Alberto komentáře u knih
Báseň skoro na rozloučenou
Slunce
překrásný manekýn
se prkenně uklání
k západu
Zavírají se
květiny a obchody
a Praha unavená
chválou básníků a svoji
krásou
šediví
soumrakem
Je to tak podivné
co všechno se ti podobá
Je to tak podivné
ta myšlenka že tě můžu ztratit
protože všechno na světě
se neustále mění
Můžu tě ztratit
a zase budou rána
plná cigaret
o bude to svádět
ke krásnému a pompéznímu
smutku
Báseň skoro na rozloučenou a tuto část z ní, mám strašně rád, ostatně jako všechny verše V. Hraběte. Jeho verše znám jako jedny z mála nazpaměť , protože mě pořád baví a jsou krásné
Jedna z nejhorších knih co jsem kdy četl. Hlavní hrdinka mi lezla na nervy asi od páté stránky a vydržela to až do konce. Kniha se mi zdála špatně a jednoduše napsaná, nebylo na ni nic, co by mě zaujalo. Pro mě velký propadák.
Pro mě je kniha příjemným překvapením, milé čtení s jemným anglickým humorem.
Dobře se četla, o knize s takovým tématem se dá těžko říct , že je pěkná, ale ona je, přestože je z tak strašného místa. Jedna z mála knih, která podrobně popisuje rodinný tábor, mrazivé a smutné čtění.
Vůbec se mi nechtělo knihu číst, ale o to příjemněji pro mě dopadla. Pohodové, milé, dovolenkové čtení a nejen u moře :)