trvalo docela dlouho. Z hlavní hrdinky se vyklubala nesympatická ufňukaná ženská závislá na ocenění od jiných. Za to, že neprožívá úplně šťastný život, dává vinu manželovi. On je "ňouma", ona ta chytřejší, nadanější.... Spíš bezohlednější, tvrdší, zahleděná sama do sebe...
Taky jsem využila četbu na pokračování Českého rozhlasu. Jsem z knížky spíš na rozpacích. Panoptikum svérázných bizardních postaviček provází beznaděj, nenávist i láska, ctižádost, narušené vztahy... zvrácené touhy...
Krátká milá knížka, která člověka vtáhne do zvláštního života ruských kozáků. Na jedné straně Olenin, který je nadšený místními lidmi a krajinou. Tady vidí ten "pravý život". To, proč stojí za to žít. Lásku... Na straně druhé Lukaška - kozák, hejsek, ale vlastně i místní hrdina. A mezi nimi Mášenka.... Hrdá, chladná, pracovitá...
Tento díl se četl už hůře. A dlouho mi to trvalo. Autorka sice čtenáře opět dokázala vtáhnout do děje, ale obrovské množství postav a dějových linek byl problém.
Exkurze po vídeňských kavárnách okořeněná troškou historie. Popis jednotlivých druhů káv, jejich ingrediencí, působil, že se člověku sbíhaly sliny.
Asi jsem od knížky čekala trošku víc. Nenadchla, ale to některým pasážím rozhodně neubírá na zajímavosti.
Knihu jsem četla na doporučení. Ale nadšení se nedostavilo. Kladně hodnotím příklady, které doplňovaly teoretický základ.
Příjemný rozhovor s vtipným, sečtělým a velmi inteligentním člověkem.
Velmi čtivě zpracovaný text. Zůstane v hlavě, člověk musí o tom přemýšlet...
Občas mi trochu vadilo, že se autor opakuje. Že to, co stojí v dopisech, vkládá stejnými slovy i do svého textu. To je ale drobnost.
Přečteno jedním dechem... Hana a tato knížka mi připadají velmi silné. Co zůstanou dlouho v hlavě a člověka nutí přemýšlet.
Z knihy jsem spíš na rozpacích. Zajímavé prostřední i postavy. Ale tím to asi končí. Rozhodně se k ní už nebudu vracet.
Na můj vkus dost překombinované. Jsem docela zklamaná.
Úlovek z knihobudky jako čtení na dovolenou. Pokud se člověk začte a odmyslí si všechnu chválu, co stojí na obálce, jde přelouskat až do konce. Někdy ke konci se dokonce i (možná jednou) zasměje.