Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Annie Barrows , Mary Ann Shaffer
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41267/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-b-GJW-41267.png
5
993
993
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet sama prožila válku v Londýně, kde neustále hrozilo bombardování, ale nikdy nepoznala přímý styk s nepřítelem a izolaci od okolního světa, jaké byli vystaveni ostrované. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Kdy jindy by se mohlo stát, aby byl při tajných vepřových hodech založen čtenářský spolek, zvlášť když většina jeho členů jakživa nedržela v ruce jinou knihu než bibli? A co víc, aby noví čtenáři našli i v náročných knihách poselství, které je zaujme, a aby je četba podnítila k vášnivým diskusím na nejrůznější témata. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, 2008
více info...
Přidat komentář
Zajímavý příběh vyprávěný formou dopisů. Postupně se nám tak odkrývá život lidí na ostrově Guernsey během druhé světové války a nejen to. Každý pisatel má svůj osobitý styl a pohled na věc. A také je zde drobná romantická linka.
Jak tu ikskrát řečeno - kniha složená z dopisů každého každému může být trochu nepřehledná (dáno nezkušeností čtenáře s podobnou formou), ale on i každý ten dopis by mohl stát jednotlivě. A autorka si skvěle vyhrála s charakteristikou pisatelů skrze jazyk; někdy úplně vidím těžký rukopis svého táty, který byl sice učitel, ale po 68. se ocitl v "těžkotonážní" práci a k stáru měl takové ty ruce, co nevědí, jestli skleničku v příští vteřině rozmáčknou nebo upustí.
Existuje naprosto luxusní audiokniha. MNOHEM přehlednější, protože co člověk, to hlas.
Milý příběh, je vlastně jednoduchý - tedy to co se stane od 8.1. do 17.9.1949, vzpomínky na události během války rovněž nejsou nijak mimořádné, to vše by vysoké hodnocení nedalo. Přesto hodnotím celkově dosti vysoce, to kvůli tomu, jak je to napsáno, tedy forma dopisů, stejně tak se mi moc líbil styl psaní - laskavé, citlivé, místy příjemně anglicky humorné. A pro mne přínosné i stran zeměpisu, protože o Normanských ostrovech jsem nevěděla zatím nic - googlila jsem, našla jsem, jela bych tam hned.
Psáno formou dopisů, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla kdo je kdo, kdo komu píše, ale pak už to bylo milé čtení z nelehké poválečné doby. Roztomile a nákažlivě anglické , optimistické , prosluněné , příjemné.
Aby som dala prečítanej knihe všetky hviezdičky, musí ma naozaj veľmi zaujať. A to sa stalo. Zo začiatku som si musela zvyknúť na spôsob podania formou listov, viac postáv. Vojna a povojnové obdobie býva ťažká, smutná téma, ale podanie autoriek bolo pre mňa pohladením. Celou knihou sa prelína príjemný anglický humor, priateľstvo, porozumenie, láska k literatúre.
Už jsem četl knihu poskládanou jen z emailů a byla super. Tahle je poskládaná z dopisů, nejprve mi to přišlo nepřehledné a zmatečné, musel jsem se vždy kouknout kdo komu ten dopis píše, ale pak už jsem se zorientoval a bylo to skvělé. Nejen ta dopisní forma, ale i obsah - děj. A to nemluvím o těch místních a dobových zajímavostech, které jsem si průběžně dohledával na Wikipédii. Za mě jedna z nejlepších a nejzajímavějších knížek, které jsem letos četl.
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Kniha je to miloučká a pěkňoučká, ale po předchozí úchvatné četbě (kniha Dokud vás nenajdeme) mi prostě Spolek připadá místy nablblý. Zaujal mě popis ostrova Guernsey a jeho osudy během druhé světové války, zbytek byl ovšem trochu naivní. Některé postavy byly velmi zajímavé a svérázné, bavily mě, mám ale trochu výhrady právě k hlavní postavě Juliet, která měla být asi brilantně bystrá a svá, ale na mě chvílemi působila jako snadno ovlivnitelná slepice. Odpočinkové čtení, ale jak už tu někdo psal - nechápu, proč se kniha stala bestsellerem. (A taky nechápu, proč když na Databázi knih napíšu dlouhou pomlčku, tak se mi změní na spojovník, nebo rovnou úplně zmizí.)
Zajímavá knížka, neuměla bych ji žánrově zařadit. Dějiny německé okupace Guernsey - neznala jsem, super. Milostný příběh - průměr. Forma dopisů - skvělá. Lehce humorný tón mě bavil, ale on pod sebou schovával spoustu smutku. Při čtení mě hodně napadalo básníkovo "Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal". 90 %.
Byla jsem trochu skeptická, jestli mě kniha psaná formou dopisů bude bavit. Ale jaké to byly dopisy! Jsem uchvácená. Někdy to bylo úsměvné, někdy smutné. Ale vždy tak mile lidské. Všechny postavy jako bych přímo viděla před očima. O druhé sv. válce je toho napsáno spousta, ale tohle je prostě jiné. Nezapadne to mezi ostatní knihy. Doporučuji.
Audiokniha. Nevědel jsem že na dopisech se dá vystavět tak krásný a plynule působící příběh. Tématika druhé světové je nevyčerpatelná a pro příznivce téhle literatury je každá nová knížka s každým neotřelým námětem zajímavá a vítána. Sáhnul jsem po ní kvůli čtenářské výzvě - kniha dvou autorů - a nelituji toho.
Kniha je zařazena do žánru humor. Já bych ale neřekla, že kniha je přímo humorná. Je milá, úsměvná, místy hodně smutná. Celkově je úžasná a já ji mám moc ráda. Četla jsem ji asi podruhé, nebo po třetí.
Je to takový jiný pohled na druhou světovou válku. Zvláštní je forma psaní – dopisy, ale i na to se hned zvykne a ve čtení to neruší.
Krásná, milá kniha na kterou jsem se těšila tolik měsíců než se mi dostala do ruky. Ze začátku jsem se musela dopisům trochu naladit, ale postupem jsem si to ani jinak neuměla představit. Bylo to příjemné čtení.
Milá príjemná jednohubka. Bavil ma už aj film, a kniha takisto splnila presne tie víkendové, oddychové očakávania, ktoré som od nej mala!
Laskavá knížka, milý humor, skvělý literární spolek, vyprávění o druhé světové válce nenásilnou formou jakoby naokraj, ale prolíná se celou knížkou, pomalu poznáváme vlastnosti všech přátel ze spolku i lidí kolem hlavní postavy Juliet. Moc jsem si oblíbila Elizabeth, Kit a Dawseyho. Neotřelá forma vyprávění prostřednictvím dopisů mi naprosto vyhovovala. Moc doporučuji. 5*
Laskavost, nadeje, pratelstvi.
V knize je krasne zduraznene poselstvi, ze zivot si vzdy najde cestu, laskavost a lidskost jsou dulezite a vzdy nakonec vyjde slunce. V letosnim roce je to pro me opravdu dulezite si to pripominat.
Skvělá, skvělý příběh, postavy, popisy, vtip, Anglie... není potřeba dodávat víc...
Naneštěstí jsem viděla film dříve - než četla knihu :( což mě moc mrzí.
Moc se mi líbila dopisová forma - jen je smutné, že stejně jako v Austenovských románech ten romantický závěr proběhne tak nějak … strašně rychle.
Půvabný román plný lásky ke knihám, životu, přírodě, lidem. Musím říct, že jsem nečekala, že bude skoro celý text psaný formou dopisů, bylo to pro mě něco nového. Každopádně do sebe všechno celkem hezky zapadlo, byť mám pocit, že romantická linka nakonec hrála prim nad tou "románovou" a všechno se nakonec událo až příliš rychle. Co ale nemůžu knize upřít, je podání důkazu o tom, že i v časech hrůzy si lidé musí najít něco smysluplného, co jim dovolí důstojně žít. Je to téma aktuální i teď, není-liž pravda, a vlastně každodenní. Vždyť každý den nás opoušťí někdo z našich blízkých. Každopádně se mi moc líbí myšlenla literárního klubu, jak byl popisován v knize. Mám silnou touhu něco takového rozjet i v reálu.:-) 90%
Štítky knihy
koncentrační tábory Anglie druhá světová válka (1939–1945) přátelství dopisy zfilmováno okupace sirotci o knihách romány v dopisech, epistolární romány
Skrýt reklamy
Kniha je psaná převážně formou dopisů a trochu jsem mela obavy, jestli to nebude zdlouhavé. Dopisy jsou velmi milé a zajímavé, na některé postavy jsem se těšila víc. Každá postava má specifický styl psaní a vyjadřovaní.
Příběh je z vojnového období, je psaný velice jemně a přitom reálně. Poměr dobrých a zlých událostí je vyvážený. V dopisech se nacházejí příběhy lidí, příběhy o lidech – někdy o stejných lidech od více různých dopisovatelů, zážitky z období vojny a po ní.
Tady jsem musela na chvíli přestat číst a začala jsem si o tom vyhledávat víc informací. Jinak jsem o ostrově Guernsey a hladomoru v průběhu vojny, obléhaní a o tom jak to místo a své lidi Británie ignorovala nevěděla.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů je krásná ukázka lidské spolupatřičnosti v těžkých chvílích, kde při sobě stojí i tak odlišní lidé, co by si za normálních okolností neměli co říct. Ve chvíli, když hlavní hrdinka dojede na ostrov se děj mění na více předvídatelný, což je trochu škoda. Po přečtení mám chuť se tam jít podívat.